Američtí experti vyslaní do Libye na pomoc místní vládě v odzbrojení, demobilizace a reintegrace milic tvrdí, že nalezly zhruba 5000 raket, mimo jiné například systému MANDPAS určeného k protivzdušné obraně. Podle mluvčího amerického týmu Marka Tonera je ale velmi těžké odhadnout, kolik celkem takových raket, které by mohly být hrozbou pro civilní leteckou dopravu v Libyi bylo před pádem Muammara Kaddafiho a kolik jich zde ještě je. NATO se totiž obává, že by kvůli nepřehledné situaci se zbraněmi mohla rakety získat například teroristická síť Al-Kaida.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Kandidát republikánů na prezidenta USA označil Írán za „vůdce zla“
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney v rozhovoru pro The Wall Street Journal označil íránské vedení za „zlo“ a prohlásil, že pokud bude zvolen, „zbaví Írán jeho režimu“. „Záměrem Íránu je vytvoření říše zla na základě zdrojů Středního východu,“ prohlásil republikán Romney a dále řekl, že nesouhlasí s prezidentem Barackem Obamou, který řekl že USA mají společné zájmy se všemi lidmi na světě – „Existují lidé, kteří jsou zlí. Lidé, kteří mají jako svůj záměr podrobení a potlačování jiných lidí, ale Amerika je dobrá,“ reagoval Romney.
Írán zahájil desetidenní námořní cvičení u nejdůležitějšího ropného tranzitu na světě
Íránské námořnictvo zahájilo cvičení v úžině Hormuz, která je podle analytiků celého světa velkou slabinou Západu. Někteří analytici a diplomaté jsou totiž přesvědčeni o tom, že v případě vypuknutí konfliktu Západu s Íránem by mohla íránská armáda obsazením úžiny Hormuz uzavřít nejdůležitější tranzitní ropnou stanici na světě. Írán totiž již v minulosti oznámil, že by mimo jiného tuto úžinu obsadil jako odpověď na americký či izraelský útok.
Rada Bezpečnosti OSN řeší návrh rezoluce proti Sýrii – jde i o zbrojní embargo, proti kterému překvapivě vystoupili Němci
Rada bezpečnosti v reakci na bombový útok v Damašku zahájila jednání o nové rezoluci , ve které chtějí Američané a Evropané uvalit další sankce proti Sýrii, a to včetně zbrojního embarga. Rusko již prohlásilo, že odmítá jakékoliv usnesení, které by bylo nespravedlivé s odvoláním na násilnou syrskou opozici. Rusové již přišli s vlastní rezolucí k Sýrii, ovšem ta je podle západních zemí nedostatečná. Německo se ale postavilo proti – „Pokud se od nás očekává podpora zbrojního embarga, nestane se tak. Zbrojní embargo v současnosti znamená přesně to, čeho jsme byli svědky v Libyi – nelze dodávat zbraně pro vládu, ale všichni ostatní mohou dodávat zbraně různým opozičním skupinám,“ řekl německý velvyslanec při Radě bezpečnosti.
Nová libyjská vláda stojí před velkým problémem požadavků mladých – ptají se, kde je slíbená práce
U kanceláře libyjského premiéra Abdurrahim El-Keiba se sešlo shromáždění mladých lidí, kteří za dobré nálady zpívají: „Pokud nemáte dináry, dejte nám dolary!“ Informaci přinesla agentura Reuters. Protestující jsou převážně studenti z Tripolisu, kteří si stěžují, že vyměnili své knihy za zbraně, aby pomohly svrhnout Muammara Kaddafi a nyný více než dva měsíce po jeho smrti žádají odměnu. „Nejde ani tak o peníze, ale chceme práci,“ cituje agentura Reuters Anise Bashira, který se označil za velitele jedné z povstaleckých jednotek.“Ministři říkají jednu věc, jejich zástupci další a NTC (prozatímní národní rada) něco úplně jiného. Dejte nám odpověď!“, požaduje dav.
