Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Archiv rubriky: Rwanda
Rwanda přislíbila boj proti sexuálnímu násilí na školách
Podle vládní zprávy na 43 % žáků zažilo ve Rwandě sexuální obtěžování až násilí, ministr školství Vincent Biruta se po zveřejnění dat zavázal k boji proti sexuálnímu násilí na žácích. Ve zprávě se uvádí, že na 1 600 dívek, které opustily základní školu v minulém roce, zažilo určitou formu sexuálního násilí nebo zneužití, z toho 500 dívek následně otěhotnělo. Podle předsedkyně úřadu pro rovnoprávnost Aquiline Niwemfury je hlavní příčinou chudoba a patriarchální společnost Rwandy. Lidsko-právní organizace upozorňují, že počet zneužitých žáků může být dokonce vyšší a vládní zpráva je tak pouze „pomyslnou špičkou ledovce“.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě
Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.
OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo
Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.
OSN uvalila sankce na rebelskou M23 v Demokratické republice Kongo
Od jara probíhá na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený boj mezi rebelskou skupinou M23 pod vedením generála Bosco Ntagandy a vládními jednotkami. Rada bezpečnosti OSN v úterý uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování na skupinu M23 a na rwandskou FDLR. Sankce přišly pouhý den předtím, než se Rwanda stane na další 2 roky nečlenským státem v Radě bezpečnosti OSN, země je dlouhodobě obviňována z podpory rebelských M23, Rwanda to nicméně odmítá.
Situace na východě Demokratické republiky Kongo i nadále zůstává napjatá
Mluvčí OSN pro mírové operace Kieran Dwyer uvedl, že zůstávají v okolí města Goma na východě Demokratické republiky Kongo rebelové z hnutí M23. Přítomnost rebelů v této oblasti je přitom v rozporu s rezolucí 2076, která byla schválena na konci listopadu poté, co rebelové obsadili hlavní město provincie Severní Kivu. Ozbrojenou skupinu M23 tvoří vojáci bývalých národních jednotek v čele s generálem Ntagandou, údajně je skupina podporována Ugandou a Rwandou.
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Hnutí M23 si stanovilo podmínky k jednání a ukončení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Rebelové v hnutí M23, kteří minulý týden obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, stanovili podmínky, za nichž se z města stáhnou. Podle analytiků ale vláda podmínkám, které zahrnují například propuštění politických vězňů a rozpuštění volební komise, nevyhoví. BBC uvedla, že většina členů M23 je z etnika Tutsiů jako mnoho politiků v sousední Rwandě, která je konžskou vládou a OSN obviňována z podpory rebelů. Rwanda nařkla etnické Hutu sjednocených v Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) z napadení měst Cyanzarwe a Bugesh blízko hranic s Demokratickou republikou Kongo, FDLR to odmítá.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
V bojích mezi konžskou armádou a rebely v hnutí M23 mělo zemřít 150 rebelů
V nových bojích, které propukly na východě Demokratické republiky Kongo nedaleko města Goma, bylo podle armády zabito na 150 rebelů, sjednocených do hnutí M23, které vede generál Bosco Ntaganda. Podle mluvčího konžské armády Lamberta Mende byla jedna třetina zabitých rebelů v uniformě rwandské armády. Sousední země opakovaně odmítá jakoukoliv pomoc při výcviku rebelů na svém území. Boje jsou považované za nejhorší od propuknutí konfliktu na jaře letošního roku.
Na východě Demokratické republiky Kongo propukly nové boje
Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
Africká rozvojová banka žádá země o finanční obnovení pomoci Rwandě
Poté, co Demokratická republika Kongo a následně i OSN obvinila Rwandu z vyzbrojování a trénování rebelů v tzv. Hnutí M23, kteří bojují proti armádě na východě Demokratické republiky Kongo, některé země a organizace zastavily svou rozvojovou pomoc pro Rwandu. Prezident Africké rozvojové banky (AfDB) Donald Kaberuka, který pochází z Rwandy, tvrdí, že pozastavená zahraniční pomoc může mít rozsáhlé negativní důsledky pro středoafrickou ekonomiku. Rozvojová pomoc tvoří až 40 % rwandského státního rozpočtu, bez ní by země musela přistoupit ke škrtům především ve zdravotnictví a vzdělání. „Není důvod, abychom vytvořili ekonomickou krizi zemí Velkých jezer. Důsledky pozastavené rozvojové pomoci pocítí všechny země regionu, nejenom Rwanda,“ řekl prezident AfDB Kaberuka. AfDB poskytne Rwandě pro tento fiskální rok 45 milionů USD na stabilizaci rozpočtu.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Rwandská opoziční politička byla odsouzena k osmi letům vězení
Victoire Ingabire byla zatčena několik měsíců poté, co se v dubnu 2010 vrátila z exilu, a nyní byla odsouzena k osmi letům vězení. Žalobce požadoval pro předsedkyni opoziční politické strany Sjednocené demokratické síly (UDF) odnětí svobody do konce života za ohrožení státní suverenity, soud jí nakonec vyměřit osm let vězení. Podle soudu měla Vitoire Ingabire navíc zlehčovat genocidu z roku 1994, během níž zemřelo na 800 000 etnických Tutsiů., když se ptala, proč se memoriálu neúčastní žádní Hutuové. Politička byla zatčena na jaře 2010, přičemž ještě ten samý rok se konaly volby, podle některých analytiků byla Ingabire zatčena právě proto, aby se voleb nemohla účastnit.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.