Prezident Obama zostřuje rétoriku v souvislosti s iránským jaderným programem

Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států.  Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.

Libyjci v Benghazi žádali nezávislou justici

Stovky Libyjců v pátek protestovaly před hlavní budovou soudu v Benghazi. Požadovali, aby armáda soud opustila a umožnila tak nezávislou justici. Armáda v loňském roce používala soudní budovu jako své ústředí. „Co pro armádu znamená obsadit soud? Z mého pohledu chce armáda stát Libyi v revoluci,“ uvedl jeden z protestujících.

Alžírská opozice pravděpodobně ukončí bojkot voleb

Největší alžírská opoziční strana Front of Socialist Forces (FFS) v pátek uvedla, že by se mohla zúčastnit květnových parlamentních voleb a tím ukončit 15letý bojkot. K rozhodnutí přistoupila poté, co vláda Alžírska přislíbila demokratičtější volby. Ty se mají konat 10. května a dohlížet by na ně měli západní pozorovatelé. Front of Socialist Forces je sekulární politickou stranou, která se těší velké podpoře největšího alžírského etnika Berberů.

Tři východoafrické země spolupracují na vybudování přístavu Lamu

Na 23 bilionů dolarů má přijít Keňu, Jižní Súdán a Etiopii výstavba přístavu Lamu, který má zároveň sloužit jako rafinérie ropy na jihovýchodním pobřeží Keni. Lamu má země propojovat ropovodem, dálnicí a železnicí. Za projekt, který je nazýván Lamu Port South Sudan Ethiopia Transport Corridor (Lapsset), se zaručili prezidenti všech tří zemí.

OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“

Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.

Muslimské bratrstvo ustanovilo v Libyi politickou stranu

V červnu se v Libyi budou konat první volby od svržení Muammara Kaddafiho. Islamistické muslimské bratrstvo zformovalo v zemi politickou stranu, která po boku sekulárních stran bude ve volbách bojovat o hlasy. Nový parlament bude mít za úkol sepsat novou ústavu. Podle politických analytiků je muslimské bratrstvo nejsilnější organizovanou politickou silou, proto očekávají jejich vítězství.

Hnutí Taliban je pravděpodobně rozsáhle infiltrováno do bezpečnostních složek blízkovýchodních států

Minulý čtvrtek byli zabiti dva vojáci americké armády příslušníky iráckých vojenských sil. Necelý týden předtím došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Generál Abdul Hameed řekl, že k incidentům došlo kvůli rozsáhlé infiltraci hnutí Taliban do ozbrojených sil afghánské armády. Problém vidí v nedostatečné kontrole nových rekrutů. Generál Abdul Hameed také oznámil, že několik infiltrovaných členů hnutí Taliban bylo již v afghánské armádě odhaleno. Tyto incidenty problematizují ukončení americké přítomnosti v zemi koncem roku 2014.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon žádá o mezinárodní snahu o ukončení násilí v Sýrii

Mezinárodní společenství podle Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona selhalo ve snaze zastavit násilí v Libyi. Podle něj je nutné urychleně sjednotit mezinárodní aktéry ke společnému tlaku na představitele syrské vlády i opozice, aby zastavili vlnu násilí. Varoval před možnou občanskou válkou v zemi a zdůraznil váhu mírové role vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana v Libyi.

Účastníky incidentu s pálením Koránu na americké základně v Afghánistánu čeká disciplinární řízení

Afghánský náboženský vůdce Maulvi Khaliq Dad, který byl pověřen afghánským prezidentem Hamídem Karzáím vyšetřováním kauzy s pálením Koránu, potvrdil, že američtí vojáci nechali spálit afghánské náboženské knihy. Incident vyvolal vlnu nepokojů po celé zemi a vedl k zabití 6 amerických vojáků a 30 Afghánců.  Protesty a protiamerické nálady se po této události rozšířily do celé země. Prezident Barack Obama se za incident omluvil a nařídil vyšetřování. Pět údajných viníků bylo posláno před disciplinární řízení.

