Bankrot tohoto výrobce automobilů přichází poté, co se vedení společnosti nedokázalo dohodnout na zapojení čínských investorů. Jejich prostředky byly pro automobilku klíčové, avšak podílový vlastník společnosti, americký koncern General Motors, odmítl plánovanou spolupráci s tím, že nechce, aby se čínští výrobci dostali k technologickým licencím SAABu. Výroba automobilky byla omezena již v dubnu tohoto roku kvůli problémům s placením subdodavatelům.
V reakci na smrt severokorejského vůdce poklesly jak akcie, tak měna Jižní Korey
Jihokorejský won se vůči americkému dolaru propadl o 1,6% a Kospi, nejvýznamnější burzovní index v zemi, ztratil za tento den 4,9%. Vedení The Bank of Korea uspořádá kvůli celé situaci výjimečné zasedání, a to především kvůli obavám o nadcházející politický vývoj v KLDR, kde před smrtí dosavadního vůdce ještě nebyl dokončen proces předání moci jeho následníkovi. Experti očekávají určitou volatilitu trhu v zemi po dobu zhruba pěti dnů.
Začalo čtyřdenní jednání o vystěhování demonstrantů skupiny „Occupy London“
Řízení začíná poté, co protestní skupina bojující proti podnikové chamtivosti ignorovala výzvy k demontáži stanů a opuštění prostorů veřejných komunikací. Správa města Londýn oznámila, že spousta informací, kterými skupina disponuje, nemá pravdivý základ. Právní zástupce David Forsdick prohlásil, že žaloba na skupinu byla podána na „ochranu práv a svobod jiných“. Nesnaží se však zabránit mírumilovnému protestu proti finančnímu sektoru, ani o ochranu bank. Demonstranti prozatím táboří u katedrály svatého Pavla v Londýně.
Španělský premiér usiluje o velké snížení státního deficitu
Konzervativní španělský premiér Mariano Rajoy plánuje v příštím roce snížení rozpočtového deficitu o 16,5 miliard eur. Toto oznámení učinil ve svém inauguračním projevu k parlamentu jako nový vůdce španělské vlády. Minulý měsíc vyhrála jeho strana volby s velkým náskokem, především díky plánům snížit aktuální míru španělské nezaměstnanosti, která dnes činí 23%. Dalším krokem by mělo být zavádění nízkých firemních daní.
EU se vyjádřila ke smrti hlavy KLDR
Evropská unie oznámila, že monitoruje situaci v KLDR a informace o smrti vůdce Kim Jong-Ila. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashton prohlásila: „EU bere na vědomí oznámení severokorejských státních médií a je nyní v kontaktu se svými strategickými partnery, s nimiž se snaží hodnotit možné důsledky nastalé situace.“
Šéf Evropské centrální banky : „Situací mezi EU a Velkou Británii jsem zklamán.“
Mario Draghi, šéf ECB, dnes uvedl, že je zklamán spory mezi Spojeným královstvím a Bruselem způsobenými odmítnutím Británie se připojit k fiskálnímu balíčku na záchranu dluhové krize bloku. „Británie rozhodně ukazuje schopnost provést fiskální korekci mimořádné velikosti. Mojí obecnější reakcí na tuto situaci je, že je to smutné. Myslím, že Velká Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Spojené království,“ uvedl v rozhovoru pro Financial Times. Dále uvedl, že je důležité obnovit důvěru lidí – občanů i investorů. To však nelze dosáhnout tím, že bude zničená důvěryhodnost ECB.
Německá kancléřka dorazila do Kosova kvůli summitu EU
Německá kancléřka Angela Merkel navštívila Kosovo, aby zde jednala s kosovskými představiteli o dialogu mezi Prištinou a Bělehradem a o naplňování dohod. Německo se na posledním summitu EU nejostřeji postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbsku, protože podle kancléřky Angely Merkel Srbsko nenaplňuje dosažené výsledky dialogu.
Rozkol v eurozóně ohledně nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou
Eurozóna čelí novému rozdělení poté, co jeden z nejvyšších představitelů Evropské centrální banky uvedl, že banka by neměly být používána k financování národních dluhů a že pokud by byl nucená, znamenalo by to konec jednotné měny. Člen představenstva Juergen Stark, který překvapivě oznámil odstoupení z ECB na začátku tohoto roku, uvedl že právě neshody nákupu dluhopisů centrální bankou stály za jeho rozhodnutím. Pan Stark dále řekl, že nesouhlasí s dosavadním řešením krize eurozóny. Zvláště kritizoval použití měnových opatření, nebo velkoobchodní nákup státních dluhopisů ze strany ECB, který má zachránit situaci.
