Čínská společnost Huaxing Construction, jejíž vrcholný management je spojován s pekingskými vládními kruhy, byla v USA odsouzena k zaplacení pokuty v hodnotě 3 milionů USD. Americký soud společnost uznal vinnou za to, že ilegálně expedovala vysoce odolné povlaky do pákistánské jaderné elektrárny Chashma II, která se nachází v blízkosti města Chasma v provincii Punjab na severu země. V USA je jakýkoliv s jádrem spojený export do Pákistánu od roku 1998, kdy Pákistán opálil první zkušební jadernou nálož, zakázán.
Archiv rubriky: Zdroje
Írán údajně sestřelil americké bezpilotní letadlo
Írán oznámil sestřelení bezpilotního letadla ScanEagle, které používá americká armáda. Íránský admirál Ali Fadavi pro agenturu Fars news uvedl, že stroj v posledních dnech vykonal několik průzkumných letů nad oblastí Perského zálivu. Televize Iranian TV zveřejnila fotografie údajně sestřeleného letounu. Americké námořnictvo v reakci prohlásilo, že žádné bezpilotní letadlo nepostrádá, stejně jako jeho regionální spojenci. Stroji ScanEagle disponují i ostatní státy v regionu, např. Spojené arabské emiráty.
Tropický cyklon Keila pustošil Omán
Tropický cyklon a následné záplavy si vyžádaly 6 obětí a rozsáhlé škody na majetku v Ománu. Průtrže mračen, které doprovázely cyklon, zasáhly i Írán, jenž byl vzdálen necelých 1000 kilometrů od epicentra. Prudké deště a záplavy si vyžádaly evakuaci nemocnice ve městě Hamriyah v regionu Muscat. Místní infrastruktura spolu s kanalizačním systémem nezvládla silný nápor vody, země patří mezi oblasti s menším srážkovým úhrnem, součet vody během tohoto týdne se rovnal srážkám v Ománu za celý rok.
Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců
V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
V rozvojových zemích chybí kvalifikovaní lékaři, pomoc se zaměřuje na výstavbu nemocnic
Světová banka (SB) v rámci své studie, která se zaměřila především na indický venkov, upozornila na problém týkající se systému poskytování zdravotní péče v rozvojových zemích. Zatímco je kladen velký důraz na výstavbu nemocnic, obstarávání dobrovolníků či přísun co největšího množství léků, nicméně je opomíjena dostatečná kvalifikace lékařů a zdravotního personálu. Podle ekonoma SB a autora studie Jishnu Dase je „situace neudržitelná“, proto je nutné v rámci výstavby zdravotnické infrastruktury zkvalitnit i péči o pacienty.
Česká sněmovna má projednat 113 zákonů do konce roku
Na 113 návrhů zákona by mělo být Poslaneckou sněmovnou projednáno do konce letošního roku, první kolo jednání začíná dnes odpoledne. Mezi nejsledovanější body patří druhé čtení zákona o státním rozpočtu na příští rok, kde lze ještě jednat o možných přesunech peněz mezi jednotlivými resorty. Schodek státního rozpočtu má v roce 2013 klesnout o 5 miliard na 100 miliard, přičemž celý deficit chce vláda pokrýt prodejem státních dluhopisů. Poslanci budou mimo jiné rozhodovat o vydání bývalého kolínského místostarosty Romana Pekárka, jenž byl nepravomocně odsouzen k 6 letům vězení za korupci. Dalším bodem jednání budou návrhy, které nebyly schváleny Senátem, případně vráceny prezidentem Václavem Klausem, např. jde o novelu zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty a o zákon o podpoře kinematografie. Na programu bude dále opětovné projednání novely zákona o zákazu vyvlastňování pozemků kvůli těžbě uhlí, novely zákona o legalizaci marihuany pro léčebné účely či předloha zákona o zvýšení platů ústavním činitelům a soudcům.
Před sídlem řecké parlamentní strany explodovala bomba
Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.
Ve Slovinsku se znovu protestuje
Na dříve prosperující zemi, která se s přijetím eura v roce 2007 stala součástí eurozóny, dolehla ekonomická krize. Davy lidí včera opět vyšly do ulic, například v hlavním městě Ljubljani se počet demonstrantů vyšplhal k několika tisícům a v Mariboru došlo k násilným střetům demonstrantů s policií, která použila na útočící demonstranty slzný plyn a vodní děla. Nespokojení Slovinci nesouhlasí s úspornými opatřeními, která zavedla vláda. Jednou z dalších příčin protestů je nespokojenost s korupcí ve státní správě. Mezi obviněnými je i slovinský premiér Janez Jansa. Slovinsko se navíc potýká se zvyšující se nezaměstnaností, v hlavním dvoumilionovém městě je až 200 000 nezaměstnaných.
Praha 7 nesouhlasí s nařízením soudu o referendu na novou radnici, podává ústavní stížnost
V současném sídle na Strossmayerově náměstí radnici Prahy 7 končí za 2 roky nájemní smlouva, na výběr nové budovy musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) vypsat radnice referendum. Zastupitelé Prahy 7 podali podle ČRo ústavní stížnost proti nařízení, protože referendum se má konat 11. a 12. ledna, ale dvoudenní referendum podle radnice je protizákonné.
