Stalo se tak ve čtvrtek brzo ráno v pákistánském regionu, Severním Vazíristánu. Střela amerického bezpilotního letounu usmrtila Badara Mansura v hlavním městěm Severního Vazíristánu Miranshahu. Při útoku na jeho dům zemřela i jeho manželka a dalších šest ozbrojenců. Badar Mansur byl činný nejen v Pákistánu, ale i v Afghánistánu a měěl na svědomí mnoho sebevražedných útoků.
Nokia bude rušit na 4 000 pracovních míst
Finská Nokia oznámila zrušení až 4 000 pracovních míst ve svých továrnách v Mexiku, Maďarsku a Finsku. Mělo by se tak stát do konce roku. Společnost dále uvedla, že továrny samotné zrušeny nebudou, začnou se specializovat na přizpůsobování telefonů. Montáž bude naopak přesunuta do Jižní Korei a Číny. Jako důvod stěhování společnost uvedla menší vzdálenost mezi továrnami a dodavateli, kteří jsou taktéž z Asie. Tato zpráva přichází 2 týdny po té, co společnost oznámila ztráty, které jsou spojeny s poklesem prodejů telefonů.
V primárkách venezuelské opozice vyhrál mladý guvernér
Guvernér státu Miaranda Henrique Capriles se tak nejspíše stane tím, kdo bude kandidovat proti prezidentu Hugu Chávezovi v říjnových prezidentských volbách. Opoziční představitelé doufají, že díky tajnému hlasování by se mohla opozice vyburcovat ke zvolení jednotného kandidáta a sesadit tak prezidenta Cháveze. Henrique Capriles je příznivcem brazilského typu politiky – ten je otevřen trhu a zároveň sociálně uvědomělý.
Řecká nezaměstanost v listopadu 2011 dosáhla 1 milionu osob
Nezaměstnaných je tedy v zemi více jak 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva, ukazují oficiální čísla, v době kdy Atény souhlasily s dalšími úspornými opatřeními, které od nich požadují zahraniční věřitelé. Inflace v lednu 2012 naopak spadla o 0,1% na 2,3%, oproti předchozímu měsíci.
OSN se zabývá stížností ohledně Falkland
Stalo se tak po té, co prezidentka Argentiny Cristina Fernández oficiálně oznámila podání stížnosti na Velkou Británii ohledně údajné militarizace Falkland. Problémem se zabývají latinskoamerické kruhy OSN. Rada bezpečnosti a Valné shromáždění OSN by měly obdržet oficiální stížnost během příštích dní. Mluvčí britského ministerstva zahraničí oznámila, že Velká Británie nebude o této záležitosti vyjednávat s žádnou zemí Latinské Ameriky i přes to, že to zemi bylo doporučováno několika dokumenty OSN.
Stávka brazilských policistů je u konce
10 dní trvající stávka policistů oblasti Bahia na severu Brazílie je u konce. Policisté stávkovali za zvýšení platů. Vedoucí celé stávky Marco Prisco spolu s dalším důstojníkem byli okamžitě zatčeni. Právník stávkujících policistů uvedl, že se jeho klienti vzdávají dobrovolně a to kvůli zhoršující se situaci – odstávce vody a elektřiny v budově, kterou stávkující okupovali. Stávka vyvolala hlavně vlnu násilí, která si vyžádala přes 100 obětí.
Německo znovu uvede do provozu jaderné reaktory kvůli narůstající poptávce po elektrické energii
Německo má znovu začít používat několik jaderných reaktorů jako „preventivní opatření“ proti chladnému počasí v Evropě. Země již dříve rozhodla vyřadit jadernou energii do roku 2022 v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku loni v březnu. Nárůst poptávky po elektrické energii však nyní přinutil německé provozovatelé sítí k restartování rezervních jaderných elektráren, napsal německý list Handelsblatt. 5 ze 17 reaktorů slouží jako záložní generátory.
Historicky první jednání barmské vlády s rebelující ABSDF
Lídři ozbrojené disidentské skupiny All Burma Students’ Democratic Front (ABSDF), která byla založena v roce 1988 studenty univerzity po útěku před vládním zásahem proti pro-demokratickým protestům, se sešli poprvé v historii s delegací barmské vlády na thajsko-barmské hranici. ABSDF získala v rámci jednání povolení zúčastnit se dalších mírových jednání v Rangúnu. Místopředseda ABSDF Myo Win pro The Irrawaddy uvedl, že se jedná pouze o první krok a že nebylo dosaženo žádné dohody.
