Bývalá guvernérka státu Aljaška se podle svých slov chce věnovat svojí rodině. Republikánskou kandidátku tak povede bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney a texaský guvernér Rick Perry, kteří vyzvou v příštím roce na souboj o prezidentské křeslo současného prezidenta a zástupce demokratů Baracka Obamu.
Doktoři bez hranic opouštějí Thajsko
Důvodem je podle mluvčího organizace fakt, že se ani po měsících jednání nepodařilo dohodnout s tamní vládou na poskytování lékařské péče uprchlíkům především z Myanmaru, kteří jsou v zemi bez potřebných dokladů. Vedení Doktorů bez hranic prý takovýto závěr jednání očekávalo, nicméně tvrdí, že pro daný cíl udělalo maximum.
V Sierra Leone došlo k prvnímu předvolebnímu násilí
Střety mezi politickými stranami, které vedly k několika zraněným, zvyšují napětí před prezidentskými volbami, které mají proběhnout příští rok. Vláda Sierry Leone již dříve vyhlásila nulovou toleranci k vyzývání k násilí a požádalo o případnou budoucí pomoc Mezinárodní trestní tribunál. Prezidentský kandidát, bývalého vůdce vojenské junty, Maada Bio byl zraněn kamenem na hlavě a policie zadržela 40 lidí, kteří budou vedeni k odpovědnosti za násilí v druhém největším městě země Bo, kde bylo zapáleno i několik vládních budov. Násilí v západoafrické zemi zvýšil napětí před prezidentskými volbami bude konat příští rok. Nadcházející volby v této západoafrické zemi jsou chápány jako možné úplné zotavení se z občanských válek a násilí, které skončilo teprve dohodou z Abuji v roce 2001. Ministr informací Alhaji Ibrahim Ben Kargbo již ve státním rádiu deklaroval vůli vlády k udržení míru za každou cenu.
BBC plánuje zrušit 2000 pracovních míst v průběhu příštích 5 let
Britská veřejnoprávní televize BBC oznámila plány na zrušení 2000 pracovních míst do roku 2017, přičemž hodlá radikálně změnit své programování. Cílem má být snížení zátěže rozpočtu televize o 20 %, přičemž by neměl být zrušen žádný kanál. Nově získané finance pak budou použity na investice do nových programů. Odborová Unie techniků (BECTU) již obvinila generálního ředitele BBC Marka Thomsona z „ničení pracovních míst a celé BBC“. Plán zřejmě souvisí i se škrty, které provedla v březnu britská vláda, když snížila rozpočet BBC o 16 %.
Řecko vyzývá Turecko, aby nemilitarizovalo problematiku východního středomoří
Řecké ministerstvo zahraničí vyzývá Turecko, aby se vyvarovalo porušování mezinárodního práva a aby dalo přednost cestě vzájemného porozumění před „militarizací“ diskuse. Dále mluvčí řeckého ministerstva Gregory Delavekouras informoval o řeckém plánu na vytvoření řecko-turecké Rady pro spolupráci.
Francie: „Srbsko se nesmí stát členem EU, pokud se nesmíří se svými sousedy“
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti při své návštěvě Srbska a Chorvatska řekl, že Srbsko má své místo v Evropě, ale pouze pokud dovede své zahraniční vztahy ke smíření se sousedními státy, pokud ne, Franice nikdy nebude podporovat jeho vstup do EU. Dále francouzský ministr Leonetti prohlásil, že Chorvatsko má evropskou perspektivu, neboť se mu podařilo dosáhnout značného pokroku.
Makedonie se obává o bezpečnost regionu kvůli Kosovu, nabízí pomocnou ruku
Makedonský prezident Djordje Ivanov prohlásil, že dialog mezi Srbskem a Kosovem musí nutně pokračovat, přičemž jeho země je prý připravena podat pomocnou ruku při hledání řešení. Makedonský prezident si dle svých slov uvědomuje, že současný vývoj v Kosovu je další překážkou, ovšem zdůraznil, že jeho země doufá v maximální respektování práv občanů všech zemích v regionu a stejně tak že podporuje práva občanů na sebeurčení. Makedonie a Srbsko nemají žádné spory v otázkách zahraniční politiky a jediným bodem neshody je otázka Kosova, u které ale makedonský prezident věří, že nenaruší společnou cestu obou zemí k úspěšné evropské integraci.
