Francie vydala dle předchozího rozhodnutí 77 let starého Manuela Antonio Noriega do Panamy, kde nastoupí k výkonu trestu za vraždu svých dvou politických oponentů během své vojenské vlády v letech 1983 – 1989. Bývalý diktátor Noriega už strávil více než 20 let ve vězení v USA kvůli obchodu s drogami a ve Francii pro praní špinavých peněz. Manuel A. Noriega ovšem v době své vlády úzce spolupracoval se CIA a drogovými kartely, což mu vynášelo miliony dolarů, v roce 1990 byl pak za pomoci americké armády zatčen.
Kosovo se stane členem EBRD a zahájí novou vlnu spolupráce s EU
Kosovský premiér Hashim Thaci oznámil výsledky z jednání v Bruselu, kde jednali předseda Evropské rady Herman von Rompuy, vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton a eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle. Bude zahájen dialog o uvolnění vízového styku mezi EU a Kosovem, stejně tak se zahájí jednání o vzájemných obchodních vztazích a členství v rozvojových programech EU. Bylo také dohodnuto přistoupení Kosova k Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Srbsko se připravuje na hospodářskou krizi
Srbský prezident Boris Tadić po jednání s vládou, významnými společnostmi a bankovním sektorem prohlásil, že Srbsko je připraveno včas zareagovat na hospodářskou krizi. Srbský prezident řekl, že očekával v roce 2012 významný ekonomický růst, ale přiznal, že krize brzo dorazí i do Srbska a v roce 2012 se projeví její dopad. Přesto je prý Srbsko možností pro firmy, které krize v dražších státech Evropy pravděpodobně zničí, neboť trh práce je výrazně levnější. Srbský prezident závěrem přiznal, že nikdo není nyní schopen odhadnout, jak se v blízké budoucnosti zachová globální ekonomika a vyzval proto srbské firmy i odbory k odpovědnosti a konsenzu v zájmu správné hospodářské politiky.
Areva očekává propad hluboko do červených čísel
Francouzská státní společnost na výrobu jaderných reaktorů očekává podle tamního ministra průmyslu Erica Bessona ztrátu hodnoty svých aktiv zhruba na úrovni 1 miliardy eur. Důvodem je podle vedení společnosti plánovaný odklon mnoha evropských vlád od jaderné energetiky po japonské katastrofě. Francouzský gigant prý ale nebyl stoprocentně v pořádku ani před tímto obdobím. Bližší detaily budou spolu s novou strategií společnosti uveřejněny příští týden.
KLDR varuje Jižní Koreu před rozsvěcením vánočních světel poblíž hranic
Podle představitelů Severní Korei by se jednalo o zahájení psychologické války. Jihokorejci až do roku 2003 pravidelně rozsvěcovali vánoční strom na hranici obou polovin. Následně však tradici zrušili kvůli lepšícím se vztahům obou zemí. K jejímu opětovnému obnovení došlo v minulém roce.
Pákistánská vláda vyjednává s Talibanem
To poprvé potvrdil i jeden z vrchních velitelů hnutí Maulvi Faqir Mohammad. Ten řekl, že se v případě úspěchu rozhovorů soustředěných na provincii Bajaur hraničící s Afghánistánem mohou jednání přenést i do ostatních oblastí. Pákistánská vláda nedávno propustila 145 uvězněných příslušníků Talibanu, údajně jako projev dobré vůle při jednání. Jednání probíhají i navzdory tomu, že v říjnu pákistánský ministr vnitra prohlásil, že bude vyjednávat pouze pokud Taliban složí zbraně.
Šest států mimo eurozónu podpoří Společenství rozpočtové stability v rámci EU
Konkrétně se jedná o Dánsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Celá iniciativa má tak v rámci evropské sedmadvacítky podporu 23 států. Velká Británie a Maďarsko jsou zatím největšími odpůrci tohoto kroku, kteří se k této skupině odmítli přidat. Česká republika pak zatím váhá, neboť koaliční vláda se od eurozóny spíše distancuje, zatímco socialistická opozice volá po solidaritě.
