Americká pátá flotila uvedla, že není možné, aby Írán jakkoliv narušil mezinárodní dopravu v úžině Hormuz v Perském zálivu, která je nejvýznamnějším ropným uzlem na světě. Pokud by se tak stalo, Írán by podle amerického námořnictva vstoupil daleko mimo mezinárodní společenství a svět by pak musel „adekvátně reagovat. Íránský vrchní velitel námořnictva Habibollah Sayyari, který vede desetidenní vojenské cvičení, prohlásil, že uzavření úžiny nebude třeba, ovšem dle jeho slov by to bylo pro Írán „tak snadné, jako vypít sklenici vody.“
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Argentinská prezidentka má rakovinu, venezuelský prezident spekuluje o akci USA
Argentinské prezidentce Cristině Fernandez byla diagnostikována rakovina, jedná se tak o dalšího latinskoamerického vůdce s touto chorobou. Venezuelský prezident Hugo Chávez v reakci na zjištění ve své řeči k venezuelským vojákům prohlásil, že by USA mohly vlastnit novou metodu, jak nemoc šířit mezi levicové hlavy jihoamerických států. Venezuelský prezident ale zdůraznil, že se jedná pouze o „přemýšlení nahlas“.
Přílet pozorovatelů Ligy arabských států do Sýrie vede pouze k dalšímu násilí
Zatímco do Damašku dle dohody Ligy arabských států a Sýrie dorazilo 50 zahraničních pozorovatelů, násilí ve městech po celé Sýrii pokračuje. Soukromá televizní stanice Dunya zároveň tvrdí, že vláda pokračuje v zásahu proti demonstrantům. Podle expertů může být vystupňování nepokojů záměrem syrské opozice, aby demonstrovala nutnost větší zahraniční podpory proti syrské vládě.
Írán podepsal dohodu s Afghánistánem o exportu ropných produktů
Generální ředitel Národní íránské ropné exportní společnosti Alireza Zeyghami podepsal s afghánským ministrem obchodu a průmyslu Anwarem Ul Haq Ahadi dohodu o exportu 1 milionu tun ropných produktů do Afghánistánu ročně. Podle dohody bude Írán dovážet plynového oleje, benzín a letecké palivo, uvedla to íránská Press TV. Cena ropy nemá být neměnná, měla by se totiž odvíjet od situace na mezinárodním trhu.
Šíítský klerik Moqtada al-Sadr vyzval k rozpuštění iráckého parlamentu
Politická krize v Iráku se začíná stále více prohlubovat a riziko náboženského konfliktu se stupňuje. Irácký šíítský premiér Nuri al-Maliki obviňuje iráckého sunnitské viceprezidenta Tareqa al-Hashemi ze spolupráce s teroristy a organizace atentátů a žádá jeho odsouzení, stejně jako vyzval parlament k odvolání sunnitského vicepremiéra Saleha al-Mutlaq. Nyní hlavní irácký šíítský klerik, hlava islamistického šíítského politického bloku Baha’a al-Araji, Moqtada al-Sadr, který se do Iráku již dříve vrátil z exilu v Íránu, vyzval, aby byl rozpuštěn irácký parlament a uspořádány předčasné volby. Moqtada al-Sadr, díky jehož podpoře nyní vládne premiér al-Maliki, má vedoucí vliv na celou šíítskou populaci Iráku a je vrchním velitelem Mehdiho armády známé díky vedení nejtvrdších bitev proti armádě USA v době invaze do Iráku a při americké okupaci.
Arabský člen izraelského parlamentu obviněn ze spolupráce s nepřítelem
Izraelská prokuratura obvinila izraelského arabského poslance ze setkání se zahraničními agenty v znepřátelené zemi v roce 2007. Arabsko-izraelský poslanec Said Nafaa se podle obvinění setkal s militantními palestinci v Sýrii v roce 2007. Poslanec Nafaa je členem arabsko-izraelské strany Balad, jejíž bývalý vůdce Azmi Bishara v roce 2007 uprchl z Izraele poté, co byl obviněn z poskytnutí tajných informací libanonskému hnutí Hizballah, které v roce 2006 vedlo s Izraelem měsíční válku.
Izrael se odmítl zúčastnit jakýchkoliv jednání s Palestinou, dokud budou mít oficiální funkce členové Hamas
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že Izrael odmítá jednat s palestinskou samosprávou, dokud budou mít jakékoliv funkce ve správě členové organizace Hamas, kterou Izrael považuje za teroristickou.
K bombovým útokům v Iráku se přihlásila Al-Kaida, irácký premiér mezitím požádal o odvolání vicepremiéra
K bombovým útokům z 22. prosince v hlavním městě Iráku, Bagdádu, se jen čtyři dny po stažení americké armády přihlásila síť Al-Kaida. Jednalo se o útoky v převážně šiítských oblastech města. Útoky se zároveň odehrály na pozadí prohlubující se politické krize, při které šíítský premiér Nuri al-Maliki požaduje soud se sunnitským viceprezidentem Tareqem al-Hashemi a požádal irácký parlament o odvolání iráckého vicepremiéra Saleha al-Mutlaq.
