Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan pronesl v neděli v německém Düsseldorfu projev před svými krajany žijícími v Německu. Nastínil mimo jiné plány na poskytnutí „alternativního občanství“ tureckým státním příslušníkům, kteří přijmou německé občanství. Alternativa občanství jim má ponechat veškerá práva kromě volebního. Před třemi roky vyvolal ostré reakce projev premiéra Erdogana v Kolíně nad Rýnem, kdy vyzval Turky žijící v Německu, aby se nenechali asimilovat. V Německu žije v současné době okolo 2 milionů tureckých občanů, čímž se Německo stává čtvrtým největším volebním okruhem tureckých parlamentních voleb, které proběhnou 12. června tohoto roku.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Ruské velvyslanectví dočasně zastupuje zájmy Francie v Libyi
Velvyslanectví Ruské federace v Tripolisu dočasně převzalo funkci diplomatického zastoupení Francie. Francouzské velvyslanectví, stejně jako velvyslanectví Velké Británie, USA, Kanady, Japonska a dalších zemí, bylo v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v Libyi uzavřeno.
Velká Británie přestane poskytovat přímou finanční podporu 16 zemím
Upravený rozpočet britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj bude zveřejněn příští týden. Ministr Andrew Mitchell nedávno oznámil, že Spojené království přestane poskytovat přímou finanční pomoc zemím, u kterých to již není nezbytné, a přesměruje tyto finance na podporu rozvojových zemí, které mají nejvyšší ukazatel kojenecké úmrtnosti a největší výskyt malárie a dalších nemocí. K takovým zemím patří například Ghana nebo Afghánistán. Podporu naopak přestane dostávat mimo jiné Rusko, Čína, Irák a Indie.
Rusko prohlubuje vojenskou spolupráci s Ukrajinou
Země plánují podle slov ruského ministra obrany Anatolije Serďukova uzavřít novou dohodu o přezbrojení ruské černomořské flotily. Na základě dosavadní smlouvy smělo Rusko flotilu modernizovat jen se svolením Ukrajiny. Ministr dále uvedl, že Rusko nabídlo Ukrajině umístit její protipirátské jednotky v Adenském zálivu na palubu ruských válečných lodí. Další oblastí případné spolupráce by mohla být účast ukrajinských expertů na vývoji nové mezikontinentální balistické střely, která nahradí rakety RS-18 a RS-20.
Demonstrace v Chorvatsku
Více než 10 tisíc lidí se shromáždilo v sobotu v noci v centru Záhřebu. Demonstranti požadovali odstoupení chorvatské premiérky Jadranky Kosor, a také zastavení „pronásledování“ účastníků ozbrojených konfliktů v 90. letech, kdy došlo k osamostatnění Chorvatska. Impulsem protestů se stalo nedávné zatčení chorvatského občana v Bosně a Hercegovině pro podezření z účasti na válečných zločinech. Podle současných údajů zatkli policisté při demonstracích 26 lidí, mezi nimi také iniciátora, který vyzýval k provedení manifestace na sociální síti Facebook. Protesty proběhly v menším měřítku i v dalších chorvatských městech.
Německý prezident zahájil návštěvu Kuvajtu a Kataru
Německý prezident Christian Wulf dnes zahájil návštěvu států Perského zálivu Kuvajtu a Kataru u příležitosti oslav 20. výročí osvobození Kuvajtu od irácké okupace. Cestu do Bahrajnu z důvodů nepokojů v zemi zrušil. Ústředním tématem prezidentovy návštěvy budou právě převraty v arabských zemích. Christian Wulf vyjádřil přesvědčení, že by se Německo mělo v tuto chvíli v arabském světě více angažovat. Prezidenta doprovází mimo jiné generální ředitel Německých drah Rüdriger Grube, šéf koncernu Hochtief Herbert Lütke-Stratkötter a zástupce společnosti Volkswagen.
Běloruský prezident chce urychlit výstavbu jaderné elektrárny
Prezident Alexander Lukašenko vyzval na jednání vlády k urychlení tempa výstavby jaderné elektrárny, a to případně i bez účasti ruských firem. Dva jaderné reaktory s celkovým výkonem 2400 MW by měly být uvedeny do provozu do konce roku 2018. Výstavba má probíhat podle ruského projetu AES-2006, jehož generálním dodavatelem je ruská společnost ZAO Atomstrojexport.
