Chorvatský ministr financí Slavko Linić v rozhovoru pro týdeník Globus řekl, že jeho země je ve ‚výjimečném stavu‘. Příští rok bude situace dle Liniće ještě složitější a ministr nevylučuje možnost, že Chorvatsko bude k překonání své finanční krize potřebovat pomoc od MMF. „Pokud máte trvalý pokles všech ekonomických činností, obrovský problém likvidity, vysokou míru nezaměstnanosti, pokud nejste schopni vyplácet mzdy… pak musíte čelit realitě a nazývat to výjimečným stavem, „řekl Linić pro týdeník Globus. „Pokud se situace v co nejbližší době nezlepší, nepřibudou žádné nové investice, což vede k tomu, že rozpočtové prognózy pro příští rok budou velmi, velmi špatné,“ řekl ministr. „O tom, zda-li budeme potřebovat pomoc od MMF, se dozvíme za asi půl roku. Naše fiskální politika je však jasná- v příštím roce musí být veřejné výdaje nižší, než v roce letošním,“ dodal Linić.
Archiv autora: Magdalena Katić
Chorvatsko je po Španělsku a Řecku třetí evropskou zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladistvých
Informace zazněla na konferenci v Záhřebu, kterou organizovala nevládní organizace s názvem „Chorvatská síť mládeže“, dle níž je nyní v zemi 330 000 nezaměstnaných, z čehož 130 000 mladistvých. Dle představitele organizace Nikoly Bukoviče jsou hlavní příčinou nedostatky ve vzdělávacím systému, špatně provedená reformní opatření v oblasti školského systému, nepružný trh práce, korupce, nepotismus a klientelismus, stejně jako nedostatek připravenosti mladých lidí pro stěhování za účelem zaměstnání.
Chorvatská ekonomika je nadále v recesi
Z oficiální zprávy chorvatského premiéra Zorana Milanovice vyplývá, že se chorvatská ekonomika v současné době stále nachází v recesi. Hrubý domácí produkt země nadále klesá, v prvním čtvrtletí roku 2012 poklesl o 1,3% oproti poslednímu čtvrtletí roku 2011. Podle slov premiéra byl pokles způsoben prudkým snížením ekonomické aktivity v oblasti průmyslu, hornictví a energetiky, dopravy a stavebnictví. Na druhé straně byl zaregistrován nárůst v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, obchodu, pohostinství a ubytování, finančních transakcí a pronájmu nemovitostí, který však není dostačující ke kompenzaci prudkého poklesu.
Chorvatsko se připojilo ke skupině zemí podporujících zvýšení rozpočtu EU
Podpisem společného prohlášení se Chorvatsko v úterý připojilo k 10 členským státům Evropské unie, které podporují návrh Evropské komise na zvýšení rozpočtu EU na příští rok. Návrh počítá se zvýšením o 6,8% na 138 miliard eur (cca 3,5 bilionu Kč).
Chorvatská vláda chystá nový právní rámec pro vztahy osob stejného pohlaví
Chorvatská vláda připraví nový právní rámec pro vztahy osob stejného pohlaví. Bude přitom vycházet z právních úprav ve Španělsku, Portugalsku a severských zemích. Chorvatské LGTB skupiny Iskorak a Kontra zdůraznily, že se jedná o velký krok vpřed v oblasti ochrany lidských práv párů stejného pohlaví.
Nezaměstnanost v Chorvatsku v dubnu poklesla o 6,5%
Duben přinesl v Chorvatsku obrat na trhu práce, počet nezaměstnaných se snížil o 22,000 na téměř 318 tisíc lidí. Pokles způsobila sezónní zaměstnanost v cestovním ruchu a zemědělství, ale také přijetí nových státních opatření proti nezaměstnanosti, včetně rozsáhlých rekvalifikací.
Chorvatský premiér na návštěvě Maďarska
Chorvatský premiér Zoran Milanovic dnes na pozvání maďarského premiéra Viktora Orbána podnikl jednodenní oficiální návštěvu Maďarska. Hlavními tématy jejich dnešního jednání byly bilaterální vztahy Chorvatska a Maďarska, spolupráce v rámci Evropské unie, společné zájmy v otázkách energetiky a infrastruktury a celková situace v regionu.