Situace v Guinea Bissau je nadále napjatá, boje se ale zastavily
Na tiskové konferenci řekl náčelník generálního štábu Antonio Indjai, který měl být uvězněn na pokyn šéfa námořnictva admirála Buby Na Tchuty spolu s ministrem obrany Baciro Diem a ministrem vnitra Fernando Gomesem, že premiér země Carlos Gomes Jr. (zastupující nepřítomného prezidenta) má situaci pevně pod kontrolou, a to ačkoliv byl nucen uniknout na zahraniční velvyslanectví. Podle oficiálního vedení země se několik vojáků pokusilo obsadit vrchní velitelství armády, ovšem svědci pro agenturu Reuters informovali o střelbě po celém hlavním městě. Nyní jsou po celém hlavním městě vojáci se zátarasy, aniž by bylo jasné na čí straně stojí.
Libye začne s restrukturializací armády v lednu 2012
Prozatímní libyjský ministr obrany Osama al-Juwali na tiskové konferenci spolu s prozatímním ministrem vnitra Fawzi Abd al-All oznámil, že v lednu 2012 započne reorganizace libyjské armády začleňováním tisíců povstalců a milicionářů do nových libyjských ozbrojených složek. Dále byla vyhlášena týdenní lhůta Libyjské národní rady (NTC) na vyklizení hlavního města Tripolis všemi milicemi a bojovníky. Podle expertů se bude jednat o skutečný test autority nové porevoluční vlády, neboť povstalecké milice drží v rukou všechny strategické body v Tripolisu. Mimo jiné bylo i zmíněno, že část nově uvolněných prostředků od OSN, USA a EU bude použita na financování armády a především pak na zajištění dostatečně vysokých platů nových vojáků kvůli zachování stability.
Islamisté v Alžírsku hodlají opustit vládní koalici a změnit ústavu
Podle analytiků je islamistická strana Hnutí pro společnost a mír (MSP) posílena úspěchem svých partnerů ve volbách po celé severní Africe a zahajuje nyní svůj vlastní politický postup vpřed. Šéf MSP Bouguera Soltani oznámil záměr své strany v nejbližší době opustit vládní koalici před nadcházejícími volbami, jejichž termín ještě není znám. MSP chce podle slov svého šéfa parlamentní, nikoliv prezidentský systém.
V Guinea Bissau byl zahájen boj mezi vojenskými frakcemi – premiér země unikl na zahraniční ambasádu a prezident je mimo zemi
V hlavním městě Guinea Bissau, Santa Luzia, propukl boj mezi dvěma hlavními vojenskými frakcemi – podle předběžných informací se jedná o boj mezi námořnictvem a pozemním vojskem. Důvodem je zatčení náčelníka generálního štábu armády na rozkaz šéfa námořnictva, kterým je Americo Buby Na Tchuta. Premiér Guiney Bissau Carlos Gomes byl kvůli bojům nucen uprchnout pod ochranu zahraničního velvyslanectví – informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na místní diplomatický zdroj. Situace v zemi je nyní nejistá i protože prezident Malam Bacai Sanha se nyní nachází na léčení v Paříži a podle pozorovatelů se pravděpodobně skutečně jedná o vojenský převrat.
Bývalý nigerijský vojenský vládce pochybuje o schopnosti současné vlády řešit islámské povstání
Muhammadu Buhari, bývalý vojenský vládce Nigérie, prohlásil, že zemi chybí dostatečně silné vedení, které by se bylo schopné vypořádat s nepokoji na severu země způsobenými povstáním islamistů z Boko Haram. Podle jeho názoru vláda současného prezidenta Goodlucka Jonathana nezareagovala dostatečně rychle a prozíravě. Muslim Muhammadu Buhari prohrál letošní prezidentské volby s prezidentem Jonathanem, což vedlo ke krátkodobým nepokojům na muslimském severu.
Japonsko chce, aby Čína sdílela své informace o vývoji v KLDR
Japonský premiér Yoshihiko Noda při vzájemném jednání vyzval čínského prezidenta Chu Jintao, aby Čína sdílela s Japonskem všechny své informace týkající se vývoje v Severní Korei v zájmu zachování stability Korejského polostrova. Japonsko zvláště vyzdvihuje nebezpečnost toho, že svět nyní fakticky netuší, kdo v KLDR reálně převzal moc.
Irák podepsal dohodu s OSN o íránských disidentech – nechce je na svém území
Irák a OSN podepsaly novou dohodu o táboru Ashraf pro íránské disidenty, který bude leží v blízkosti Bagdádu. Důvodem je rozhodnutí iráckého premiéra Nuriho al-Malika o roční lhůtě na odstranění zhruba 3400 Íránců nepřátelských vůči současné íránské vládě z Iráku. OSN ve svém prohlášení uvádí, že vláda Iráku přistoupila na memorandum o porozumění a humanitárním a mírovém řešení obyvatel zmíněného tábora s tím, že se zavazuje držet Íránce pod ochranou a přesunout je do tranzitní stanice, ze které OSN bude zařizovat azylová řízení pro tyto uprchlíky.
