Změny na zpravodajském portále PressEXPRESS.eu

Vážení čtenáři,

V posledních dnech došlo k několika změnám, které Vám mají zpříjemnit čtení jasných a stručných politicko-ekonomických zpráv z celého světa. Nejviditelnější změnou se stal nový vzhled portálu, který má učinit PressEXPRESS přehlednějším a modernějším.

Základem nového PressEXPRESSu se stalo sedm základních rubrik: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika, Tichomoří s Austrálií a Novým Zélandem, nově vznikla samotná rubrika České republiky. Iniciativou pro vyčlenění České republiky z rubriky Evropy je skutečnost, že politická rozhodnutí české vlády mají přímý vliv na všechny občany české kotliny, proto by nám neměly ujít zprávy o důchodové reformě či zvyšování daní.

Tímto ale změny PressEXPRESSu nekončí. Během následujících týdnů pro Vás, naše čtenáře, vzniknou nové rubriky, které věříme, že oceníte. Doufáme, že nám i nadále zachováte přízeň.

Příjemné čtení!

Za celou redakci Zelenková Klára, šéfredaktorka PressEXPRESS.eu

Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný

V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.

Anglikánská církev v Africe má první biskupku

Ellinah Wamukoya byla vysvěcena na post biskupky v anglikánské církvi jako vůbec první žena na africkém kontinentě. Biskupka Wamukoya, která dříve působila předsedkyně městské rady ve svazijském hlavním městě Manzini, bude sloužit v malém království Svazijska. Její posvěcení přichází v době, kdy se ve Velké Británii vede diskuze, zdali anglikánská církev připustí ženy i na nejvyšších duchovních místech.

Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát

Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.

Na severu Mali bojují islamisté s Tuaregy o město Menaka, EU vyšle 250 jednotek na výcvik armády

Islamisté z Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) v pondělí uvedli, že obsadili město Menaka na severu Mali, které bylo doposud v držení Tuaregů sjednocených do Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Zatímco hnutí Mujao deklarovalo kontrolu nad městem, Tuaregové tvrdí, že boje i nadále pokračují. V pondělí se ministři zahraničních věcí EU shodli na vyslání 250 jednotek, jejichž úkolem bude výcvik malijské armády.

Agentura Moody’s snížila Francii rating

Ratingová agentura Moody’s snížila evropské zemi nejvyšší hodnocení z AAA na AA1 důsledkem negativního výhledu ekonomiky. Agentura Moody v prohlášení uvedla, že riziko odchodu Řecka z eurozony, stagnace ekonomického rozvoje a pravděpodobnost, že Francie bude muset pomoct jiným evropským zemím z dluhové krize, přispěly ke snížení ratingu. Konkurenční agentura Standard & Poor snížila Francii rating již v lednu. „Důvodem je i nepružnost pracovního trhu a nízká úroveň inovace, která povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a následně erozi exportně orientovanému francouzskému průmyslu,“ prohlásila agentura.

Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.

Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace

Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.

Jméno nového českého ministra dopravy je neznámé, koalice plánuje revidovat koaliční smlouvu

Náměstek předsedkyně strany LIDEM Karolíny Peake Petr Vacek se nebude ucházet o post ministra dopravy v České republice, kde měl nahradit dosavadního ministra Pavla Dobeše, který rezignuje k 3. prosinci z důvodu nefunkčního registru vozidel. Představitelé vládnoucí ODS, TOP09 a LIDEM se mají sejít, aby jednali o změnách koaliční smlouvy a ustanovení priorit vlády, ze smlouvy se mají odstranit body, které již vláda premiéra Petra Nečase nestihne do konce volebního mandátu. Jednou z diskutovaných věcí je snížení počtu ministerstvech a jejich sloučení, což by mohlo do státního rozpočtu přinést další peníze.

Mírové rozhovory na Kubě přinesly hned první den úspěch, povstalci z FARC přerušují boje

Povstalci ze skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se dohodli s kolumbijskou vládou na mírových jednáních na Kubě, jenž má ukončit 5 desetiletí trvající boje, na vyhlášení tzv. vánočního dvouměsíčního příměří, které potrvá od úterý 20. listopadu do 20. ledna. Na mírovém jednání má být diskutováno 5 hlavních bodů: pozemková reforma, ukončení ozbrojeného konfliktu, garance vzniku politické opozice a občanské participace, ukončení obchodu s drogami a pomoc obětem konfliktu. Podle vládních dokumentů mělo od začátku bojů zemřít na 600 000.

Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě

Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.

EU nebude následovat Francii a pravděpodobně neuzná syrskou opozici za legitimní vládu

Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.

V Maroku se střela policie s demonstranty, v zemi se zvyšuje nezaměstnanost

V neděli se střetla v ulicích Maroka policie s demonstranty, kteří protestovali proti zvyšování státního rozpočtu a královským výdajům. Maroko se ocitlo v ekonomických problémech poté, co propukla krize eurozony, na níž je svou ekonomikou severoafrická země navázána. V zemi se zvyšuje cena potravin a nezaměstnanost. Navýšením sociálních výdajů v minulém roce předešlo větším protestům, které se nevyhnuly sousedním zemím. Čtvrtina obyvatel z celkového počtu 33 milionů lidí žije pod hranicí chudoby.

OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.

Kurdští vězni ukončili hladovku

Uvězněný představitel Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan vyzval podle agentury Reuters k ukončení 68 dní trvající hladovky kurdských separatistů, které se mělo zúčastnit na 1 700 vězňů. Samotný Abdullah Ocalan je ve vězení na ostrově Imrali jižně od tureckého Istanbulu. Kurdové požadují zlepšení podmínek pro vězného Ocalana a zavedení možnosti soudního procesu v kurdštině, v současnosti je jediný povolený jazyk u soudu turečtina. V roce 2000 při podobné hladovce zemřelo více než 100 lidí. V konfliktu mezi PKK a tureckou vládu, která skupinu označuje za teroristickou, zemřelo na 40 000 lidí.

Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují

V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.

Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech

Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.

Egyptský ministr dopravy odstoupil kvůli nehodě autobusu

V sobotu se autobus plný dětí srazil s projíždějícím vlakem nedaleko města Manfalut, 350 kilometrů jižně od Káhiry. Řidič a 50 dětí ve věku od 4 do 6 let nehodu nepřežily. Ministr dopravy a ředitel železničních drah následně rezignovali. Bezpečnost vlakových přejezdů je v Egyptě dlouhodobě kritizována. Každoročně zemře při automobilové nehodě na egyptských silnicích v průměru 8 000 lidí.

V Paříži demonstrovaly tisíce obyvatel proti legalizaci stejnopohlavního manželství

Na 70 000 lidí podle BBC protestovalo v ulicích Paříže proti návrhu francouzské vlády legalizovat manželství homosexuálních a lesbických párů a umožnění stejnopohlavním párům adoptovat děti. Proti zákonu demonstrovali Francouzi i v Lyonu, Toulouse a Marseille. Navzdory odporu 1000 starostů a katolické církve vláda návrh schválila, parlament o něm bude hlasovat v lednu.

Koptský papež Tawadros II. byl oficiálně korunován

Nový papež koptských křesťanů Tawadros II. byl v nedeli korunován během slavnostního obřadu v egyptské Káhiře. Ceremonie se zúčastnil i egyptský premiér Hisham Qandil a představitelé Muslimského bratrstva. Po svržení prezidenta Husni Mubaraka se koptští křesťané, kteří tvoří až 10 % egyptské společnosti, stali cílem několika útoků. Papež Twadros byl jmenován hlavou koptské církev po zesnulém papežovi Shenouda III., jenž zemřel v březnu letošního roku.

Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas

Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.

Za havárií v Mexickém zálivu zaplatí BP 4 miliardy USD

Za výbuch a zatopení ropné plošiny Deepwater Horizon a za únik ropy do Mexického zálivu zaplatí britská ropná společnost BP pokutu ve výši 4 miliard USD, dalších 5 miliard USD půjde na urovnání žalob. Jde o největší pokutu, kterou kdy společnost v USA zaplatila. Firma BP chce na vyčištění pobřeží věnovat 14 miliard USD, odhaduje se, že se do moře dostalo na 800 milionů litrů ropy. O život tehdy přišlo 11 lidí.

Evropská komise navrhuje 40 % žen ve vedení velkých firem

Evropská komise schválila návrh eurokomisařky Viviane Reding, podle něhož má být do roku 2020 ve velkých firmách s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 63 milionů USD 40 % žen ve vedení. Státní firmy by k většímu zastoupení žen měly dojít do roku 2018. Návrh se týká asi 5 000 firem, v současnosti je průměr žen ve vedení firem necelých 15 %. Návrh musí schválit ještě členské státy a Evropský parlament, zatím není jisté, zdali se tak skutečně stane, některé země se postavily proti návrhu.