Sjednocená opozice v Súdánu vyzývá ke stávkám a dalším protestům

Africké zemi se doposud protesty vyhýbaly. Poté, co se Jižní Súdán osamostatnil a země přišla o většinu svého státního rozpočtu, který tvořily příjmy z ropy, musel Súdán přistoupit k úsporným opatřením. Proti nim se v po celé zemi zvedla vlna protestů. Nyní opoziční politické strany podepsaly pakt vyzývající ke „kolektivnímu a poklidnému politickému boji ve všech podobách, včetně stávek a pokojných demonstrací, ke svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira“.

Řecko má nového ministra financí

Dle očekávání se jím stal Jannis Sturnaras. Předchozí kandidát Vasilis Rapanos odstoupil  poté, co se zhroutil 22. června ještě dříve, než byl uveden do úřadu. Sturnaras se chce údajně v co nejbližší době setkat s tzv. trojkou – představiteli Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise (EK) a MMF a začít pracovat na vyvedení Řecka z dluhové krize.

Evropská centrální banka by mohla snížit úrokové sazby na historické minimum 0,75%

Ke kroku ECB dojde pravděpodobně již dnes, především kvůli podpoře klesající ekonomiky eurozóny. Šéf ECB Mario Draghi však již dříve uvedl, že řešení dluhové krize musí začít u politiků a že ECB může jejich plán případně doprovodit podpůrnými opatřeními. Úroková sazba ECB dosud činí 1%.

Kuvajtský premiér, jenž minulý týden podal demisi, byl znovu pověřen sestavením vlády

Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah. Informovala o tom státní agentura KUNA. Tento krok má pomoci vyřešit politickou krizi země. Po vytvoření  nové vlády má emír formálně rozpustit Národní shromáždění a plánuje uspořádat nové parlamentní volby. Ty se s největší pravděpodobností budou konat po ramadánu, který letos začíná 19. července.

Britský Scotland Yard zadržel v důsledku protiteroristické operace v Londýně 6 osob

Pět mužů a žena ve věku od 18-30 let byli zadržení britskou policií kvůli podezření ze „spáchání, přípravy nebo podněcování k teroristickému činu“. Podle Scotland Yardu zatčení nesouvisí s nadcházejícími olympijskými a paralympijskými hrami. Během této akce budou zavedená bezprecendentní bezpečnostní opatření – dojde k mobilizaci asi 40 tisíc policistů.

Francie chce zvýšit příjmy rozpočtu o 7,2 miliardy eur zvýšením daní pro bohaté občany a velké firmy

Dodatečné příjmy jsou nutné kvůli nižšímu hospodářskému růstu, než se původně očekávalo. Nová socialistická vláda tak chce v rámci novelizace letošního rozpočtu zvýšit příjmy státní pokladny zvýšením daní. Jako hlavní prvky plánu vláda uvádí „mimořádné“ zvýšení daní pro bohaté domácnosti, které má přinést v letošním roce na 2,3 miliardy EUR a jednorázovou daň pro velké banky a energetické společnosti, které do státní pokladny přispějí částkou 1,1 miliardy EUR. Vláda deklaruje splnění fiskálních cílů v rámci požadavků EU, dle některých analytiků bude mít tento krok vliv na  důvěryhodnost Paříže a ovlivní postoj Francie vůči Německu.

Rumunští koaliční poslanci jednají o možném odchodu prezidenta Traiana Basescu

Uvedl to nový předseda poslanecké sněmovny Valeriu Zgonea, jenž byl citován agenturou AFP. Poslanci z vládnoucí středo-levé koalice údajně pořádají mimořádné zasedání ve čtvrtek a pátek, aby diskutovali o tom, jak zbavit středo-pravicového prezidenta Traiana Băsescu jeho politické moci. Tento týden již došlo k odvolání předsedy rumunského senátu. Minulý týden byl rumunský premiér Victor Ponta usvědčen z plagiátorství, své funkce se však nevzdal.

V Mexiku budou volební hlasy po volbě prezidenta přepočítány

Přepočítáním 54% všech hlasů se vychází vstříc levicovému kandidátovi Andresu Josému Lopez Obradorovi. Te již včera nařkl průběh voleb ze strany vítěze Enrique Peña Nieta za nečisté. Ten podle momentálních výsledků předčil p. Lopeze Obradora o 6% hlasů a měl by se tak stát novým mexickým prezidentem.