UNESCO doporučuje přijetí Palestiny do OSN, USA se ohradily a hrozí snížením příspěvků
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton označila rozhodnutí organizace UNESCO o schválení doporučení, aby Palestina vstoupila do OSN za „nevysvětlitelné“. Americká ministryně v Dominikánské republice opět naléhala, aby se Palestinci vrátili ke jednacímu stolu, a také oznámila, že nemůže vyloučit možnost snížení amerických příspěvků na fungování organizace UNESCO. Stejně tak ministryně zahraničí USA prohlásila, že by OSN mělo skutečně řádně zvážit své nadcházející hlasování o přijetí Palestiny, a upozornila, že hlas UNESCO by neměl brán být v potaz, neboť se jedná pouze o pomocnou skupinu Organizace spojených národů. Pro Palestinu je výsledek hlasování UNESCO prvním velkým diplomatickým vítězstvím ve svém tažení za uznání nezávislosti a suverenity.
Libye chce proplatit dluhy za ropu ve výši 6 miliard dolarů
Libyjská národní ropná společnost (NOC) zahájila vznášení požadavků na jednotlivé zahraniční ropné korporace, aby zaplatili dlužné částky za odebranou ropu. Peníze do Libye nedorazily v důsledku mezinárodních sankcí uvalených OSN. Podle analytiků bude vymáhání pohledávek ve výši 6 miliard dolarů pro libyjskou prozatímní vládu (NTC) zátěžovou zkouškou v zahraničních vztazích. Podle NOC dluží za ropu americké firmy ConocoPhillips a Exxon Mobil Corp, dále britská BP, rakouská energetická společnost OMV, obchodní firma Vitol a italské společnosti Eni a Saras. Zatím se k seznamu dlužníků vyjádřil pouze Exxon Mobil Corp, který uvedl, že zaplatí veškeré své dluhy.
Centrum Al-Ahram: „situace v Egyptě je vážná a hrozí nová vzpoura“
Centrum Al-Ahram pro politická a strategická studia v Káhiře se domnívá, že frustrace nižších vrstev v Egyptě začíná být hrozbou, která může vyústit v další masové nepokoje. „Po osmi měsících od svržení prezidenta Mubaraka nevidí dělníci a jiní žádné zásadní změny a dokonce vnímají v některých ohledech zhoršení. Neustálé stávky a protesty, které mají i svůj ekonomický dopad kvůli přerušování výroby způsobují těžší životní podmínky pro obyčejné lidi a vojenská vláda zatím nepodnikla žádnou změnu. Naopak často velmi restriktivně zasahuje proti vyjadřování požadavků jednotlivých skupin,“ říká Nabil Abdel Fattah, analytik společnosti Al-Ahram. Podle jeho slov stále více hrozí nový převrat.
Libyjská milice v Tripolisu údajně objevila masový hrob
Naji al-Issawi, velitel jedné z milic v Tripolisu, oznámil, že se jeho mužům podařilo nalézt masový hrob z 200 – 300 těly ve čtvrti Gargarish. Podle tvrzení hřbitova, u kterého byl hrob nalezen, se jedná o těla mrtvých, kteří zbyli v ulicích po prvním neúspěšném útoku rebelů na Tripolis na konci srpna, ovšem Naji al-Issawi tvrdí, že rozkládající se ostatky na sobě mají vojenské uniformy. To by podle něj mohlo nasvědčovat popravě „neposlušných“ vojáků.
Nepokoje na východě Saúdské Arábie
V provincii Quatif na východě Saúdské Arábie, kde žije převážná část šíítské menšiny, vypukly střety mezi místními a bezpečnostními složkami. Celkem došlo ke zranění 14 osob, přičemž bylo zraněno i osm policistů. Ministerstvo vnitra Saúdské Arábie prohlásilo, že se jednalo pouze o „skupinu psanců a výtržníků, kteří budou nyní hnáni k zodpovědnosti za činy vedoucí k nejistotě.“ Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že za nepokoji stojí cizí země, která podněcuje místní s cílem podkopat národní bezpečnost Saúdské Arábie. s podněcováním z cizí země, jejímž cílem je podkopat národní bezpečnosti a stability. Saúdská Arábie tradičně označuje za viníka vnitřních nepokojů Írán, ve kterém dominují šííté.
