V noci z pátku na sobotu ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab svou základnu na jihu Somálska, v přístavu Kismayu, kterou měla v držení přes pět let. Somálská armáda spolu s keňskými jednotkami na povstalce letecky zaútočila v pátek večer. Druhý den mluvčí Al-Shabaab Sheikh Ali Mohamud Rage potvrdil, že se rebelové z města stáhli a slíbil, že Kismayu dobijí zpět. Somálská a keňská armáda uvedla, že dva regionální velitelé povstalců Sheikh Hassan Yakub a Sheikh Abdikarim Adow byli zabiti. Al-Shabaab to odmítla. Militantní skupina formálně v únoru deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaidou. V posledních měsících jsou povstalci pod tlakem útoků jednotek Africké unie (AU). Analytici ale varují před předčasnými oslavami, očekává se, že Al-Shabaab se svých klíčových pozic jen tak nevzdá.
Archiv rubriky: Útvar
Náměstek ministra v Keni byl obviněn z podněcování násilí, jde již o druhý případ
Ferdinand Waititu, náměstek ministra pro vodní zdroje, byl ve čtvrtek obviněn z podněcování etnického násilí na okraji hlavního města Nairobi. Podle obžaloby měl podněcovat k vyhnání etnické skupiny Maasai z oblasti Kayole. Dva lidé byli v následných bojích zabiti, policie nyní vyšetřuje, zdali projev Waititu měl na rozdmýchání násilí vliv. Náměstek ministra se za svůj výrok později omluvil. Přitom na začátku září odvolal prezident Mwai Kibaki asistenta ministra pro živočišnou výrobu Dhadho Godana, který měl podněcovat násilí, při němž zemřelo na 100 lidí. Godana nebyl shledán vinným a byl propuštěn na kauci. Země se obává dalších nepokojů. V březnu příštího roku se mají konat prezidentské volby, přičemž při posledních v roce 2007 zemřelo v povolebním násilí na 1200 lidí. Volby jsou totiž událostí, při níž vzrůstá v Keni počet násilných střetů. Politická loajalita je ve východoafrické zemi založena spíše na kmenové příslušnosti než politické ideologii.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Deficit Tuniska by měl příští rok dosáhnout 6 % HDP
Podle šéfa centrální banky Tuniska Chadli Ayari, který byl jmenován do funkce v červenci letošního roku, by se měl příští rok státní schodek snížit na 6 % HDP z 6,6 % v letošním roce. Ayari rovněž uvedl, že zotavení ekonomiky země po jasmínové revoluci bude trvat déle, než se původně očekávalo. Ekonomický růst pro rok 2013 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %, zatímco vláda optimisticky predikuje 4,5 %. „Ani rok 2014 nebude plně rokem, kdy bude ekonomika Tuniska na předrevoluční úrovni. Stále to bude rok přechodu a oživení,“ uvedl Ayari. Hospodářský růst země je navíc navázán na eurozónu a její krize proto nepřispívá oživení severoafrického státu.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
Malema byl uznán vinným, u soudu kritizoval jihoafrického prezidenta Zumu
Bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy Julius Malema byl ve středu odsouzen za zpronevěru peněz z veřejného rozpočtu v provincii Limpopo. Julius Malema u soudu vinu odmítl a označil Jihoafrickou republiku za „banánovou republiku, které vládne negramotný prezident“. Po jednání soudu byl bývalý politik propuštěn na kauci ve výši 1200 USD. Další jednání soudu bylo stanoveno na 30. listopadu. Na podporu Malemi se sešly stovky lidí, kteří celý proces považují za politicky motivovaný.
Guiney se podařilo vyjednat odpuštění dluhu ve výši 2,1 miliard USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) odpustí silně zadlužené západoafrické zemi dluh v hodnotě 2,1 miliard USD. V současnosti se zahraniční dluh Guiney pohybuje kolem 3,2 miliard USD, odpuštění bude tak znamenat snížení dluhu o dvě třetiny. Pomoc MMF a SB je určena k nastartování rozvojových projektů v zemi.
Burkina Faso plánuje otevřít šest nových dolů
Podle ministra pro těžbu Salif Lamoussa Kabora by v Burkině Faso mělo vzniknout hned 6 dolů, které zdvojnásobí příjmy z nerostného bohatství. Vláda rovněž chce připravit novou legislativu, která bude těžbu regulovat. Podle současného návrhu zákona bude muset každá těžařská společnost odvést 20% daň z nákupu licence a vláda plánuje i další daňové změny, které mají přinést více peněz do rozpočtu. V současnosti tvoří příjem z nerostného bohatství asi 12,7 % HDP. „S navýšením počtu dolů na 14 bychom se měli dostat na 20 až 25 % HDP. To je náš cíl,“ uvedl ministr Kabora. Země má velké zásoby drahých minerálů a zinku.