Francouzská armáda odevzdala Afgháncům kontrolu nad klíčovou afghánskou provincii Kapisa

Francie chce stáhnout většinu svých vojáků ze země do konce letošního roku a to přes nesouhlas Aliance, která se na summitu v Chicagu dohodla na stažení spojeneckých vojsk z mezinárodní operace ISAF do konce roku 2014. Kapisa je jednou z velmi nestabilních afghánských provincii severovýchodně od Kábulu. V minulém roce v Afghánistánu zemřelo  34 francouzských vojáků, všichni v této provincii.

Evropský parlament dnes zamítl mezinárodní smlouvu ACTA zaměřenou proti internetovému pirátství

Zamítnutí znamená, že smlouva v Evropské unii nevstoupí v platnost. Rozhodnutí předcházela řada protestů proti smlouvě v několika evropských zemích a hackerské útoky skupiny Anonymous. Smlouva ACTA byla vyjednána EU, USA, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem za účelem posílit dodržování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Její odpůrci však argumentovali tím, že značně omezí svobodu internetu.

Západní země požadují, aby Rusko poskytlo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl

Ruský deník Kommersant ve středu uvedl, že západní země v čele s USA požadují, aby Rusko udělilo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl a napomohlo tak ukončit syrskou krizi. Kreml však tento krok údajně neplánuje. Velmoci společně jednaly o situaci v Sýrii naposledy v sobotu v Ženevě, kde se shodly na tom, že země potřebuje přechodnou vládu.

Předseda rumunského senátu byl odvolán, opozice hovoří o převratu

Rumunští koaliční senátoři se Sociálně-liberálního svazu (USL) v úterý na mimořádném zasedání, které svolali, odvolali dosavadního předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Neboť jen předseda senátu může svolat mimořádné zasedání senátu, označil Blaga jeho odvolání za převrat. USL následně vybral nového předsedu, jímž se stal Crin Atonescu z koaliční Národní liberální strany. Tímto krokem pokračují spory mezi nynějším rumunským premiérem Victorem Pontou a prezidentem Traianem Băsescuem. Ústavní soud na konci června rozhodl, že zemi bude na summitu EU zastupovat prezident, nikoliv premiér. Některá rumunská média nyní zveřejnila informaci, že USL by se mohl kvůli tomuto sporu údajně pokusit o zbavení funkcí některých ústavních soudců. Aktuální dění v Rumunsku odsoudily USA i EU.

Japonsko: celkem 50 poslanců Demokratické strany podalo demisi

Současné vládě tak zůstane těsná většina 251 křesel v celkem 480 členné dolní komoře parlamentu. Poslanci Demokratické strany podali demisi poté, co byl dolní sněmovnou parlamentu schválen návrh zákona na zvýšení daně z přidané hodnoty. Pokud návrh zákona schválí také horní sněmovna parlamentu, do roku 2015 se DPH zvýší z 5% na 10%. Japonský premiér Yoshihiko Noda uvedl, že hlavním cílem je zejména snížit vysoký státní dluh. Demisi podal také Ichiro Ozawa, jedna z klíčových postav japonské politické scény a zakladatel Demokratické strany a zároveň oznámil plán na založení nové politické strany. Podle průzkumu veřejného mínění má tento krok podporu 15% japonské populace.

Austrálie a Indonésie se dohodly na spolupráci v boji proti pašování osob

Včera se na posílení spolupráce v prevenci a boji proti obchodování s lidmi dohodli australská premiérka Julia Gillard a prezident Indonésie Susilo Bambang Yudhoyono. Summit, který se konal v severoaustralském městě Darwin, byl svolán týden poté, co australský senát zamítl návrh azylového zákona. Prezident Indonésie zároveň požádal o propuštění 54 indonéských dětí a mladistvých, kteří byli zajati Austrálií po ztroskotání lodi, která měla převážet imigranty.

