Belgie je blíže sestavení nové vlády

Po 500 dnech bezvládí se králem jmenovanému vyjednavači podařilo najít kompromis v otázce reformy státních financí, na němž se shodly všechny belgické strany. Federální regiony ve výsledku získají větší finanční ale i správní autonomii. Valonský socialista Elio Di Rupo, který úspěchu dosáhl, má nyní šanci stát se prvním frankofonním premiérem Belgie.

Útok rebelů na město Sirta je opět přerušen, byl nalezen masový hrob z roku 1996

Rebelové se opět stahují z tvrdých bojů v Sirtě, aby upevnili obležení města. Nová strategie počítá s opěrnými stanovišti v bezpečných zónách a odstřelovači, kteří budou město držet v sevření. Podle odborníků je pravděpodobné, že ve městě Sirta dojde vůbec k nejtvrdší bitvě libyjské války, neboť odpor místních jednotek, které podporují Muammara Kaddafiho je příliš silný. Síly prozatímní vlády také oznámily, že objevily masový hrob a v něm 1270 těl. Jedná se pravděpodobně o oběti vězňů z věznice Abu Salim v Tripolisu, které měly Kaddafiho síly popravit v roce 1996.

Íránský prezident navštíví Súdán

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.

Šéf banky UBS končí

Kvůli podvodným transakcím odstoupil šéf banky UBS – Oswald Grübel. Stalo se tak pouhých 9 dní poté, co policie obvinila makléře téže banky Kweku Abodolia za úniky ve výši 2,3 miliard dolarů.

Síly libyjských rebelů bojují o město Sirta

Rebelům se podle posledních zpráv podařilo vstoupit za rozsáhlé podpory letadel NATO do rodného města Muammara Kaddafiho. Město zachvacují těžké boje a síly povstalců nachází rozhodný a tvrdý odpor vojáků a podporovatelů Muammara Kaddafiho. Velitel sil povstalecké prozatímní vlády (NTC) Fathi Bafhaaga informoval o rozdělení města na tři zóny, přičemž v jedné se již podařilo bojovníků NTC udržet přes noc, o druhou nyní útočníci usilují a třetí zóna stále zůstává v držení sil Kaddafiho. NATO již informovalo o tom, že posledních 24 hodin vede bombardování města a zasáhlo muniční sklad i protiletadlovou obranu. Mezitím hlásí NTC útok na jihu u hranic s Alžírskem, kde milice loajální Muammarovi Kaddafimu napadly město Ghadames, podle NTC se ale útok podařilo odrazit.

Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů

Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.

Šéf milice v Tripolisu: „V Libyi se nekontrolovatelně šíří zbraně a je slabé centrální vedení“

Abdelraouf al-Kurdi, šéf bojovníků z části Tripolisu Souq al-Jum’a  potvrzuje obavy některých zemí z toho, že v Libyi nyní dochází k nekontrolovatelnému šíření zbraní. Podle al-Kurdiho se nebezpečně šíří nejen zbraně z vojenských skladů, které jsou nyní otevřeny, ale také mezi samotnými povstalci a lidmi všeho druhu. To se stává podle al-Kurdiho velkým problémem pro prozatímní povstaleckou vládu, neboť ta má dle jeho slov jen velmi chabý nebo téměř nulový vliv na jednotlivé povstalecké skupiny, které se organizují samostatně a to především dle kmenové příslušnosti nebo města, ze kterého pocházejí. Centrální vláda tak vůbec nemusí být schopná garantovat kontrolu nad celým územím a může se brzy potýkat s boji mezi jednotlivými milicemi. Pravdou zůstává, že drobné potyčky se již několikrát udály a podle některých důkazů rozpory uvnitř povstalců také způsobily vraždu vojenského šéfa rebelů. Vůdce tripoliské milice al-Kurdi své obavy prezentoval na okraj konference v Tripolisu, které se účastní zástupci USA, Turecka a vládnoucí prozatímní národní rady (NTC). Vůdce NTC Mustafa Abdel Jalil mimo jiné oznámil, že jeho síly drží v rukou mezinárodně zakázané zbraně, které nalezly v blízkosti města Sabha a Wadan, ale odmítl udat další podrobnosti.

