Opoziční lídr Sam Rainsy se může vrátit do Kambodže

Na žádost premiéra Hun Sena udělil kambodžský král Norodom Sihamoni dne 12. července 2013 královskou milost politikovi a opozičnímu lídrovi Samu Rainsymu. Ten se tak po několika letech může vrátit do své vlasti a plně se zapojit do vrcholící předvolební kampaně. Ačkoli kambodžská vláda striktně odmítá, že by se pro tento krok rozhodla na základě nátlaku mezinárodního společenství, jeho vliv je nepopiratelný. Udělení milosti tak velmi příznivě přijali aktéři jako například USA, Nový Zéland, Pákistán, ASEAN a mnoho dalších. Sam Rainsy, lídr opoziční koalice Kambodžská národní strana osvobození, byl donucen uchýlit se do exilu v roce 2009, kdy byl v nepřítomnosti odsouzen k 11 letům odnětí svobody za údajné spáchání několika činů. Mělo jít o odstranění hraničních značek, publikování falešné mapy hranic s Vietnamem a nařčení tehdejšího místopředsedy vlády a ministra zahraničí v jedné osobě Hor Namhonga z aktivního podílení se na zločinech Demokratické Kampučie, tedy Pol Potova režimu Rudých Khmerů. Kambodžská veřejnost udělení milosti přijala s nadšením.

Syrská opozice se sešla, aby našla lídra

Frakce Syrské národní koalice se sešly ve čtvrtek. Západ a arabské státy na Koalici tlačí, aby zvolila svého lídra. Tím, že Koalice není jednotná a nemá lídra, tak západní státy otálejí s vyzbrojením, protože se obávají, že zbraně se dostanou k islamistům napojených na al-Kaidu. Dle blízkých zdrojů se tentokrát chtějí vyhnout opakování jednání v Istanbulu, kde musely zasáhnout zahraniční politici, aby se Koalice nerozpadla. Nové vedení především exilových politiků bude muset prokázat, že mají užší vazby na aktivisty bojující v Sýrii. Mezi možné kandidáty patří Ahmad Jarba, který má kontakty na Saúdskou Arábii, Ahmed Tumeh al-Khader, veterán opozice, a Burhan Ghalioun, profesor z Paříže. Již dva roky trvající konflikt si vyžádal nejméně 90 000 lidských životů a v posledních měsících má převahu režim prezidenta al-Assada.

Lídr bangladéšských islamistů byl uvězněn, důvodem jsou válečné zločiny

Bangladéšská policie zadržela a umístila do vazby dalšího z lídrů strany Jamaat-e-Islami (Muslimská liga) Abul Kalam Mohammad Yusufa, důvodem je údajné páchání válečných zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Policie jednala na základě soudního příkazu. Čtyřiaosmdesátiletý místopředseda strany svou funkci převzal po dříve zadrženém Ameer Motiur Rahman Nizamim, který čelí stejným obviněním. Mohammad Yusuf se v době války za nezávislost na Pákistánu měl podílet na založení organizace Razakar – podpůrného orgánu pákistánské armády. Dále se mezi 15 obviněními proti Yussufovi nachází rabování, žhářství, deportace a vraždy. Zvláštní soudní tribunál prošetřující tato obvinění byl ustaven v roce 2010 premiérkou Sheikh Hassinovou, opozice tento krok od samého začátku kritizuje a obviňuje Hassinovou z politické vendety. Dříve v tomto roce byli zadrženi i další představitelé Jamaat-e-Islami, nad řadou z nich již byly vyneseny rozsudky, mezi nimi figuruje i trest smrti pro Delawar Hoassain Sayedeeho.

Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách

Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.

Hlavní opoziční strana v Rumunsku je rozdělená vnitřními spory

V březnu by se měly uvnitř Demokratické liberální strany (PDL) uskutečnit volby, v současné době je však nejisté, zda po stranických volbách nedojde k další degradaci strany. PDL dlouhodobě trpí na vnitřní spory především kvůli nejednotě hlavních představitelů strany. Dosavadní lídr PDL Vasile Blaga v pondělí uvedl, že strana musí přijmout další reformy, zároveň odmítl spekulace, že by PDL uvažovala o vstupu do koalice s některou z vládních stran. Prohlášení Blagy následovalo po oznámení kandidatury bývalé ministryně cestovního ruchu Eleny Udrey na šéfa PDL. Rumunský prezident a dřívější lídr PDL  Traian Basescu podpořil záměr Udrey kandidovat, podle analytiků tato podpora může straně ještě uškodit další ztrátou voličstva. PDL je bývalou vládní stranou, v parlamentních volbách v prosinci 2012 strana však získala pouze 18 % oproti vítězné Sociální liberální unii (USL), která obdržela 56 % hlasů.