Afričtí státníci se shodli na spuštění fungování vlastních tzv. „zelených fondů“, které mají být složeny z peněz ve fondu OSN pro boj se změnami klimatu. OSN hodlá do roku 2020 právě v tomto fondu nashromáždit více než 100 miliard amerických dolarů, přičemž zástupci afrického kontinentu nyní požadují, aby mohli peníze pocházející z Afriky spravovat sami ve prospěch Afriky.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Poradce prezidenta USA: „USA a NATO zabránily bombardováním humanitární katastrofě v Libyi“
Poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost Tom Donilon ve svém rozhovoru pro CNN prohlásil, že Spojené státy spolu se svými spojenci v NATO zabránily leteckým bombardováním humanitární katastrofě v Libyi a že se jim daří sledovat v Libyi dlouhodobou jasnou politiku – nutnost Kaddafi odchodu. Stejně tak Tom Donilon uvedl, že se podařilo dát dohromady řadu komplexních nátlakových kroků, které dle jeho slov mají úspěch při vynucování Kaddafiho odchodu. Tom Donilon ovšem také pronesl další důležitá oznámení – Spojené státy prý kroky v Libyi jasně přinutili i syrského prezidenta k vyjednávání s opozicí, přičemž jsou nyní připraveny obnovit vztahy s Íránem na téma jaderného programu, který dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské žádné účely.
USA vyzývají Muammara Kaddafiho, aby ihned opustil od výhrůžek Evropanům
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vystoupila s výzvou pro Muammara Kaddafiho, aby okamžitě přestal vyhrožovat Evropanům. Muammar Kaddafi ve svém projevu včera oznámil, že válka se „přenese i do evropských domovů a kanceláří“. Ministryně Hillary Clinton dále vyzvala Muammara Kaddafiho, aby raději myslel na blaho libyjského lidu a ihned odstoupil. Rebelové i NATO zatím stále podmiňují jakékoliv vyjednávání o příměří Kaddafiho odchodem, což zase odmítá libyjská vláda.
Dánsko obnovuje od příštího týdne celní kontroly na svých hranicích
Ministr daňových záležitostí Peter Christensen potvrdil, že Dánsko obnoví hraniční kontroly v úterý. Vláda premiéra Larse Lökkeho Rasmussena na návrh obnovení kontrol na hranicích přistoupila na nátlak pravicově populistické Dánské lidové strany (DVP). Oficiálně vláda plán zdůvodňuje potřebou bojovat proti přeshraniční kriminalitě. Zvýšené celní kontroly se mají týkat i námořních tras včetně trajektů. Podle Evropské komise by ale mohlo jít o porušení schengenské dohody o volném pohybu osob, přičemž Kodaň sklidila kritiku i sousedních vlád Švédska a Německa. Obranou Dánska je tvrzení, že na hranicích mají být rozmístěni pouze celníci, nikoliv policisté, kteří nebudou provádět pasové kontroly.