Americká DEA údajně prala peníze pro mexické drogové kartely
To vyplývá z odtajněné zprávy o operacích americké protidrogové služby DEA ( Drug enforcement administration) z doby vlády Ronalda Raegana (1984). DEA manipulovala s těmito penězi proto, aby zjistila, jaký je jejich pohyb v rámci narkomafie. Podle dostupných informací ale Raeganovi agenti utratili okolo 100 milonů dolarů. Vyšetřovatelé se k celé věci zatím odmítají vyjadřovat, protože prý nemají řádně nastudované všechny podklady. Navíc to podle nich není téma k veřejné diskuzi. Zástupce Ministerstva spravedlnosti USA uvedl, že v 80. letech měla DEA dostatečné důkazy, aby tajným operacím drogových kartelů udělala přítrž.
Honduraští novináři demonstrují proti kriminalitě
Novináři, církevní hodnostáři a inteligence v Hondurasu demonstracemi reagují na 17 vražd žurnalistů, které se udály za poslední 2 roky. Se sloganem „Pravda nezemře zabitím novináře“ odsuzují útoky, výhružky a násilí, které jsou proti jejich profesi páchány a apelují na vládu, aby začala s vyšetřováním. Honduraská vláda se snaží situaci řešit například zákonem o zákazu dvou pasažérů na motocyklu a povolením odposlechů. Z toho důvodu bude navíc založen úřad Directorate of Intelligence, který bude mít odposlouchávání pod kontrolou.
Nikaragujská vláda obvinila opozici z iniciování nepokojů v zemi
Vláda v Nikaraguy v pátek zveřejnila podrobnou zprávu o opozici, která se snažila zdiskreditovat nedávné národní volby, jež s přehledem opět vyhrál prezident Daniel Ortega a jeho Sandinistická liberálně-národní fronta se 60% hlasů. Šéf Vrchní volební rady Roberto Rivas řekl, že se opozice snaží pouze zdiskreditovat volby a vládnoucí stranu, vyvolat nepokoje a ignorovat oficiální výsledky. Za iniciátora označil stranu Liberal party- Sandinista Renovation Movement. Dodal také, že tato skupina je prokazatelně odpovědná za násilí a chaos v některých městech Nikaraguy.
V Pobřeží slonoviny začaly parlamentní volby
Volby přicházejí rok poté, co země upadla kvůli prezidentským volbám na pokraj občanské války a střety stály přes 3000 životů. Po zhruba týdenní volební kampani je ovšem hlášeno již 5 mrtvých. K zajištění voleb bude nasazeno 25 000 mužů bezpečnostních sil a 7000 vojáků mise OSN. Premiér Pobřeží slonoviny Guillaume Soro ve čtvrtek vydal „naléhavou výzvu“ pro všechny politické strany, aby se vyvarovaly násilí kvůli volbám, a upozornil na politickou angažovanost některých vojáků, kteří by podle něj měli být potrestáni. Jedná se tak o další volební pokus po více než 10 letech politických a vojenských krizí. Volby bude sledovat 150 mezinárodních pozorovatelů a 3000 domácích pozorovatelů. Z 21 milionů obyvatel jich k urnám půjde necelých 6 milionů, přičemž volební výsledky se očekávají v polovině týdne. Lidová fronta Pobřeží slonoviny, která podporuje zadrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který nyní čelí obžalobě před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC), již vyzvala své stoupence k bojkotu voleb.
Libye je bez peněz, již podruhé žádá OSN o zmrazené finance
Guvernér libyjské centrální banky Saddeq Omar Elkaber informoval agenturu Reuters o tom, že libyjská vláda poslala již druhou žádost k OSN, aby byly uvolněny zmrazené finanční prostředky, na které Libye čeká již tři měsíce od oficiálního skončení občanské války. Jedná se o 150 miliard dolarů, které libyjské vedení nutně potřebuje k zaplacení veřejného sektoru a zahájení obnovy infrastruktury. Guvernér libyjské centrální banky pak také prohlásil, že je velmi paradoxní stav, kdy se některé státy v OSN silně obávají dalších nepokojů v Libyi a nevěří, že nová vláda bude schopna udržet zemi pod kontrolou, a zároveň doposud neuvolnily finance, které by právě v tomto nové libyjské vládě mohly pomoci.
