Írán oznámil, že shromáždil dokumenty dokazující přímé zapojení americké CIA do atentátu na svého jaderného vědce

Íránská státní televize informovala o tom, že íránské ministerstvo zahraničí předalo v Teheránu švýcarskému velvyslanci, který je zde pověřen zastupováním amerických zájmů, dopis, v němž informuje o spolehlivých a nesporných důkazech zapojení amerických tajných služeb a CIA do atentátu spáchaného na íránského jaderného vědce. Podle informací íránské televize Írán zaslal i odsuzující dopis britské vládě, ve kterém poukazuje na to, že útoky na íránské jaderné vědce začaly poté, co v roce 2010 člen britských tajných služeb John Sawers prohlásil: „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je odhalovat úsilí cizích států vybudovat jaderné zbraně v rozporu s jejich mezinárodními právními závazky a identifikovat veškeré způsoby, jak zpomalit jejich přístup k životně důležitým materiálům a technologiím.“

Prezident USA telefonicky řešil s tureckým premiérem situaci v Sýrii a Íránu

Prezident USA Barack Obama v pátek telefonicky hovořil s tureckým premiérem Tayyip Erdoganem o situaci v Sýrii a íránském jaderném programu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci shodli na tom, že budou pokračovat v podpoře „oprávněných požadavků syrského lidu a oba odsoudili brutální akce syrského režimu“. O názorech na íránský jaderný program již ale prohlášení nemluví, pravděpodobně i proto, že Turecko se nedávno jasně postavilo proti dalším sankcím na Írán a odmítlo dodržovat jiné sankce, než ty, které byly uvaleny OSN.

V Sýrii byl zahájen za pomoci tanků postup na další opoziční město

Syrská armáda za podpory tanků zahájila útok na město Zabadani u hranic s Libanonem. Opoziční hlava města Zabadani Kamal al-Labwani, který před dvěma týdny uprchl do Jordánska, prohlásila, že se jedná o první velký vojenský útok od příchodu pozorovatelské mise Ligy arabských států. V jednom ze strategických syrský přístavů Latakia zatím propukly další masové demonstrace, které požadují pád vlády prezidenta Bashara al-Assada.

Americká ministryně zahraničí provede „bleskovou návštěvu“ západní Afriky

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dle oznámení jejího ministerstva 16. – 17. ledna navštíví Libérii, kde bude přítomna inauguraci prezidentky Ellen Johnson-Sirleaf a jejímu druhému uvedení do úřadu, poté Pobřeží slonoviny, aby se setkala s drtivým vítězem voleb, prezidentem Alassane Outtarou, a vyjádřila mu tak podporu po povolebních bojích. Dále ministryně zahraničí USA  navštíví Togo, které poprvé ve své historii vyhrálo kandidaturu na obsazení křesla Rady bezpečnosti OSN a jeho hlas bude důležitý pro americké snahy o uvalení dalších sankcí na Sýrii a Írán. Poslední zemí návštěvy budou Kapverdské ostrovy, kde bude řešeno nově nastolené strategické partnerství mezi oběma státy.

Protesty v Nigérii polevily, demonstranti se „připravují na příští týden“

Rozsáhlé protesty v Nigérii polevily poté, co odbory vyzvaly demonstranty, aby přes víkend „načerpali síly na nové akce příští týden“. Byla zprovozněna i některá letiště pro vnitřní lety, aby bylo umožněno odborovým předákům odcestovat do hlavního města Abuja, kde odbory vedou jednání s prezidentem Goodluck Jonathenem a vládou. Hrozba zastavení produkce ropy, která tvoří 80 % všech státních příjmů, ale stále nebyla odvolána.

Další bombový útok namířený proti šíitům v Iráku

Útok v tzv. Arbain, jeden z nejvýznamnějších svatých dnů pro šíitské muslimy, byl spáchán sebevražedným atentátníkem na jihu Iráku ve městě Basra. 35 lidí při útoku zemřelo, dalších 40 civilistů a 11 policistů je těžce zraněno. Útok má pravděpodobně spojitost s politickou krizí v Iráku, kde narůstají obavy ze sektářského násilí a narůstajícího politického boje mezi sunnity a šíity.

