Jednání 15 zemí OSN, včetně Íránu v New Yorku o dohodě o obchodu se zbraněmi narazilo na problém ze strany USA. Kritici v USA upozorňují, že tato smlouva může znamenat problém pro americkou diplomacii při podpoře Izraele či Taiwanu. Smlouvu naopak podporuje Amnesty International, která upozorňuje, že zbraně vlastněné jednotlivci zabijí denně 1500 lidí. Podle OSN jde dohoda správným směrem, protože občany mají chránit jejich vlády, nikoli jednotlivci. USA také varují, že dohoda podle některých právních výkladů porušuje americkou ústavu.
Archiv autora: Jan Beneš
Generální tajemník OSN vyzval členské státy ke snaze zajistit přístup k lékařské péči většímu množství lidí
Den 10.6. byl zvolen dnem „Světové populace“. Generální tajemník Ban Ki-moon k příležitosti tohoto dne upozornil na nedostatek lékařské péče pro velkou část populace, především v oblasti reprodukce a těhotenství. Generální tajemník zdůraznil, že existuje velká propast mezi poptávkou a nabídkou lékařské péče ve světě. Vyzval člesnké státy OSN, aby se pokusily tuto oblast překonat. Populační fond OSN prohlásil, že právo na lékařskou péči během těhotenství k základním lidským právům a je povinností OSN pokusit se tato práva prosadit a zajistit.
USA plánují zavřít 9 strážních stanovišť na hranici s Mexikem
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy oznámila plán na uzavření 9 strážních stanovišť na hranici s Mexikem. Má být uzavřeno 6 stanovišť v Texasu a po jednom v Idaho, Montaně a Kalifornii. Důvodem je snaha přesunout jednotky do oblastí s vyšší prioritou, které jsou více ohroženy nelegální aktivitou. Kritici tohoto kroku varují před zvýšenou fluktuací drog a nelegálních přistěhovalců do Spojených států amerických.
USA a další státy uvolní sankce proti Barmě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA sníží sankce vůči Barmě. Důvodem tohoto kroku je zahájení politických reforem v zemi. USA tak umožní americkým firmám investovat v Barmě, ale budou striktně požadovat zveřejnění všech detailů ohledně všech obchodních transakcí, které firmy v zemi uskuteční. O investice v Barmě projevily zájem některé velké americké korporace, jako například Coca Cola či General Electric Co. Sankce byly uvolněny i některými dalšími zeměmi, jako například Austrálii, Kanadou, Japonskem a Evropskou unii.
OSN upozornila, že mise v Mali je podfinancována
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval, že mise OSN v Mali je silně podfinancována. Mise OSN se snaží mimo jiné nalézt řešení pro lidi vyhnané ze svých domovů, kterých je na 365 000. Podle údajů OSN se misi podařilo vybrat jen 35 milionů USD oproti očekávaným 153 milionům, což je pouze 22,8% očekávaného rozpočtu. Úřadu se tak nedaří zajišťovat lidem bez domova v Mali základní potraviny.
NATO ocenilo výsledek konference v Tokiu
Severoatlantická aliance ocenila výsledek konference v Tokiu, na které sponzoři ze 70 zemí darovali Afghánistánu 16 miliard USD. Zástupce NATO na konferenci Simon Gass prohlásil, že NATO bude podporovat snahu Afghánistánu vybudovat funkční státní aparát i ozbrojené složky. Podle jeho slov finance pomohou Afghánistánu zajišťovat bezpečnost, až v roce 2014 odejdou jednotky NATO ze země. Simon Gass zdůraznil propojenost prosperity a bezpečnosti a zdůraznil roli Severoatlantické aliance v Afghánistánu.
OSN vyjednává s Íránem o kontrole obchodu se zbraněmi
15 států vyjednává dohodu o omezení proliferace zbraní, především k teroristickým skupinám a tzv. Rogue states. OSN k jednání přizvala i Írán. Tento krok vyvolal kontroverzi, protože nedávno byl Írán obviněn z prodeje zbraní syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi. Někteří představitelé OSN považují zvolení Íránu do komise o omezení obchodu se zbraněmi za výsměch celému procesu. Postup naopak oceňuje např. zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan, který zdůraznil nutnost začlenit Írán do globálního rozhodování.
Během víkendu došlo k sérii útoků v Afghánistánu
V Afghánistánu došlo během víkendu k několika útokům na vojenské i civilní cíle. Podle údajů mise ISAF bylo zabito 8 aliančních vojáků, z toho 6 Američanů, pomocí “improvizovaných výbušných zařízení“. V provincii Kandahár zahynulo po výbuchu 14 civilistů, včetně několika žen a dětí. Na hranicích s Pákistánem, na jedné ze znovu otevřených zásobovacích tras NATO, bylo zabito 12 lidí.
Syrský prezident obvinil USA z podněcování vzpoury v Sýrii
V interview pro západní média syrský prezident Bashar Al-Assad obvinil Spojené státy americké z podněcování vzpoury v Sýrii. Označil syrské povstalce za teroristy a upozornil, že USA jejich podporou nesou vinu za smrt tisíců civilních obyvatel Sýrie. Zdůraznil také vazby syrských povstalců na teroristickou síť Al-Kaida. Prezident Assad také prohlásil, že situace v Sýrii je zásadně odlišná od situace v Egyptě či Libyi. Za hlavní překážku míru považuje snahy některých zemí vstupovat do situace v Sýrii – podle prezidenta Assada se jedná především o Katar, Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené státy americké.
