Je ale velice možné, že k propuštění desítky rukojmí by mohlo dojít na konci tohoto měsíce. To oznámila mluvčí Výboru mezinárodního červeného kříže María Cristina Rivera. Stane se tak po tom, co s bezpečnostními dokumenty budou souhlasit vlády Kolumbie a Brazílie. V rámci těchto protokolů je potřeba v dané oblasti rozestavět bezpečnostní síly a především zastavení nepřátelství.
Archiv autora: Markéta Lorencová
Na Summitu Amerik se bude projednávat i legalizace drog
Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace všech členských států. K možnosti legalizace drog se kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil se slovy, že ,, nikdo na toto téma nemá perfektní odpověď. Důkladná debata je ale nutností“. Proti legalizaci drog se staví především USA přes to jsou je země ochotna o legalizaci diskutovat. Pro diskuzi na toto téma jsou hlavně středoamerické státy, např. Kostarika. Především středoamerické státy se potýkají se zvýšenou kriminalitou a se vzrůstajícím vlivem drogového průmyslu. Těmto státům slíbil americký vice- prezident Joe Biden pomoc.
Druhá největší ropná rafinérie Venezuely je paralyzována
Již druhý den je druhá největší ropná rafinérie Cardón neaktivní z důvodu technologického selhání. V tomto stavu by mohla rafinérie zůstat až 2 týdny. Technologické škody jsou na venezuelských rafinériích celkem časté. To následně vede k nepravidelnému celkovému objemu vyvážené ropy ze země.
Zdravotní stav bývalého brazilského prezidenta se zlepšuje
Podle brazilského lékařského bulletinu se zdravotní stav bývalého prezidenta Luize Inacia Lula da Silva výrazně zlepšuje. Bývalý prezident v únoru dokončil sérii chemoterapií. To proto, že mu byla diagnostikována rakovina hrtanu. Přes to byl v sobotu hospitalizován v Sýrijsko- libanonské nemocnici v Sao Paulu kvůli plicní infekci.
Premiérka Jamajky zdůraznila, že by se země měla plně osamostatnit a stát se republikou
Díky návštěvě britského prince Harryho v bývalých koloniích Velké Británie na území Latinské Ameriky premiérka země Portia Simpson Miller znovu zdůraznila fakt, že by se Jamajka měla plně oprostit od britské koruny. Tento ostrovní stát sice získal nezávislost na Velké Británii v roce 1962, ale královna Alžběta II. i nadále zůstala hlavou státu. Na Jamajce ji zastupuje generální guvernér. Transformace Jamajky v republiku bude vyžadovat ústavní reformy a referendum.
Generální tajemník Rio +20 věří, že konference proběhne bez problémů
Generální tajemník konference Rio+20 Sha Zukang uvedl, že Brazílie, jakožto hostitelská země dělá maximum pro to, aby červnová konference proběhla bez problému. Vyzdvihl především silné vedení země, které je odpovědno za hladký průběh konference. Rio +20 navazuje na konferenci Earth Summit Río’92. Na Rio +20 se bude definovat model pro příštích 20 let, jehož základními kameny je ochrana ekosystémů, zvýšení kvality života nebo vymýcení chudoby.
Generální volby v Belize vyhrála vládnoucí strana
Ve včerejších generálních volbách usilovala vládnoucí Spojená demokratická strana ( UDP) o své druhé volební období. Díky výsledku voleb na postu premiéra zůstává Dean Barrow. UDP vyhrála většinu z 31 křesel parlamentu. Ve volbách se střetlo 5 politických stran a asociací, které se snažily přesvědčit voliče, kterých je v Belize registrovaných na 178 000.
Rada bezpečnosti OSN analyzuje situaci na Haiti
Hlavním tématem analýzy byla diskuze o pokrocích Mise OSN pro stabilizaci Haiti ( Minustah), během níž šéf Minustah Mariano Fernández a generální tajemník OSN Ban Ki-moon přednesli zprávu o pokrocích akce v období mezi srpnem 2011 do února 2012. Generální tajemník především vyzval pracovníky mise, aby byli jednotní. Reagoval tak na nedávné protesty haitských vojáků. Dále se jednalo i o politické situaci na Haiti, především o rezignaci premiéra Garryho Conille. Podle generálního tajemníka je jeho rezignace důsledkem trvajících srážek soudních a zákonodárných složek haitské vlády.