Zambie se vyjádřila k útěku 3 Čechů obviněných ze špionáže: „Chceme je zpátky“

Zambijský ministr pro domácí záležitosti Kennedy Sakeni potvrdil pro státní rádio, že tři obvinění Češi ze špionáže v Zambii uprchli ze země a prohlásil, že česká vláda o tom ví. Česká republika o návratu Čechů informovala již 1. ledna 2012, ovšem nikdo neuvedl na pravou míru, za jakých okolností se Češi ze Zambie dostali. Ministr Sakeni dále pro státní rádio uvedl, že Zambie bude požadovat navrácení Čechů, aby mohli čelit soudnímu procesu.

Rozprodej Řecka v plném proudu – zájem za 25 miliard euro nyní projevily Spojené arabské emiráty

Řecký místopředseda vlády Theodore Pangalos oznámil, že investoři ze Spojených arabských emirátů (SAE) projevili zájem o masivní prodej řeckých státních aktiv během společného ekonomického fóra u Athén. SAE podle slov řeckého vicepremiéra mají zájem asi o polovinu všech nemovitostí v hodnotě zhruba 25 miliard eur, kterých se řecká vláda zbavuje ve snaze získat finanční prostředky. Doposud se Řecku skrze „státní výprodej“ podařilo získat 1,56 miliard euro. Tento měsíc se má konat ještě jedno ekonomické fórum s účelem pomoci řecké státní kase, a to v Kataru, který se účastní zatím bezvýsledného jednání o převzetí bývalého letiště na jihu Athén a o jeho rozvoji. Řecká vláda v tomto roce hodlá dále rozprodat zásoby zemního plynu, rafinérie, těžební společnosti, pozemky na ostrovech Rhodos a Korfu, dálnice na severu Řecka, 39 letišť a 12 přístavů.

Generální tajemník Ligy arabských států varuje před občanskou válkou v Sýrii

Generální tajemník Ligy arabských států Nabil Elaraby prohlásil, že se obává možné občanské války v Sýrii, neboť by mohla mít dalekosáhlé následky i ve vývoji sousedních zemí. Pozorovatelská mise Arabské ligy v Sýrii se zatím rozpadá kvůli nedostatečné bezpečnosti jejích členů, alžírský člen mise, který již zemi opustil, informoval o tom, že několik dalších pozorovatelů Sýrii opustilo a nebo tak hodlá v nejbližší době učinit. Podle slov pozorovatelské mise se násilí v Sýrii nepodařilo zastavit a zákrok vlády pod vedením prezidenta Bashara al-Assada proti demonstrantům a povstalcům na severu nadále pokračuje.

Napětí v Pákistánu narůstá – vláda údajně hodlá nechat hlasovat o důvěře ve svůj kabinet

Agentura Reuters přinesla informaci o tom, že politické zdroje v Pákistánu mají informace o plánu vlády předložit návrh na hlasování o důvěře vládě na podporu civilní moci na úkor armády. Ale někteří koaliční partneři vládnoucí Pákistánské lidové strany (PPP) varují, že prezident Asif Ali Zardari a premiér Yusuf Raza Gilani by neměli příliš tlačit na armádu, která podle nich má moc i prostředky vyvolat převrat, o němž se již delší dobu spekuluje.

Největší světový kontejnerový přepravce Maersk Line je blokován v Nigérii

Společnost Maersk Line, která je největším přepravcem obchodních kontejnerů na světě, informuje o tom, že všechny lodě v Nigérii jsou zablokovány u přístavů s dodávkami potravin a spotřebního zboží kvůli již čtvrtý den trvající celonárodní stávce. Desetitisíce Nigerijců po celé zemi protestují proti odstranění dotací na pohonné hmoty a banky, školy a většina obchodů včetně čerpacích stanic jsou mimo provoz.

Ugandský prezident odmítl přistoupit k jednání pod tlakem stávky

Ugandský prezident Yoweri Museveni odmítl ustoupit tlaku stávkujících obchodníků, kteří požadují, aby centrální banka Ugandy zastavila zvyšování úrokových sazeb. Prezident Museveni, který čelil vlnám odporu kvůli rostoucím cenám a nedostatku energie již minulý rok, vzkázal odborům, že „nebude akceptovat tlak a zmatek, který poškozuje ekonomiku země“. Podle jeho názoru pak ke stávkám neexistuje žádný důvod, neboť je připraven zahájit přátelský dialog. Obchodníci v Kampale naopak tvrdí, že situace je neúnosná a cenová politika státu likvidační.

