Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Archiv rubriky: Útvar
Francouzský prezident Sarkozy: Evropská unie nikdy neměla blíž k dezintegraci
Prezident Sarkozy se také zmínil o tom, že i když vyváznutí z krize bude trvat řadu let, k jejímu úspěchu je bezpodmínečně nutná větší integrace unijních členů. Dle jeho proslovu ve Štrasburku před několika týdny, stojí Evropa na pokraji nového dvourychlostního systému. První částí by se v budoucnu mohlo stát více federalizované jádro jednotné měny, druhou pak státy s vlastní měnou. Tato situace je však dle prezidenta nežádoucí a odporuje unijnímu mottu „jednota v rozmanitosti“. Francouzský prezident dále označil stávající situaci za jednu z nejzávažnějších v dějinách Evropy, kdy je nutné, aby státy potlačily své národní zájmy a byly solidární s problémovými regiony. Předseda Evropské centrální banky Mario Draghi opětovně vyzval členské státy ke snížení půjček a reformám hospodářství, nezmínil se však o žádné možné finanční pomoci ze strany ECB.
Rozhovory NATO s Ruskem o protiraketových opatřeních budou pokračovat
I přes nedávné neshody budou Rusko a Severoatlantická aliance dále pokračovat v rozhovorech o tzv. protiraketovém deštníku. Přesto se NATO vůči ruským výtkám k plánovanému projektu ostře ohradilo. Dle jeho představenstva má Rusko představu, že bude určovat plány celé organizace, aniž by se jí jakkoli samotné podřídilo.
Řecký parlament většinou hlasů přijal návrh nového rozpočtu
Pokud bude úsporný rozpočet úspěšně realizován, měl by zvýšit důvěryhodnost země u investorů. Hlavním důvodem, proč návrh podpořila opozice, je prý nutnost zachránit zemi před okamžitým bankrotem. Řecko si do budoucna klade ambiciozní cíle snížit zadlužení země k roku 2020 na 120% HDP. Hlasování bylo doprovázeno demonstracemi v aténských ulicích.
Irský rozpočet se zvýší o 1,6 miliardy eur
Irský ministr financí Michael Noonan oznámil, že vláda seškrtá své výdaje o celou miliardu eur. Zvýšení příjmu státního rozpočtu by mělo fungovat díky změně horní sazby DPH z 21% na 23%. Sazba daně z příjmu zůstane beze změny. Řešení krize eurozóny je teď pro irskou vládu zásadní – pokud se nepodaří zamezit růstu deficitů státních rozpočtů, Irsko nemá šanci na zlepšení své ekonomické situace.
Standard & Poor’s možná sníží rating Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura informovala, že pokud sníží nejvyšší známku AAA 15 zemím eurozóny, jak oznámila v pondělí, situace bude mít negativní dopad také na EFFS. Zemím jako Německo, Rakousko či Nizozemsko hrozí degradace o jeden stupeň, Francii dokonce o dva. Výsledné změny by měly být oznámené do tří měsíců.
Ochota Norů vstoupit do EU klesla na historické minimum
Neochota stát se 28. státem Evropské unie se v Norsku prolíná 80% společnosti, bez rozdílu mezi městem a vesnicí, či napříč generacemi. Političtí představitelé státu nyní nepovažují vstup do bloku evropských států za důležitý krok, naopak se díky krizi eurozóny otázce spíše vyhýbají. Norsko se však stalo členem tzv. schengenského prostoru a s EU ekonomicky úzce spolupracuje.
Do středeční stávky českých pedagogů se zapojí 1600 škol
Co se počtu zapojených kantorů týče, číslo stouplo na 20 tisíc. Nejméně spokojených zaměstnanců je přitom v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Hlavním důvodem je změna platebních tarifů, kdy o platu kantora má nově rozhodovat ředitel školy a ne dosavadní délka praxe. Největší obavy mají starší kantoři, kterým by plat mohl klesnout až na nástupních 20 tisíc. Minimální účast by měla být zaznamenaná v hlavním městě Praze.
Americký senátor Mccain varoval ruského premiéra Putina
Po včerejších masových demonstracích v ruských ulicích, které byly způsobené nespokojeností s výsledky nedělních voleb a výhrou strany Jednotné Rusko, interpetoval americký senátor a bývalý kandidát na prezidenta McCain situaci v Rusku slovy, že by mohlo dojít k tzv. arabskému jaru i v tomto regionu. Senátor také komentoval možné zhoršení vztahu mezi Ruskem a Západem díky několikatisícovým stížnostem na volební podvody. Premiér Putin ve svém oficiálním proslovu uvedl, že stranu čekají po prezidentských volbách v březnu velké personální změny. Moskvu prozatím před demonstranty střeží vojsko ministerstva vnitra, jež si klade za cíl udržet v ruské metropoli pořádek.
Ekologičtí aktivisté pronikli do francouzské jaderné elektrárny
Aktivistům světově známe ekologické organizace Greenpeace se dnes povedlo dostat do elektrárny v Nogent-sur-Seine. Vláda vydala prohlášení, že zajištění bezpečnosti areálu selhalo v době, kdy se deseti aktivistům povedlo vylézt na budovu jednoho z reaktorů za účelem rozvinutí transparentu. Ten měl ukázat, že bezpečná jaderná energie neexistuje. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy akci aktivistů kritizoval. Uvedl, že zveřejní všechny audity prověrek jaderných elektráren, které proběhly po japonské katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. Omezit jadernou energetiku však ve Francii nehodlá.
