Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Archiv rubriky: Rwanda
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
Amnesty International obvinila rwandskou vojenskou výzvědnou službu z mučení civilistů
Lidskoprávní organizace Amnesty International v pondělí obvinila rwandskou vojenskou rozvědku z mučení, nezákonného zadržování a násilných zmizení civilistů. Těchto zločinů se mělo dopustit oddělení vojenské rozvědky známé pod názvem J2. Rwandské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zprávy o mučení jsou vyšetřovány a brány s maximální vážností. Mezi březnem 2010 a červnem 2012 došlo podle Amnesty International k 45 případům nezákonného zadržování a 18 případům údajného mučení či špatného zacházení ve vojenském táboře v Kigali.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
Demokratická republika Kongo požaduje embargo na vývoz minerálů z Rwandy
Situace mezi sousedními zeměmi se vyostřila poté, co Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z podporu a výcviku rebelů na východě země v provincii Severní Kivu. Obvinění následně potvrdila o OSN. Rwanda jakoukoliv pomoc rebelům odmítá, vztahy se ovšem mezi oběma státy ještě vyostřily. Demokratická republika Kongo požaduje, aby na obchod s minerály z Rwandy bylo uvaleno embargo. Konžský ministr pro nerostné bohatství Martin Kabwelulu v dopise pro OSN obvinil Rwandu z toho, že pomáhá rebelům pašovat minerály z Demokratické republiky Kongo, které následně vyváží jako vlastní nerost, a žádá proto uvalení embarga. Podle analytiků Rwanda dlouhodobě získává miliony USD z těžby konžských minerálů. V minulém roce Rwanda vrátila do Demokratické republiky Kongo více než 80 tun pašovaných nerostů, které zabavili celní úředníci.
Stíhaný opoziční politik Demokratické republiky Kongo odjel do Francie
Opoziční poslanec Roger Lumbala, jehož vláda obvinila z napomáhání sousední Rwandě ve výcviku a podpoře rebelů na východě Demokratické republiky Kongo a který požádal o politický azyl v Jihoafrické republice, podle svého právníka odjel do Francie ze sousední Burundi, kde byl registrován jako uprchlík. „Byl doprovoděn na burundské letiště v Bujumbury za přítomnosti úředníků z jihoafrického velvyslanectví a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),“ řekl právník Prosper Niyoyankana. Ve čtvrtek burundský ministr zahraničních věcí požádal konžské orgány, aby připravily oficiální požadavek na vydání Lumbala.
Human Right Watch: Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštějí válečných zločinů
Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Opoziční poslanec Demokratické republiky Kongo žádá o azyl v Jihoafrické republice
Vláda Demokratické republiky Kongo obvinila opozičního politika Roger Lumbalu z napomáhání sousední Rwandě ve vycvičování a podpoře rebelů na východě země. Lumbala následně požádal na burundském velvyslanectví o azyl v Jihoafrické republice. Burundi a Jihoafrická republika žádost prozatím nepotvrdila. Obvinění opozičního politika zhoršuje politickou nestabilitu v zemi, kterou negativně ovlivňuje konflikt na východě země. Opozice obvinila prezidenta Josepha Kabilu ze stejného údajného zločinu, jaký měl spáchat Lumbala, avšak všeobecně se předpokládá, že se obvinění prezidentu neprokážou.
Demokratická republika Kongo žádá sankce OSN pro Rwandu
Demokratická republika Kongo v pátek oznámila, že požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na rwandského ministra obrany Jamese Kaberebe, náčelníka ozbrojených jednotek Charlese Kayonga a armádního poradce generála Jacquese Nziza kvůli podpoře rebelů ze skupiny M23, jež působí na východě země. Konžský ministr zahraničních věcí Raymond Tshibanda se k prodiskutování sankcí sešel s členy Rady bezpečnosti tento týden. Kolem půl miliónu konžských obyvatel bylo v důsledku bojů nuceno opustit své domovy, podle OSN roste počet zabitých civilistů.