Demokratická republika Kongo je v krizi – stojí proti sobě prezident Joseph Kabila a samozvaný prezident Etienne Tshisekedi
V hlavním městě Kinshasa jsou v současnosti v ulicích armáda, policie i elitní prezidentské gardy. Bezpečnostní složky potlačují odpor příznivců Etienna Tshisekedi, který je obležen v hlavním sportovním stadionu, kde podle mluvčího opoziční UDPS Remy Masamby, jíž je Tshisekedi členem, složil prezidentskou přísahu. Podle UDPS také „jejich“ prezident v nejbližší době oznámí, jak si představuje fungování „svých“ institucí. Prezident Demokratické republiky Kongo Joseph Kabila, který stanul po rozhodnutí Nejvyššího soudu oficiálně v čele země 20. prosince, označil situaci za „politickou frašku“ a prohlásil, že každý kdo se postaví proti zákonům bude čelit následkům.
V Egyptě probíhají další tisícové protesty
Tisíce Egypťanů se shromáždily ve městech po celém Egyptě, včetně hlavního města Káhiry, kde protestují proti posledním vojenským zásahům proti demonstrantům, při kterých zahynulo 17 lidí, a požadují odstoupení vojenské vlády.
Tuniský parlament vyslovil důvěru nové vládě
Tuniské Národní shromáždění, které vzešlo z nedávných voleb, schválilo vládní kabinet, se kterým již dříve přišel tuniský premiér Hamadi Jbeli. Cílem nové vlády je podle premiéra obnovení pořádku a oživení porevoluční ekonomiky.
V Libérii se spustily tisícové protesty, byl vyhlášen zákaz vycházení
Liberijská vláda uvalila zákaz vycházení od svítání do soumraku pro hlavní město Monrovia, kde vyšly do ulic tisíce mladých lidí. Demonstranti proti vládě, kterým se nelíbí opožděné platby ve státní správě, ničí automobily v ulicích zatímco jsou proti nim nasazeny bezpečnostní síly se slzným plynem, a vodními děly. Hlavní dopravní tepny Monrovie byly zcela ucpány, a to včetně letiště. Liberijský ministr informací Cletus Sieh dále oznámil, že zákaz vycházení bude platit dokud se situace nezlepší. Dále připustil, že vláda je touto vzpourou znepokojena a vyzval mladé lidi ke klidu, podle něj se nyní stát snaží získat peníze na platby.
Eritrea považuje pozorovatele OSN na svém území za neobjektivní a sankce ze začátku prosince za cílené
Eritrea vyzvala OSN, aby nahradilo „neobjektivní“ monitorovací skupiny pro Somálsko, které ve své zprávě vyzvaly Radu bezpečnosti OSN k prodloužení a prohloubení sankcí, které byly na Eritreu uvaleny na začátku prosince 2011 za pomoc somálským povstalcům.
Sýrie oznámila, že byla varována před dvěma dny Libanonem před Al-Kaidou
Mluvčí syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdesi prohlásil, že Damašek obdržel před dvěma dny varování z Libanonu o přechodu bojovníků teroristické sítě Al-Kaida přes hranice do Sýrie z libanonského města Ersal. Sýrie spojuje tuto informaci s bombovým útokem, ke kterému došlo v Damašku.
Turecko obvinilo Francii z genocidy v Alžírsku
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
USA očekávají otevření zásobovacích cest do Afghánistánu
Zástupce amerického ministerstva zahraničí Mark Toner oznámil, že američtí představitelé očekávají od Pákistánu brzké otevření zásobovacích koridorů pro Afghánistán, které jsou životně důležité pro jednotky NATO. Podle Tonera je situace vážná a americké vedení jedná s pákistánskými úřady, přesto jsou ale podle něj USA schopny nalézt několik alternativních řešení. Islámábád uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu po leteckém útoku NATO na pákistánskou základnu 26. listopadu, při které zahynulo 24 pákistánských vojáků a 25 jich bylo zraněno.
V USA byl schválen nový typ jaderného reaktoru, který budou mít jaderné elektrárny v USA a Gruzii
USA schválily nový typ jaderného reaktoru pro jaderné elektrárny v Jižní Karolíně (USA) a Gruzii. Jaderná regulační komise (NRC) schválila tlakový reaktor Westinghouse APR1000, který má mít výkon 1100 megawatt. Obě elektrárny, ve kterých bude reaktor použit, jsou již ve výstavbě. NRC uvedla, že „návrh obsahuje prvky pasivní bezpečnosti, které zajistí vychladnutí reaktoru po nehodě i bez lidského zásahu.“ Dále je reaktor firmy Westinghouse konstruován podle nových pravidel kvůli teroristickým útokům z roku 2001 tak, aby odolal pádu dopravního letadla a při výpadku energie (jako k tomu došlo v jaderné elektrárně Fukushima) by měl sám ukončit probíhající reakci. To uvedl předseda NRC Gregory Jaczko.