Místopředseda Evropské komise: „Smlouva ACTA nebyla lidem řádně vysvětlena“
Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes sdělil v prohlášení k zástupcům parlamentních výborů, že mezinárodní smlouva ACTA, proti které proběhly demonstrace a hackerské útoky v řadě evropských zemí, nebyla občanům řádně vysvětlena. Dle jeho názoru „mnoho lidí chápe dohodu za přímou kontrolu internetu. Ale ztráty pro firmy kvůli nedodržování práv duševního vlastnictví dosahují 8 milionů eur. Smlouva ACTA není zaměřená na osobní uživatelé a padělání, pirátství a porušování autorských práv, ale to nebylo lidem vysvětleno.“ Evropský parlament (EP) by měl pravděpodobně brzy přijít s jasným prohlášením o klíčových bodech této smlouvy.
Nová rumunská vláda získala důvěru parlamentu
Rumunská nová středopravá vláda ve čtvrtek získala důvěru v parlamentu. Mezi její cíle patří usilovat o vstup do eurozóny v roce 2015 a bojovat proti korupci. „Doufám, že vás nikdy nezklamu, i když vím, že mám těžký úkol,“ řekl zákonodárcům nový premiér Ungureanu. Rumunsko se v roce 2011 dostalo z dvouleté ekonomické recese a očekává se, že by zdejší ekonomika mohla letos růst mezi 1,5 a 2,0%.
Japonské ministerstvo obrany protestuje proti cvičení ruských bojových letadel u japonských hranic
Japonské ministerstvo obrany vyjádřilo oficiálně protest proti ruskému leteckému cvičení, při kterém se pět bojových letadel těsně přiblížilo k japonským hranicím. V reakci na to vyhlásilo Tokio pohotovost svého letectva. Podle vyjádření Moskvy letouny při manévrech neporušily japonský vzdušný prostor.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Řecká vláda se dohodla na úsporných opatřeních
Představitelé koalice dnes po několikadenních jednáních oznámili, že byla uzavřená dohoda o dalších úsporných opatřeních, které požadují mezinárodní věřitelé k poskytnutí finanční pomoci zemi. Dnes se v Brusselu setkávají ministři financí eurozóny, aby zmíněnou záchrannou půjčku zemi projednali. Odbory již oznámily, že plánují další, tentokrát 48 hodinovou generální stávku proti nově dojednaným úsporným opatřením. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu dohodu potvrdil ředitel Evropské centrální banky Mario Draghi, který jí dříve vyslechl telefonicky od řeckého premiéra Papademose.
Newyorský soud zamítl žádost ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení výroku rozsudku o vině
Federální soud New Yorku zamítl žádost advokátů ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení odsuzujícího rozsudku a zproštění viny ve všech bodech obžaloby kvůli nedostatku důkazů. Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti. Viktor Bout byl zatčen v Thajsku v roce 2008 a vydán do Spojených států, kde čelil obvinění ze spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů. Jeho kauza odstartovala právní a politický spor Washingtonu s Moskvou. Porota newyorského soudu shledala Viktora Bouta vinným ve všech bodech obžaloby.
Byl zveřejněn konečný návrh libyjského volebního zákona
Konečný návrh nového volebního zákona počítá s tím, že 2/5 křesel v novém libyjském Národním shromáždění budou rezervovány pro politické strany, které byly v době Muammara Kaddafi zakázány. Změnil se tak původní plán, který počítal s tím, že do parlamentu budou voleni nezávislí – proti tomu se totiž ostře postavily vznikající politické strany, které varovaly před tím, že takový systém by umožnil jednotlivým kmenovým vůdcům ovládnout politiku. Konečný návrh zákona také nepočítá s dříve slíbenými 10% míst pro ženy, což vyvolává nespokojenost různých hnutí za práva žen. Libyjské Národní shromáždění, do kterého se mají konat volby v červnu 2012, bude mít za úkol vypracovat novou libyjskou ústavu.
Tuarégové obsadili strategické město Tinzawatene – maliské jednotky byly zatlačeny do Alžírska
Povstalecké síly Tuarégů (MNLA), které v posledních týdnech vedou úspěšné povstání na severu Mali, obsadily strategické pohraniční město Tinzawatene u hranic s Alžírskem, čímž získaly kontrolu nad tranzitem do Alžírska. Jednotky maliské armády, které město bránily po dva dny, byly zatlačeny na území Alžírska. Za poslední 3 týdny bylo podle humanitárních organizací kvůli pouštním bojům na severu donuceno uprchnout ze svých domovů 50 000 lidí.
