Britský princ Harry navštívil tuto bývalou kolonii Velké Británie během své cesty po Latinské Americe, která se odehrává u příležitosti diamantového výročí vlády královny Elizabeth II. Tu zde britský princ reprezentuje. Během týdenního pobytu na kontinentu by měl princ Harry navštívit ještě Bahamy, Jamajku a Brazílii.
Archiv autora: Markéta Lorencová
Brazílie žádá USA, aby odstranilo tržní bariéry na některé brazilské výrobky
O tom diskutoval brazilský ministr zahraničí Ruy Nogueira s americkým státním tajemníkem Williamem Burnsem. Ministr Noguera dále požádal státního tajemníka o přezkoumání Smlouvy o ekonomické a komerční spolupráci. Ta nastavuje regulace výměn a investic mezi zeměmi. Během setkání státní tajemník projevil zájem Spojených států o brazilské investice. Ty by měly být hlavně z oblasti biopaliva a energií.
Parlatino podporuje Argentinu v jejím nároku na Falklandy
Latinskoamerický parlament ( Parlatino), jež tvoří zástupci 23 latinskoamerických zemí, schválil oficiální podporu Argentiny v její rozepři s Velkou Británii kvůli Falklandským ostrovům. V deklaraci, kterou podepsal prezident Elias Castillo, Parlatino žádá Velkou Británii, aby učinila kroky, které by ukončily ,,kolonizaci ostrovů“. Deklarace podporuje nárok Argentiny i na další území v jižním Atlantiku. Jedná se o Sandwichovy ostrovy a ostrov Jižní Georgia.
Novým premiérem Haiti se stal ministr zahraničí
Kandidátem prezidenta Michela Martellyho se stal dosavadní ministr zahraničí Laurence Lamothe. Ten nyní musí své nominování obhájit před zákonodárci. Pokud ho obhájí, stane se premiérem po panu Gerry Connilemu. Ten před týdnem rezignoval po pouhých 5 měsících ve funkci.
Honduras a Kostarika zvýšily export kávy
Honduras, který ročně vyveze nejvíce kávy ze středoamerických zemí, exportoval za první dva měsíce roku 2012 téměř 30% celkové produkce roku 2011. Produkce kávových zrn je tak v Hondurasu důležitou položkou místní ekonomiky. Kostarika zvýšila produkci kávy v únoru o téměř 4% v porovnání s produkcí února 2010. Právě z Kostariky pochází jedny z nejkvalitnějších kávových zrn.
Konference OAS v Mexico city na téma mezinárodního zločinu
Konference Organizace amerických států ( OAS) se zabývala hlavně tématem vzrůstající moci drogových kartelů, které jsou velkou hrozbou pro demokracii latinskoamerických států. To proto, že často vyhrožují politikům nebo dokonce volí kandidáty z vlastních řad. Podle mexického prezidenta Felipe Calderóna je nezbytně nutné, aby všechny země kontinentu proti drogovým kartelům spolupracovaly. Právě prezident Calderón se zasadil o zásadní změnu protidrogové politiky. Během jejího aplikování byl např. velice oslaben kartel Tijuana, jehož teritoriem byly hlavně státy na americko- mexických hranicích. Od roku 2006 mexická drogová válka stála 45 000 životů. K aktivnějšímu boji se zapojila i sousední Guatemala, jejíž prezident Oto Pérez Molina se rozhodl, že se do boje proti drogovému průmyslu zapojí i armáda.
Argentina by mohla znovuzavést lety na Falklandy
Tak se vyjádřila prezidentka Cristina Fernández na ceremoniálu začátku nového legislativního roku. Letadla by mohla létat mezi Buenos Aires a Falklandskými ostrovy. Na možnost přerušení letecké dopravy reagovala Velká Británie obnovením plánů k výstavbě letiště na ostrově Svatá Helena. Při svém projevu se vyjádřila i k ,,militarizaci“ Falkland, kvůli níž podala Argentina oficiální stížnost k OSN. Podle jejích slov je na ostrovech 2 955 obyvatel, z nichž je 1 000 osob je příslušníky britské armády.
Prezident Venezuely je po operaci
Podle svých slov se prezident Hugo Chávez cítí po operaci, která proběhla během pondělní noci, výborně. Tým kubánských lékařů mu odstranil maligní lézi, která se nacházela v oblasti pánve.