V Maďarsku byla schválena další sporná legislativa, podle opozice je ohrožena demokracie
Maďarský parlament s dvoutřetinovou většinou vládnoucí strany Fidesz schválil klíčové zákony o finanční stabilitě i přes námitky EU, což by mohlo pro Maďary znamenat ohrožení jednání o nové finanční dohodě s mezinárodními věřiteli – Maďarsko se snaží zajistit dohodu s Mezinárodním měnovým fondem a EU, aby bylo zachováno financování jeho trhu v roce 2012, ovšem neoficiální rozhovory již selhaly, což mimo jiné vedlo ke snížení ratingu Maďarska u agentury S&P. Parlament také schválil volební zákon, který podle kritiků změní volební systém ve prospěch vládnoucí strany Fidesz, neboť zvýhodňuje ve volbách velké strany. Dále také změnil zákon o centrální bance, která již nebude moci samostatně vyhlašovat úrokové sazby. Nová legislativa má vstoupit v platnost 1. ledna 2012. Ostře proti je maďarská opozice, neboť se údajně jedná o narušení demokracie. Maďarská policie v souvislosti s tím krátce zadržela bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsány a dalších 11 poslanců, kteří protestovali u parlamentu.
V hlavním městě Sýrie došlo k velkému bombovému útoku
Při bombovém útoku v Damašku zahynulo na místě 40 lidí a dalších 150 lidí je těžce raněno. Útok dále těžce poškodil hned dvě státní budovy. Státní syrská média obvinila z útoku teroristickou síť Al-Kaida. Útok přišel necelý den po příjezdu prvních mezinárodních pozorovatelů z Ligy arabských států a podle expertů se jedná o jasný signál, že situace v Sýrii namísto uklidnění začíná eskalovat.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
V severní Nigérii propukly boje mezi muslimy a bezpečnostními silami
Trvalé přestřelky vypukly mezi nigerijskými bezpečnostními silami a islámskými bojovníky na severu Nigérie ve městě Damaturu. Došlo zde i k několika výbuchům bomb. Jedná se o bojovníky islámské sekty Boko Haram, která podle nigerijské policie v posledních dnech nebezpečně zvýšila svou aktivitu. Povstání je ale podle policejního šéfa federativního státu Yobe Lawana Tanko spíše sporadické, nízkého rozsahu.
V Demokratické republice Kongo byl zahájen zásah proti opozici a samozvanému prezidentovi
Bezpečnostní síly dnes potlačily pokus opozice, aby opoziční kandidát Etienne Tshisekedi, který se prohlásil prezidentem, složil přísahu za podpory svých věrných na stadionu v Kinshase. Ihned ráno do ulic hlavního města Kinshasa, stejně jako v jiných městech po celé zemi, vjela armáda a těžce ozbrojené prezidentské gardy spolu s policií. Byly nasazeny obrněné transportéry včetně tanků a policie v nákladních vozech odvážela stovky pozatýkaných podporovatelů samozvaného prezidenta. S příznivci opozice pak byly po celý den za pomoci slzného plynu, vodních děl a speciální munice sváděny boje, k žádným vážným zraněním ale nedošlo.
V Egyptě opět vyšly do ulic tisíce lidí
Tisíce Egypťanů se shromáždilo v Káhiře a dalších městech, aby opět požadovaly konec vlády vojenské rady. Při protestech bylo zabito 17 osob, kdy proti demonstrantům zasahovala egyptská armáda.
Česká republika hostí zástupce 42 zemí na pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla
V hlavním městě České republiky, Praze, se na státním pohřbu zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla sejdou zástupci 42 zemí celého světa – Albánie, Arménie, Belgie, Bulharska, Černé Hory, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Gruzie, Chorvatska, Irska, Islandu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kanady, Kosova, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Makedonie, Moldavska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Ukrajiny, USA a Velké Británie. Dále také zástupce Řádu maltézských rytířů, papežský nuncius jako zástupce Vatikánu a představitelé Evropského parlamentu (EP), Evropské komise (EC) a Severoatlantické aliance (NATO).
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.