Německo podporuje vstup Bulharska a Rumunska
Německý ministr zahraničí, Guido Westerwelle, doufá, že Bulharsko i Rumunsku vydrží ve svém úsilí vstoupit do shengenského prostoru i navzdory odporu některých členských států EU. Německý ministr zahraničí vyjádřil podporu Německa při setkání se svým rumunským protějškem Teodorem Bakonskim v Bukurešti. Dále přislíbil, že se zasadí o zrušení nizozemského a finského veta, které zabránilo Rumunsku i Bulharsku vstoupit do Shengenu.
Bank of England napumpuje do britské ekonomiky dalších 75 miliard liber
V rámci programu zvaného „kvantitativní uvolňování“ zainvestuje britská centrální banka do tamní ekonomiky dalších 75 miliard liber, které budou uplatněny především na nákup státních dluhopisů. Již dříve došlo ze strany Bank of England k investici 200 miliard liber, avšak podle jejího vedení to nebyla dostatečná částka vzhledem k pomalejšímu zotavování ekonomiky Velké Británie. Bank of England zároveň ponechává diskontní sazbu na úrovni 0,5%, aby podpořila aktivitu komerčních bank.
Afghánistán žádá o finanční pomoc na zmírnění následků sucha sužujícího celou zemi
Úřady hlásí, že zemi postihlo největší sucho za posledních deset let, následkem čehož došlo ke ztrátě výrazné části zemědělské úrody. Je zde proto reálná obava, že s příchodem zimy zůstane 2,6 milionu obyvatel bez potravin. Afghánská vláda přiznává, že ještě nemá dostatečně vyvinuté struktury, aby byla schopná čelit takovýmto problémům. Proto žádá o finanční pomoc v hodnotě 142 milionů dolarů. Na řešení situace se již podílí tzv. Světový potravinový program.
Ve věku 56 let zemřel spoluzakladatel společnosti Apple Steve Jobs
Americký prezident B. Obama prohlásil, že v den jeho úmrtí přišel svět o významného vizionáře. Steve Jobs stál do nedávna v čele společnosti, avšak kvůli zhoršování svého zdravotního stavu odstoupil z funkce na konci srpna tohoto roku. Pod vedením Steva Jobse se stal Apple největší společností v oblasti počítačových a mobilních technologií s tržní cenou přesahující 350 miliard dolarů. Steve Jobs je dále označován jako „otec“ dnes velmi populárních produktů iPod a iPhone, které se na dnešní hodnotě společnosti Apple podílejí nejvíce. V roce 2004 mu byla diagnostikována rakovina slinivky v pokročilém stádiu. Této nemoci Steve Jobs nakonec podlehl.
Protestní pochody se rozšíří z New Yorku do měst po celém USA
Demonstrace trvají již třetí týden a jejich organizátoři doufají v přilákání tisíců lidí na plánovaný pochod finanční čtvrtí na Manhattanu. Zároveň zdůrazňují podporu významných odborových i soukromých organizací. Demonstranti vyjadřují svůj nesouhlas s vysokou mírou nezaměstnanosti v USA, údajně zkorumpovanými vládními záchrannými balíčky z roku 2008 a přerozdělování majetků propadlých po hypoteční krizi.
John Boehner: „Zasahovat proti měnové politice obchodních partnerů USA podezřelých z podhodnocování domácí měny je mimo pravomoci Kongresu“
Předseda Sněmovny reprezentantů USA John Boehner řekl, že Kongres by neměl diktovat ostatním zemí, jak mají řídit svoji měnovou politiku. Projednávaný návrh zákona sice nezmiňuje jméno konkrétní země, proti které je namířen, nicméně již vyvolal negativní reakce ze strany Číny. V případě jeho schválení by měla americká vláda právo uvalovat cla na země podezřelé z devalvace svojí domácí měny.
Turecko považuje Izrael za regionální jadernou hrozbu
Turecký premiér Recep Tayyip Rdogan oznámil, že jeho země považuje Izrael ua jadernou hrozbu pro blízkovýchodní region. Premiér Turecka prohlásil, že zatímco Západ považuje za jadernou hrozbu Írán, ve skutečnosti je jadernou hrozbou Izrael, který jaderné zbraně vlastní. uvedl do turecký premiér Recep Tayyip Erdogan jako regionální jaderná hrozba.