Protesty v Ekvádoru proti hornickým projektům
Několik stovek osob, zejména ekvádorských domorodců, se vydalo na dvoutýdenní pochod, během něhož protestují proti hornickým projektům velkého měřítka. Pochod se započal v ekvádorské části Amazonie, kde čínská těžební společnost byla pověřena k vypracování plánů pro velký měděný důl. Hlavní ekvádorská společnost domorodců Conaie uvedla, že ,,větší hornické projekty budou znamenat znečištění vodních toků nebo nucené stěhování obyvatel“. Podle prezidenta Rafaela Correy větší hornické projekty pomohou potřebnému rozvoji země.
Magazín Forbes zveřejnil žebříček nejbohatších osob
Na prvním místě žebříčku, který každoročně vypracovává magazín Forbes, se po třetí v řadě umístil mexický magnát Carlos Slim, jehož předmětem zájmu jsou zejména telekomunikace. Jeho majetek se odhaduje na 69 miliard dolarů. Pan Slim je následován zakladatelem společnosti Microsoft Billem Gatesem a americkým investorem Warrenem Buffettem. Největší pád od minulého roku zaznamenal indický ocelový magnát Lakshmi Mittal, který se nyní umístil na 21. místě, což znamená propad o 10 míst.
Na Summit Amerik nebude pozvána Kuba
I přes výhružky některých latinskoamerických, především levicových, států oznámil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, že delegace Kuby nebude na summit pozvána. Po svém setkání s gen. Raúlem Castrem prezident Santos uvedl, ,,že bez souhlasu všech účastněných zemí nemůže být kubánská delegace pozvána na Summit Amerik v Cartageně. Proti její přítomnosti se stavěly hlavně Spojené státy, podle nichž by se summitu měly účastnit pouze demokratické země. Podle Kuby je,,nepozvání její delegace nepřijatelné“. Z tohoto závěru obvinila především Spojené státy. Summitu Amerik, který se letos koná v kolumbijské Cartagena de las Indias, se účastní členské země Organizace amerických států ( OAS). Právě z této organizace byla Kuba roku 1962 vyloučena z důvodu nedemokratického politického systému.
V Belize se konají generální volby
V nich usiluje Spojená demokratická strana ( UDP) o své druhé volební období. Proti UDP bojuje Spojená strana lidské síly ( PUPP). Právě tyto volby by mohly ovlivnit ekonomickou budoucnost země. Belize je totiž 13. nejzadluženější zemí světa a její ekonomika je plně závislá na turismu. Právě opoziční PUPP ve své volební kampani vsází na plán oživení ekonomiky.
Brazilské Sao Paulo má kvůli stávce řidičů nedostatek paliva
Kvůli stávce řidičů nákladních vozů se již druhý den od jejího počátku potýká jedno z největších brazilských měst Sao Paulu s nedostatkem paliva. Řidiči stávkují kvůli plánovaným omezením, které by měly limitovat možnost použití některých silnic. Tímto krokem chce vláda Sao Paula předcházet dopravním zácpám, které město sužují. Podle řidičů by ale toto omezení přineslo jen dražší výdaje na dopravu, jelikož by byli nuceni jezdit delšími cestami. Reprezentant benzínových pump ve městě oznámil, že většina stanic se potýká s nedostatkem paliva a ethanolu, některé nemají již nic. Do stávky se zapojilo na 800 řidičů nákladních vozidel.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Caricom zvažuje restrukturalizaci hlavní administrativy
Hlavy vlády Karibské komunity ( Caricom) se sešly v Paramarimbu, hlavním městě Surinamu. Zde chtějí projednat návrh z roku 2010, který se zaměřil na teoretickou restrukturalizaci hlavní administrativy společenství. Kromě změn v administrativě se bude projednávat i vývoj členských zemí Caricom, stejně tak, jako pomoc Haiti nebo zlepšení vzdušné dopravy v karibských oblastech. Hostem mítinku je chilský prezident Sebastian Piñera. Ten je momentálně prezidentem organizace CELAC, která vznikla loni v říjnu. Ta sjednocuje všechny státy americké státy s výjimkou USA a Kanady.