Čeští senátoři schválili smlouvu o připojení Chorvatska k EU
Senát PČR ve středu schválil smlouvu o připojení Chorvatska k Evropské unii. K úplné ratifikaci ze strany parlamentu chybí ještě souhlas Poslanecké sněmovny, která zatím smlouvu podpořila jen v prvním čtení v polovině března. Pro schválení je nutný souhlas ústavní třípětinové většiny zákonodárců. V Senátu se pro rozšíření unie o Chorvatsko vyslovilo všech 59 přítomných členů horní komory parlamentu.
Chorvatská vláda přijala rozhodnutí o emisi eurobondů v hodnotě 1,5 mld. dolarů
Chorvatská vláda přijala rozhodnutí vydat pětileté eurobondy v hodnotě 1,5 miliardy amerických dolarů. Emise dluhopisů na americkém trhu byla dohodnuta minulý týden během návštěvy chorvatského ministra financí Slavko Linice ve Spojených státech. Emisní cena dosahuje 99,472% nominální hodnoty, úroková míra je neměnná a činí 6,25% ročně, výnos 6.375%. Datum emise je 27. dubna 2012 a datum splatnosti 27. dubna 2017. Manažery emise jsou Citigroup Global Markets Limited, Deutsche Bank AG London Branch a JP Morgan Securities Ltd. Všechny platby budou převedeny na eura podle pevně stanoveného kurzu 1.3110 dolarů za jedno euro. O koupi chorvatských dluhopisů již projevilo zájem více než 350 potenciálních investorů.
Šéf delegace Evropské unie v Chorvatsku: „Peníze z evropských fondů nepřijdou automaticky“
Vedoucí delegace Evropské unie v Záhřebu Paul Vandoren uvedl, že jakmile bude Chorvatsko členem EU, získá přístup k výrazně vyšším částkám peněz, dotace z fondů však nebudou uvolněny okamžitě, neboť plány pro jejich využití musí být pečlivě připraveny. Vandoren také vyzval chorvatské politiky aby i nadále pokračovali v informování občanů o všech záležitostech týkajících se přístupu Chorvatska do EU. Řekl také, že ve čtvrtek jednal o překážkách, s kterými se potýkají domácí i zahraniční investoři při zahajování investic v zemi s tím, že chce pokračovat v dialogu s chorvatskou vládou tak, aby ta pomohla odstranit tyto překážky.
Chorvatský prezident: „Vstup Chorvatska do EU nepovede k emigraci bosenských Chorvatů“
Chorvatský prezident Ivo Josipovic řekl v nedeli během návštěvy Mostaru v jižní Bosně a Hercegovině, že přistoupení Chorvatska do Evropské unie dle jeho názoru nespustí emigraci místních Chorvatů, kteří mají dvojí občanství. Dále zdůraznil, že vstup Chorvatska do EU poskytne vynikající příležitostí pro všechny jeho sousedy. Dodal, že Chorvatsko bude podporovat členství Bosny a Hercegoviny v EU, stejně jako dalších zemí v regionu. Vyjádřil také spokojenost s pokrokem v úsilí o dosažení dohody o klíčových politických otázkách v Bosně a Hercegovině, včetně úsilí o zajištění místním Chorvatům stejných práv jako mají dva další narody v zemi.
V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra
V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.
Chorvatský ministr obrany se setkal s vedoucím Delegace EU
Chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović se dnes setkal s vedoucím Delegace EU v Chorvatsku, velvyslancem Paulem Vandorenem. Ministr seznámil velvyslance s iniciativami zemí regionu v rámci tzv. Smart defence koncepce Severoatlantické aliance a využívání společných obranných schopností, mimo jiné zde zmínil spolupráci s Českou republikou v otázce sjednocení výcviku pilotů. Rozhovor se týkal rovněž další restrukturalizaci chorvatských ozbrojených sil a nových strategických obranných dokumentů, zaměřených zejména na vybavení a modernizaci armády.
Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu
Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.