Část pracovníků španělských aerolinií Iberia přejde na 24 denní stávku

Tímto způsobem chtějí piloti a členové posádek vyjádřit nesouhlas se vznikem nízko-nákladové dceřiné společnosti Iberia Express. Tato nově vzniklá společnost má najmout nové piloty a personál, který bude pracovat za nižší plat. Aerolinka má přitom převzít většinu domácích linek. Dle společnosti Iberia tato situace nebude mít na práci dosavadního personálu žádný vliv.

4 evropští lídři se do voleb odmítají scházet s francouzským kandidátem Hollandem

Hlavní představitelé Velké Británie, Španělska, Německa a Itálie se dohodli, že se až do voleb nebudou scházet s francouzským socialistickým kandidátem na prezidenta Francoisem Hollandem. Uvedl to německý deník Der Spiegel. Tímto způsobem chtějí politici podpořit volební kampaň dosavadního francouzského státníka Nicolase Sarkozyho. Francouzský socialista v předvolební kampani například uvedl, že pokud vyhraje, bude znova projednávat již uzavřený mezivládní fiskální pakt.

Prezidenti středoamerických zemí se setkají v Hondurasu

Hlavním tématem setkání prezidentů bude projednávání strategií boje proti drogovému průmyslu a přepravě drog. Setkání, které zinicioval guatemalský prezident Oto Pérez Molina se odehraje nejspíše v Hondurasu. Právě prezident Pérez Molina výrazně zintenzivnil boj proti drogovému průmyslu ve své zemi – do boje se zapojila i guatemalská armáda. Státy střední Ameriky jsou důležitým místem pro pašování drog, hlavně kokainu, z Jižní Ameriky na severoamerický trh, který platí za největší trh s drogami. Boj s drogovými kartely je nejsilnější v Mexiku, odkud mexické drogové kartely šíří svůj vliv i do sousedních zemí.

Britský princ Harry na návštěvě Belize

Britský princ Harry navštívil tuto bývalou kolonii Velké Británie během své cesty po Latinské Americe, která se odehrává u příležitosti diamantového výročí vlády královny Elizabeth II. Tu zde britský princ reprezentuje. Během týdenního pobytu na kontinentu by měl princ Harry navštívit ještě Bahamy, Jamajku a Brazílii.

V prezidentských volbách v Rusku již prohlasovalo více než 50% voličů

Volební účast v prezidentských volbách v Ruské federace dosáhla podle posledních údajů 56,3%, informoval místopředseda Centrální volební komise Leonid Ivlev. Charakteristickým rysem těchto voleb je velké množství dobrovolných pozorovatelů. Jen v Moskvě sleduje průběh hlasování více než půl milionu ruských a téměř 700 mezinárodních pozorovatelů.

Hackeři útočí na systém webového přenosu prezidentských voleb v Rusku

Programátoři čelí počítačovým útokům hackerů z Indonésie, Pákistánu, USA a Japonska na webové stránky webvybory2012.ru, kde je možné sledovat přímý přenos z volebních místností po celém Rusku. K vážnějším výpadkům však zatím nedošlo. Informoval o tom dnes ruský ministr kultury a masových komunikací Igor Shchegolev.

Předvolební kampaň- prezident Sarkozy odmítá požadavky muslimů

Ve Francii nyní žije asi 5 milionů muslimů, což je nejvíce v západní Evropě. Vyznavači této víry žádají od vlády ústupky ve svůj prospěch a tato otázka je jedním z ústředních témat předvolební prezidentské kampaně. Během té stávající prezident Nicolas Sarkozy, jenž se bude 22. dubna ucházet o znovuzvolení, uvedl, že v zemi musí převládat francouzské obyvatelstvo a požadavky muslimů o možnosti jedení „halal“ (vírou povoleného) masa na školách odmítl. Zároveň však zdůraznil, že xenofobie a rasismus nemají ve Francii prostor.