Kazachstán má druhého oficiálního kandidáta na post prezidenta
Centrální výběrová komise zaregistrovala jako druhého kandidáta do předčasných prezidentských voleb v dubnu letošního roku Zhambyla Ahmetbekova, nominovaného Komunistickou stranou Kazachstánu, jehož svými podpisy podpořilo téměř 100 tisíc voličů. Dalším kandidátem je současný kazašský prezident Nusultan Nazarbayev.
Rusko dodá rakety Sýrii i přes protest USA a Izraele
Smlouva o dodávce leteckých protilodních střel „Jachont“ Sýrii je podle slov ruského ministra obrany Anatolije Serďukova ve stavu realizace. Plnění smlouvy podepsané v roce 2007 potvrdilo ministerstvo již v minulém roce, proti čemuž ostře vystoupily Spojené státy americké a Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu loni v srpnu osobně požádal ruského premiéra Vladimíra Putina, aby Moskva od smlouvy s Damaškem upustila. Izrael se obává toho, že Sýrie předá rakety libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh, které ruskou výzbroj používalo proti izraelské armádě v druhé libanonské válce. Anatolij Serďukov však obavy Izraele označil za bezdůvodné a upozornil na to, že Rusko již podobné protilodní rakety Sýrii dodalo a Jachont jsou v podstatě jen modernizovanou verzí stejné výzbroje.
Španělský král navštívil Rusko
Král Juan Carlos I. přijel do Petrohradu na zahájení španělského roku v Rusku a ruského roku ve Španělsku. Podle tiskové služby Kremlu chtějí země touto událostí poukázat nejen na partnerských charakter vzájemných vztahů, ale také dát další impuls všem oblastem bilaterálních vztahů, včetně sféry ekonomické, vědecké, kulturní a vzdělávací.
Lídři USA, Francie, Velké Británie a Itálie projednali situaci v Libyi
Prezident USA Barack Obama v telefonickém rozhovoru s francouzskými prezidentem Nicolasem Sarkozym a premiéry Velké Británie a Itálie Davidem Cameronem a Silvio Berlusconim projednal situaci v Libyi. Lídři zemí se shodli na tom, že musí být respektováno právo Libyjců na určení svého vlastního osudu. Hovořili rovněž o řadě možností, jak pohnat k odpovědnosti libyjskou vládu, a také o otázkách spojených s humanitární pomocí.
Rusko postaví v Bangladéši první jadernou elektrárnu
Na základě dohody podepsané mezi Ruskem a Bangladéšem postaví Rusko do roku 2018 první jadernou elektrárnu v této zemi. Náklady se odhadují na 1,5 miliardy dolarů. Bangladéš doufá, že se s pomocí jaderné elektrárny vyrovná s nedostatkem elektrické energie.
Ukrajina chce přizpůsobit svou armádu standardům NATO
Ukrajinský premiér Nikolaj Azarov během schůze s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance v Kyjevu oznámil, že Ukrajina chce vybudovat početně malou, ale efektivní armádu, která bude odpovídat standardům NATO. Podle slov premiéra plní Ukrajina své závazky vůči NATO a vojenské vybavení bude ukrajinskou vládou financováno v plném rozsahu i přes složitou finanční situaci.
Evropská unie a Rusko nabídly arabským zemím hospodářskou podporu
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Catherine Ashton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podepsali společné prohlášení o situaci v severní Africe a na Blízkém Východě, v němž Evropská unie a Rusko vyjadřují podporu „úsilí arabských zemí o spravedlivější a šťastnější život“ a nabízí těmto zemím hospodářskou i jinou pomoc. Prohlášení rovněž zdůrazňuje nutnost obnovení izraelsko-palestinského dialogu, který je důležitým faktorem pro stabilní vývoj v celém regionu.
Volkswagen a GAZ se dohodly na výrobě vozů VW a Škoda v Rusku
Ruská dceřiná společnost německého Volkswagenu „Volkswagen Group Rus“ a společnost GAZ podepsaly dohodu, na základě níž budou v ruském Nižním Novgorodu společně vyrábět přes 100.000 automobilů značek Volkswagen a Škoda ročně. Ruská vláda nedávno zpřísnila pravidla pro montáž automobilů v zemi, čím se snaží zvýšit podíl domácí výroby. Za splnění kritérií nabízí sérii vládních pobídek včetně nižších cel na dovoz autodílů. Volkswagen dohodou s GAZ posílí svou pozici na ruském trhu, který je v současné době dynamický.
