Na společných hranicích obou států opět dochází ke střetům mezi súdánskou a jihosúdánskou armádou. V reakci na nové boje zrušil súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir svou plánovanou cestu do Jižního Súdánu, kde měl s představiteli Jižního Súdánu jednat o řešení vzájemných sporů o transport ropy či o pohraniční regiony. Zatímco Jižní Súdán obviňuje súdánskou armádu z leteckých útoků na dvě pohraniční oblasti a pozemní útok na třetí oblast, Súdán naopak tvrdí, že Jižní Súdán napadá oblasti regionu Heglig s významnými zásobami ropy, který si nárokují oba státy.
Archiv rubriky: Útvar
Americký prezident a turecký premiér se sešli v Soulu
Prezident USA Barack Obama a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se sešli při jednání prezidenta USA 25. března v jihokorejském Soulu. Dle prohlášení prezidenta USA budou obě země nadále spolupracovat v otázkách řešení současné krize v Sýrii. U otázky íránského jaderného programu pak mají dle slov prezidenta Obamy USA s Tureckem „podobné názory“ na to, že Írán „musí plnit své závazky“. Prezident Obama také otevřel otázku náboženských svobod v Turecku a turecký premiér Erdogan se ujistil, že USA nadále stojí na straně Turecka v boji proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Turci považují za teroristickou organizaci.
V Egyptě je nedostatek pohonných hmot
V letošním roce se Egypt dostal už podruhé do situace, kdy v zemi schází dostatek pohonných hmot. Desítky nákladních vozidel musely být odstaveny. Taxikáři a dopravci si stěžují na ušlé zisky. Egyptská vláda přispívá státními dotacemi na pohonné hmoty, které jsou tak cenově dostupné pro široké obyvatelstvo. Egypťané se nyní obávají jejich zrušení. Vláda se totiž snaží snížit státní schodek, který narůstá od povstání, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka.
General Electric investuje v Nigérii 10 miliard dolarů na výstavbu elektráren
Společnost General Eletric (GE) podepsala s nigerijskou vládou memorandum o investici. Za 10 miliard dolarů získá GE 10 až 15% podíl akcií. Energetický sektor se v Nigérii privatizuje a je považován za zchátralý. Nigérie usiluje o vybudování plynárenských elektráren, které by využily velké zásoby zemního plynu, jež má země k dispozici.
V Keni byla objevena naleziště ropy
Podle keňského prezidenta Mwai Kibaki britská ropná společnost Tullow Oil Plc objevila na severu Keni v oblasti Turkana, kde společnost prováděla výzkumné vrty, ropná naleziště. Na region se upírá velká pozornost a očekává se, že zde budou nalezena další ložiska ropy. Keňa má nejsilnější ekonomiku na východě Afriky, ale její relativní bohatství není založeno na nerostném bohatství.
Vládní strana Tuniska ustupuje od zakotvení práva šaría v ústavě
Nejsilnější islamistická strana v Tunisku Ennahda zřejmě nevyslyší požadavek konzervativců na ukotvení islamistického práva jako základního pilíře nové ústavy. Předseda strany Rachid al-Ghannouchi uvedl, že nová ústava bude formulovat jako hlavní náboženství islám, ale blíže nespecifikuje postavení práva šaría v Tunisku. Přesto se nejedná o definitivní rozhodnutí.
Vyloučený vůdce jihoafrické politické mládeže se chce bránit u soudu
Julius Malema byl na konci února vyloučen z vládnoucí strany Africký národní kongres (ANC). Podle svých slov neoprávněně, proto se rozhodl obrátit se na soud. Julius Malema patří mezi přední kritiky současného prezidenta a předsedy ANC Jacoba Zumy. Tisíce stoupenců Malema se shromáždilo na stadionu Nkowankowa v provincii Limpopo, včetně premiéra provincie Cassel Mathale a náměstka prezidenta Kgalema Motlanthe. Setkání Malema, Mathale a Motlanthe by mohlo být vnímáno jako útok na prezidenta Zumu.