Chorvatsko obměnilo některé velvyslance
Chorvatská ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí Vesna Pusic v neděli potvrdila, že novým chorvatským velvyslancem v Washingtonu bude Josko Paro, bývalý poradce prezidenta pro zahraniční politiku. Byl také potvrzen nový velvyslanec v Bruselu, jímž se stal Vladimir Drobnjak, hlavní vyjednavač pro přístupová jednání s Evropskou unií (EU) a zástupce vedoucího státní delegace.
Chorvatsko plánuje vstoupit do schengenského prostoru v roce 2015
Chorvatsko plánuje vstoupit do schengenského prostoru dva roky poté, co vstoupí do Evropské unie (EU), oznámil to ministr vnitra Ranko Ostojic a dále uvedl: „Věřím, že jsme na správné cestě k dokončení akčního plánu pro splnění schengenských standardů do konce roku.“
Chorvatský parlament jednomyslně ratifikoval přístupovou smlouvu s EU
Chorvatský parlament v pátek jednohlasně ratifikoval smlouvu o přistoupení mezi Chorvatskem a Evropskou unií (EU) a po ratifikaci dokumentu ve všech členských zemích unie může Chorvatsko vstoupit do bloku již 1. července 2013. Smlouva byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2011 a prozatím jí ratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Itálie a Malta.
Začala stávka zaměstnanců aerolinií Croatia Airlines
Kvůli té bylo zrušeno několik desítek domácích letů. 24 hodinovou stávkou chtějí zaměstnanci aerolinek upozornit na, dle jejich názoru, špatné vedení firmy, které společnosti Croatia Airlines způsobilo finanční ztráty.
Malta ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU
Malta v pondělí jako pátý z 27 členských států ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie, k němuž má dojít v polovině roku 2013. Informovalo o tom chorvatské ministerstvo zahraničí ve své tiskové zprávě. Maltský parlament podle ní schválil smlouvu o přistoupení jednomyslně. Chorvatský velvyslanec Tomislav Vidosevic minulý týden navštívil Maltu, kde se zúčastnil parlamentního zasedání věnovaného diskuzi o ratifikaci a projednal bilaterální spolupráci s bulharskými představiteli. Velvyslanec se rovněž setkal s mluvčím opoziční labouristické strany Georgem W. Vellou.
Chorvati chtějí vyřešit hraniční spor se Srbskem na Dunaji bez arbitráže kompromisem
Spor mezi Srbskem a Chorvatskem o hranice na řece Dunaj je stále aktuální. Srbsko usiluje o vytvoření hranice přímo na řece Dunaj, zatímco Chorvatsko chce, aby hranice odpovídaly katastrálnímu území místních chorvatských obcí. Chorvatský prezident Ivo Josipović prohlásil, že je nezbytné, aby se obě země dohodly v rámci flexibilního řešení. Chorvati se podle svého prezidenta chtějí vyhnout jakékoliv další mezinárodní arbitráži a jsou připraveni akceptovat kombinaci zájmů obou států.
Italský senát ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU
Horní komora italského parlamentu v úterý večer podpořila většinou hlasů zákon ratifikující smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. stalo se tak v méně než dvou týdnech od doby, kdy zákon podpořila dolní komora parlamentu. Rozhodujícího zasedání se zúčastnil i mluvčí chorvatského parlamentu Boris Sprem.
Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur
Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.
Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou řeší vzájemný obchodní režim po vstupu Chorvatska do EU
Chorvatsko a Bosna a Hercegovina jednají o úpravě obchodního režimu, aby se co nejvíce zmírnily dopady vstupu Chorvatska do EU v příštím roce. Bosenský náměstek ministra obchodu Dragisa Mekic řekl, že jednání o obchodnímu protokolu bylo zahájeno v Chorvatsku, neboť nový obchodní režim zcela změní současná cla a kontroly, zvláště pak u potravinářských výrobků dovážených do Bosny a Hercegoviny. Stabilizační a asociační dohoda počítá ke dni 1. 1. 2013 se zrušením většiny cel pro potraviny dovážené do Bosny a Hercegoviny z EU, clo má zůstat pro dovoz mléka, mléčných výrobků a zvířat.