Ruský premiér: třetí energetický balíček EU může mít za následek nárůst cen
Realizace tzv. třetího energetického balíčku by mohla vést k vyšším cenám na trhu s energiemi, oznámil ruský premiér Vladimír Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci po jednání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosou. Třetí balíček energetických zákonů přijatý Evropskou unií v roce 2009 zahrnuje šest právních předpisů, které stanovují omezení týkající se práv na vlastnictví a řízení energetických sítí vertikálně integrovanými společnostmi, mezi které patří například ruský Gazprom. Premiér rovněž poznamenal, že diskuse o dokumentu stále pokračuje.
Ruský premiér Vladimír Putin navštívil Brusel
Hlavním tématem dvoudenního jednání ruského premiéra s představiteli Evropské unie budou nové dohody mezi Ruskem a EU, členství Ruska ve Světové obchodní organizaci (WTO) a otázky průmyslové politiky. Mimo jiné bude řeč o „Třetím energetickém balíčku“ EU zaměřeném na odstranění monopolu ve sféře energetických dodávek.
Rusko bude modernizovat strategické zbraně
Náměstek ministra obrany Vladimír Popkovin označil za prioritu modernizaci ruských strategických jaderných a obranných sil včetně systému varování před raketovým útokem. Rusko plánuje vyvinout do roku 2016 novou mezikontinentální balistickou střelu, která nahradí rakety RS-18 a RS-20. Státní zbrojní program dále zahrnuje výstavbu osmi jaderných ponorek, vybavených raketami Bulava. Ruské ministerstvo obrany rovněž potvrdilo nákup čtyř válečných lodí Mistral od Francie.
Evropská unie je znepokojena možnostmi vývoje v Libyi
Evropské země mající přístup ke Středozemnímu moři varovaly, že se nebudou schopny vypořádat s dalším přílivem uprchlíků z Afriky, který by mohl nastat v případě vyhrocení situace v Libyi. Na setkání ministrů vnitra členských států EU v Bruselu vyzvaly středomořské země k vypracování mechanismu, který by zajistil přesun části libyjských uprchlíků do ostatních států EU. Britský ministr zahraničí William Hague mezitím vyzval Evropskou unii k zesílení tlaku na pulkovníka Muamara Kaddáfího a potrestání osob odpovědných za krveprolití v Libyi.
Rusko završilo evakuaci svých občanů z Libye
Ve večerních hodinách dorazilo do Moskvy poslední, čtvrté letadlo, přepravující ruské občany z Libye. Celkem se podle údajů Ministerstva pro mimořádné situace jednalo o 339 evakuovaných osob.
V ruské Kabardsko-Balkarské republice byl odhalen úkryt teroristů
Během protiteroristické operace v Kabardsko-Balkarské autonomní republice na severním okraji Kavkazu objevili příslušníci ruských speciálních jednotek teroristický tábor, v němž byly ukryté zbraně a výbušniny. Nyní je prohledáváno okolí. Protiteroristické operace jsou reakcí na páteční incident v podhůří hory Elbrus, kde skupina ozbrojenců napadla autobus převážející ruské turisty. Tři z nich, včetně jedné ženy, zabila a dva postřelila. Útok vyvolal panický odchod turistů. Včera došlo v oblasti Elbrusu k přestřelce, při níž speciální jednotky zabily pět extremistů, kteří podle úřadů pravděpodobně byli za tento incident odpovědní.
Francouzský prezident vyzval k ekonomické blokaci Libye
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhl evropským státům přerušit ekonomické vztahy s Libyií a reagovat tak na násilné potlačování protestů v této zemi, které označil za „masivní porušování lidských práv“.
Bývalý generál srbské policie odsouzen k 27 letům vězení
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu odsoudil k 27 letům vězení bývalého šéfa srbských bezpečnostních sil Vlastimira Djordjeviće za spáchání válečných zločinů v roce 1999 v Kosovu. Obvinění spočívalo v tom, že V. Djordjević byl zodpovědný za teror zacílený na vyhnání kosovských Albánců, během nějž byly stovky lidí zabity a více než 800 tisíc bylo vyhnáno či ze strachu uprchlo.