Ruský ministr financí nesouhlasí s „rošádou“ Putin – Medveděv a hodlá odstoupit

Ruský ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že začátkem příštího roku odstoupí ze své funkce, pokud by se budoucím ruským premiérem měl stát současný prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv. Ministr financí Kudrin prohlásil, že problémem jsou jeho neshody se současným prezidentem, které by mu neumožnily nadále vést svůj resort v nové vládě pod vedením případného premiéra Medveděva. Ministr financí Kudrin, který dříve naznačil, že by chtěl být premiérem, získal respekt u zahraničních investorů rozhodnutím o ukládání výnosů z ropy do fondu pro neočekávané prudké deště, které často ochromují ruskou ekonomiku, a také tím, že Rusku výrazně pomohl překonat globální ekonomickou krizi v roce 2008. Zahraniční investoři již vyjádřili své znepokojení nad tímto krokem, protože Alexeje Kudrina považují za patrona ruské ekonomiky.

Chile zasáhl masivní výpadek energie – zastavili se měděné doly i hlavní město

Jihoamerické Chile zasáhl masivní blackout, tedy výpadek dodávky elektrické energie, který způsobil vytvoření rozsáhlých pásů po celé zemi, kde nefungovaly žádné elektrické spotřebiče. Výpadek zasáhl i hlavní město Santiago a největší měděné doly světa na několik hodin. Celkem bylo v šestnáctimilionovém Chile 10 milionů lidí bez elektrické energie, přičemž podle odborníků není známá příčina výpadku, zatím se jen ví, že mimo jiné selhaly počítače, které měly zajistit řízení napájení energetické sítě. V současnosti je produkce elektrické energie obnovena na 90% ovšem chilský prezident Sebastian Pinera již čelí velké kritice za nedostatečné investice do energetické infrastruktury země, která stále nemá vyřešené problémy v dodávkách elektřiny po katastrofálním zemětřesení v roce 2010. Chilský prezident Pinera také čelí velkému tlaku v oblasti školských reforem.

Írán chce vytvořit přímou „horkou linku“ Teherán – Washington

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v OSN na své tiskové konferenci oznámil, že by přivítal zřízení „horké linky“ se Spojenými státy, která by mohla pomoci odvrátit případný konflikt v Perském zálivu. Írán zároveň prostřednictvím svého prezidenta oznámil státům NATO, že pokud vyklidí Perský a Ománský záliv, zajistí Írán sám bezpečnost dodávek energetických surovin v blízkovýchodním regionu, čímž je k tomu nepřímo vyzývá.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval stranu Jednotné Rusko k podpoře Vladimira Putina v následujících prezidentských volbách

Učinil tak ve svém projevu na předvolebním kongresu této vládní strany v Moskvě. Prezidentův úvodní projev sklidil bouřlivé ovace, což značí, že má dosavadní premiér ve volbách značnou podporu. Prezident Medveděv dále přijal premiérovu nabídku, aby vedl kandidátku Jednotného Ruska v prsoincových parlamentních volbách. Prezidentské volby budou v Rusku probíhat na jaře roku 2012. Ruská opozice již nyní označuje budoucí volby za neférové a nelegální.

Libyjští povstalci zahájili nový postup na město Sirta s podporou letadel NATO

V Libyi se daly do pohybu vojenské kolony prozatímní libyjské vlády, které míří na rodiště Muammara Kaddafiho, město Sirta. Operaci budou podporovat síly NATO, přičemž koaliční letadla již operují ve vzdušném prostoru nad městem. Podle novinářů na místě si obě strany vyměňují salvy raket a v samotném městě jsou slyšitelné a viditelné exploze.

Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii

Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.

Jižní Súdán čelí nedostatku potravin v důsledku násilí

Jižní Súdán čelí vážnému nedostatku potravin, protože tato nová africká země nje schopna produkovat pouhou polovinu své potravinové spotřeby. Na produkci se také podepisuje těžké období sucha i silných dešťů spolu s neutěšenou bezpečnostní situací. Humanitární koordinátor OSN pro Jižní Súdána Lise Grande tvrdí, že se jedná o alarmující problém. Podle odhadů OSN bude v příštím roce v této zemi 1,2 milionu lidí zcela závislých na potravinové pomoci. V současnosti je to 970 000 obyvatel Jižního Súdánu. Podle predikací zemědělských expertů se ovšem v nejbližší budoucnosti Jižnímu Súdánu nemůže podařit poradit si s deficitem více než půl milionu tun potravin.

Největší producent africké mědi má nového prezidenta

Volby v jihoafrické Zambii vyhrál opoziční kandidát Michael Sata přezdívaný „King cobra“. Nový prezident je známý svou ostrou kritikou pronikání čínského kapitálu do země. Nový prezident Sata má v plánu podporovat zahraniční investory a důlní společnosti, ovšem jasně zdůraznil, že se musí zlepšit podmínky obyvatel Zambie a zaměstnanců cizích firem. Dosavadní prezident Rupiah Banda, který skončil u moci po 20 letech se s porážkou smířil a vyjádřil se slovy: „lid promluvil“. Pravdou ovšem zůstává, že prezident Banda má pozitivní zásluhy na rozvoji zambijské ekonomiky.

Jemenský prezident Saleh se vrátil do zpět do Jemenu

Prezident Ali Abdullah Saleh se po třech měsících v Saúdské Arábii vrátil do Jemenu, kde vyzývá k ukončení těžkých bojů v Sanaa. Opozice se ovšem obává mnohem většího krveprolití a USA vyzývají prezidenta Saleha k rezignaci a zajištění prezidentských voleb do konce tohoto roku. V hlavním městě Jemenu zatím propukl otevřený boj mezi jednotkami loajálními prezidentovi a vojáky, kteří se postavili na stranu opozice a které vede generál Mohsen.

Timothy Geithner: „Evropské země musí předložit přesvědčivý důkaz o tom, že stávající finanční krizi zvládnou“

Tuto výzvu předložil zástupcům evropských zemí americký ministr financí Timothy Geithner při setkání států skupiny G20 ve Washingtonu. Svým tvrzením o nutnosti co nejrychleji jednat se přidal k výrokům prezidentky MMF Christine Lagardové. Zástupce Velké Británie dokonce zdůraznil, že evropské země mají na zvládnutí krize šest týdnů. Naléhavost situace umocňuje i nedávný prudký propad světových, a především evropských, akciových trhů.

Pohřeb bývalého afghánského prezidenta přiostřil atmosféru v Kábulu

Bývalý prezident a dosavadní předseda afghánské Nejvyšší mírové rady Burhanuddin Rabbani byl pohřben v Kábulu za emočně vypjatých podmínek a zvýšených bezpečnostních opatření. Pohřbu se zúčastnil i nynější afghánský prezident Hamid Karzai. Burhanuddin Rabbani byl zabit náloží ukrytou v turbanu na hlavě údajného vyslance Talibanu.

Francie hodlá rozvířit debatu o uznání palestinského státu

Francouzi patří k příznivcům myšlenky samostatného palestinského státu, to zda požadavek palestinského předáka Mahmúda Abbase podpoří, však není jisté. Hlavním prezidenta Nicolase Sarkozyho je vyvinutí diplomatické aktivity, která urychlí nalezení možného kompromisu. Prezident USA Barack Obama se již nechal slyšet, že Spojené státy budou palestinský návrh během jednání OSN v New Yorku vetovat.