Počet zabitých civilistů v Demokratické republice Kongo podle OSN roste
Na začátku srpna se podle zástupce generálního tajemníka OSN Rogera Meece zvýšil počet zabitých civilistů na východě Demokratické republiky Kongo, především v oblasti Severní Kivu, která sousední s Rwandou. V oblasti proti sobě stojí vládní jednotky a povstalecká skupina M23. Vedle povstalců z M23 v regionu působí i Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR), které se skládají především z etnických Hutuů, většina z nich uprchla do Demokratické republiky Kongo po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Na půl milionů Konžanů muselo důsledkem bojů opustit své domovy.
Politici zemí jižní Afriky obviňují Rwandu z destabilizace regionu
Na summitu Společenství pro rozvoj jihoafrického regionu (SADC), jehož členy je patnáct zemí jižní Afriky, obvinili političtí představitelé Rwandu z destabilizace regionu za její podporu povstaleckých skupin na východě Demokratické republiky Kongo. Rwanda nařčení, že pomáhala vyzbrojovat a cvičit povstalce v tzv. Hnutí M23 odmítá, přestože OSN obvinění potvrdila. Na summitu v mozambickém Maputo se politici domluvili na vyslání mise do Rwandy. V pátek vyzvaly lidsko-právní organizace Mezinárodní trestní soud (ICC), aby spojení rwandské vlády s Hnutím M23 prošetřilo. Následkem bojů na východě Demokratické republiky Kongo opustilo od dubna na 250 000 obyvatel své domovy.
Rwandská inflace v červenci klesla
Rwandský statistický úřad v úterý uvedl, že meziroční inflace klesla v červenci na 5,57 % z 5,92 % předchozího měsíce v důsledku snížení cen některých potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ačkoliv celkově ceny potravin stouply o 0,28 %, ceny chleba, masa a ryb klesly. Náklady na bydlení, energie a paliva vzrostly během měsíce o 0,20 %.
Regionální politici se nedohodli na řešení konfliktu v Demokratické republice Kongo
Na jednání v Ugandě se rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila nedohodli na řešení konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo, kde od dubna letošního roku působí hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ugandský prezident Yoweri Museveni uvedl, že se prezidenti znovu sejdou za čtyři týdny. V červenci Africká unie (AU) vyzvala k zastavení bojů, které vyhnaly na 250 000 Konžanů ze svých domovů, i za použití vojenské síly. Mezitím rebelové napadli letiště u důlního města Lumbumbashi na východě Demokratické republiky Kongo.
OSN požaduje ukončení pomoci rebelům v Demokratické republice Kongo
Rada bezpečnosti OSN chce, aby země, které podporují rebely na východě Demokratické republiky Kongo v tzv. hnutí M23, svou pomoc ukončily. Požadavek směřoval podle diplomatů na Rwandu a Ugandu. Rwanda už před časem účast na vyzbrojování a vycvičování rebelů odmítla, OSN avšak ve své zprávě deklaruje opak. Kvůli podezření z podpory Rwanda už přišla o část mezinárodní pomoci.
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě v hodnotě 6,15 miliónů USD kvůli obvinění z podpory, cvičení a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Peníze byly určeny ke zlepšení soudního systému v zemi. Finanční pomoc pro nevládní organizace bude pokračovat. Oznámení o pozastavení pomoci přichází několik dní poté, co Spojené státy americké oznámily snížení dotací na vojenskou pomoc Rwandě.
Rwanda přijde o část americké vojenské pomoci
Spojené státy americké snížily dotaci na vojenskou pomoc Rwandě kvůli obvinění z podpory, cvičení a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Americké ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že pomoc v hodnotě 200 tisíc USD, která byla původně určena pro Rwandu, bude rozdělena mezi jiné státy. Přestože obvinění potvrdila i ve své zprávě OSN, rwandská vláda ho odmítá.
