Zprávu potvrdil český prezident Václav Klaus po setkání s jeho protějšky ze Srbska, Slovenska a Chorvatska v České republice. Slovensko již přístup Chorvatska do Unie ratifikovalo.
Archiv autora: Magdalena Katić
Bulharský parlament jednomyslně ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k EU
Bulharské Národní shromáždění dnes ráno jednomyslně ratifikovalo dohodu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie. Bulharsko se tak čtvrtou zemí po Slovensku, Maďarsku a Itálii, a zároveň první, kde nikdo nehlasoval proti ratifikaci.
Chorvatská vláda plánuje v letošním roce propustit 5000 zaměstnanců veřejného sektoru
Rozpočtové škrty ve veřejném sektoru ve výši 2 mld. HRK (cca 6,7 miliard Kč), naplánované na letošní rok chorvatskou vládou, zahrnují mimo jiné propuštění okolo 5000 zaměstnanců, a to zejména se smlouvami na dobu určitou. Podle chorvatského ministra práce Mirando Mrsice existuje prostor pro snižování pracovních míst a redukce nebude mít dopad na kvalitu služeb ve veřejném sektoru.
Chorvatský prezident v se v Izraeli omluvil za zločiny proti Židům a informoval o chystaných restitucích
Chorvatský prezident Ivo Josipovic se u příležitosti ukončení své návštěvy Izraele omluvil v izraelském parlamentu za zločiny spáchané proti Židům během druhé světové války na území Chorvatska, při kterých zahynulo 80% místní židovské populace. Chorvatský prezident pak informoval, že jeho země se chystá přijmout změny v právních předpisech, které se budou týkat i restitucí majetku zabaveného v Chorvatsku za druhé světové války. Dále prezident Josipovic prohlásil: „Ve chvíli, kdy se Chorvatsko stane členem EU, Izrael získá dalšího přítele v EU.“ Chorvatský prezident také pochválil izraelskou ekonomiku jako jednu z nejpříkladnějších, postavenou na vysoké přidané hodnotě.
Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zamítl žádost 12 západních vojenských a právních expertů o status „amicus curiae“
Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl o neudělení statusu „amicus curiae“ 12 západních vojenských a právních expertů, kteří chtěli vstoupit se svými posudky a důkazy do procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markacem s tím, že žadatelé o status „amicus curiae“ hodlají spíše než řešit právní okolnosti procesu přinést nové důkazy. „Odvolací senát není přesvědčen, že tvrzení žalobců budou pomáhat při určování problémů v odvolacím řízení,“ uvedl předseda senátu Theodor Meron. 12 předních expertů chtělo skrze žádalo soud, aby znovu zvážil rozhodnutí na základě jejich znaleckých posudků. Soud rozhodl, že oba generálové jsou vinni z válečných zločinů při řízení ostřelování uprchlíků chorvatskými silami v průběhu 1995 při ofenzivě známé jako operace bouře, při níže Chorvaté obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Odvolací soud dále uvedl, že 12 žadatelů neprokázalo vztah k obviněným generálům, ačkoliv tak mělo učinit, přičemž soud vyjádřil pochybnosti nad skutečnou motivací žádosti o status „amicus curiae“.
Maďarsko ratifikovalo vstup Chorvatska do EU
Maďarský parlament v pondělí 334 hlasy ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii (EU), informaci potvrdilo i chorvatské ministerstvo zahraničních věcí. Země je tak 2. po Slovensku, jenž smlouvu dosud ratifikovala. Aby Chorvatsko mohlo vstoupit do EU 1. července 2013, musí zbylých 25 členských států unie učinit stejný krok do 30. června 2013.
Chorvatská úsporná opatření se nedotýkají katolické církve, lidé se proti tomu bouří
Chorvati kritizují nový vládní návrh rozpočtu, který v rámci úspor omezuje výdaje na vzdělávání, zdravotnictví či sociální systém, ale neomezuje výdaje pro katolickou církev. Chorvatská vláda se brání tím, že je vázána mezinárodní smlouvou s Vatikánem, kterou je nucena respektovat. Kritici ovšem namítají, že v článku 15/II dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou je řečeno, že v případě změny zásadních okolností je možné zahájit jednání o nových podmínkách dohody – podle kritiků je pak současná ekonomická situace v Evropě dostatečným důvodem a naplňuje podmínky stanovené v této dohodě.
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.
