Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.
Archiv rubriky: RIAN
Zakázky ruského ministerstva obrany budou překontrolovány
V centru pozornosti budou především ty, které byly zadány během funkčního období ruského ministra obrany Anatolije Serdjukova. Prohlásil to místopředseda vlády Dmitrij Rogozin. „Je třeba tato výběrová řízení prověřit. Většina z nich, jak zajisté víte, negativně ovlivnila chod obranného rezortu,“ doplnil. Bývalý ministr obrany Serdjukov vykonával svůj mandát od roku 2007. V roce 2012 byl odvolán kvůli údajnému podílu na několika korupčních skandálech. Výrok zazněl ve stejný den, kdy bylo oznámeno, že ruským státním loděnicím chybí finance na dostavbu nukleární ponorky Nerpa, kterou si u nich objednalo indické námořnictvo. Kvůli těmto komplikací hrozí zpoždění celého projektu.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Peru má zájem o nákup ruské vojenské techniky
Představitelé peruánské armády by rádi získali přibližně 700 nákladních vozů Kamaz a několik helikoptér typu Mi-8/17, jejichž původní verze se začala v Sovětském svazu vyrábět v roce 1961 a nyní její modernizované varianty využívá přes 50 různých armád. Z ruské strany jsou kromě výše uvedených strojů nabízeny také špičkové tanky T-90S. Jeden z nich byl Peruáncům představen na výstavě vojenského vybavení, která se aktuálně odehrává poblíž jejich hlavního města Lima. „Tank můžeme ozbrojeným složkám Peru zanechat k testování i po skončení výstavy,“ prohlásil bývalý ruský armádní generál Alexej Maslov v roli zástupce továrny Uralvagonzavod, kde se tanky T-90S vyrábějí. Peru by jich údajně mohlo v dohledné době nakoupit až 170. Rusko v posledních 12 letech vydělalo na prodeji zbraní do Jižní Ameriky v přepočtu 14,5 miliardy USD. V příštích 10 letech by měl podle vyjádření představitelů ruského zbrojního průmyslu objem prodaného zboží do tohoto regionu přesáhnout hodnotu 50 miliard USD.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Do 3 až 5 let by měla být zmodernizována výzbroj ruských výsadkářů
Prohlásil to velitel vzdušných sil Ruské federace generálplukovník Vladimir Šamanov. Mezi nové vybavení by mělo patřit moderní bojové vozidlo BMD – 4M, které může být na místo operace shozeno z nákladního letadla. Bezpečný dopad zajišťuje systém padáků a rozměrný vzduchový polštář na podvozku. Prvních pět kusů BMD – 4M by mělo letectvo obdržet do konce roku 2013. Postoj armádních špiček k tomuto obrněnému vozu ale není jednotný. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Suchorukov minulý rok tvrdil, že nesplňuje stanovené požadavky, a ozbrojené složky by ho v tomto stavu neměly využívat. „Je samozřejmé, že má určité nedostatky, ale zároveň v sobě třímá obrovský potenciál do budoucna,“ reagoval na kritiku generálplukovník Vladimir Šamanov. Zároveň dodal, že jeho rezort momentálně zvažuje nákup opancéřovaných terénních vozidel Tigr, které svým vzhledem a vlastnostmi vzdáleně připomínají americký Hummer. Nejdříve však musí proběhnout komplexní testy, které prokážou schopnost tohoto vozidla přečkat bez poškození shoz na padáku.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Neziskové organizace v Rusku čelí vážným komplikacím
Důvodem je nový zákon, který jim nařizuje registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že přijímají dotace z cizí země. Hnutím, které tento krok odmítají vykonat, hrozí finanční pokuty v maximální výši 16 000 USD nebo pozastavení činnosti. Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti může aktuálně nějaká forma postihu dopadnout na více než 14 000 dobročinných společností. Terčem jsou kromě poboček mezinárodních organizací Human Rights Watch (HRW) a Transparency International (AI) také významná ruská občanská hnutí. Jedním z nich je například Golos (hlas), jehož pracovníci v minulých letech častokrát upozorňovali na neregulérnost prezidentských a parlamentních voleb. Vedení organizace se hájí tím, že žádné finanční dary ze zahraničí nepřijímá, a je připraveno dokázat své tvrzení před soudem.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.