Yusup Ajiev, příslušník třetího nejpočetnějšího etnika Dagestánu, podlehl následkům útoku neznámého pachatele, který se odehrál během dne ve městě Chasavjurt. Na místě činu bylo nalezeno 17 nábojnic. V souvislosti s vraždou se spekuluje ohledně možné role dagestánských policejních sil. Bodyguard Yusupa Ajieva byl totiž krátce před útokem zadržen kvůli blíže neurčenému provinění. Dagestán v současnosti obývá přes 30 etnických skupin. Vztahy mezi některými z nich sou velmi napjaté. Obecně panuje nevraživost především vůči nejpočetnějším Avarům, kteří se snaží obsazovat mocenské pozice ve státním aparátu. Kumykové jsou terčem zášti kvůli tomu, že v zemi vlastní rozsáhlé množství obdělávatelné půdy. O tu mají dlouhodobě zájem členové ostatních národnostních skupin, kteří se kvůli nezaměstnanosti stěhují z hornatých částí Dagestánu do nížin. Kumykové jí však odmítají prodávat.
Archiv štítku: Dagestán
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Ruské speciální síly údajně zneškodnily 6 severokavkazských ozbrojenců
Podle vyjádření mluvčího Národní protiteroristické komise (NAK) jeden z povstalců pocházel z Ingušska. V jeho domě byl nalezen granátomet, podomácku vyrobené bomby a pás s výbušninami užívaný při sebevražedných útocích. Zbylých 5 náboženských extremistů bylo zastřeleno v Dagestánu během útoku na lesní skrýš. Obě republiky se s činností ozbrojenců potýkají dlouhodobě: v Ingušsku si jejich aktivity minulý rok vyžádaly 163 mrtvých a raněných; Dagestán musí kromě radikálního islámu bojovat i s rozsáhlou korupcí a napětím mezi etnickými skupinami, kterých žije v této republice více než 30. V roce 2012 sem bylo kvůli uklidnění situace převeleno 20 000 vojáků z momentálně stabilního Čečenska. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám v jihoruském Soči je bezpečnostní situace v regionu jednou z aktuálních priorit ruské vlády.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.