Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Archiv rubriky: Útvar
Nezaměstnanost ve Velké Británii stoupla na 17-leté maximum 8.4%
Dokládají to oficiální údaje zveřejněné ve středu. Oproti 4. čtvrtletí 2011 však nezaměstnanost stoupla pouze o 0,1%. Nyní je ve Velké Británii 2,67 milionů nezaměstnaných, ekonomicky aktivních obyvatel.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Syrská armáda obsadila město Idlib
Syrská armáda získala podle agentury PressTV plnou kontrolu nad městem Idlib na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic po 4 dnech bojů s rebely. Podle syrských úřadů došlo k zabití nejméně 50 „teroristů“. Těžké boje jsou nadále hlášeny v oblasti města Deraa na jihu Sýrie.
Vojenské letectvo Mauritánie podniklo nálet na severu Mali
Mauretánské letectvo podniklo nálety na cíle v severním Mali proti bojovníků teroristické sítě Al Quaeda, ovšem úřady Mali hlásí selhání úderu a zasažení civilních cílů, při kterých zahynuli dva lidé.
Došlo k sebevražednému útoku v prezidentském paláci v Somálsku
Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo v hlavním městě Mogadišo v prezidentském paláci, zabil podle mírové mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) 4 lidi. K útoku se přihlásili povstalci z islamisitckého hnutí al Shabaab, jehož mluvčí pro vojenské operace Abdiasis Abu Musab uvedl, že došlo k zabití nejméně 17 lidí a k zranění dalších 30 s tím, že v nejbližší budoucnosti budou následovat další útoky. Somálská policie pak uvádí 5 mrtvých a 10 zraněných.
Ratingová agentura Fitch zlepšila rating Řecka na B- se stabilním výhledem
Z „dočasné platební neschopnosti“ se nyní rating Řecka zvýšil na B-. Tento krok je spojen s dokončení restrukturalizace řeckého dluhu výměnou části dluhopisů soukromých investorů. Rating přesto nadále zůstává ve velmi spekulativním pásmu a týká se pouze nově vydaných dluhopisů podle řeckého zákona. Pokud jde o dluhopisy vydané dle zahraničních zákonů, u kterých nebyla ještě výměna dohodnuta, zůstává rating v kategorii C.
OSN obdrželo odpověď syrského prezidenta, v Sýrii zatím začaly další boje u města Deraa
Syrská armáda zahájila postup na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem ve městě Deraa, kde nyní podle různých zdrojů dochází k těžkým střetům s povstalci. Organizace Human Rights Watch zatím uvedla, že syrské síly pokládají nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem, údajně ve snaze zabránit exodu syrského obyvatelstva a pohybu rebelů, kteří mají v Turecku pravděpodobně své základny. Poslední oficiální zpráva OSN uvádí, že v Sýrii již zahynulo více než 8000 lidí a Agentura OSN pro uprchlíky hovoří o 230 000 uprchlících, přičemž 30 000 z nich již uteklo i za hranice Sýrie. Podle OSN pak dnes vyslanec OSN a Ligy arabských států do Sýrie Kofi Annan obdržel odpověď syrského prezidenta na svůj požadavek „konkrétních návrhů řečení“, kterou nyní studuje.
Česká republika postaví v Kosovu čistírnu odpadních vod za 400 tisíc eur
V rámci českého programu rozvojové spolupráce byl v úterý položen základní kámen nové čistírny odpadních vod ve vesnici Harilaç v kosovské obci Fushe. Tento projekt je finančně podporován Českou republikou a budou jej realizovat české firmy Ircon sro, Dekonta, a TopolWater. Z čistírny, u které se očekává, že bude plně funkční v září 2013, bude těžit na 1500 obyvatel zmíněné vesnice. Český velvyslanec v Kosovu Jiří Doležel položení základní kamene komentoval slovy: „Česká republika podporuje Kosovo nejen politicky, ale i v mnoha jiných oblastech, jakými jsou například ochrana životního prostředí či vzdělání.“
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Íránský prezident poprvé v historii islámské republiky stanul před íránským parlamentem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad stanul dnes v rámci interpelací s několika členy své vlády v íránském parlamentu, který si íránského prezidenta předvolal poprvé v historii země od nastolení islámské republiky v roce 1979. Podle agentury IRNA prezident Ahmadinejad čelil v parlamentu obviňování z plýtvání veřejnými prostředky při různých vládních výpomocích či ze zavinění „nekontrolovatelné inflace“ způsobené podle parlamentu dotacemi pohonných hmot a potravin. Íránský prezident dle svého prohlášení nepovažuje své předvolání za významnou událost, neboť se jedná o pouhé „naplnění práva parlamentu“.
Admirál NATO Stavridis na návštěvě Makedonie
Admirál James Stavridis, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a velitel spojeneckých operací NATO, navštívil 13.-14. března Makedonii. V rámci této návštěvy se dotyčný setkal s makedonským prezidentem Gjorgem Ivanovem a ministrem obrany Fatmirem Besimim. Později také poctí návštěvou premiéra Nikolu Gruvski a ministra zahraničí Nikolu Poposki. Tato mise má za cíl připravit, plánovat a provádět vojenské operace, za účelem splnění politických cílů aliance.