Americký Senát schválil jméno nového šéfa CIA – je jím velitel sil NATO a USA v Afghánistánu
Americký Senát potvrdil jmenování gen. Davida Petraeuse novým ředitelem CIA. Jeho protikandidát, dosavadní ředitel CIA, Leon Panetta se stane novým ministrem obrany USA. gen. David Petraeus se svého nového postu ujme v září tohoto roku, do té doby bude CIA řídit náměstek ředitele Michael Morell. Gen. Petraeus vyzdvihl, který je vyzdvihován pro svou roli ve válce v Iráku, kde velel navyšování počtu amerických jednotek, čelí dle svých slov skličujícím úkolům pro CIA: „nutnost poskytování přesných zpravodajských informací o vývoji v Afghánistánu, sledování a neutralizace ozbrojenců na několika kontinentech a monitorování klimatických změn a jejich dopad na politickou situaci a celosvětovou hospodářskou krizi.“
Byl ustanoven mezinárodní výbor pro prošetření povstání v Bahrajnu a jeho potlačení
Pětičlenný výbor vytvořený kvůli povstání v Bahrajnu je složen z odborníků na lidská práva a právních expertů, kterým má být umožněn neomezený přístup do úředních spisů a vyslechnutí všech svědků. Tento panel má podle slov předsedy pomoci obnovit bezproblémové soužití menšinové sunnitské skupiny s většinovými šííty. Předsedou výboru je egypťan Cherif Bassioun, který je profesorem práva a expertem OSN pro vyšetřování válečných zločinů, přičemž se podílel na založení Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC). Povstání vedla níže situovaná šíítská většina proti sunnitské královské rodině od února do března, demonstranti však byli nakonec rozehnáni za pomoci intervenčních sil ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Jihoafrickou republiku čeká celostátní stávka
Jihoafrická unie, zastupující zaměstnance v odvětví ropného, farmaceutického, chemického průmyslu a sektor spotřebního zboží , oznámila, že příští týden zahájí celostátní stávku, neboť selhala jednání s vládou. Stávky se zúčastní více než 70 000 pracovníků, kteří požadují 11 – 13 % navýšení mezd kvůli více než dvojnásobné inflaci, ke které postupně dojde na přelomu roku 2011/12. Dále zaměstnanci požadují minimální mzdu 6.000 rand, což je 15 000 korun
Býval šéf MMF Dominique Strauss-Kahn byl pravděpodobně obviněn neprávem
Vyšetřování případu sexuálního napadení, které má mít na svědomí nyní již bývalý šéf MMF Dominique Strauss-Kahn ukazuje, že obvinění jsou falešná. Dominique Strauss-Kahn byl zatčen 14. května před svou plánovanou kampaní za zvolení francouzským prezidentem, přičemž dle předběžných průzkumů měl ve Francii téměř jisté vítězství vzhledem k upadající popularitě současného francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Pokojská, která Strausse-Kahna obvinila před obviněním telefonicky hovořila s mužem v americkém vězení. Probírali, co jaké benefity by obvinění mohlo přinést. Muž , se kterým pokojská mluvila, byl jedním z lidí, kteří v posledních dvou letech poslali na účet pokojské 100 000 dolarů.
Libyjští rebelové jsou opět zatlačováni
Libyjští povstalci opět ustupují ze svých pozic u města Bir al-Ghanam, 80 km jižně od hlavního města Tripolisu. Libyjské armádě, stále loajální Muammaru Kaddafimu se podařilo opět postoupit za pomoci raketové techniky ruské výroby.
Řecký parlament schválil další úsporný balíček
Parlament Řecka dnes odhlasoval úsporná opatření, která mají uvolnit 28 miliard díky škrtům ve výdajích, zvýšení daní a privatizačnímu plánu. Veškeré části balíčku bez problému prošli, pouze proti zřízení privatizační agentury, která má mít na starost rozprodej státního majetku do soukromého sektoru, hlasoval jeden poslanec vládní strany PASOK. Tímto krokem si Řecko otevřelo cestu k další půjčce od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 12 miliard eur – tyto peníze Athény naléhavě potřebují, aby se Řecko vyhnulo státnímu bankrotu. Belgický premiér Didier Reynders již před hlasováním prohlásil, že ministři zemí eurozóny, v případě že Řecko dnes výše zmiňovaný balíček schválí, rozhodnou kladně o dvanáctimiliardové půjčce již tuto neděli.
EU prodloužila spornou dohodu o rybolovu s Marokem do roku 2012
Evropská unie prodloužila smlouvu s Marokem o rybolovu, která umožňuje Evropanům lovit v marockých výsostných vodách. Dohoda zároveň garantuje Maroku finanční benefity. Tento bod spolu s tím, že dohoda souhlasí s rybolovem evropských rybářských flotil ve výsostných vodách Západní Sahary, kterou Maroko okupuje, stmeluje ostatní severoafrické země proti Maroku. Maroko je právě především kvůli okupaci Západní Sahary a válkám i ni jediným státem Afriky, který není členem Africké unie. Pro smlouvu hlasovalo 20 z 27 členských států. Dalším problematickým aspektem dohody je i příměří mezi Marokem a separatisty Západní Sahary zprostředkované OSN v roce 1991, které říká, že vody Západní Sahary musí být prospěšné pro místní obyvatele – toto se bude muset EU snažit dokázat, bude-li chtít dohodu dlouhodobě ukotvit.