Americký prezident Barack Obama pozval egytského prezidenta na návštěvu USA
USA oznámily, že americký prezident Barack Obama pozval nově zvoleného egyptského prezidenta Mohameda Mursi na návštěvu USA. Americký prezident tak chce udržet dobré vztahy USA a Egypta, navzdory faktu, že prezidentské volby vyhrál zástupce Muslimského bratrstva, které USA podezírají z podpory teroristických skupin. Americká diplomacie se v Egyptě snaží spolupracovat s oběma nejmocnějšími složkami v Egyptě – Armádou a Muslimským bratrstvem. Egyptský prezident by měl navštívit USA v září.
Americká ministryně zahraničí deklarovala podporu USA Libyi
Na konferenci v Japonsku, která se věnuje situaci v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pogratulovala Libyi ke zvládnutým volbám. Zdůraznila roli Severoatlantické aliance při tranzici Libye k demokracii. Spojené státy americké podle Hillary Clinton budou nadále podporovat Libyjskou vládu.
USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí
Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.
Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.
UNICEF varuje před zvyšujícím se násilím na dětech v Azawadu
UNICEF vydalo varování před dramaticky narůstajícím násilím na dětech ve státě Azawad. Zde působí milice Ansar Dine, které ovládají severní části oblasti a bojují proti zbytku země. UNICEF ve své zprávě zmiňuje především sexuální násilí na dívkách a násilné odvody nezletilých chlapců do ozbrojených milicí. Problém vidí UNICEF mimo jiné také v uzavření škol pro více než 300 000 dětí. Děti, které nenavštěvují školu jsou potom dle OSN více náchylné ke zneužívání.
Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul. Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta
V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.
OSN odkládá rozhodnutí ohledně Mali
OSN schválila sankce proti islamistické skupině Ansar Dine v Mali, která deklarovala kontrolu nad severní částí Mali. Tato skupina vede ozbrojený boj proti zbytku země a likvidují středověké posvátné hrobky. Rada bezpečnosti zvažuje ozbrojený zásah proti Ansar Dine, který navrhly státy západní Afriky. Rozhodnutí o případné vojenské intervenci bylo zatím odloženo s tím, že OSN doufá v účinnost sankcí. V případě vojenské intervence OSN prohlásila, že je připravena spolupracovat s Africkou unií i s organizací ECOWAS.
Generální tajemník NATO načrtl vizi Severoatlantické aliance pro následující roky
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen představil vizi fungování Severoatlantické aliance v příštích letech. Podle jeho slov je klíčovým bodem následujícího vývoje NATO přispívat k zajištění globální bezpečnosti. Tento cíl má být naplněn skrze užší spolupráci NATO se subjekty v Africe i v Asii. Příkladem této spolupráce je podle Generálního tajemníka mise NATO proti pirátům v Somálsku. Rozšířena bude také vojenská i civilní spolupráce s nečlenskými státy v rámci Partnerství pro mír a v dalších přidružených institucích. Anders Fogh Rasmussen také prohlásil, že bezpečnost USA a Evropy je nedělitelná.
Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem
Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.
USA podaly stížnost na Čínu u Světové obchodní organizace
Světová obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) oznámila, že USA podaly stížnost na Čínu, kvůli uvalení cla na automobily dovážené do Číny ze Spojených států amerických. Mluvčí WTO Keith Rockwell prohlásil, že Spojené státy americké již předaly oficiální dokument stížnosti. Clo uvalené ČLR se týká amerických vozů dovezených do Číny v hodnotě více než 3 mld USD. Spojené státy vedou s Čínou na půdě WTO také spor v otázce obchodní politiky vzácných nerostů.
Generální tajemník NATO ocenil reformy Černé Hory
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ocenil ekonomické, politické a armádní reformy Černé Hory. Černá Hora kráčí podle něj směrem k silnějšímu partnerství s NATO a směřuje k získání členství. Ocenil také přínos Černé Hory v misi NATO v Afghánistánu. Požádal také černohorskou ministryni obrany Milicu Pejanovic-Djurisic, aby Černá Hora neredukovala výdaje na obranu ani v časech ekonomické krize a přispěla tak k větší bezpečnosti Balkánu.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě v Lotyšsku prohlásila, že USA mají zájem na tom, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek komunitám, kterým náleží. Majetek byl zabaven Sovětským svazem po anexi Lotyšska v roce 1940. Po roce 1991 byly v Lotyšsku vydány zákony o vracení státního majetku původním majitelům, ale židovský majetek komunitám vrácen nebyl. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics prohlásil, že lotyšská vláda s židovskými obcemi komunikuje, ale je podle něj potřeba postupovat opatrně, kvůli historickým reminiscencím. Otázka navrácení židovského majetku je jedním z mála sporů mezi Lotyšskem a USA, které spojuje mnoho spojeneckých závazků.