„Španělský rozpočtový deficit dosáhne 5,8% v roce 2012“ uvedl premiér Rajoy

Španělský premiér Mariano Rajoy uvedl, že cílem jeho vlády je uzavřít rok 2012 rozpočtovým deficitem o objemu 5,8% HDP. Předchozí vláda Jose Luis Rodriguez Zapatera se pro toto období zavázala k 4,4%. Dle premiéra je původní závazek nereálný. Nový rozpočtový deficit své vlády oznámil na tiskové konferenci po summitu Evropské unie (EU) v Bruselu. Dle národního statistického úřadu 30% Španělů nestačí peníze do konce měsíce, 41% by si neporadilo s neočekávanými výdaji. Země bojuje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Evropě, která by v tomto roce mohla dosáhnout až 24,1% ekonomicky aktivních obyvatel.

Maďarský premiér nařkl Evropskou komisi z nedostatku legitimity

Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil názor, že Evropská komise (EK) nemá dostatek demokratické legitimity. Právě EK v posledních měsících kritizovala Maďarsko za řadu kontroverzních reforem. „Byl jsem zvolen. Maďarská vláda je volená a Evropský parlament (EP) je volen. Ale kdo volil Evropskou komisi?“ uvedl premiér pro německý deník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Vyjádřil však také odhodlání nadále s EK vyjednávat.

V Itálii proběhly protivládní protesty

V sobotu proběhla v Římě demonstrace proti vládě premiéra Maria Montiho, které se zúčastnili především pravicoví aktivisté a stavební dělníci. Dle organizátoru se této akce zúčastnilo okolo 20 tisíc lidí. Další protest se ve stejný den konal proti stavbě vysokorychlostní tratě přes Alpy mezi severním italským městem Turín a francouzským Lyon.

Americká ministryně zahraničí pogratulovala Srbsku k získání kandidátského statusu EU

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvítala rozhodnutí Evropské rady (ER) o udělení Srbsku statusu kandidátské země na členství v Evropské unii (EU).
„Evropská integrace je to nejlepší pro Srbsko, Kosovo a region. Cením si představitelů Kosova a Srbska za jejich odvahu a odhodlání dělat obtížná politická rozhodnutí nezbytná k dosažení těchto cílů, „řekla ministryně. Dále vyzvala lídry obou zemí, aby i nadále pokračovali v dialogu pod vedením EU. Vyjádřila také odhodlání Spojených států úzce spolupracovat s těmito dvěma zeměmi na podporu prosperující budoucnosti Evropy.

Makedonský a rakouský prezident: „Spor o pojmenování Makedonie brání významným evropským rozhodnutím“

Makedonský prezident Gjorge Ivanov a jeho rakouský protějšek Heinz Fischer v pátek ve Vídni jednali o integraci Makedonie do Evropské unie (EU) a bilaterální hospodářské spolupráci, která by se měla týkat zejména přilákání více rakouských investic do Makedonie. Jednání se také týkalo nového klima v zemích západního Balkánu, tedy především členství Chorvatska v EU, udělení kandidátského statusu Srbsku a statusu quo Makedonie, kvůli sporu s Řeckem o pojmenování této země. Rakouský prezident, jenž je zastáncem rozšiřování EU uvedl, že spor o pojmenování země mohou vyřešit jen Řecko s Makedonii, stávající situace však brání významným evropským rozhodnutí.

Dialog s Kosovem bude pokračovat po parlamentních volbách v Srbsku

Vedoucí srbského vyjednávacího týmu Borislav Stefanovic uvedl, že dialog mezi Prištinou a Bělehradem bude pokračovat až po parlamentních volbách v Srbsku. Uvedl také, že pro zahájení dialogu s Evropskou unii (EU) bude potřeba uzavřít dohody o energetice, telekomunikacích a svobodě pohybu KFOR a EULEX. Podle něj „hranice s Kosovem ještě nebyly dány a Srbsko „nevydalo Kosovo“ výměnou za získání statusu kandidátské země na členství v EU.“

Brazílie žádá USA, aby odstranilo tržní bariéry na některé brazilské výrobky

O tom diskutoval brazilský ministr zahraničí Ruy Nogueira s americkým státním tajemníkem Williamem Burnsem. Ministr Noguera dále požádal státního tajemníka o přezkoumání Smlouvy o ekonomické a komerční spolupráci. Ta nastavuje regulace výměn a investic mezi zeměmi. Během setkání státní tajemník projevil zájem Spojených států o brazilské investice. Ty by měly být hlavně z oblasti biopaliva a energií.