Izrael uvažuje o oficiálním uznání arménské genocidy
Izraelští zákonodárci uvažují o oficiálním uznání genocidy Arménů v roce 1915 provedenou osmanskými Turky. Izraelské ministerstvo zahraničí již varovalo zákonodárce, že takový krok by mohl „dorazit“ již tak vyhrocené vztahy s Tureckem. Kvůli stejnému kroku ve Francii, kde byl vydán zákon o arménské genocidě, totiž Turecko přerušilo veškeré diplomatické vztahy.
Libyjský ministr hospodářství odstoupil ze své funkce
Libyjský ministr pro hospodářství Tahar Sharkass, který byl v čele rezortu i za vlády Muammara Kaddafi, rezignoval na svou funkci. Ministr Sharkass uvedl, že důvodem jsou stále častější protesty a nespokojenost mladých, kterým čelí libyjský premiér Abdurrahim El-Keib. Premiér Al-Keib odstoupení ministra Sharkasse potvrdil.
Byl jmenován nový šéf venezuelské vojenské rozvědky
Venezuelský prezident Hugo Chávez odvolal z vedení vojenské zpravodajské služby generála Hugo Carvajala, který je považován za jednoho z jeho nejbližších spojenců. Novým šéfem vojenské rozvědky venezuelské armády se stal generál Wilfredo Figueroa Chacin. Prezident Hugo Chávez výměnu žádným způsobem neodůvodnil.
V Libyi se šíří demonstrace proti vládě lidí bývalého režimu
Již několik dní probíhají stále se stupňující demonstrace v Tripolisu a Benghazi, při nichž lidé požadují, aby byli z politického života vyloučeni všichni, kteří sloužili ve státní správě za vlády Muammara Kaddafi. Protestující také požadují, aby bylo zaručeno právo na svobodu projevu, aby státní orgány jednaly transparentně a aby mladí lidé byli lépe chráněni státem.
Spekulace o původcích bombového útoku v Damašku – francouzská agentura označila za viníka Muslimské bratrstvo
Agence France Press oznámila, že se k bombovým útokům v Damašku z 23. prosince přihlásilo syrské Muslimské bratrstvo, které ale později na svém profilu na sociální síti Twitter tuto zprávu popřelo. Syrská vláda považuje těžký bombový útok za teroristický útok ze strany Al-Kaidy a prohlásila, že byla varována před infiltrací Al-Kaidy Libanonem. Muslimské bratrstvo je internacionální islamistická síť, jejíž egyptská část právě vítězí v parlamentních volbách v Egyptě.
Světový kongres Bosňanů žádá o své stálé zastoupení při OSN
Podle slov muftí Muamera Zukorliće, hlavy organizace bosenských muslimů v Srbsku, by měl světový kongres Bosňanů mít stejné zastoupení při OSN jako má Světový židovský kongres. Světový kongres bosenských muslimů je zastřešující organizací pro celou světovou diasporu Bosňanů, kteří podle Muamera Zukorliće čelili genocidě srovnatelné s židovským holocaustem. Muftí Zukorlić je jedním z hlavních aktérů současného sporu Srbského politického vedení s bosenskými muslimy. Sám Zukorlić mimo jiné prohlásil, že je třeba skoncovat s antiislámskou činností prezidenta Republiky srbské (federativní stát Bosny a Hercegoviny) a jeho rádců v Bělehradě (Srbsko), kteří neskrývají své nepřátelství vůči muslimům, Bosňanům a islámu obecně.
Ve 2. kole egyptských voleb získaly dvě nejsilnější islamistické strany dvě třetiny všech hlasů
V Egyptě skončilo druhé kolo parlamentních voleb, ve kterém se potvrdilo drtivé vítězství islamistických stran z 1. kola. Odnož Muslimského bratrstva FJP (Strana svobody a spravedlnosti) získala 36,3% hlasů, konzervativní salafisté ze strany Al-Nur 28,8% a na třetím místě se umístila liberální strana Wafd. Islamisté ovšem celkem získali dvě třetiny všech hlasů.
V Nigérii rostou obavy z náboženské občanské války – na severu pokračují boje s islamisty a došlo k pumovým útokům na kostely
V hlavním městě Nigérie dnes došlo k výbuchu pěti bomb u křesťanských kostelů – 27 lidí zemřelo. K útokům se přihlásili islamisté z Boko Haram, kteří již druhý den vedou povstání na severu Nigérie. Při přestřelkách mezi bezpečnostními silami a Boko Haram ve městě Damaturu zahynulo již 68 osob včetně civilistů. Náčelník nigerijského generálního štábu generálporučík Azubuike Ihejirika již varoval před nebezpečným rozdělením 160 milionové země.