Angola na konci března dostane poslední část půjčky od MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) měl podle plánu z roku 2009 provézt poslední revizi angolské ekonomiky 22. února 2012, ovšem bylo dohodnuto prodloužení do 30. března. Pro Angolu to bude znamenat uvolnění poslední části půjčky od MMF ve výši 133,6 milionů dolarů z celkových 1,4 miliardy dolarů. Angola již nepožádala o navazující půjčku, MMF ale přesto bude monitorovat vývoj angolské ekonomiky.
Ghana chce snížit ceny pohonných hmot o 20%
Ghanská vláda navrhuje snížit ceny pohonných hmot o 20% poté, co odbory pohrozily stávkami v reakci na plány vlády z prosince 2011 snížit dotace na pohonné hmoty v důsledku zvýšení cen ropy a znehodnocování měny. Snížení dotací zvýšilo cenu zkapalněného plynu LPG o 30% a ceny pohonných hmot o 15%. Vláda se proto po výhrůžkách odborů obávala podobného vývoje, k jakému kvůli snížení státních dotací v Nigérii, kde hrozilo i zastavení produkce ropy.
V Jižním Súdánu hrozí 4,7 milionu lidí hlad, varuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) konflikty, přesuny obyvatel a vysoké ceny potravin znamenají pro miliony lidí v Jižním Súdánu velké riziko hladomoru. Podle zprávy FAO a Světového potravinového programu (WFP) se počet lidí s nejistými dodávkami potravin v Jižním Súdánu zvýšil z 3,3 milionů lidí v roce 2011 na 4,7 milionu lidí v tomto roce.
Turecko zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství kvůli Sýrii – jedná se ve Washingtonu
Podle opozice již čtvrtý den pokračuje ostřelování města Homs syrskou armádou a situace ve městě se údajně výrazně zhoršuje. Turecko kvůli tomu zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu, který odcestoval do Washingtonu na nové jednání o Sýrii pro agenturu Reuters uvedl, že ačkoliv Turecko vnímalo v minulosti syrského prezidenta Bashara al-Assada jako blízkého spojence, nyní požaduje „za každou cenu“ ukončení jeho vlády v zájmu ukončení zabíjení. „Nestačí být jen pozorovateli, nyní nadešel čas dát syrskému lidu signál, že jsme s nimi,“ prohlásil ministr Ahmet Davutoğlu, ale odmítl sdělit, jaké má Turecko plány v souvislosti s chystanou „vlastní iniciativou“, jak uvedl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
OSN má obavy o bývalého prezidenta Malediv kvůli vydanému zatykači
Vysoký komisař OSN pro Srí Lanku a Maledivy John Rankin uvedl, že OSN vzalo na vědomí vydání zatykače na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, a uvedl, že existují obavy o Nasheedovu bezpečnost. Vysoký komisař Rankin také prohlásil: „Pokud by se panu Nasheedovi cokoliv stalo, byl by to vážný důvod k zabývání se otázkou Malediv pro mezinárodní společenství.“
Na bývalého prezidenta Malediv byl vydán zatykač
Na bývalého prezidenta Malediv Mohameda Nasheeda, který před dvěma dny rezignoval na svou funkci a nyní tvrdí, že se tak stalo pod výhrůžkou násilí, byl vydán zatykač, stejně jako na bývalého ministra obrany. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), kterou Mohamed Nasheed založil, ale obvinění nejsou jasná. Policie oznámila, že důvodem jsou protesty, které bývalý prezident uspořádal druhý den po své rezignace – policie je označila za „teroristický čin“. Hlava Pokrokové strany Malediv, bývalý prezident, Maumoon Abdul Gayoom odsoudil Nasheeda slovy, že je „hrozné že se necelý den po své rezignaci pokusil opět dostat k moci pokusem o převrat“. Maumoon Abdul Gayoom byl ale důvodem protestů, které vedly k rezignaci prezidenta Nasheeda, který nechal zatknout soudce, jehož obvinil z podpory zdržování protikorupčních kauz vedených proti Maumoon Abdul Gayoomovi.
USA: „nový prezident Albánie by měl být zvolen za všeobecného konsensu“
Americký velvyslanec v Albánii podpořil po setkání s hlavou Socialistické strany Edi Ramou, že země potřebuje prezidenta zvoleného za všeobecného konsensu všech politických stran. Edi Rama a americký velvyslanec řešili ekonomickou situaci, obavy z rostoucí nezaměstnanosti a volbu nového prezidenta.