Jednání o klimatických změnách v Durbanu – vznikla dohoda, která je již teď masivně kritizovaná
Jednání států OSN v jihoafrickém Durbanu končí dohodou, kterou přijmou i tři největší znečišťovatelé – USA, Indie a Čína. Jedná se o dohodu o přijetí opatření proti snížení emisí skleníkových plynů, ovšem již nyní se ozývá silná kritika. Podle představitelů malých ostrovních států je dohoda příliš mdlá a není dostatečně tvrdá, aby pomohla zpomalit tempo globálního oteplování. Stejně tak se kritizuje i předsednictví JAR, která se údajně vyhýbala problémovým tématům a nechávala je na poslední chvíli, takže nemohly být dostatečně řešeny. Dohoda v praxi prodlužuje platnost Kjótského protokolu o 5 let, zavazuje státy zahájit jednání o nové smlouvě a zavádí tzv. zelený fond pro chudé a rozvojové země, aby jim bylo umožněno bojovat proti změnám klimatu – bohaté státy se zavázaly přispět ročně 100 miliard dolarů, ovšem i tento fond má své kritiky, neboť není přesně řešeno nakládání s penězi v něm.
Veto britského premiéra má ve Velké Británii podporu – Britové chtějí jít svou cestou
Podle prvního průzkumu Mail on Sunday 62% obyvatel Velké Británie podporuje rozhodnutí britského premiéra Davida Camerona a stojí při něm, pouze 19% Britů je proti. Britský premiér David Cameron tak svým, do budoucna pravděpodobně historickým, rozhodnutím vetovat změny ve Smlouvě o EU jasně vyjádřil cestu Velké Británie, která se začíná od EU distancovat. Většina Britů je přesvědčena, že společná měna euro je odsouzena k neúspěchu a téměř polovina obyvatel Velké Británie věří, že se EU rozpadne. Britové se také netají strachem z přílišné moci Německa. Podle průzkumu také vyšlo najevo, že zásadní většina Britů by dnes v referendu odsouhlasila vystoupení z EU.
Kvůli volbám v Demokratické republice Kongo probíhají nepokoje v Belgii
Policie v Bruselu byla v noci z pátku na sobotu nucena zatknout přes 200 lidí kvůli násilným demonstracím proti znovuzvolení prezidenta D. R. Kongo Josepha Kabily. Belgie, která je domovem mnoha přistěhovalců z D. R. Kongo, neboť obě země jsou spojeny koloniální historií, tak čelí několikadenním bouřím především v konžských čtvrtích, kde jsou zapalována auta, ničeny výlohy a autobusové zastávky.
Írán: „Sankce na vývoz ropy EU neuvalí.“
Íránský ministr ropného průmyslu Rostam Qasemi uvedl, že je téměř jisté, že EU neuvalí sankce na vývoz íránské ropy. Důvodem je podle něj fakt, že Írán je jedním z nejdůležitějších světových vývozců a sankce by ohrozily celý globální trh. Stejně tak zmínil, že Evropa je na dodávkách ropy z jeho země silně závislá a i v případě, že by sankce uvalila, pro Írán není problém ztracený evropský trh nahradit. Naopak pro EU by podle íránské ministra vyvstal závažný problém.
Egyptská vojenská rada ustoupila – novou ústavu bude schvalovat zvolený parlament
Egyptská Nejvyšší vojenská rada v prozatímní ústavě přiznala právo na zvolení ústavodárného tělesa novému parlamentu, který vzejde ze současných egyptských voleb a který téměř jistě ovládnou islamisté. Člen vojenské rady generál Mamdouh Shaheen potvrdil, že parlament pak bude jediným orgánem s touto pravomocí – vojenská rada se tak vzdává ambicí na to, podílet se na tvorbě ústavy, což již dvakrát vedlo k velkým protestům ze strany egyptských politických stran, zvláště pak islamistů.
