Žalobce soluňského soudu prvního stupně v pondělí obvinil bývalého soluňského starostu Vassilise Papageorgopoulose z praní špinavých peněz. Stejná obvinění byla podána proti jeho komplicům – bývalému městskému generálnímu tajemníkovi a bývalému náměstkovi primátora. Žaloby byly založeny na výsledcích šetření bankovních účtů a prozkoumání majetků jednotlivců zapletených do této kauzy. Celková zpronevěřená částka se odhaduje na 8 milionů eur. Obžalovaný starosta bude brzy svědčit před soudem.
Archiv rubriky: Útvar
Srbsko je na cestě k získání statusu kandidátské země EU
Tuto zprávu dnes uvedl evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Podmínkou však zůstává další pokrok v dialogu s Kosovem o praktických problémech. Stejně tak je třeba upevnit dohodu o řešení regionální spolupráce s cílem Srbska dosáhnout statusu kandidátské země.
Ratingová agentura Moody’s potvrdila dosavadní rating Polska
Polsku tak zůstalo hodnocení A2 se stabilním výhledem. „Za zachováním stávající úrovně stojí důvěryhodná strategie fiskální konsolidace prováděná vládou a záruky země, jakými jsou například přístup k flexibilní úvěrové lince Mezinárodního měnového fondu,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Hlavním faktorem, který ovlivnil rozhodnutí potvrdit polský rating je pozoruhodná odolnost polské ekonomiky v globální úvěrové krizi a její rychlé zotavování po krizi.
Evropská unie žádá Maďarsko o zrušení návrhu zákona ohrožujicího nezávislost centrální banky
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso požádal maďarského premiéra Viktora Orbána o stažení návrhu zákona, o němž kritici říkají, že může vést k ohrožení nezávislosti centrální banky. „Dva právní předpisy zákona musí nezbytně odpovídat normám Evropské unie před schválením maďarským parlamentem,“ řekl prý Barroso. Vládnoucí maďarská strana Fidesz navrhla určité změny zákona v pondělí, některé klíčové záležitosti ponechala však beze změny. „Příčiny maďarských finančních a ekonomických problémů lze vystopovat v domácích politických rozhodnutích a je na vládě aby tyto problémy vyřešila,“ uvedl pan Barosso v dopise maďarskému premiérovi.
Lichtenštejnsko vstupuje do schengenského prostoru
K dnešnímu dni se Lichtenštejnsko stalo nejnovější zemí schengenského prostoru, zóny bez kontrol na vnitřních hranicích, uvedlo tiskové středisko Evropské komise. Více než 400 milionů Evropanů z 26 evropských zemí nyní nemusí absolvovat hraniční kontroly v rámci tohoto prostoru. „Spojení s Lichtenštejnskem dnes napomohlo rozvoji jednoho z nejvíce ceněných úspěchů EU,“ řekla Cecilia Malmström, evropská komisařka pro vnitřní věci.
Lichtenštejnsko podepsalo Schengenské dohody o přidružení s Evropskou unií dne 28. února 2008. Rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích bylo provedené Radou Evropské unie dne 13. prosince 2011 po konzultaci s Evropským parlamentem a po zhodnocení v příslušných oblastech. Země je tak připravena na plné dodržování schengenských pravidel.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
„Můžeme se rozloučit s Evropou,“ tvrdí politický představitel Srbů na severu Kosova.
Víceprezident tzv. Severního svazu měst a obcí Marko Jaksic tak reagoval na dřívější prohlášení německé kancléřky Angely Merkel. Ta uvedla, že pokud Srbsko stojí o vstup do Evropské unie, musí zrušit své paralelní instituce na území Kosova. Podle srbrského politika je však Kosovo odvěkou součástí Srbska a srbské orgány v Kosovu by proto neměly být odstraněny. „Pokud nás Evropa nutí vzdát se Kosova, nepotřebujeme jí,“ tvrdí politik.
Německý ministr zahraničí: „Velká Británie je nepostradatelným partnerem EU.“
Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí, prohlásil, že bude třeba „postavit most přes rozbouřené vody“. Po jednáních se svým britským protějškem Williamem Haguem oznámil, že Německo a Británie je na dobré cestě k vyřešení sporů ohledně nového fiskálního paktu, jehož návrh byl již dříve v tomto měsíci Brity zamítnut. Při dobré vůli obou stran je však dle německého ministra možná konečná dohoda. Pan Hague však zdůraznil, že Spojené království by muselo vymezit regulace vztahující se na Londýn. Německo se tak jednáním s Británii snaží zmírnit napětí mezi ostrovním státem a zbývajícími členy Evropské unie.