V Egyptě opět dochází k nepokojům – více než 1000 zraněných demonstrantů
Policie v hlavním městě Káhira za pomoci slzného plynu a vodních děl rozhání davy mladých demonstrantů, kteří nyní vyšli do ulic kvůli nespokojenosti se stále nepřicházejícími reformami. V Káhiře se podle místních svědků jedná o největší násilné střety za poslední týdny. Pouze dnes má egyptská policie na svědomí přes 1000 zraněných. Ministerstvo zdravotnictví také oznámilo, že bylo těžce zraněno 40 policistů. Vojenská rada Egypta tvrdí, že jde pouze o „něčí“ snahu rozdělit veřejnost a postavit ji proti státní moci a bezpečnostním složkám, egyptský premiér Essam Sharaf naopak prohlásil, že čeká na bližší zprávy, kterých prý zatím nemá dostatek.
Poslední výzkumy ukazují na pravděpodobný původ E.Coli – severní Afrika
Více než 4000 lidí v Evropě a Severní Americe již bylo nakaženo touto nebezpečnou bakterií. Německá ohniska nákazy a stejně tak francouzská oblast v okolí města Bordeaux jsou spojena s dovezenými semeny pískavice z Egypta. Odborníci z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin prohlásili, že zpětné sledování ukázalo na semena pískavice dovezená z Egypta v roce 2009 a 2010. Podle vyšetřovatelů mohlo ke kontaminaci semen dojít kdykoli v dlouhých a složitých dodavatelských řetězcích mezi semenářstvím, dopravci, balením a distribucí -to podle nich také mohlo znamenat, že jiné potenciálně kontaminované šarže semen jsou stále k dispozici v rámci EU a případně i mimo její území.
Francie se brání u OSN: „v Libyi nebylo porušeno zbrojní embargo“
Francie oznámila, že nebylo porušeno zbrojní embargo, když dopravila přes 40 tun vojenského materiálu povstalcům, protože dané zbraně byly nezbytné pro ochranu civilistů. Francie se tak stala první zemí NATO, která otevřeně oznámila, že vyzbrojuje libyjské povstalce. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud již byl vystaven kritice některých členů OSN, kteří považují dodávky zbraní za porušení rezoluce č. 1970, konkrétně odst. 9, který uvaluje absolutní vojenské embargo na Libyi. Francouzi však tvrdí, že následující rezoluce č. 1973 (vydaná později) vyzývá členské státy OSN, aby „přijaly všechna nezbytná opatření“ k ochraně civilistů v Libyi. To také dodává: „Bez ohledu na odstavec 9. rezoluce 1970.
V Súdánu vznikne demilitarizovaná zóna mezi 2 novými státy
Zástupci severního a jižního Súdánu se v rámci jednání v Etiopii pod záštitou Africké unie dohodly, že vznikna demilitarizovaná hranice mezi oběma budoucími státy. Demilitarizované pásmo má zasahovat 10 km do území obou států při délce 2000 km. Hranici pak budou kontrolovat mírové jednotky Africké unie i OSN spolu s pozorovateli obou zúčastněných stran. Strany se ovšem stále nedohodly, jak hodlají utišit současné boje na těchto hranicích, ani kdo a jakým způsobem bude spravovat sporný region Abyei.
Zvedá se vlna kritiky proti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu
Jednotlivý představitelé afrických států, včetně Africké unie, zveřejnili svou kritiku Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), který podle slov mnohých z nich měří dvojím metrem – odlišně v Africe než v jiných částech světa. Zástupce hlavního prokurátora ICC Fatou Bensouda se brání tím, že mnoho podnětů pro mezinárodní zatykače vychází z Afriky samotné. Vlna kritiky se spustila při zahájení vyšetřování ICC v hlavním městě Pobřeží slonoviny.
Válečné lodě NATO začaly ostřelovat libyjskou armádu
K leteckému bombardování vládních jednotek a území, které drží pod kontrolou, se nyní přidalo i ostřelování válečnými loděmi Severoatlantické aliance. Lodě ostřelují pozice libyjské armády ve městě Zlitan, kde se jim daří bránit v postupu povstalců na Tripolis. Libyjská armáda zde také včera posílila své jednotky a připravila několik odpalovacích zařízení pro rakety. Podle svědků na místě je situace ve městě Zlitan vážná.
