Po šestitýdenních jednáních se obě strany dohodly na řešení sporu, kdy EU zruší cla na čínský dovoz solárních panelů do EU. Dovozní cla stanovila EU minulý měsíc, což vyvolalo nevoli Číny, která v reakci na evropské kroky zahájila šetření evropského dovozu vín do Číny. Součástí nové dohody byla také stanovena minimální dovozní cena solárních panelů z Číny, která podle odhadů činí 0,74 USD za 1 watt výkonu. Před dohodou se cena pohybovala okolo 0,5 USD. Z řad evropských výrobců se ozývají kritické hlasy, které považují dohodnutou cenu za stále dumpingovou. Pro obě strany sporu bylo nalezení řešení sporu zásadní pro budoucí vztahy, jelikož jejich vzájemné obchodní vztahy jsou velmi úzké. Čína představuje největšího světového výrobce solárních panelů a zároveň je pro EU druhým největším obchodním partnerem (za USA). EU je v současnosti největší solární trh a také největší obchodní partner pro Čínu.
Archiv rubriky: E15
Čína se vrátila k plánu vybudovat nejdelší podmořský tunel
Čínský projekt výstavby nejdelšího podmořského tunelu na světě vznikl již v roce 1994 a plánovaný rok dostavby měl být rok 2010, ale k výstavbě nedošlo. V současné době se čínská vláda k tomuto projektu vrátila a chystá se investovat do projektu přibližně 42 miliard USD, přičemž roční příjmy z tunelu se odhadují na 3 miliardy ročně. Podmořský tunel by měl spojovat čínská pobřežní města Jen-tchaj a Ta-lien na severovýchodě země a cesta tunelem by měla ušetřit přibližně 997 kilometrů cesty mezi regiony. Nicméně dosud není známý termín dokončení.
Velká Británie vybuduje největší větrnou elektrárnu na moři
Energetická společnost RWE Innogy získala od britské vlády povolení na výstavbu větrné elektrárny na moři. Projekt s názvem Triton Knoll má být největší na světě, tedy větší než nedávno spuštěná britská větrná farma London Array. Předpokládaná celková výrobní kapacita Triton Knoll bude dosahovat 1200 MW, což by mělo umožnit pokrýt až 820 tisíc domácností. Farmu bude tvořit 288 větrníků umístěných přibližně 20 kilometrů od pobřeží východní Anglie, přičemž celkové náklady se odhadují na 5,4 miliard USD. Triton Knoll přispívá k naplnění britského energetického cíle, kdy by měla větrná energie produkovat 15 GW do konce desetiletí. V současné době britské větrné farmy produkují 3 GW.
Čína chce do roku 2015 výrazně navýšit kapacity solárních elektráren
Čínská vláda v pondělí schválila nový energetický cíl. Do roku 2015 chce navýšit domácí kapacitu solárních elektráren na 35 gigawattů (GW). Ročně by mělo docházet k navyšování solárních kapacit o 10 GW. Čínská vláda se tímto krokem zřejmě snaží ulevit domácím producentům solárních panelů, kteří mají problém s odbytem po celém světě. Čína v současnosti představuje největší producenta solárních panelů, navíc velmi levných. Ostatní světové společnosti produkující solární panely mají problém čínským panelům konkurovat. Mnohé země proto přistoupily k antidumpingovým opatřením. Podle analytiků je ale nepravděpodobné, že by se Číně podařilo dosáhnout cíle 35 GW, především kvůli nedostatečné infrastruktuře v zemi a nutnosti uvolnit velké množství financí na dotování cenově nekonkurenceschopné solární energie.
Čína na nátlak obyvatel ukončila projekt továrny na zpracování uranu
Stovky lidí protestovaly v pátek proti stavbě továrny na zpracování uranu v provincii Guangdong na jihu Číny. Šlo především o obyvatelstvo z provincie Guangdong a obyvatelé z blízkých ostrovů Macau a Hong Kongu. Místní úřady proto rozhodly projekt ukončit. Projekt v hodnotě 6 miliard USD představoval komplex o rozloze 230 hektarů, který měl zajistit přibližně ½ čínské poptávky po jaderném palivu. Čína pomocí projektu chtěla přispět k naplnění cíle, kdy do roku 2020 chce produkovat 5 % energii z jádra. Událost nicméně ukazuje, že čínské vedení je citlivější vůči veřejnému mínění, především v oblasti zdraví a životního prostředí. Přesto čínská vláda cenzurovala zprávy ohledně protestů.
Energetický projekt Desertec se potýká s existenčními problémy
Projekt Desertec Industrial Initiative (Dii) opouští jeden ze zakladatelů a to nadace Desertec, což pro projekt znamená existenční problémy. Dii je evropským projektem, který chce vyrábět elektřinu na Sahaře pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Vyrobená energie dále poputuje do Evropy, kde by měla pokrýt až 15 % evropské spotřeby energie, pomocí investic ve výši 520 miliard USD do roku 2050. Projekt, který byl ustanoven v roce 2009, od počátku provázejí problémy. Dii spoluzaložilo několik evropských společností jako Desertec, Deustche Bank, Siemens, Bosch a další. Investoři se nicméně nedokázali dohodnout na přesném směřování projektu a projekt postupně ztrácel podporu. Siemens s Boschem ukončily minulý rok veškeré své aktivity v oblasti solární energie, které pro ně byly vysoce ztrátové. Od projektu se také odvrátilo Španělsko, které se mělo podílet na vybudování přenosových sítí. S odchodem nadace Desertec se tak ozývají názory, že by se projekt měl ukončit.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2018 tvořit ¼ celosvětové energetiky
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) porostou v příštích pěti letech až o 40 %, přičemž v roce 2011 OZE tvořily 20 % celosvětové energetiky. IEA predikuje, že do roku 2016 bude OZE na druhém místě světového energetiky za uhlím a předběhne i stále rostoucí zemní plyn. Pozitivní předpoklady OZE spočívají v současných nákladech, které se vyrovnávají běžným zdrojům. OZE zaznamenávají obrovský boom v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, čímž se výrazně navyšuje podíl OZE na celosvětové energetice. Přes pozitivní předpoklady se OZE musejí potýkat s malou podporou vlád především evropských států, které omezují dotace kvůli ekonomické krizi.