Soudce zamítl udělení milosti bývalému guatemalskému prezidentovi
Guatemalský soud zamítl žádost bývalého prezidenta EfrainaRios Montteho, která se týkala udělení milosti. Tento bývalý prezident byl obviněn ze zločinů proti lidskosti a z genocidy indiánů. Zločinů se měl dopustit během své vlády mezi lety 1982- 83. Soudce žádost okomentoval se slovy, že ,,zákon o národním usmíření, který byl schválen na konci guatemalské občanské války, negarantuje milost těm, kteří se provinili zločiny proti lidskosti“.
Dominikánské autority oznámily rekonstrukci americké námořní základny
Podle dominikánských autorit se nebude jednat vybudování americké námořní základny na ostrově Saona. Zdůraznily, že se provede pouhá rekonstrukce zařízení, které na ostrově stojí od roku 1961. Ministr pro životní prostředí a přírodní zdroje Ernesto Reyna oznámil, že rekonstrukce bude provedena tak, aby nepoškodila zdejší přírodu. Proti americké námořní základně se bouřili politici i sociální organizace.
Guatemalský drogový lord čelí vydání do USA
Jeden z největších guatemalských obchodníků s drogami Juan Ortiz Lopez čelí vydání do USA, kde by s ním měl proběhnout soud. Pan Ortiz Lopez, který byl zatčen v březnu minulého roku americkými a guatemalskými agenty, se cítí být nevinný a podle svých slov se hodlá před vydáním bránit. Federální soud na Floridě ho obvinil z pašování velkého množství kokainu do Spojených států. Guatemala, která zaznamenala vzrůstající vliv mexických drogových kartelů začala proti drogovému průmyslu výrazně bojovat. Prezident Oto Pérez Molina pouhý den po své inauguraci rozhodl, že se do boje proti narkoprůmyslu zapojí i armáda.
Velká Británie: „Argentina se snaží zaujmout politiku konfrontace“
To kvůli postoji, který Argentina zaujala ve věci Falklandských ostrovů. Argentina momentálně zakázala téměř 20 velkým společnostem, aby dovážely do země britské zboží. Tento krok je podle mluvčího britského premiéra Davida Camerona ,,kontraproduktivní“. Podle britského ministerstva zahraničí tento krok není jen záležitostí trhu Velké Británie, ale trhu EU celkově. Velká Británie je zároveň jedním z největších investorů v Argentině. Mluvčí britského premiéra oznámil, že ,,vytvoření takovýchto bariér není v zájmu argentinské ekonomiky“.
Kuba a Rusko podepsaly dohodu o spolupráci na poli soudnictví
Prezident ruského nejvyššího soudu Viacheslav M. Lebedev a jeho kubánský protějšek Rubén Remigio podepsali v Havaně protokol, který posílí možnost pravidelných konzultací a soudních spoluprací. Ty by se měly týkat hlavně postupu, jak získat dobrý soudní úsudek. Dále zajišťuje možnost výměny soudního know how nebo soudních zaměstnanců. Tento protokol zlepšuje dohodu, která byla podepsána zástupci obou zemí v roce 2002.
Akcie argentinské ropné společnosti YPF poklesly o 7%
To kvůli obavám, že argentinská vláda podá trestní oznámení na společnost YPF. Ta totiž odmítla pustit členy argentinské vlády na zasedání svého vedení. YPF je kontrolována španělskou ropnou společností Repsol. Pokles akcií o 7% zapříčinil i státní svátek, který v pondělí Argentina slavila. Na společnost YPF je momentálně vyvíjen velký tlak. To proto, aby společnost zvýšila svou produkci ropy.
USA bude nadále pomáhat státům Latinské Ameriky v boji proti drogovému průmyslu
To potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano. Dodala, že USA bude i nadále spolupracovat s Mexikem v dopadení nejhledanějšího drogového dealera Mexika. Tím je Joaquin „Shorty“ Guzman, hlava kartelu Sinaloa. Ten je Spojenými státy uznáván jako nejnebezpečnější drogový kartel na světě. Pan Joaquin Guzman byl zatčen roku 1993. V roce 2001 ale z věznice utekl. USA následně vypsalo 5 milionovou odměnu za každou informaci o hledaném. I přes to ministryně oznámila, že zvláště americko- mexický boj proti drogovým kartelům nebere jako selhání bezpečnostních sil, ale jako trvající úsilí, které by mělo postupně vést k větší bezpečnosti.