Kuvajt oznámil předčasné volby na začátku února 2012
Kuvajtský emír Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah oznámil, že předčasné parlamentní volby se budou konat 2. února 2012. Rozhodnutí přichází poté, co byl kuvajtský parlament rozpuštěn po rezignaci kuvajtského premiéra. Důvodem rezignace byla dlouhotrvající politická krize mezi vládnoucí rodinou a parlamentem. Díky ropnému bohatství a vysoké životní úrovni se ovšem Kuvajt vyhnul nepokojům.
Řecko chce znovu projednávat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandropolis
Řecký ministr životního prostředí, energetiky a změny klimatu George Papakonstantinou uvedl, že Řecko je připraveno znovu projednat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandroupolis s cílem dokončení ropovodu, informoval řecký reportér.
Minulý týden se bulharská vláda rozhodla opustit bulharsko-řecko-ruský projekt na výstavbu ropovodu z důvodu, že je to finančně a ekonomicky neproveditelné a že se nelze řídit podmínkami dohody z roku 2007. Ministr dále poznamenal, že projekt byl pro Řecko významný a země je ochotná pracovat na jeho realizaci. Bulharský ministr financí Simeon Dyankov minulý týden uvedl, že země bude usilovat o ukončení trojstranné mezivládní dohody.
Šéfka MMF jedná v Nigérii o budoucnosti Afriky
Hlava Mezinárodního měnové fondu (MMF) Christine Lagarde dorazila do Nigérie, kde se s ní setká nigerijský prezident Goodluck Jonathan a nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala, bývalý generální ředitel Světové banky. Šéfka MMF zde má jednat o budoucnosti Afriky a poté navštívit sousední Niger.
Makedonský ministr zahraničí v Bruselu jedná o budoucnosti Makedonie v EU
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki dorazí do Bruselu, aby zde jednal s představiteli Evropského parlamentu (EP) a Evropské komise (EC). Informuje o tom makedonský Dnevnik. Makedonský ministr má řešit budoucí makedonskou integraci na základě rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který stojí na straně Makedonie v jejím dlouhodobém sporu s Řeckem, jenž dlouhodobě blokuje Makedonii v mezinárodních organizacích jako je NATO a EU. Jednání o vstupu do NATO již Makedonie zahájila dříve.
Nejvyšší soud Demokratické republiky Kongo prohlásil prezidentem Josepha Kabilu
Předseda Nejvyššího soudu Demokratické republiky Kongo Jerome Kitoko oznámil na ministerstvu spravedlnosti rozhodnutí soudu – zamítají se opoziční stížnosti, soud rozhodl že právoplatně zvoleným prezidentem ve volbách z 28. listopadu je úřadující prezident Joseph Kabila, který získal 48,95 %.
Sýrie podruhé přislíbila podepsání mírových dohod iniciovaných Ligou arabských států
Sýrie podepíše arabské mírové iniciativy a vpustí zahraniční pozorovatele na své území. Oznámila to egyptská státní tisková agentura s odvoláním na syrského diplomata. Katar, který byl vedoucím činitelem tlaku Arabské ligy na Sýrii, se podle Egypťanů již dohodl se syrským prezidentem Basharem al-Assadem na brzkém podpisu navržených dohod.
Opoziční vůdce vyzval armádu Demokratické republiky Kongo, aby se postavila na jeho stranu
Opoziční vůdce Etienne Tshisekedi, který prohrál prezidentské volby se současným prezidentem D.R. Kongo Josephem Kabilou a který se před více než týdnem prohlásil prezidentem, vyzval armádu a bezpečnostní složky, aby se postavily na jeho stranu a poslouchaly ho jako legitimního nositele moci. Dále na své první tiskové konferenci prohlásil, že pokud mu armáda dovede prezidenta Kabilu, obdrží „velkou odměnu“.
USA a OSN vyjádřily obavy nad děním v Egyptě – probíhá zde již 4. den nepokojů
Spojené státy oznámily své znepokojení nad násilím v Egyptě a vyzvaly vojenskou vládu, aby respektovala lidská práva. Egyptské bezpečnostní síly zasahují s pomocí slzného plynu, obušků a občasné varovné střelby proti odpůrcům vojenské vlády, kteří požadují předání moci do rukou civilní vlády. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již také odsoudil nadměrné použití síly ze strany bezpečnostních složek v Káhiře a vyjádřil zklamání nad tím, že nepokoje zastiňují první egyptské volby od pádu prezidenta Mubaraka.
Dnes probíhá jednání EU s Ukrajinou
Čtyři roky po započetí rozhovorů o budoucím přidružení Ukrajiny k Evropské unii jsou vyhlídky na konečný podpis smlouvy stále nejasné. Ačkoliv by se dnes měly projednávat finální smlouvy, dle některých představitelů EU nebudou s určitostí parafovány. Evropská unie chce tak vyvíjet tlak na ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby nechal propustit z vězení svou politickou oponentku Julii Tymošenko. Ačkoliv prezident v pátek prohlásil, že se Ukrajina přizpůsobí pro účel dohody, unie nebude reagovat, dokud se situace nevyjasní. Jakákoliv dohoda by však musela být následně ratifikována parlamenty všech 27 členských států.