USA navrhuje novou obchodní dohodu s východní Afrikou
Zájem amerických firem o investice v Africe podle poradce amerického prezidenta pro ekonomické záležitosti Michaela Fromana roste. Spojené státy americké proto navrhují sepsání nové obchodní dohody s Východoafrickým společenstvím (EAC), které zahrnuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Obchod mezi EAC a americkými společnostmi vzrostl v roce 2011 o 34 % oproti roku předešlému. Nová dohoda by měla snížit překážky na hranicích, sjednotit celní dokumentaci a zkrátit termíny na vyřízení potřebných povolení. Mezi americké firmy, které se v posledních letech rozhodly ve východní Africe založit fabriku, patří Coca-Cola, Google či General Electric.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila útoky rebelů na východě Demokratické republiky Kongo
Rada bezpečnosti OSN požaduje ukončení veškeré zahraniční podpory rebelů, kteří ovládají provincie blízko hranic s Rwandou. Konžská vláda obvinila Rwandu z napomáhání, cvičení a vyzbrojování rebelů. Přestože Rwanda obvinění odmítá, zpráva OSN podezření Demokratické republiky Kongo potvrdila. Přes neshody podepsali v neděli prezidenti Rwandy a Demokratické republiky Kongo pakt proti rebelům. Rada bezpečnosti OSN vyjádřila obavy kvůli zhoršující se humanitární situaci.
Demokratická republika Kongo a Rwanda podepsaly pakt proti rebelům
Dohoda, jíž podepsal konžský prezident Joseph Kabila a jeho rwandský protějšek Paul Kagame, předpokládá vytvoření mezinárodní vojenské síly, která má zabránit bojům na východě Demokratické republiky Kongo. Pakt přichází několik týdnů poté, co konžská vláda obvinila Rwandu z napomáhání, cvičení a vyzbrojování rebelů. Rwanda obvinění odmítá, avšak zpráva OSN dala Demokratické republice Kongo za pravdu. Vojenské střety vyhnaly desítky tisíc lidí z domu v provincii Severní a Jižní Kivu.
OSN: Přední rwandští politici podporují rebely na východě Demokratické republiky Kongo
Konžská vláda nedávno obvinila vládu Rwandy z podpory, výcviku a vyzbrojování rebelů, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo a jsou sjednoceni v tzv. skupině M23 pod generálem Bosco Ntaganda. Rwanda doposud obvinění odmítala. OSN podle Reuters má důkazy o podpoře rebelů ze strany ministra obrany James Kaberebe, náčelníka obranného štábu Charles Kayonga a vojenského poradce generála Jacques Nziza. Písemnou zprávu by OSN měla vydat během několika dnů.
Rwandský prezident odmítl nařčení z napomáhání rebelům v Demokratické republice Kongo
Paul Kagame, který stojí v čele Rwandy od roku 2000, jednoznačně odmítá obvinění vlády Demokratické republiky Kongo z napomáhání rebelům a vyzval konžskou vládu, aby převzala odpovědnost za své vnitropolitické problémy. Podle konžské vlády měla Rwanda poskytnout zbraně a výcvik rebelům, kteří bojují proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Rada bezpečnosti OSN požaduje důkladné prošetření obvinění.
Bývalý kapitán rwandské armády byl odsouzen na doživotí za účast na genocidě
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) pod záštitou OSN, který sídlí v sousední Tanzanii, odsoudil bývalého kapitána rwandské armády a člena rozvědky Ildephonse Nizeyimana na doživotí. Nizeyimana byl znám jako řezník Butare, když v dubnu a květnu 1994 nařídil několik brutálních vražd ve městě Butare. ICTR shledal vinným Nizeyimana i z vraždy královny Rosalie Gicanda, vdovy po králi Mutara III., který byl králem Rwandy mezi léty 1931 a 1959. Nizeyimana se podle svého právníka proti rozsudku pravděpodobně odvolá. Během rwandské genocidy během tří měsíců na jaře 1994 zemřelo na 800 000 Tutsiů.
Lokální soudy gacaca po deseti letech ve Rwandě končí
Rwanda vytvořila po genocidě v 90. letech lokální soudy gacaca, které měly ulehčit přetížené justici a zrychlit proces s tisíci obviněnými z genocidy. Soudy zasedaly jednou týdně ve vesnicích po celé zemi. Jejich cílem bylo dosažení spravedlnosti, pravdy a především usmíření mezi obyvateli. Systém soudů gacaca byl již dříve využíván pro urovnávání lokálních sporů. Více než 160 000 soudců bylo voleno z členů vesnic, přičemž většině z nich chybělo právnické vzdělání. Činnost soudů gacaca má být podle rwandské vlády po deseti letech ukončen. Během tří měsíců zemřelo na jaře 1994 na 800 000 Tutsiů. Etnické boje mezi menšinovými Tutsii a většinovými Hutui se přesunuly i do okolních zemí.