Vítězem senegalských prezidentských voleb je Macky Sall
Vítězem nedělních prezidentských voleb, v nichž proti sobě stanuli současný prezident Abdoulaye Wade a bývalý premiér Macky Sall, vyhrál druhý zmiňovaný. Prezident Wade porážku přijal. Tisíce obyvatel vyšly do ulic oslavovat. Senegalci doufají, že výhra Macky Sall bude znamenat změny po 12leté vládě Wadeho. Volby byly považované za test senegalské demokracie v době, kdy se oblast západní Afriky zmítá v napětí po vojenském převratu v sousedním Mali.
Kolumbijská guerrila FARC potvrdila data propuštění rukojmích
Tato nejznámější kolumbijská levicová skupina oznámila, že první skupina rukojmích bude propuštěna 2. dubna. Zbytek z 10 zadržovaných pustí na svobodu o dva dny později. Obě propuštění se budou konat u města Villavicecio ve střední Kolumbii. FARC tak propustí posledních 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. Některé z nich držela na 12 let. Proces dohody o propuštění doprovázely podmínky, ze strany levicových rebelů. Požadovali například humanitární kontrolu ve státních věznicích, kde jsou vězněni členové FARC. Právě proces kontrol termín propuštění oddaloval.
Luis Pagan: ,,Portoriku hrozí sociální a ekonomický kolaps“
Luis Pagan, bývalý zástupce ředitele Speciální vyšetřovací kanceláře Portorika uvedl, že ,,přetrvávající nedostatečná bezpečnost by mohla vést k sociálnímu a ekonomickému kolapsu země“. Na sympoziu ohledně bezpečnosti oznámil, že právě bezpečnost je největší výzvou pro 21. století nejen Portorika, ale i většiny zemí světa. Dodal, že lepší ekonomika závisí i na lepší bezpečnosti země.
Aktivita ekonomiky Brazílie v únoru stagnovala
To potvrdila data centrální brazilské banky ( Banco Central). Data centrální banky zároveň zaznamenala propad o 0,13% v porovnání se stavem ekonomiky země v prosinci 2011. 6. největší ekonomika světa v loňském roce zaznamenala růst o 2,7%, což je o něco méně, než některé jiné latinskoamerické státy. Důvodem byl i problém s vysokými daněmi pro lokální výrobce. Prioritou vlády prezidentky Dilmy Rousseff pro tento rok je zrychlení růstu ekonomiky.
Pepež započal svou návštěvu Kuby
Po své návštěvě Mexika se papež Benedikt XVI. přesunul na Kubu, kde započal svou třídenní návštěvu. Jeho prvním místem návštěvy se stalo Santiago de Cuba, blízko něhož se nachází svatyně patronky Kuby. Právě oslava 400. výročí jejího zjevení je hlavním důvodem papežovy návštěvy. Zítra se papež Benedikt XVI. setká s hlavou státu, gen. Raúlem Castrem v hlavním městě Havaně.
Indická uhelná produkce zaznamenává problémy
Důvodem je odhalení zprávy vládního auditora, v níž bylo uvedeno, že Indie přišla kvůli prodávání uhelných pánví pod cenou o více než 210 miliard USD. Podle Financial Times prý navíc 60 z 86 ujednaných kontraktů na dodávky uhlí do března 2011 nebylo naplněno včas. Indická uhelná produkce se tak oproti plánovanému cíli propadla o 50%. Skandál navíc otřásá pozicí vládnoucí Kongresové strany, kterou výrazně zasáhla i předchozí korupční aféra, ve které kvůli falešným telekomunikačním licencím přišla indická státní kasa o více než 40 miliard USD. Indie je jedním z největších světových producentů uhlí.