V lednu bylo v Chorvatsku více než 334 tisíc nezaměstnaných
Jejich počet se tak od prosince loňského roku zvýšil o 6 %. Oproti lednu 2011 však letošní leden zaznaměnal meziroční úbytek o 0,01 % a je to tedy již pátý rok, kdy nezaměstnanost meziročně klesá. Na pracovní trh má značný vliv sezónní (ne)zaměstnanost, kdy jsou určité profese (např. práce ve stavebnictví) činné je v některých obdobích roku.
Extrémně špatné počasí paralyzuje chorvatskou těžbu zemního plynu
Chorvatská těžební společnost INA oznámila, že je kvůli technickým obtížím způsobeným špatným počasím nucena snížit produkci zemního plynu. Těžba plynu byla zastavena v 6 ze 16 mořských těžebních plošin v severním Jadranu. Kvůli extrémně špatným povětrnostním podmínkám v současnosti ani není možný přístup ke zmíněným 6 plošinám, kde se zastavila těžba, a INA dle svého vyjádření pracuje na obnovení zásobování plošin elektrickou energií, od které jsou odpojeny.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Aktivisté Hnutí za Chorvatsko neuznávají výsledek referenda o vstupu do EU
Odpůrci vstupu do Evropské unie (EU) neuznali výsledky nedělního referenda a oznámili řadů protestů v rámci celé země. Aktivisté také uvedli, že kampaň pro vstup byla dle jejich názoru „jednosměrná“, aniž by došlo k diskusím ohledně výhod a nevýhod vstupu do EU. Představitel skupiny Drazen Keleminec uvedl, že hlasování bylo nedemokratické, protože dle jeho slov vyhrožovala ministryně zahraničí Vesna Pusic, že penzisté zůstanou bez příjmů, pokud nebudou volit pro vstup.
Chorvatský parlament označil členství v EU za strategický národní zájem
Chorvatský parlament přijal rezoluci o tom, že členství Chorvatska v Evropské unii je strategickým národním zájmem. Rezoluce dále vyzývá občany Chorvatska, aby 22. ledna v referendu o přistoupení Chorvatska k EU tento zájem podpořili.
Chorvatsko zahájí boj proti šedé ekonomice
Chorvatský ministr práce a sociálních věcí Mirando Mrsic dnes oznámil, že vláda zintenzivní boj proti šedé ekonomice, neboť situace je pro sociální systém neúnosná. Podle jeho odhadů v Chorvatsku načerno pracuje přes 300 000 lidí, kteří jsou hlášeni jako nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Ministerstvo hodlá zahájit zpracování nového seznamu „žadatelů o podporu“ s tvrdšími pravidly a pro získání představy o počtu obyvatel, kteří jsou skutečně bez práce.
Chorvatská inflace za rok 2011 dosáhla 2,3%
Informaci poskytl národní statistický úřad agentuře AFP. Ceny alkoholu a tabákových výrobků vzrostly o 6,8%, zatímco ceny potravin o 3,6%. Ceny energií také vzrostly o 2,7%. Chorvatsko, které má vstoupit do Evropské unie v roce 2013, očekává dle prognózy Světové banky a Chorvatské centrální banky v letošním roce recesi. Růst ekonomiky za rok 2011 se pohyboval okolo 0,4%.
Chorvatská národní banka předpovídá pokles HDP o 0,2% v roce 2012
Hlavním důvodem nyní předpovídaného poklesu, jsou významné změny v mezinárodních trendech a silné fiskální konsolidace veřejných financí. Tento stav se však změní k pozitivnímu díky mírnému růstu exportu zboží a služeb a posílení kapitálových investic především v soukromém sektoru. Předpovědi pro rok 2013 jsou pozitivní: podle HNB by se měl chorvatský HDP zvýšit o 1,2%.
MMF varuje Chorvatsko před dopadem evropské krize
Na první tiskové konferenci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v tomto roce ve Washingtonu bylo zdůrazněno, že evropská krize se nevyhne Chorvatsku. Ředitel MMF pro zahraniční vztahy Gerry Rice prohlásil, že v souvislosti s očekávaným poklesem globální ekonomiky bude Chorvatsko čelit velkému ovlivnění evropskou ekonomickou krizí a bude tak v tomto roce čelit i velkým výzvám. Přesto podle ředitele Gerry Rice MMF doposud neobdrželo žádné žádosti o podporu ze strany nové chorvatské vlády. MMF hodlá podrobnou prognózu situace v Chorvatsku, které má tento rok přistoupit k EU, zveřejnit do 12 dnů.