Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.

Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice

Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.

Může být vyhlášení nedůvěry vládě příště složitější?

Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.

Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.

Politická situace, která je v současné době k vidění v České republice, zde není poprvé. Sesazení vlády premiéra Petra Nečase a pokusy o sestavení nové úřednické vlády Česká republika již několikrát zažila. Pokud bude úřednické vládě Jiřího Rusnoka vyjádřena důvěra, půjde již o třetí úřednickou vládu v historii České republiky.

V roce 2009 úřednická vláda Jana Fischera nahradila vládu Mirka Topolánka, jíž byla vyslovena nedůvěra. Česká ústava nestanovuje povinnost mít po „svržení vlády“ alternativní plán. Jinými slovy ti, kteří stojí za vyjádřením nedůvěry vládě, nemusí mít připravené řešení politické krize. Těmto situacím předchází tzv. konstruktivní vyjádření nedůvěry, které je zakotveno v některých zemích. Čtěte dále ->

Premiér Jiří Rusnok plánuje zrušit ministerské posty po Karolině Peake a Petru Mlsnovi

Nový premiér Jiří Rusnok při svém sestavování nové vlády řekl, že ministerská křesla po Karoliuně Peake a Pavlu Mlsnovi najisto zůstanou prázdná. Jde o ministerstvo pro boj s korupcí a funkci  šéfa Legislativní rady vlády. Rusnokův kabinet tak nebude mít 17 členů. ale pouze 15. Zatím jsou potvrzena pouze 4 jména ministrů.

Sestavování Rusnokovy úřednické vlády pokračuje

Již od středy jsou známa některá jména ministrů, které si designovaný premiér Jiří Rusnok vybral do své úřednické vlády. V pátek přibylo další. Ministrem kultury se stane bývalý ředitel České televize Jiří Balvín. Sám Jiří Balvín to potvrdil při odchodu z Kramářovy vily. Další nabídku dostal Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu, který by mohl zastávat pozici ministra životního prostředí. Rusnokovu nabídku si Radek Špicar rozmyslí do pondělí. Od pátku je také jisté, že ministrem školství nebude Ivo Vondrák, který možnost vést tento resort odmítl. Šéfem diplomacie by se mohl stát Jan Kohoout. I ten si však, stejně jako Radek Špicar, nechá čas na rozmyšlenou do poloviny příštího týdne.

Dolní komora má 101 hlasů k podpoření nové vlády v čele s Miroslavou Němcovou

Strany TOP 09, ODS a LIDEM mají 101 hlasů, které by dostačovaly k podpoře nové vlády v čele s premiérkou Miroslavou Němcovou, jež to dnes oznámila prezidentovi Miloši Zemanovi. Koalice tak chce přesvědčit prezidenta , aby nejmenoval úřednického premiéra, který by pak následně sestavil úřednickou vládu. S tímto krokem totiž koaliční strany nesouhlasí. ODS se nechala slyšet, že pokud bude sestaven úřednický kabinet, nepodpoří rozpočet pro rok 2014. Prezident Miloš Zeman oznámí své rozhodnutí v úterý 15:00.

Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády

Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.