Zatímco se Západ může předpokládat, že Izrael a jeho okolní národy budou pod hrozbou Írán s jadernými zbraněmi je Izrael, který na rozdíl od Íránu jaderné zbraně vlastní, uvedl to Jerusalem Post. Premiér Erdogan také zopakoval, že diplomatické vztahy Turecka s Izraelem můžou být obnoveny pouze tehdy, když se Izrael oficiálně omluví ua smrt tureckých aktivistů v roce 2010 u Gazy.
MMF: „Vyspělé ekonomiky by neměly zavádět rozpočtové škrty na úkor vlastního růstu“
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu by v případě zhoršení ekonomické situace ve Velké Británii, Francii a Německu měly tamní vlády zvážit odložení drastických úsporných opatření, jelikož by si mohli půjčit za historicky nejnižší úrok. MMF zároveň připouští že nástup ekonomické recese v Evropě v roce 2012 je zřejmě nevyhnutelný.
Ministerstvo zahraničí USA se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států, Victoria Nuland, vyjádřila na tiskové konferenci postoj USA k uzavření srbsko-kosovského obchodu, zablokovaných hranic a bezvládí v Bosně a Hercegovině. Spojené státy hodlají pomoci při řešení obchodního problému, který vznikl, když Kosovo zakázalo import srbského zboží a těžce zdanilo zboží z Bosny a Hercegoviny. Kosovská vláda ospravedlňovala svůj krok snahou dát prostor pro vytvoření vlastní ekonomiky. Americká vláda je také znepokojena pokračujícím problémem na kosovských hranicích, kde Srbové blokují hraniční přechody, a považuje za nutné, aby KFOR v případě potřeby adekvátně reagovalo na jakékoliv narušení současné, alespoň částečně stabilizované situace. USA jsou také dle ministerstva zahraničí zklamány tím, že se v Bosně stále nepodařilo sestavit novou vládu.
V Afghánistánu bylo obviněno šest lidí z přípravy atentátu na prezidenta Hamida Karzáího
Podle mluvčího indického Národního bezpečnostního úřadu se jednalo o skupinu šesti vysoce nebezpečných a velmi vzdělaných lidí, která zahrnovala učitele i studenty a byla napojena na síť ozbrojenců zvanou Haqqani údajně podporovanou Pákistánem. Ta nedávno přišla o jednoho ze svých vůdců, kvůli čemuž se v nejbližší době očekávaly odvetné útoky. Právě kvůli údajnému propojení ozbrojenců s Pákistánem jsou nyní afghánsko-pákistánské vztahy velmi napjaté. Prezident Karzáí je v současnosti na oficiální návštěvě Indie.
Srbsko kritizuje chorvatský návrh nového zákona o tom, že veškerá obvinění ze Srbska vztahující se k 90. létům jsou neplatná“
Srbský státní tajemník Slobodan Homen v reakci na návrh nového chorvatského zákona označil novou normu za zcela absurdní. Nový chorvatský zákon by totiž označoval veškerá obvinění vznešená v Srbsku, která by se týkala 90. let, za neplatná. Chorvatský zákon také předpokládá zrušení platnosti veškerých právních aktů Jugoslávské národní armády a socialistické Jugoslávie. Srbský státní tajemník prohlásil: „Je velmi neobvyklé, aby byl přijat zákon, který ohrožuje možnost a právo státních zástupců a soudů jednat ve jménu spravedlnosti. A možná je slovo „neobvyklé“ mírné slovo, protože si nemyslím, že by se něco podobného kdy stalo v moderní éře Evropy.“ Podle tajemníka Homena je zákon problematický i z hlediska lidských práv a regionálních vztahů. Stejně tak Srbsko poukazuje na vzájemnou dohodu s Chorvatskem o vydávání občanů obviněných z organizovaného zločinu, kterou v minulosti iniciovalo právě Chorvatsko. Pokud by chorvatský zákon vešel v platnost, bylo by to podle Srbů v rozporu i s touto dohodou. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již prohlásil, že návrh tohoto zákona je velmi špatným nápadem, přičemž se domnívá, že jedinou cestou je dohoda Chorvatska se Srbskem o tom, že nikdo, kdo se dopustil jakéhokoli trestného činu, by neměl uniknout spravedlnosti.