Írán zaslal do Sýrie již druhou 40 tun humanitární pomoci s potravinami a zdravotnickými potřebami, jako jsou léky, přikrývky, stany, lékařské nástroje a zařízení pro dialýzu, jak uvedla agentura IRNA. Íránský velvyslanec v Sýrii Mohammad Reza Raouf Sheiban pak uvedl, že Írán plánuje do Sýrie poslat ještě další tři dodávky humanitární pomoci.
Afghánský prezident vyzval NATO ke stažení na své vojenské základny, Taliban pozastavil mírové rozhovory s USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzval síly NATO, aby opustily afghánský venkov a menší vesnice a soustředily se již pouze do velkých základen v reakci na zastřelení 16 civilistů americkým vojákem. Současně s tím také hnutí Taliban informovalo o pozastavení vznikajících mírových rozhovorů s USA v Kataru.
Keňa hodlá odstranit daně ze základních komodit
Keňská vláda navrhla zákon o zrušení všech daní ze základních komodit, kam řadí kukuřici, pšeničnou mouku, mléko, chléb, lékařské potřeby a zdravotnický materiál. Dále chce vláda zprostit veškerý keňský export daně z přidané hodnoty. Návrh zákona má za cíl potlačit rostoucí inflaci a obecnou nespokojenost se zdražováním, ovšem musí ještě projít parlamentem. Keňa již v loňském roce zrušila veškeré daně uvalené na benzín a zrušila dovozní cla na pšenici a kukuřici ve snaze zmírnit dopady navyšování spotřebitelských cen na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Etiopská armáda zaútočila na území Eritrey proti povstalcům
Etiopská armáda napadla povstalecké základny na území Eritrey a obvinila Eritreu z výcviku a podpory etiopských povstalců. Jedná se o první operaci etiopské armády na území Eritrey od konce války mezi oběma státy v letech 1998 – 2000 a při které zahynulo přes 70 000 lidí. Eritrea a Etiopie jsou stále v nepřátelském stavu, protože dodnes pokračují hraniční spory. O útoku etiopské armády informoval mluvčí etiopské vlády mluvčí vlády Shimeles Kemal s tím, že šlo o „obranné opatření etiopských sil na území Eritrey proti prvkům podvracejícím mír v oblasti“.
Nigérie zahájila rozhovory s Boko Haram
Nigerijská vláda zahájila první nepřímé rozhovory s islamisty z hnutí Boho Haram, které vede povstání na severu Nigérie. Informaci uvedla agentura Reuters s odvoláním na politické a diplomatické zdroje s tím, že se prozatím sešli mediátoři, aby diskutovali možné příměří. Boko Haram chce v Nigérii zavést islámské právo a oddělit muslimy od křesťanů. Pouze v letošním roce má skupina na svědomí stovky obětí, které byly zabity při bombových atentátech či náhodné střelbě, ovšem v zemi dochází i k útokům křesťanů na muslimy.
Zdravotnická stávka v Keni končí
Keňští zdravotníci ukončili svou dvoutýdenní stávku kvůli platům a propuštění poté, co dnes vláda přistoupila na novou dohodu a stáhla svůj plán na propuštění 25 000 členů zdravotnického svazu. Kvůli stávce mimo jiné nebylo na různých místech v Keni dostupné lékařské ošetření.
Růst cen potravin ve Rwandě se opět zvýšil
Růst cen potravin se v této středoafrické zemi po období mírného poklesu vrátil na 7,85 %. Index spotřebitelských cen vzrostl o 1,04 %. Míra inflace ve Rwandě dlouhodobě roste. Nejvyššího bodu dosáhla v prosinci, kdy se inflace pohybovala na 8,34 %.
MMF očekává růst HDP v Pobřeží slonoviny
Po setkání s představiteli země očekává Mezinárodní měnový fond (MMF) 8% růst HDP Pobřeží Slonoviny. V loňském roce se růst HDP pohyboval kolem 5,1%. Inflace by měla klesnout pod 2 %. Pobřeží Slonoviny je jedním z největších producentů kakaa, které bude mít podle IMF významný vliv na růst HDP. Oživení ekonomiky Pobřeží Slonoviny má být rychlejší, než se původně očekávalo.