Srbsko se rozhodlo uspořádat volby 6. května, do lokálních voleb chce zahrnout obce v Kosovu
Srbsko se rozhodlo uspořádat parlamentní a lokální volby 6. května 2012. S výjimkou obcí v Srbsku předpokládá země dle mluvčí srbského parlamentu Slavicy Djukic Dejanovic také uspořádaní voleb v některých obcích v Kosovu. Mluvčí uvedla, že srbská vláda ve spolupráci s UNMIK přijme správné kroky, aby k volbám v Kosovu došlo. Část mezinárodního společenství se proti tomuto kroku ostře ohradila. Například britský velvyslanec v Kosovu Ian Cliff uvedl, že tyto volby na teritoriu Kosova nebudou povoleny. Dle jeho výpovědi plán Ahtisaari nepočítá s žádným zvláštním statusem pro sever této země.
Evropský parlament podporuje proces kosovské integrace do EU
Kosovský ministr zahraničních věcí Enver Hoxhaj byl ujištěn největšími parlamentními frakcemi Evropského parlamentu (EP), Evropskou lidovou stranou (EPP) a Progresivní alianci socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D), že budou od Srbska žádat, aby se ke Kosovu chovalo „evropským způsobem“. Představitel EPP také řekl, že parlamentní skupina bude vytvářet tlak na příslušné mechanismy Evropské unie (EU) pro novou dynamiku v procesu evropské integrace Kosova, počínaje liberalizací vízového režimu a začátkem studie proveditelnosti.
Tvrzení, že bývalý libyjský vůdce Kaddafi podpořil Sarkozyho může francouzského prezidenta poškodit v nadcházejících volbách
Podle francouzského investigativního novináře Fabrice Arfiho přispěl bývalý libyjský plukovník Muammar Kaddafi sumou 50 milionů eur francouzskému prezidentu Sarkozymu na předvolební kampaň v roce 2007. Uvedl tak pondělní britský deník The Guardian. Nicolas Sarkozy v tom samém dni informaci dementoval. Dle některých názorů by tato neoficiální informace mohla snížit prezidentovy šance na znovuzvolení.
Jihoafrická republika zvažuje snížit dovoz íránské ropy
Jihoafrická ministryně pro energetiku Elizabeth Dipuo Peters uvedla, že země chce do konce května představit plán na diverzifikaci dovozu ropy. Írán je předním dodavatelem ropy do Jihoafrické republiky. a íránská ropa tvoří 29 % veškeré dovážené ropy do země. Ministryně pro energetiku přiznala, že jde o reakci na tlak Spojených států amerických, které sankcionují Írán pro údajný jaderný program.
Prezident Pobřeží Slonoviny jmenoval nového premiéra
Bývalý ministr spravedlnosti a vedoucí prezidentské volební kampaně Jeannot Kouadio Ahoussou ze strany PDCI, která pomohla současnému prezidentu Alassane Ouattara k volebnímu vítězství, se stal podle očekávání novým premiérem. Jeho úkolem je nyní sestavení nové vlády. Premiér Ahoussou nahradil ve funkci Guillauma Sora, který v pondělí po rezignaci svého kabinetu sám rezignoval.
Ekonomika Nigérie roste rychleji, než se očekávalo
Růst nigerijské ekonomiky byl v posledním čtvrtletí minulého roku rychlejší než v předchozích třech kvartálech. Důvodem jsou zvýšené investice do telekomunikací. Nigérie má druhou nejsilnější ekonomiku v Africe, jejíž růst HDP se mezi třetím a čtvrtým kvartálem zvýšil o 0,28 %. Nigérie je předním africkým vývozcem ropy. Příjmy z ropy činí 95 % příjmů ze zahraničí, na HDP se přesto ropné příjmy podílejí jen z 15 %.
Impala Platinum a Zimbabwe se dohodly na převedení akcií v souladu s novým „znárodňovacím“ zákonem
Po britsko-australském těžebním koncernu RioTinto druhá největší společnost na zpracování platiny Impala Platinum přistoupila na nařízení zimbabwské vlády a převede 51 % akcií místní společnosti Zimplats. Zimbabwe před časem schválilo zákon, podle něhož majoritní většinu v zahraničních firmách na zimbabwském území musí vlastnit místní černošské obyvatelstvo. Z 51 % připadne 10 % společnosti Zimplats, 10 % bude převedeno na zaměstnance firmy Zimplats a zbylých 31 % do Ekonomického fondu domorodých obyvatel.
Mezinárodní měnový fond predikuje ekonomický růst Tanzanie
Na přelomu roku 2012 a 2013 by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) růst tanzanské ekonomiky měl zvýšit o 6,5 až 7% a deficit státního rozpočtu by se mohl snížit na 5,5 % HDP. Přispět by k tomu měly investice v oblasti telekomunikace, energetiky a finančních služeb. Ekonomika Tanzanie představuje druhou největší ve východní Africe a podle MMF by se mohla stát hybnou silou k zotavení globální ekonomiky.
Egyptské lidové shromáždění označilo Izrael za „nepřítele č.1“
Podle agentury PressTV dolní komora egyptského parlamentu schválila prohlášení, ve kterém je Izrael označen za „nepřátelský stát č.1“ a vyzývá se k vyhoštění izraelského velvyslance a zastavení exportu zemního plynu do Izraele. Prohlášení bylo poslancům předloženo Výborem lidového shromáždění pro arabské záležitosti a dále v něm Lidové shromáždění vyzývá egyptskou vládu k prověření všech vzájemných vztahů a smluv s Izraelem.
V Egyptě bylo zprostředkováno příměří mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Egyptu se podařilo zprostředkovat příměří mezi Izraelem a militantními skupinami v Pásmu Gazy po 4 dnech izraelských náletů a odpálení asi 200 raket z Pásma Gazy na Izrael. Násilí stálo život 25 Palestinců a v Izraeli nemají raketové útoky žádnou oběť. Příměří již uvítaly USA, OSN, EU, Francie a Liga arabských států.