V jižnímu Súdánu zabili nespořádané bezpečnostní jednotky již přes 1400 lidí
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Kyung-wha Kang oznámil, že situace v jižním Súdánu je po bezpečnostní stránce v tristním stavu. Podle něj jsou bezpečnostní složky špatně disciplinované a jejich členy se narychlo staly jednotky bývalých rebelů, které zdaleka neplní svou novou funkci. Dalším problémem jsou nové povstalecké skupiny v samotném jižním Súdánu, které jsou stejným zdrojem násilí. Podle OSN je již 1400 potvrzených obětí od začátku roku 2011, které má na svědomí jižní Súdánská osvobozenecká armáda (SPLA) a povstalci, kteří s ní bojují.
Francie pravděpodobně porušila zbrojní embargo pro Libyi
Podle francouzského deníku Le Figaro, který se odvolává na vysoce postavené zdroje ve francouzské armádě, shazovala francouzská letadla v posledních několika týdnech zbraně povstalcům bojujícím proti vládním jednotkám – celkem mělo být povstalcům doposud shozeno přes 40 tun zbraní. Francouzské ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničí i ředitelství kontrarozvědky se k informaci nevyjadřuje, ovšem Francie se tímto pravděpodobně dopustila porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zbrojním embargu uvaleném na celé území Libye. Podle agentury AFP byly zbraně povstalcům dopravovány i ze sousedních států – agentura se taktéž odvolává na svůj zdroj, který také tvrdí, že spojenci Francie se této operace, kterou schválil osobně francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schůzce s představiteli povstalců, neúčastní žádní z jejích spojenců.
Jednání súdánských představitelů v Etiopii
Představitelé jižního a severního Súdánu nyní řeší nejožehavější témata, která se týkají vzájemného vyrovnání a vzniku nového nezávislého státu Jižní Súdán. Zatímco Jih bagatelizuje výhrůžky Severu o uzavření ropovodů, nedaří se dohodnout vyrovnání, které by rozdělilo příjmy z ropy mezi oba dva státy (na jihu Súdánu se ropa těží, ovšem na severu se nachází ropná infrastruktura) a které by stejně tak rozdělilo dluh jednotného Súdánu, který činí 38 miliard amerických dolarů. Představitelé obou stran se však předběžně dohodli na velmi riskantním opatření ohledně bojovníků z bývalé partyzánské armády SPLA bojující za osvobození jižního Súdánu, kteří se po rozdělení ocitnou na území severního Súdánu – mají být zařazeni do služby v severosúdánské armádě.
V JAR pokračují spekulace o znárodňování
Zatímco debata o znárodňování jihoafrických dolů pokračuje, velké společnosti, které provozují těžby na území Jihoafrické republiky, začínají dávat najevo své obavy. David Brown, výkonný ředitel společnosti Platinum Impala, která je druhým největším světovým producentem drahých kovů, oznámil, že právě tato politická diskuse ovlivňuje chování trhu. Stejně tak David Brown tvrdí, že toto jednání může zasáhnout schopnost těžebních společností vytvářet zisk, a dokonce získávat dostatek kapitálu na udržení svého chodu.
Policie opět zasahuje proti demonstrantům v Egyptě
Na hlavním káhirském náměstí Tahrir policie slzným plynem a obušky opět rozháněla stovky především mladých demonstrantů, kteří napadali policejní jednotky kameny. Demonstranti požadují rychlejší a otevřené vypořádání s vysokými úředníky z doby vlády prezidenta Mubaraka.
MMF pod novým vedením uvolní peníze Angole
Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodl po dohodě s angolskými představiteli, že uvolní 136 milionů dolarů pro tohoto významného afrického producenta ropy. Tyto peníze mají být součástí již schválené půjčky ve výši 1,4 miliardy dolarů, která je postupně Angole vyplácena. Šéf mise MMF v Angole Mauro Mecagni uvedl, že země provedla významná pokroková opatření především v oblasti fiskální a platební bilance z krize v roce 2009.