Parlamentní straně v Zambii hrozí rozpuštění
Bývalá vládnoucí strana Movement for Multi-Party Democracy (MMD) může být zrušena. Důvodem jsou údajně nezaplacené poplatky, které se měly za posledních dvacet let vyšplhat k 75 000 dolarů. Strana nařčení odmítá a tvrdí, že jde o snahu omezit demokracii v Zambii. Pokud se podezření potvrdí, ztratí Movement for Multi-Party Democracy svá parlamentní křesla. MMD je jednou z nejstarších politických stran v zemi.
Parlamentních voleb v Gambii se odmítla zúčastnit opozice
V parlamentních volbách, které se budou konat 29. března, nebude mít strana prezidenta Yahya Jammeha protivníka. Opozice se odmítá voleb zúčastnit s argumentem, že volby budou zmanipulované. Strana Alliance for Patriotic Reorientation and Construction (APRC) tak může získat všech 48 křesel v parlamentě. Prezident Yahya Jammeha stojí v čele země 17 let.
Středoafrická republika: Dva ministři odvoláni z vlády kvůli obvinění ze zpronevěry
Prezident Francois Bozize sesadil z ministerského křesla dva členy vlády poté, co byli obviněni ze zpronevěření 5 milionů dolarů z indické půjčky pro rozvojovou pomoc. Peníze měly být vyvedeny do soukromé společnosti. Půjčka od Indie měla sloužit k vybudování městské cementárny a městské hromadné dopravy. Středoafrická republika patří k nejméně rozvinutým zemím světa, stabilitu země ohrožuje především rozbujelá korupce.
Argentina hodlá podniknout právní kroky kvůli průzkumu ropných ložisek ve Falklandských vodách
To oznámil argentinský ministr zahraničí Hector Timerman. Právě ve vodách blízko Falklandských ostrovů byla britskými společnostmi nalezena ložiska ropy. Ta se tedy nachází na sporném území, které je zaoceánským územím Velké Británie. Argentina si na něj, kvůli historickému hledisku dělá nárok, což vede ke sporům mezi oběma zeměmi. V únoru Argentina podala oficiální stížnost k OSN kvůli údajné militarizace Falkland britskou armádou a námořnictvem. To i pro to, že Velká Británie k souostroví vyslala svůj torpédoborec Dauntless.
Američtí zákonodárci hrozí snížením pomoci Hondurasu ve věci vyšetřování vražd
Dopis adresovaný americké ministryni zahraničí Hillary Clinton podepsalo na 94 členů Kongresu. V něm žádají snížení vojenské a policejní pomoci Hondurasu, který bojuje s vysokým číslem vražd novinářů. Tento krok zdůvodňují faktem, že honduraská vláda nezaznamenala žádný větší úspěch v boji proti kriminalitě. Jen od nástupu momentálního prezidenta Porfirio Lobo Sosy v roce 2010 bylo v zemi zabito 19 novinářů. Podle statistik lokálních skupin pro podporu lidských práv je Honduras jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. Právě tyto skupiny spekulují i o snaze vlády mít nadvládu nad médii. Prezident Lobo Sosa to ale popřel.
Protesty v Peru stály již 3 osoby život
Protesty proti zvýšení sankcí za nelegální těžbu zlata již trvají týden. Ve městě Puerto maldonado v peruánské části Amazonie stála roztržka s policisty 3 protestující život a několik osob je zraněno. Protestující horníci se hlavně bojí ztráty práce. Odhady hovoří až o 50 000 osob, které těží zlato v peruánské části Amazonie nelegálně, tzn. nemají k těžení příslušná povolení. Těm, kteří budou těžbu vykonávat i bez povolení hrozí až 10 let odnětí svobody. Tímto krokem vláda bojuje proti poškozování životního prostředí. Zároveň chce tak donutit ty, kteří povolení nemají, aby si je opatřili.
Japonský jen se ocitl na jedenáctiměsíčním minimu oproti americkému dolaru
Japonská měna se tak dostala na úroveň 84,18 jenu za americký dolar. Tato úroveň výrazně pomáhá japonským vývozcům, jejichž zboží se tak stává cenově výhodnější pro zahraniční odběratele. Kvůli příliš nízkému kurzu v říjnu minulého roku byla japonská centrální banka donucena k intervenci na měnové trhy. V tomto období se japonský jen dostal na 75,31 jenu za americký dolar.