Velká Británie bojkotuje požadované navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu
Země Evropské unie se zavázaly poskytnout 150 mld. eur pro Mezinárodní měnový fond. Velká Británie však tento krok bojkotovala, důsledkem čehož se během včerejší telekonference ministrů financí EU nepodařilo dosáhnout původního cíle 200 miliard eur. Zatímco země eurozóny, mezi jinými Německo, Itálie a Španělsko, se rozhodly nabídnout pomoc, britská vláda s takovýmto postupem nesouhlasí. Požaduje navýšení prostředků nejen za pomoci evropských států, ale především pak za pomoci skupiny G20. Dle britského názoru by měl MMF podporovat země, ne měny.
Začalo čtyřdenní jednání o vystěhování demonstrantů skupiny „Occupy London“
Řízení začíná poté, co protestní skupina bojující proti podnikové chamtivosti ignorovala výzvy k demontáži stanů a opuštění prostorů veřejných komunikací. Správa města Londýn oznámila, že spousta informací, kterými skupina disponuje, nemá pravdivý základ. Právní zástupce David Forsdick prohlásil, že žaloba na skupinu byla podána na „ochranu práv a svobod jiných“. Nesnaží se však zabránit mírumilovnému protestu proti finančnímu sektoru, ani o ochranu bank. Demonstranti prozatím táboří u katedrály svatého Pavla v Londýně.
Španělský premiér usiluje o velké snížení státního deficitu
Konzervativní španělský premiér Mariano Rajoy plánuje v příštím roce snížení rozpočtového deficitu o 16,5 miliard eur. Toto oznámení učinil ve svém inauguračním projevu k parlamentu jako nový vůdce španělské vlády. Minulý měsíc vyhrála jeho strana volby s velkým náskokem, především díky plánům snížit aktuální míru španělské nezaměstnanosti, která dnes činí 23%. Dalším krokem by mělo být zavádění nízkých firemních daní.
Šéf Evropské centrální banky : „Situací mezi EU a Velkou Británii jsem zklamán.“
Mario Draghi, šéf ECB, dnes uvedl, že je zklamán spory mezi Spojeným královstvím a Bruselem způsobenými odmítnutím Británie se připojit k fiskálnímu balíčku na záchranu dluhové krize bloku. „Británie rozhodně ukazuje schopnost provést fiskální korekci mimořádné velikosti. Mojí obecnější reakcí na tuto situaci je, že je to smutné. Myslím, že Velká Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Spojené království,“ uvedl v rozhovoru pro Financial Times. Dále uvedl, že je důležité obnovit důvěru lidí – občanů i investorů. To však nelze dosáhnout tím, že bude zničená důvěryhodnost ECB.
Rozkol v eurozóně ohledně nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou
Eurozóna čelí novému rozdělení poté, co jeden z nejvyšších představitelů Evropské centrální banky uvedl, že banka by neměly být používána k financování národních dluhů a že pokud by byl nucená, znamenalo by to konec jednotné měny. Člen představenstva Juergen Stark, který překvapivě oznámil odstoupení z ECB na začátku tohoto roku, uvedl že právě neshody nákupu dluhopisů centrální bankou stály za jeho rozhodnutím. Pan Stark dále řekl, že nesouhlasí s dosavadním řešením krize eurozóny. Zvláště kritizoval použití měnových opatření, nebo velkoobchodní nákup státních dluhopisů ze strany ECB, který má zachránit situaci.
Řecko chce znovu projednávat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandropolis
Řecký ministr životního prostředí, energetiky a změny klimatu George Papakonstantinou uvedl, že Řecko je připraveno znovu projednat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandroupolis s cílem dokončení ropovodu, informoval řecký reportér.
Minulý týden se bulharská vláda rozhodla opustit bulharsko-řecko-ruský projekt na výstavbu ropovodu z důvodu, že je to finančně a ekonomicky neproveditelné a že se nelze řídit podmínkami dohody z roku 2007. Ministr dále poznamenal, že projekt byl pro Řecko významný a země je ochotná pracovat na jeho realizaci. Bulharský ministr financí Simeon Dyankov minulý týden uvedl, že země bude usilovat o ukončení trojstranné mezivládní dohody.
Dnes probíhá jednání EU s Ukrajinou
Čtyři roky po započetí rozhovorů o budoucím přidružení Ukrajiny k Evropské unii jsou vyhlídky na konečný podpis smlouvy stále nejasné. Ačkoliv by se dnes měly projednávat finální smlouvy, dle některých představitelů EU nebudou s určitostí parafovány. Evropská unie chce tak vyvíjet tlak na ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby nechal propustit z vězení svou politickou oponentku Julii Tymošenko. Ačkoliv prezident v pátek prohlásil, že se Ukrajina přizpůsobí pro účel dohody, unie nebude reagovat, dokud se situace nevyjasní. Jakákoliv dohoda by však musela být následně ratifikována parlamenty všech 27 členských států.
