Čínský prezident Xi Jinping a jeho žena Peng Liyuan jsou od neděle na dvoudenní návštěvě Tanzanie. V rámci návštěvy už byly podepsány dohody o ekonomické a kulturní spolupráci mezi Čínou a africkou zemí. Jde již o druhou zahraniční cestu nového čínského prezidenta. „Cílem mé návštěvy je upevnění tradičních přátelských vztahů mezi Čínou a Tanzanií a dojednání budoucí spolupráce, která obě země posune vpřed společnému rozvoji,“ se uvádí v prezidentově prohlášení. „Čína dodržuje zásady přátelství se všemi africkými zeměmi, nehledě na velikost jejich bohatství,“ pronesl prezident Xi Jinping.
Archiv štítku: Xi Jinping
Konec března stráví čínský prezident v zahraničí
O víkendu proběhla státní návštěva čínského prezidenta Xi Jinping Ruska. Poté se prezident přesune na dvoudenní návštěvu Tanzanie, a zároveň v pondělí by měl navštívit i Jižní Afriku, kde se zúčastní summitu ekonomického uskupení BRICS, které proběhne od úterý do pátku v jihoafrickém Durbanu. Na konci března pak prezident Xi Jinping navštíví Republiku Kongo. V rámci jednotlivých cest by mělo dojít k podepsání různých strategických smluv upevňující spolupráci s jednotlivými státy především v ekonomické a hospodářské oblasti.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Čínský prezident představil pět bodů čínsko-indické spolupráce
Čínský prezident Xi Jinping v úterý definoval pět bodů, které mají zvýšit vazby s Indií, a zároveň uvedl, že řešení územních sporů, jež země mezi sebou stále mají, nebude jednoduché. Prezident by se chtěl sejít s indickým premiérem Maghmudem Singhem na zasedání hospodářského uskupení BRICS, tedy zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které má proběhnout příští týden. Čína avšak má s Indií vyřešit několik historických otázek, které mají země stále nevyřešené.
Čínský prezident požaduje zlepšení vztahů s USA
„Čína je připravena pracovat na posunu v oblasti vzájemné spolupráce se Spojenými státy americkými,“ uvedl v úterý čínský prezident Xi Jinping. Prezident tak učinil na schůzce s americkým ministrem financí Jacobem Lewem, který navštívil Peking. Prezident při této příležitosti připomněl bilaterální čínsko-americké vztahy ze třicátých let, které podle něj nejenom prospívaly oběma zemím, ale zároveň byly prospěšné pro mír a stabilitu v asijsko-pacifickém regionu i v celosvětovém měřítku.
Čínský prezident slibuje velkou renesanci čínského národa
Ve své první řeči, kterou pronesl v neděli, slíbil nový čínský prezident Xi Jinping směřování k „velké renesanci čínského národa“ a zároveň dodal, že by se Čína měla snažit o budování spravedlivější společnosti bez zkorumpované vlády. Prezident se následně zúčastnil Národní lidové konference, které se měla věnovat dalšímu směřování země, nicméně pro západní média zůstala konference uzavřená.
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.