Barma: prezident země Thein Sein udělil amnestii dvěma desítkám politických vězňů

Krok je součástí série pro-demokratických reformních opatření v rámci posílení vnitropolitické stability země, které byly započaty v roce 2010. Předsedkyně opoziční strany Aung San Suu Kyi vyzvala k propuštění všech přibližně 330 politických vězňů. Velká část vysoce postavených politických vězňů byla propuštěna již v lednu tohoto roku. Mezi nimi byli například také organizátoři neúspěšného studentského protestu z roku 1988.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině

Ukrajinský parlament v úterý ve druhém čtení schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině, který podstatně rozšiřuje celkovou sféru užití ruského jazyka v zemi. Dokument podpořilo 248 členů Nejvyšší rady, minimální počet hlasů nutný k přijetí zákona byl 226. Pokud ukrajinský prezident zákon podepíše, získá ruský jazyk status regionálního jazyka tam, kde je rodným jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva, tedy ve 13 z 27 administrativně-územních jednotek Ukrajiny. Ukrajinská opozice vystupuje proti přijetí tohoto zákona, povede podle ní jen ke zhoršení konfliktu mezi ukrajinsky a rusky mluvícími občany. Podle různých průzkumů považuje jedna třetina až jedna polovina Ukrajinců ruštinu za svůj rodný jazyk.

Z integrace Venezuely do MERCOSUR nejvíce vytěží Argentina a Brazílie

Podle analytiků se tak oběma zemím otevře obchod do země velmi bohaté na ropu. To především díky tomu, že je momentálně venezuelská domácí produkce oslabena. Děje se tak především kvůli vlně znárodňování, která postihuje nejen ropné společnosti, ale i zemědělské podniky. Venezuela by se měla stát plnohodnotným členem MERCOSUR příští rok v červenci.

Levicový kandidát mexických prezidentských voleb žádá o přepočítání hlasů

Levicový kandidát na mexického prezidenta Andres Manuel Lopez Obrador se dožaduje přepočítání hlasů po té, co v nedělních prezidentských volbách skončil na 2. místě, hned za budoucím prezidentem Enriquem Peña Nietem. Podle něj p. Peña Nieto porušil zákony volebních kampaní. Dodal, že letošní volby nebyly čisté a férové.

Slovinsko by mohlo být šestým státem eurozóny, žádajícím o finanční pomoc EU

Zemi ohrožují potíže bankovního sektoru, především pak největší místní banky Nova Ljubljanska banka (NLB). Evropská komise (EK) dnes udělila Slovinsku povolení pomoci této bance částkou 382,9 milionu EUR, situace v zemi je však nadále nejistá. Náklady na správu dluhu v zemi rostou od února, u dluhopisů splatných v roce 2021 činí úroky nyní rekordních 6,1%. Slovinský premiér Janez Jansa v pátek uvedl, že země dělá vše proto, aby o zahraniční pomoc požádat nemusela. Minulý týden o finanční pomoc EU požádal Kypr.

Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm odchází do předčasného důchodu

Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm tak reaguje na sérii hrubých chyb, kterých se dopustila jeho služba při vyšetřování vražd tzv. Cvikovské neonacistické buňky „Zwickauer Neonazi-Zelle“. Kvůli likvidaci materiálů BND o pravicových extremistech se stala výzvědná služba v uplynulých dnech terčem ostré kritiky všech politických stran. Více než 13 let nebyla německými úřady odhalena činnost pravicově extremistické teroristické skupiny „Národně socialistické podzemí“ (NSU). Ta má být zodpovědna za sérii deseti vražd tureckých a řeckých občanů a rovněž za vraždu jedné policistky.

Spolkový ústavní soud rozhodne o budoucnosti Eura

Bezprostředně po pátečním hlasování ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě bylo ke Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe podáno několik ústavních stížností. Ten musí v příštích týdnech rozhodnout, zda je 700 miliardový záchranný fond ESM, evropský finanční pakt a z nich vyplývající finanční závazky Spolku, jednotlivých spolkových zemí, obcí a měst v souladu s německou ústavou. Stěžovatelé považují ESM za protiústavní z důvodu jeho časové neomezenosti, nedostatku demokratické kontroly a nepředvídatelných rizik finančních záruk, ke kterým se Německo zavázalo. V případě, že Spolkový ústavní soud shledá u obou zákonů rozpor s ústavou, bude muset být pravděpodobně přijata nová ústava tak, aby byla záchrana eura možná.