Německo nejspíš přispěje plnou částkou do Evropského stabilizačního mechanismu
Oznámil to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Dále uvedl, že čím dříve a čím více bude splacený základní kapitál Evropského stabilizačního mechanismu,tím více se získá důvěra na finančních trzích. Evropští představitelé se minulý týden dohodli na urychlení zavedení ESM, ten by tak měl začít fungovat od poloviny roku 2012 jako součást opatření, jejichž cílem je skoncovat s dluhovou krizí. ESM nahradí dočasný záchranný fond (Evropský nástroj finanční stability) a bude mít efektivní úvěrovou kapacitu 500 miliard eur.
Ministři financí EU budou dnes hovořit o bilaterálních půjčkách MMF
Během pondělní telekonference ministrů financí Evropské unie se bude řešit téma bilaterálních půjček unijních států Mezinárodnímu měnovému fondu, s jehož pomocí by mohly být dotovány členské státy postižené krizí státních rozpočtů. Diskuze by se měla zabývat také „Evropským stabilizačním mechanismem“, který by měl čítat na 500 miliard eur. Tento trvalý fond by měl pomoci státům eurozóny z finanční krize. Fond by měl od příštího roku fungovat na principu kvalifikované většiny místo dosavadní jednomyslnosti v hlasování. Cílem této změny je zabránit malým zemím blokovat zásadní rozhodnutí.
USA a EU vyzvaly Bělorusko k propuštění vězňů
Spojené státy a Evropská unie vyzvaly Bělorusko k propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů a vyjádřily znepokojení nad zhoršujícími se podmínkami dodržování zdejších lidských práv v tomto roce. „Za posledních 12 měsíců byli běloruskými orgány uvězněni pokojní demonstranti a byly potlačeny všechny nenásilné protesty,“ tvrdí ve společném prohlášení americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a vysoká představitelka EU Catherine Ashton. Prohlášení přišlo dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na dva běloruské představitele, kteří byli zapojení do stíhání aktivisty lidských práv Alese Belyatsky. Obě představitelky Západu dále vyjádřily znepokojení nad novými zákony, které budou nadále omezovat základní občanské svobody shromažďování, sdružování a projevu.
Akciové trhy jsou pod tlakem
Evropské akcie a euro jsou dnes pod tlakem v návaznosti na nové varování ratingových agentur o dluhové krizi eurozóny, zatímco zpráva o smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila vyvolala obavy z regionální nestability v Asii. Euro spadlo o 0,1 procenta na 1,3022 dolarů, ne tak daleko od 11-měsíčního minima 1,2944 dolarů z minulého týdne. Panují především obavy, že plánované snížení hodnocení pro několik evropských zemí agenturou Fitch by mohlo zabránit pokroku při řešení dluhové krize eurozóny.
V Asii investoři hledali v dolaru bezpečné útočiště potom, co bylo oznámeno, že severokorejský vůdce Kim-Čong-il je po smrti. Zpráva přišla v době, kdy jsou finanční trhy již značně oslabené.
Vůdce KLDR Kim Jong-il zemřel ve věku 69 let
To dnes potvrdila severokorejská státní televize. Kim Jong-il se ujal vlády v KLDR po smrti svého otce Kim Ir-sena v roce 1994. Po prodělané mrtvici v roce 2008 se nejvyšší severokorejský státník dlouho neobjevil před zraky lidu. Plánovaným nástupcem by měl být jeho třetí syn Kim Jong-un, kterému je v současné době téměř 30 let. Komunistická strana, vojenští představitelé i státní tisková agentura KCNA vyzývají obyvatele k podpoře nového mladého vůdce. Situace vnesla do regionu silné napětí. Jižní Korea vyhlásila vojenskou pohotovost a Spojené státy vyzývají k bedlivému monitorování celého dění. Určitá preventivní opatření podniklo i Japonsko a ostatní asijské státy. V reakci na tuto zprávu oslabily i asijské trhy.
Izrael chce postavit dalších více než 1000 bytů na okupovaném území Západního břehu Jordánu
Izrael vyhlásil tendr na výstavbu dalších 1000 bytů na okupovaném území Západního břehu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dále vyzval k urychlené výstavbě asi 2 000 bytových jednotek v osadách, které Izrael hodlá udržet v rámci jakékoli možné mírové smlouvy s Palestinci v budoucnosti. Výstavba se týká osad Har Homa, Betar Illit a Givat Zeev. Většina zemí výstavbu v této oblasti považuje za nelegální.