Nigerijské odbory jednají s prezidentem, stávka a riziko zastavení produkce ropy ale pokračují

Největší odborová organizace z unie PENGASSAN oznámila, že krizová jednání s nigerijským prezidentem Goodluck Jonathanem o dotacích na pohonné hmoty jsou „plodné“, ovšem přesto bude nadále pokračovat celonárodní stávka, a to dokud nebude dosaženo dohody. Nemění se ani nic na záměru odborů 15. ledna zastavit produkci ropy a zemního plynu po celé Nigérii, členském státu OPEC.

Egyptské Muslimské bratrstvo hodlá po volbách uvažovat o pomoci od MMF

Poté, co egyptská vláda nejprve požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond (MMF) v červnu 2011 po svržení prezidenta Husni Mubaraka a následnému odmítnutí pomoci z MMF, řekl v rozhovoru pro Reuters Ashraf Badr El-Din v čele Výboru pro hospodářskou politiku Muslimského bratrstva, které již téměř jistě zvítězí v parlamentních volbách do dolní komory, že Muslimské bratrstvo bude o pomoci z MMF uvažovat a pravděpodobně zahájí jednání o balíčku úvěrů na oživení ekonomiky. Tato nová informace přichází po tom, co se včera sešla hlava Muslimského bratrstva Mohamed Morsi s prvním náměstkem americké ministryně zahraničí.

Katoličtí biskupové v Demokratické republice Kongo vstoupili do povolebního boje na stranu opozice

Rada katolických biskupů Demokratické republiky Kongo obvinila vládu „ze zrady, lží a teroru“ a vyzvala ústřední volební komisi, aby napravila chyby z problematických prezidentských voleb v listopadu 2011. Opozice tehdy odmítla uznat výsledky, dle kterých zvítězil současný prezident Joseph Kabila a při nepokojích se dokonce pokusila prosadit svého vlastního kandidáta na post prezidenta, ovšem za zvoleného prezidenta se postavil Nejvyšší soud, Mezinárodní společenství kromě USA a později i EU a ústřední volební komise. Tento krok katolické církve, vlivného hráče v převážně křesťanské Demokratické republice Kongo, může vyvinout další velký tlak na prezidenta Kabilu. Biskupové mimo jiné vyzvali ozbrojené síly, aby se vzepřely vládním rozkazům.

Odbory v Nigérii se dohodly – produkce ropy se zastaví v neděli

Unie odborových svazů ropného průmyslu PENGASSAN ve svém prohlášení oznámila, že je nucena pokračovat a aplikovat tu nejtvrdší možnost – „v 0.00 hodin 15. ledna dojde k systematickému vypnutí veškeré produkce ropy a zemního plynu, pokud federální vláda Nigérie nedokáže zrušit nepřijatelné ukončení dotací pohonných hmot.“ Nigérie produkuje 2 miliony barelů ropy denně a je jedním z nejdůležitějších ropných producentů, mimo jiné člen OPEC. Cena ropy po oznámení odborů začala výrazně stoupat. V zemi nadále pokračují desetitisícové protesty a podle některých zahraničních společností kolabuje i import do Nigérie. Ačkoliv úřady tvrdí, že výpadek Nigérie bude moci ustát, protože velká část produkce je automatická, odborníci se shodují, že Nigérie bude muset použít své strategické rezervy a její ekonomika výrazně utrpí. Stejně tak jsou přesvědčeni, že vláda sáhne k donucovacím prostředkům, které by pak mohly vyvolat ještě větší nepokoje.