Peruánci protestují proti tvrdým pokutám za nelegální těžbu zlata
Několik tisíc lidí protestovalo ve východní Amazonii proti novým sankcím za nelegální těžbu zlata. Až 10 let odnětí svobody hrozí těm, kteří budou zlato nelegálně těžit nebo budou jinak poškozovat přírodní prostředí. Podle horníků v Madre de Dios, jednom z nejdůležitějších zlatých dolů, díky novému zákonu mohou přijít tisíce lidí o práci. Podle vlády by ale tento zákon měl nabádat horníky k získání povolení a snížit znečišťování životního prostředí. Horníci a jejich rodiny se protesty snaží zmírnit sankce, vztažené na nelegální těžení. Dále obvinili vládu, že chce, aby těžbu zlata ovládly velké společnosti.
Majitel dolu, ve kterém byli zavaleni chilští horníci, zaplatí milionů dolarů
5 milionů dolarů zaplatí Sam Esteban mining company, která důl vlastní, za vyprošťovací akci, díky níž bylo 33 chilských horníků vyproštěno ze zavaleného dolu. Horníci v dolu strávili 69 dní. Podle chilské vlády je 5 milionů dolarů pouze čtvrtinou celkové ceny záchranné operace. Tu vláda vyčíslila na 22 milionů dolarů. Správce dolu ale oznámil, že společnost je na pokraji bankrotu a nemůže si dovolit zaplatit více. Nejdražší složkou záchranné akce bylo hlavně vyvrtání 700 metrové šachty, kterou následně bylo všech 33 horníků vytaženo.
Brazilská ekonomika předběhla ekonomiku Velké Británie
Růst brazilské ekonomiky, která je momentálně 6. největší světa, byl za rok 2011 2,7%. Ekonomika Velké Británie vzrostla pouze o 0,8%. Předpovědi Institutu ekonomie a sociálního výzkumu (NIESR) a dalších ekonomických složek mluví o tom, že by ekonomika Brazílie měla být nyní větší, než ekonomika Velké Británie. Brazilské ekonomice velice pomáhají vysoké ceny ropy a potravin. Brazilský ministr financí uvedl, že ,, není důležité být mezi šesti největšími ekonomikami světa, ale je důležité, že Brazílie je jednou z nejdynamičtějších ekonomik se stabilním růstem“.
Íránský ambasador v Havaně zdůraznil důležitost vztahů Íránu a zemí Latinské Ameriky
Pan Ali Chegeni, íránský ambasador na Kubě uvedl, že ,, politika USA, která se zaměřila na izolaci Íránu na poli mezinárodní politiky, nesplnila svá očekávání. Důkazem mohou být prohlubující se vztahy Íránu se zeměmi Latinské Ameriky“. Hlavně pak s Venezuelou, Kubou, Nikaraguou a Ekvádorem, tedy se zeměmi, které navštívil íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad při své cestě do Latinské Ameriky. Pan ambasador dodal, ,, že právě tyto země podporují fakt, aby měl Írán svobodný přístup k jaderným technologiím“.
Podle průzkumů by lídr mexických prezidentských voleb získal 47% hlasů
Prezidentský kandidát koalice Ústavní revoluční strany ( PRI) a Zelených ekologů (PVEM) Enrique Peña Nieto by získal 47% hlasů. Kandidátka za Stranu národní akce (PAN) Josefina Vázquez Mota na něj, podle průzkumů ztrácí 18% hlasů. Pokud by prezidentské volby vyhrál pan Peña Nieto, PRI by se k moci dostala po 12 letech. Strana stála v čele státu 70 let. Její vláda skončila roku 2000 a to kvůli nařčení z korupce a autoritářství. Nyní je ale strana nadějí pro boj proti vlně násilí, která v Mexiku vzrostla. Pan Peña Nieto v lednu odhalil své ekonomické plány.
Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu
Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu. Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.
Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso
Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.
Prezidenti středoamerických zemí se setkají v Hondurasu
Hlavním tématem setkání prezidentů bude projednávání strategií boje proti drogovému průmyslu a přepravě drog. Setkání, které zinicioval guatemalský prezident Oto Pérez Molina se odehraje nejspíše v Hondurasu. Právě prezident Pérez Molina výrazně zintenzivnil boj proti drogovému průmyslu ve své zemi – do boje se zapojila i guatemalská armáda. Státy střední Ameriky jsou důležitým místem pro pašování drog, hlavně kokainu, z Jižní Ameriky na severoamerický trh, který platí za největší trh s drogami. Boj s drogovými kartely je nejsilnější v Mexiku, odkud mexické drogové kartely šíří svůj vliv i do sousedních zemí.