V Demokratické republice Kongo se ozývá první střelba – země se přibližuje krizi
V hlavním městě D. R. Kongo Kinshase a i v dalších částech země propukají potyčky opozičních podporovatelů s bezpečnostními složkami. Agentura Reuters přinesla svědectví obyvatel Kinshasy, kteří tvrdí, že ve městě vzrůstá napětí a lidé se bojí ulehnout k spánku. Jen hlavní město D. R. Kongo má 10 milionů obyvatel. První konžské volby od konce občanské války z let 1998 – 2003, která připravila o život více než 5 milionů lidí, tak začínají vypadat velmi špatně. Protesty proti situaci v D. R. Kongo propukly také v Belgii, bývalé koloniální mocnosti v Kongu.
Situace v Sýrii se vyhrocuje – USA, Velká Británie a Francie varují syrskou vládu před útokem na povstalecké město
Francie se dnes připojila k Velké Británii a USA a vyzvala k „zachránění syrského lidu“. Podle tvrzení těchto zemí syrská vláda připravuje vojenský útok na město Homs, které se stalo centrem odporu proti Damašku. Mluvčí francouzského ministerstva Bernard Valero prohlásil, že se připravuje masivní operace syrských bezpečnostních složek na obsazení města Homs. Rusko a Čína naopak tvrdě vystoupily proti vyzbrojování rebelů a ujistily Sýrii, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o zasahování do jejích vnitřních záležitostí.
Boje v Jemenu pokračují i přes novou vládu národní jednoty
Boj zastínil první zasedání nové vlády národní jednoty pod vedením jemenského viceprezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadiho, a to i přes plnění dohod o předávání a přerozdělování moci. Nová jemenská vláda tak stále čelí nepokojům, které hraničí s občanskou válkou. Nejintenzivnější boje probíhají tradičně v hlavním městě Sanaa a dále ve městě Abyan.
Chorvatsko bude do úplného přijetí do EU „aktivním pozorovatelem“
Chorvatsko včera podepsalo dohodu o vstupu do Evropské unie v roce 2013. Stane se tak druhým členským státem regionu bývalé Jugoslávie. Přijetí přitom mohly zabránit územní spory se Slovinskem, což byl jeden z důvodů, proč vyjednávání o vstupu trvalo více jak sedm let. Předseda Evropské rady Van Rompuy oznámil, že Chorvatsko zaujme statut „aktivního pozorovatele“ na všech unijních fórech do doby, než se stane platným členem.
Maroko bude mít prvního islamistického premiéra – ten ale slibuje umírněnost
Abdelilah Benkirane, který se stane prvním premiérem z islámské strany v Maroku, povede koaliční vládu pod hlavičkou své Strany spravedlnosti a rozvoje (PJD). Vítězství této strany vzbuzuje velké emoce u sekulární opozice a zahraničních investorů, ovšem budoucí premiér Benkirane přislíbil, že se jeho strana nebude snažit zavést islámské právo ani jiná opatření, která by zasahovala do soukromí lidí.
OSN se obává dalších střetů mezi Súdánem a Jižním Súdánem
OSN uvedlo, že dalších 20 000 uprchlíků se dává do pohybu na hranicích mezi Jižním Súdánem a Súdánem, přičemž podél hranic narůstá nejistota. Obě země se vzájemně obviňují z podpory vnitřních povstalců a vedou ozbrojené střety, stejně jako podávají stížnosti k OSN. Vzhledem k posledním událostem, kdy bylo ze strany Súdánu do bojů nasazeno i vojenské letectvo, je situace vážná, tvrdí OSN. Melissa Fleming, mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), pak uvádí, že stále větší přesuny uprchlíků mohou brzy narušit jednotu obou států. Vážnost situace pak dotvrzuje i angažmá Číny, která se snaží spory uklidnit v zájmu zabezpečení svých zdrojů surovin.