Írán vyzývá OSN k odsouzení zabíjení svých jaderných vědců

Írán vyzval v dopise generálnímu tajemníkovi OSN, aby OSN zaujalo postoj k zabíjení íránských  jaderných vědců a odsoudilo je jako teroristické útoky. Oznámil to velvyslanec Íránu při OSN Mohammad Khazaee, který dále v televizním rozhovoru pro CNN obvinil Izrael ze zodpovědnosti za tyto útoky. Velvyslanec Khazaee prohlásil: „Očekáváme, že generální tajemník OSN, předseda Rady bezpečnosti OSN, jakož i další relevantní orgány OSN, co nejdříve odsoudí tyto nelidské teroristické činy, u nichž je evidentní a prokazatelné, že šlo o záměrnou vraždu.“

V Barmě byl zastaven 62 let trvající vojenský konflikt mezi povstalci a vládou

Vláda Myanmaru podepsala 11 bodové příměří s povstalci z etnika Karen, aby se pokusila ukončit jedno z nejdelších povstání na světě. V Barmě existuje několik separatistických skupin, Karenové ale představovali pro vládu jeden z největších problémů v této otázce, neboť disponují plnohodnotnou Karenskou národní osvobozeneckou armádou (KNLA). Jak uvedly dříve EU a USA, příměří s jednotlivými separatistickými etniky je jedním ze základních předpokladů pro odvolání embarga uvaleného na Myanmar.

Pákistánský prezident odcestoval do Dubaje

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari, který je ve své zemi stále více nepopulární, odcestoval na den do Dubaje ve Spojených arabských emirátech (SAE) poté, co pákistánský premiér odvolal ministra obrany a armáda pohrozila „bolestnými následky“. Napětí mezi armádou a civilní vládou v Pákistánu stále více roste, uprostřed tohoto vývoje prezident Zardari (SAE), kterému podle uniklých dokumentů USA pomáhaly zabránit údajně plánovanému vojenskému převratu chystanému mocnou armádou, prý odcestoval kvůli lékařské prohlídce. Podle agentury Reuters ale vysoce postavený člen vládnoucí strany PPP řekl, že odcestoval na svatbu. Prezident Zardari do Dubaje odcestoval již minulý měsíc na několik týdnů, kdy se odborníci shodovali, že vojenský převrat v Pákistánu je na spadnutí.

USA jednaly s hlavou Muslimského bratrstva v Egyptě

První náměstek americké ministryně zahraničí Bill Burns se setkal s hlavou egyptského Muslimského bratrstva Mohamedem Morsi, který vede politickou stranu Muslimského bratrstva Svoboda a spravedlnost (FJP). Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí došlo k setkání za účelem seznámení se se vzájemnými očekáváními a podílení jistoty, že všechny hlavní strany budou podporovat lidská práva, toleranci, práva žen a také udržovat stávající mezinárodní závazky Egypta. Náměstek Burns je nejvyšším možným představitelem USA, který se může s Muslimským bratrstvem setkat kvůli americkému zákazu komunikace s islamistickými skupinami. Muslimské bratrstvo, které bylo za vlády prezidenta Husni Mubaraka zakázáno, očekává, že získá v dolní komoře egyptského parlamentu zhruba 41% z 498 křesel.

Senegal odmítl vydat bývalého prezidenta Čadu do Belgie pro souzení za údajné krutosti

Senegalský soud zamítl žádost Belgie vydat bývalého prezidenta Čadu Hissene Habre, který má v být v Belgii souzen za údajné krutosti v době jeho vlády v letech 1982 – 1990, aby stanul před soudem za údajné krutosti, když byl u moci. Hissene Habre žije v exilu v Senegalu od roku 1990 poté, co byl z Čadu vyhoštěn. Senegalský soudní dvůr uvedl v prohlášení, že žádost Belgie zamítl z procesních důvodů včetně toho, že kopie mezinárodního zatykače prý není autentická.

Jižní Súdán obvinil Súdán z krádeže a blokování svého ropného exportu

Jižní Súdán obvinil súdánskou vládu ze zablokování 3,4 milionu barelů ropy určených pro vývoz. Jihosúdánský ministr pro ropný průmysl Stephen Dhieu Dau dále obvinil Súdán z krádeže a přesměrování nejméně půl milionu barelů ropy do vlastních rafinerií a prohlásil, že Súdán dokonce buduje nový ropovod, aby v přesměrovávání toku ropy mohl pokračovat. To, co Súdán činí, je protiprávní a porušuje to všechny zásady mezinárodního práva a jeho norem,“ řekl ministr. Jižní Súdán denně vyprodukuje 350 000 barelů ropy, ovšem většinu infrastruktury na její převoz a zpracování vlastní Súdán, který odtržením Jižního Súdánu přišel o hlavní sílu své ekonomiky.