Německo nejspíš přispěje plnou částkou do Evropského stabilizačního mechanismu
Oznámil to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Dále uvedl, že čím dříve a čím více bude splacený základní kapitál Evropského stabilizačního mechanismu,tím více se získá důvěra na finančních trzích. Evropští představitelé se minulý týden dohodli na urychlení zavedení ESM, ten by tak měl začít fungovat od poloviny roku 2012 jako součást opatření, jejichž cílem je skoncovat s dluhovou krizí. ESM nahradí dočasný záchranný fond (Evropský nástroj finanční stability) a bude mít efektivní úvěrovou kapacitu 500 miliard eur.
Ministři financí EU budou dnes hovořit o bilaterálních půjčkách MMF
Během pondělní telekonference ministrů financí Evropské unie se bude řešit téma bilaterálních půjček unijních států Mezinárodnímu měnovému fondu, s jehož pomocí by mohly být dotovány členské státy postižené krizí státních rozpočtů. Diskuze by se měla zabývat také „Evropským stabilizačním mechanismem“, který by měl čítat na 500 miliard eur. Tento trvalý fond by měl pomoci státům eurozóny z finanční krize. Fond by měl od příštího roku fungovat na principu kvalifikované většiny místo dosavadní jednomyslnosti v hlasování. Cílem této změny je zabránit malým zemím blokovat zásadní rozhodnutí.
USA a EU vyzvaly Bělorusko k propuštění vězňů
Spojené státy a Evropská unie vyzvaly Bělorusko k propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů a vyjádřily znepokojení nad zhoršujícími se podmínkami dodržování zdejších lidských práv v tomto roce. „Za posledních 12 měsíců byli běloruskými orgány uvězněni pokojní demonstranti a byly potlačeny všechny nenásilné protesty,“ tvrdí ve společném prohlášení americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a vysoká představitelka EU Catherine Ashton. Prohlášení přišlo dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na dva běloruské představitele, kteří byli zapojení do stíhání aktivisty lidských práv Alese Belyatsky. Obě představitelky Západu dále vyjádřily znepokojení nad novými zákony, které budou nadále omezovat základní občanské svobody shromažďování, sdružování a projevu.
Akciové trhy jsou pod tlakem
Evropské akcie a euro jsou dnes pod tlakem v návaznosti na nové varování ratingových agentur o dluhové krizi eurozóny, zatímco zpráva o smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila vyvolala obavy z regionální nestability v Asii. Euro spadlo o 0,1 procenta na 1,3022 dolarů, ne tak daleko od 11-měsíčního minima 1,2944 dolarů z minulého týdne. Panují především obavy, že plánované snížení hodnocení pro několik evropských zemí agenturou Fitch by mohlo zabránit pokroku při řešení dluhové krize eurozóny.
V Asii investoři hledali v dolaru bezpečné útočiště potom, co bylo oznámeno, že severokorejský vůdce Kim-Čong-il je po smrti. Zpráva přišla v době, kdy jsou finanční trhy již značně oslabené.
Boje mezi demonstranty a armádou v Egyptě pokračují již třetím dnem
Střety mezi protestujícími a vojáky pokračovaly přes noc a dochází k nim i nadále – dnes již bylo zabito 10 lidí. Demonstranti požadují, aby se vojenská vláda ihned vzdala moci a předala zemi do rukou civilní správy. Egyptská armáda zřídila kolem náměstí Tahrir, již tradičního centra povstání, bariéry a zátarasy.
Zemřel ex-prezident České Republiky Václav Havel
Dnes v ranních hodinách zemřel bývalý prezident České republiky Václav Havel. Ten výrazně přispěl k pádu totalitního režimu v roce 1989 a stal se posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).
Americká armáda dokončila odchod z Iráku
Irák k dnešnímu dni opustili poslední američtí vojáci. Konvoj se prozatím přesunul do sousedního Kuvajtu. Stalo se tak po téměř devíti letech války, která byla oficiálně ukončená ve čtvrtek. Ačkoliv dle amerického prezidenta Baracka Obamy můžou vojáci opustit zemi se vztyčenou hlavou, dle místních politiků zde Američané zanechali chaos. Část Iráčanů se bojí o bezpečnost země, hlavním problémem však zůstává minimální přístup běžných občanů k elektřině a nedostatek nových pracovních míst.
EU omezila pohyb rybářů na moři, ti se bouří
Ministři zemědělství a rybolovu Evropské unie se včera dohodli na omezení doby, kterou mohou trávit rybářské lodě na moři. Tento krok by měl chránit rybí populace před další devastací. Rybáři i ekologové jsou však rozhořčení. Zatímco některé kvóty byly sníženy o 20-30%, jiné ministři navýšili o 200% oproti minulému roku. Ekologové se tak bojí dalšího nadměrného rybolovu a upozorňují, že schválené kvóty jsou vyšší než ty, které doporučila Evropská komise. Rybářům byla zkrácena povolená doba na moři asi o 10%. Ti se tak teď bojí o svou životaschopnost v tomto odvětví.