Vůdce peruánské teroristické skupiny obviněn
Vůdce skupiny Sendero luminoso ( v překladu Světlá cesta) Florindo Eleuterio Flores Hala, alias ‘Artemio’ je obviněn z terorismu a obchodování s drogami. Jeho zatčení proběhlo před dvěma týdny na základě informace jednoho ze členů Sendero luminoso. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody. Soud by se měl konat během následujících 4 měsíců.
Bolívie bude diskutovat s USA o vydání bývalého prezidenta
Bolívie žádá USA o vydání bývalého prezidenta Bolívie Gonzála Sáncheze de Lozada. Ten by mohl po návratu do vlasti čelit obvinění ze zabití. Vydání bývalého prezidenta je tématem diskuze, která se odehraje v souladu se smlouvou podepsanou v listopadu 2011. Ta se zabývá vzájemným respektem a spoluprací obou zemí. Bývalý prezident Sánchez de Lozada rezignoval v roce 2003. Do USA odletěl po té, co byl obviněn ze zabití, která se stala během tzv. války o plyn. Stála život 67 lidí a více, jak 400 osob bylo zraněno. Již v roce 2008 Bolívie poprvé požádala USA o jeho vydání. Odpovědi se jí nedostalo, hlavně kvůli špatným vztahům mezi oběma zeměmi.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.
Repsol a Sinopec objevily zásoby ropy u brazilského pobřeží
Španělská ropná společnost Repsol- YPF a čínská Sinopec objevily výrazné zásoby ropy v Atlantickém oceánu. Podle společnosti Repsol- YPF se jedná o jedno z největších nalezišť suroviny v oblasti Brazílie. Právě Brazílie momentálně zažívá svůj vrchol v těžbě ropy. To hlavně díky tomu, že v jejích vodách se nachází jedny z největších rezerv suroviny na světě. Podle odhadů norského Statoilu se v novém nalezišti nachází přes 250 milionů barelů ropy. Podle analytiků by se tato čísla mohla ještě zvýšit.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Kolumbijská FARC oznámila propuštění několika rukojmí
Tato nejznámější levicová guerrila Kolumbie oznámila propuštění svých rukojmí z řad vojáků a policistů. Jedná se o 10 osob. K osudu civilních rukojmí se nevyjádřila. Podle BBC skupina dále oznámila, že již nebude podnikat únosy osob, za které následně bude žádat výkupné. V prosinci loňského roku FARC oznámila jména 6 držených, které hodlala propustit. V lednu ale termín propuštění odložila, v důsledku údajné militarizace oblasti kolumbijskou armádou. Kolumbijská vláda nedávno odhalila svou novou strategii pro boj s levicovými skupinami. Ta spočívá hlavně v destrukturalizaci levicové skupiny.
Paraguay by mohla v roce 2013 třikrát zvýšit export sóji
Paraguay se drží na 4. místě mezi největšími exportéry této plodiny. Země plodinu exportuje hlavně v podobě nezpracovaných fazolí. Minulý rok bylo sklizeno 1,2 milionu tun suroviny. To je o 2 miliony tun méně, než v roce 2010. Důvodem jsou klimatické změny, které nastaly kvůli působení klimatického fenoménu La Niña. Zvýšení exportu by měly pomoct hlavně 2 velké plantáže, které mají být letos otevřeny. Podle předpokladů by mělo být v sezóně 2012/2013 sklizeno přes 4 miliony tun sójových fazolí. Díky tomu by se mělo ze země vyvézt okolo 760 000 tun sójového oleje. Sójový olej pak putuje hlavně do Indie, Egypta nebo Maroka.
Paraguay žádá Brazílii o nové nastavení tarifu na Itaipú
Paraguayský ministr zahraničí Jorge Lara se setkal s brazilským ambasadorem v Asunciónu, aby spolu prodiskutovali záležitosti, které se týkají obou zemí. Hlavním tématem by ale měla být právě žádost Paraguaye o nové nastavení tarifu za používání nádrže Itaipú. Vodní elektrárna Itaipú leží na hranici mezi Paraguayí a Brazílií a za její využívání je vyžadováno zaplacení tarifních poplatků. Minulý rok Brazílie trojnásobně zvýšila cenu energie, kterou postoupila Paraguayi. To ze 120 miliard na 360 miliard dolarů.