Arabský fond poskytl Tunisku půjčku v hodnotě 176 milionů USD
Úvěr, který severoafrická země získala, je určen na reformu finančního a bankovního systému. Část půjčky má rovněž jít na podporu platební bilance Tuniska a posílení devízových rezerv. Podle centrální banky získalo Tunisko úvěr s 1% úrokem. Ekonomika země se stále zotavuje z jasmínové revoluce, která odstartovala arabské jaro.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Maroko získalo od Světové banky úvěr v hodnotě 300 milionů USD
Světová banka (SB) schválila severoafrické zemi úvěr ve výši 300 milionů USD, který je určen na podporu zaměstnanosti mladých lidí, podpoře rovných příležitostí pro muže a ženy a snížení dopadu krize eurozóny. Nezaměstnanost mladých lidí přesahuje v Maroku přes 30 % a negramotnost žen je na venkově až 80 % žen. Skoro čtvrtina z 33 milionové populace žije v chudobě. Centrální banka Maroka předpokládá, že ekonomický růst se v letošním roce bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Navíc země má nejvyšší schodek státního rozpočtu od roku 1990, který tvoří skoro 53 % HDP. Ekonomika Maroka je úzce navázána na eurozónu, jejíž krize zasáhla i příjmy severoafrické země z cestovního ruchu. Na začátku září schválila Africká rozvojová banka (AfDB) půjčku v hodnotě 800 milionů USD na podporu obnovitelných energetických zdrojů.
Kritik jihoafrického prezidenta čelí obvinění u soudu, na jeho podporu se sešly stovky lidí
Julius Malema, bývalý člen vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a jeden z největších kritiků jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy, ve středu stane před soudem, kde čelí obvinění ze zpronevěry veřejných peněz. Podvodu se měl dopustit v hlavním městě provincie Limpopo Polokwane, kdy měl uzavřít nevýhodnou smlouvu na výstavbu infrastruktury a zpronevěřit 6,3 milionů USD. Spolu s ním byli obviněni i čtyři podnikatelé, všichni to ale odmítají. Na podporu Malemi se sešlo několik stovek lidí, kteří považují celý proces za politicky motivovaný. Podle jihoafrického finančního úřadu dluží Malema přes 2 miliony USD na daních, obvinění, kterým čelí bývalý politik u soudu, ale nemá mít s daňovými úniky nic společného.
V Tanzanii má dojít k restrukturalizaci státní petrolejářské společnosti a regulaci odvětví
Tanzanie plánuje restrukturalizovat státní petrolejářskou společnost The Petroleum Development Corporation (TPDC), aby východoafrická země mohla lépe regulovat své zásoby zemního plynu. Společnost TPDC má být rozdělena na dvě samostatné, přičemž jedna bude působit jako regulátor v rychle rostoucím odvětví průmyslu a druhá se stane obchodní ropnou firmou. „V současnosti pracuje TPDC na bázi střetu zájmu, když pracuje jako regulátor a investor zároveň,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro státní podniky Zitto Kabwe. V červnu země ztrojnásobila odhad zásob zemního plynu, Tanzanie proto chce vytvořit legislativu, která povede k regulaci ropného průmyslu. Oblast východní Afriky se v posledních letech stala potenciálním producentem ropy a zemního plynu, když v roce 2006 byla objevena ložiska ropy v Ugandě, následně zásoby zemního plynu oznámila i Tanzanie, Mosambik a Keňa.
Mezinárodní měnový fond předvídá růst Keni, ohrozit ho mohou jen volby
Ekonomický růst by v letošním roce a roce nadcházejícím měl být podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) větší než 5 %. Vzrůstající inflace a propad keňského šilinku v roce 2011 snížily odhad růstu z 5,8 % na 4,4 %. Podle MMF mohou růst východoafrické země ohrozit jen nadcházející prezidentské volby, které se mají konat v březnu příštího roku. Po posledních volbách v roce 2007 propuklo násilí, v němž zemřelo na 1200 lidí. Inflace v Keni se snižuje již od prosince a investoři znovu začínají ve východoafrické zemi investovat. Keňské ministerstvo pro hospodářské plánování odhadlo ekonomický růst mezi 3,5 až 4,5 %, zatímco ministerstvo financí je optimističtější a očekává růst 5,3 %.
Podle americké studie jsou útoky dronů v Pákistánu nevhodné
Univerzita Stanford vypracovala odbornou studii podle které jsou útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu nevhodné. Drony podle americké studie zabíjí příliš mnoho civilních obyvatel a obyvatelstvo značně traumatizují. Studie také poukazuje na fakt, že jen 2% zabitých americkými drony představují cíle z kategorie „High level“. Kampaň amerických bezpilotních letadel je přitom zdůvodňována právě útoky na cíle z kategorie „High level“. Útoky bezpilotních letadel jsou také sporné z pohledu mezinárodního práva a vyvolávají neshody mezi USA a Pákistánem.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.