Egyptský viceprezident Mahmoud Mekki rezignoval na svůj post. Jeho krok byl částečně očekáván, neboť nová ústava, která bude v Egyptě s největší pravděpodobností přijata, neobsahuje nic o existenci postu viceprezidenta. Viceprezident Mekki rovněž naznačil, že jeho odstoupení urychlily konkrétní politické kroky egyptského prezidenta Mursího, jenž je kritizován opozicí z nedemokratického chování a z podpory nové ústavy, která podle opozice dostatečně nezakotvuje sekularismus země a práva menšin. Viceprezident Mekki rezignoval v den, kdy v Egyptě proběhlo poslední kolo referenda o kontroverzní ústavě. Volební účast je podle odhadů ještě nižší než v kole prvním, kdy byla 32 %. Ústava však byla pravděpodobně schválena.
Archiv rubriky: Guard
Velká Británie by mohla rozmístit víc jednotek v Perském zálivu
Uvedl to britský premiér Cameron před návštěvou Ománu, kde plánuje uzavřít kontrakt o prodeji 12 stíhaček Typhoon v hodnotě zhruba 4 miliard USD. Návštěva Ománu premiérem Cameronem se koná jen několik týdnů poté, co Velká Británie uzavřela se Spojenými arabskými emiráty (SAE) dohodu o připravované obranné spolupráci. Rovněž vláda SAE vyjádřila zájem o nákup až 60 stíhaček Typhoon. „Co tu zejména v případě Spojených arabských emirátů vidíme, není jen plán na prodej stíhaček, ale významná dohoda o obranné spolupráci,“ uvedl premiér Cameron. Velká Británie by v Perském zálivu mohla rozmístit více jednotek i vzhledem k tomu, že příští rok stáhne 4 000 svých vojáků z Afghánistánu.
Prezident Putin: Rusko zajímá jen stabilita v Sýrii, ne režim prezidenta Assada
Ruský prezident Vladimír Putin naznačil, že Rusko zajímá pouze stabilita Sýrie, nikoli režim prezidenta Assada. „Bezpochyby je třeba změna, ale obáváme se o to, co by mohlo přijít po ní,“ uvedl prezident Putin. Prezident Putin nicméně nenaznačil žádnou změnu ruské politiky vůči Sýrii. Rusko v současnosti zůstává hlavním spojencem Sýrie a odmítá uložení sankcí Radou bezpečnosti OSN. Podle OSN se konflikt v zemi zhoršuje, jednotky syrské armády se mají stále více uchylovat k bombardování a mučení zajatců, rovněž se objevují zprávy o popravách zajatých vládních vojáků rebely.
Katar zajistí pro fotbalový šampionát 2022 klimatizované stadiony, investice přesáhnou 200 miliard USD
Katar, který v roce 2022 zajišťuje mistrovství světa ve fotbale, čelí pochybnostem, zda je vhodné pořádat šampionát v tak extrémních klimatických podmínkách. V létě se teploty v Kataru pohybují okolo 41 °C. Generální tajemník katarského výboru pro šampionát Hassan al-Thawadi však oznámil, že diváci se v Kataru budou cítit pohodlně. Katar totiž vyvíjí speciální technologii, která umožní ochlazovat jak celé stadiony, tak částečně i venkovní prostory. Katar podle deníku The Guardian plánuje v příštích 10 letech do přípravy šampionátu investovat přes 200 miliard USD. Podle generálního tajemníka al-Thawadiho budou rovněž kontrakty se stavebními firmami obsahovat klauzule o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, jejichž situace v Kataru často není uspokojivá.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců
V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.