China Mobile zaznamenal nárůst profitu v roce 2011
Hongkongská společnost China Mobile je největším mobilním operátorem podle počtu uživatelů její mobilní sítě. Roční zisk společnosti zaznamenal 5% nárůst, a dostal se tak na úroveň 20 miliard USD. Důvodem je nárůst objemu stahovaných dat skrze mobilní telefony. Vedení China Mobile ve výroční zprávě však zmínilo i nárůst konkurence na čínském trhu v podobě společností China Unicom a China Telecom. Narozdíl od těchto konkurentů však China Mobile zatím navzdory jednáním se společností Apple ještě nenabízí přístroj iPhone.
Tibeťané opět demonstrují na západě Číny
Protesty několika set Tibeťanů v provincii Qinghai následovaly po upálení dalšího z tibetských mnichů. Demonstrující obyvatelé údajně volali po návratu Dalai Lamy do Tibetu. Čínská vláda však před několika dny uvedla, že protestní aktivity tibetských obyvatel nebudou mít žádný vliv na čínský postoj k této oblasti.
Dohoda o volném obchodu mezi USA a Jižní Koreou vstoupila v platnost
Uzavření tohoto kontraktu bylo po dlouhou dobu oddalováno. Dohoda byla podepsána před pěti lety a pro Spojené státy znamená největší dohodu tohoto typu za posledních šestnáct let. Jihokorejský parlament ji ratifikoval minulý rok. Vlivem této smlouvy by měly během následujících pěti let vymizet celní poplatky na 95% produktů obchodovaných mezi oběma zeměmi. Dále by podle jihokorejských úřadů mělo dojít k vytvoření 300 000 pracovních pozic v horizontu deseti let. Jižní Korea se v poslední době snaží otevírat svůj trh největším obchodním partnerům, nicméně i přesto panují mezi obyvateli i politiky obavy z dopadů tohoto kroku na domácí ekonomiku. Stejnou dohodu má Jižní Korea uzavřenou s EU a o podobném kroku jedná v současné době i s Čínou.
Indická centrální banka (RBI) zachovává diskontní sazbu na stejné úrovni
Vedení RBI se tak rozhodlo i navzdory rizikům spojeným s nedávným nárůstem inflace. Hlavní úroková sazba tak stále zůstává na nezměněné úrovni 8,5%. Možnost snížení úrokových sazeb komerčním bankám je však do budoucna stále možná vzhledem ke zpomalování ekonomického růstu země.
Boeing odmítá zaplatit penále ve výši 500 milionů USD indickým aeroliniím
Indický ministr civilního letectví Prashant Sukul přitom tvrdí, že při posledních jednáních souhlasil americký výrobce letadel se zaplacením těchto penalizací za škodu, která vznikla státním aeroliniím Air India za prodlevu při dodání objednaných letadel. Vedení společnosti Boeing však jakýkoliv souhlas se zaplacením 500 milionů USD indickému dopravci odmítá. Zpoždění při doručení 27 letounů 787 Dreamliner přitom činilo celé tři roky. Kvůli vývoji modelu 787 Dreamliner se opozdilo více zakázek Boeingu, nicméně vedení společnosti i přesto považuje tento typ za úspěšný a do budoucna klíčový.
Telekomunikační bankovní síť SWIFT ukončila spolupráci s íránskými bankami
Generální ředitel společnosti SWIFT Lazaro Campos oznámil, že společnost se rozhodla ukončit nabídkou svých služeb, na které se vztahují finanční sankce Evropské unie, íránským bankám.
Ve slovenské korupční kauze Gorila padne 1. obvinění
Ve slovenské korupční kauze Gorila, kvůli které země zaznamenala několik masových demonstrací a která dle některých politologů výrazně přispěla k výsledku předčasných parlamentních voleb, by mělo dle prokurátora Dušana Kováčíka padnout první obvinění. Dosud nebylo sděleno, proti komu by mělo být toto obvinění namířeno.
Řecký kabinet schválil 2. záchranný plán
Poté, co „euroskupina“ oficiálně schválila udělení finanční pomoci pro Řecko, tento krok ve středu večer schválila i řecká vláda. Premiér Lukas Papademos dodal, že parlament musí schválit osm zákonů, které se k přijetí pomoci vážou.