Americký viceprezident Joe Biden přistál v Řecku
Na pondělní schůzce se zástupce americké hlavy státu měl sejít s řeckým prezidentem Karolosem Papouliasem a premiérem Lucasem Papademosem, jehož nová prozatímní vláda se snaží zastavit ekonomický otřes země, který má dominový efekt po celém světě. Řecký premiér se již několik týdnů snaží zavést kontroverzní záchranný balík, na kterém se dohodl s vůdci předních unijních ekonomik, za účelem záchrany řeckého hospodářství. Další zastávkou na programu amerického viceprezidenta je Turecko, kde bude nést poselství větší politické a sociální svobody.
Italský premiér Mario Monti představuje Evropskému parlamentu plánovaný rozpočet
V pondělních rozhovorech by měl italský premiér představit EP svůj návrh na rozpočet, který počítá s 30 miliardami eur vycházejícími z daní, škrtů vládních výdajů a snížení budoucích důchodů v průběhu následujících dvou let. Samotných 20 miliard by přitom mělo být zajištěno z vládních škrtů společně s novým výpočtem důchodů italských pracovníků. Měla by se také posunout hranice odchodu do důchodu.
Začal rozhodující týden rozhovorů o východiscích z krize eurozóny
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová dnes započali rozhovory o východisku z krize, aby ustálili své názory před summitem Evropské unie, který proběhne v pátek. Toto zasedání má být pro celý vývoj eura v rámci krize zásadní. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie si přeje zachovat jistou suverenitu státu. Prezident Sarkozy prohlásil, že si Evropskou unii bez eura nedokáže představit. Je proto nutné, aby Francie společně s Německem zajistila stabilní zónu. Do probíhajících rozhovorů bude zapojen také americký ministr financí Timothy Geithner a představitelé Evropské centrální banky.
Volby v Rusku vyhrála stávající strana premiéra Putina
Volby, u kterých se předpokládalo, že ukážou preference voličů před nadcházejícími prezidentskými volbami v březnu, však pravděpodobně lídra strany zklamaly. Z 64% podpory, které se straně Jednotné Rusko dostalo v roce 2007, preference spadly na cca 50%. Strana tak nezajistila 2/3 většinu, kterou potřebuje pro změnu ústavy.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
V Rusku probíhají parlamentární volby
Ve volbách se rozhodne o podobě dolní komory parlamentu Ruské federace pro příštích pět let. Nezávislá monitorovací skupina Golos zaznamenala kolem pěti tisíc stížností na porušování zdejšího volebního práva. ruský premiér Vladimír Putin obvinil zahraniční síly z vměšování se do příprav voleb. Skupina Golos, která nepodporuje žádnou stranu, je primárně financována Spojenými státy americkými a Evropskou unii.
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Britský premiér David Cameron hrozí blokováním francouzsko-německých snah
Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
Evropská centrální banka naznačuje opatření, pokud eurozóna příjme fiskální dohodu
ECB oznámila, že je schopná jednat agresivně v boji s dluhovou krizí, pokud se příští týden představitelé eurozóny dohodnou na mnohem důkladnějších kontrolách státních rozpočtů těchto 17 zemí. Pokud bude dohoda o fiskálním konceptu uskutečněná, mohly by se země vydat na cestu k prohloubení ekonomické integrace eurozóny, čímž by se podařilo dosáhnout konkrétnější představy o dalším vývoji tohoto uskupení. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble řekl, že na summitu Evropské unie navrhne dát stranou státní dluhy přesahující 60% HDP země do speciálních fondů, kde by byly splácený v průběhu následujících 20 let.
Zákaz přijímání úplatků v Evropském parlamentu
Evropský parlament má ve čtvrtek přijmout návrh nového kodexu chování, který by zakazoval přijímat dary vyšší hodnoty než 150 eur. Poslanci musí dále ohlásit své příjmy z posledních třech letech před jmenováním do funkce a zveřejnit veškeré příjmy z jiných činností, přesahující 5.000 eur ročně. Musí také předložit seznam svých ekonomických zájmů, popisovat jejich aktivity mimo politickou práci nebo zaznamenat účast v každé skupině či sdružení.
Stávka ochromila chod Velké Británie
Díky včerejší stávce zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku například nefungovala městská hromadná doprava a bylo zavřeno více jak 60% škol. Britský premiér David Cameron nesouhlasí s požadavky odborů a věří, že vláda učinila promýšlené kroky, když se rozhodla snížit zaměstnanecké platy.
Ve Francii proběhl soud se somálskými piráty
Pět mužů ve věku od 21-36 let bylo odsouzeno za napadení francouzské jachty v Adenském zálivu a únos dvojce francouzských turistů v roce 2008. Za propuštění zajatců tehdy žádali 1.5 milionu eur. Trest byl vyměřen na 4-8 let, dle stupně provinění. Jeden ze soudních obhájců uvedl, že je to poprvé od 18. století, kdy se ve Francii soudil případ pirátství.
Atentátník Breivik nebyl během činu příčetný
Tak usoudila dvojce psychiatrů, u které norský atentátník, jenž způsobil před 4 měsíci smrt 77 lidí, prošel řadou testů. V době kdy vraždil, trpěl prý psychózou a paranoidní schizofrenií. Zprávu dále posoudí rada pro forenzní medicínu, která závěr může přijmout, či zamítnout. Státní zástupce Svein Holden však zdůraznil, že závěr tohoto vyšetřování nebude mít na připravovaný soud s norským vrahem vliv.