Amnesty International: V jemenském Abyan byla ve velké míře porušována lidská práva
Světová lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) uvedla, že konflikt mezi vládou a militantní skupinou Ansar al-Sharia v jemenském regionu Abyan doprovázalo „katastrofické porušování lidských práv“. AI má disponovat desátkami důkazy o porušování práv mezi léty 2011 a 2012, kdy vláda „selhala při ochraně civilistů“. V listopadu 2011 militantní Ansar al-Sharia, jež má mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad regionem Abyan během politických nepokojů proti prezidentovi Al Abdullah Saleh, který následně odstoupil. Během bojů mělo na 250 000 lidí přijít o své domovy.
Nezávislé rádio Okapi končí v Demokratické republice Kongo, na východě země došlo k dílčí dohodě
Vysílání rádia Okapi, které poskytovalo nezávislé informace prostřednictvím čtyř světových jazyků, bude ukončeno. Přerušení vysílání kritizuje vedoucí stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) Roger Meece, především kvůli napjaté situaci na východě země. Podle OSN až jedna třetina obyvatelstva země rádio Okapi poslouchala. Rebelské hnutí M23, které obsadilo před několika dny hlavní město provincie Severní Kivu Goma, se stáhlo poté, co bylo dosaženo regionální dohody, vláda se zavázala s M23 jednat. Jestliže vláda nesplní do 48 hodin požadavky rebelů, mezi něž patří i propuštění politických vězňů, znovu obsadí město.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
OSN vyzývá k zastavení násilí v tuniském městě Siliana
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyzvala politické strany k dialogu, aby zabránily dalším nepokojům v tuniském městě Siliana, které propukly v polovině minulého týdne. Na 220 demonstrantů mělo být zraněno, OSN popsala zásah policie jako „nepřiměřený“. Podle komisařky Pillay jsou práva na svobodu slova a pokojného shromažďování základními lidskými právy, která musí být chráněna.
V Saudské Arábii narůstá nezaměstnanost a chudoba
Na 2 až 4 miliony obyvatel v Saudské Arábii žijí podle deníku Washington Post pod hranicí chudoby, nezaměstnanost stoupá především mezi mladými lidmi. Dvě třetiny saudské populace jsou mladší 30 let, z toho celé 3/4 nezaměstnaných jsou ve věku 20 – 29 let. Vysoká nezaměstnanost vznikla důsledkem rychlého populačního růstu, počet lidí bez práce se zvyšuje navzdory vzniku nových pracovních míst a sociálním programů. Saudský král Abdullah plánuje dát 37 miliard USD na rozvoj bydlení, zvýšení mezd, podporu v nezaměstnanosti a jiné sociální programy, královská rodina je saudskou společností dlouhodobě kritizována za příčinu současné nezaměstnanosti.
V Dubaji se koná mezinárodní konference o regulaci internetu
Delegáti ze 193 států se sešli v Dubaji na konferenci o telekomunikačních technologiích. Podle ředitele Mezinárodní telekomunikační unie OSN (ITU) Hamadouna Toure, která konferenci pořádá, je cílem zpřístupnit internet větší části populace prostřednictvím nových investic do infrastruktury. Některé velké společnosti označily konferenci za hrozbu otevřenému internetu, například společnost Google již zahájila internetovou petici Take Action s argumentem, že na jednání jsou zastoupeny pouze státy a nikoli firmy, uživatelé a vývojáři. ITU reagovala prohlášením, že společnosti budou mít možnost prezentovat svá stanoviska.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Světová banka zřídila v Džibutsku svůj úřad
Výkonná ředitelka Světové banky (SB) Inger Andersen zastupující Blízký východ a severní Afriku ustanovila v Džibutsku první trvalou instituci SB v zemi. Na zasedání s představiteli východoafrického státu zdůraznila příslib SB posílit koordinaci pomoci a tím dosáhnout ještě lepších výsledků v rámci rozvojového programu Djibuti vision 2035, který má za cíl snížit chudobu a zároveň poskytnout svým obyvatelům více blahobytu.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Irové by zavedli právo na potrat v případě ohrožení života matky
Podle veřejného průzkumu by 8 z 10 Irů přistoupilo k zavedení nové legislativy umožňující potrat, jestliže je život matky ohrožen. Irská vláda chce do vánoc rozhodnout, zdali k revizi zákonu přistoupí. Kritici tvrdí, že to povede k uvolňování mravů, přestože již před 20 lety Nejvyšší soud rozhodl, že ženy mají právo na potrat v případě ohrožení jejich života. Ústava katolického Irska možnost potratu odmítá, pět předchozích vlád nevyjasněnou situaci legislativně neřešila. Strany napříč politickým spektrem nejsou v otázce práva na potrat jednotné.
Egyptský prezident vyhlásil referendum o ústavě, soudci přerušili svou činnost
Egyptský prezident Mohammed Mursi vyhlásil referendum o návrhu nové ústavy, které je naplánované na sobotu 15. prosince. Soudci v čele s Nejvyšším ústavním soudem oznámili přerušení své práce důsledkem „psychologického nátlaku“. V neděli měli soudci rozhodovat o legálnosti ústavodárného sboru, nicméně po rozšíření pravomocí stojí hlava státu výše než soudní systém. Soudci dále odmítají dohlížet na vyhlášené referendum. Opozice návrh nové ústavy kritizuje a obviňuje prezidenta Mursiho z nedodržení slibů, referendu o ústavě měla předcházet společenská shoda na návrhu. Jestliže bude ústava schválena, do 60 dnů musí proběhnout nové volby.