Společnost Hauwei vyřazena z výběrového řízení o projekt pro australskou vládu v hodnotě 37,5 miliardy USD
Této čínské společnosti věnující se výrobě mobilních technologií bylo již minulý rok doporučeno, aby se o zakázku neucházela. Dle australské vlády byla společnost vyloučena kvůli bezpečnostním obavám. Projekt Australská národní širokopásmová síť má za cíl napojit na internet každou australskou domácnost, což si podle premiérky Julie Gillard vyžaduje maximální opatrnost. I přes nezdar v tomto výběrovém řízení má Hauwei ambice na to stát se největším prodejcem mobilních zařízení pro telekomunikace a internet do konce tohoto roku. Společnost již operuje na asijském, africkém i evropském trhu. Kvůli bezpečnostním obavám však byl Kongresem USA zamítnut její vstup na americký trh.
Japonsko pokračuje ve zbavování se závislosti na jaderné energetice
V celé zemi je v současné době v provozu pouze jediný reaktor z celkového počtu 54. Poslední z prozatím běžících reaktorů, ležící na ostrově Hokkaido, má být odstaven v letošním květnu. Odstavování reaktorů je následkem obav a protestů z řad obyvatelstva, které se obává podobného nebezpečí, jenž bylo způsobeno nehodou v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Vláda se důsledkem toho potýká s nedostatkem elektrické energie, což si vyžádalo jak vládní nařízení omezení firemních spotřeb o 15%, tak větší závislost na fosilních palivech.
Španělská konzervativní Lidová strana vyhrála volby v Andalusii
Během nedělních voleb v autonomní oblasti Španělska Andalusii získala vládní pravice 50 ze 106 křesel a poprvé od pádu režimu generála Franka tak v regionu porazila socialisty. Strana si přesto nezajistila většinu, nemůže tak na tuto oblast rozšířit svou politiku výdajových úspor. U moci by tak díky koalici se Sjednocenou levicí (IU), která získala 12 křesel, mohli zůstat socialisté (PSOE) se svými 47 křesly. Andalusie má nyní nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi – 31% ekonomicky aktivních obyvatel. Má také jeden z nejvyšších regionálních dluhů v zemi.
Čína a USA sjednotily postoj vůči plánovanému vypuštění severokorejského satelitu
Prezidenti obou zemí se dohodli na „koordinované odpovědi“ v případě jakékoliv potenciální provokace ze strany KLDR. Za tu je považován i plán vypuštění severokorejského satelitu, který by měla na oběžnou dráhu vynést raketa dlouhého doletu balistického typu. To je ovšem v rozporu s nařízením Rady bezpečnosti OSN, které zakazuje jakékoliv testy či odpálení těchto raket. Plánované vypuštění satelitu již vyvolalo i reakci ze strany Japonska. Prezidenti Číny i USA jsou v současné době v jihokorejském Soulu na konferenci o jaderné bezpečnosti.
Prezident Spojených států amerických Barack Obama se sešel s představiteli světových velmocí v Soulu
Americký prezident Barack Obama se v Soulu sešel s čínským prezidentem Hu Jintao a ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hovořil s nimi o nukleárních a bezpečnostních tématech, především o íránském jaderném programu a o severokorejském plánu vypustit balistickou střelu se satelitem do vesmíru. Představitele Severní Korey Barack Obama upozornil, že balistické střely nezvýší jejich bezpečnost, ale naopak sníží. S čínským prezidentem pak řešil otázku čínského postoje k Severní Korey. S ruským prezidentem poté diskutoval otázku dalšího odzbrojování a zmínil omezení nejen strategických, ale i taktických zbraní. Přestože mezi oběma velmocemi panují neshody, především ohledně Sýrie, tak Dmitrij Medveděv označil vztahy Washingtonu a Moskvy za dobré.
Turecko a Norsko uzavřely své ambasády v Damašku
Dle anonymního tureckého diplomatického zdroje uzavřela země svou ambasádu v Sýrii kvůli zhoršujícím se bezpečnostním podmínkám. Aktivita na tureckém velvyslanectví tak byla pozastavená a všechen diplomatický personál opustil zemi. Turecký konzulát v severním městě Aleppo přesto zůstane i nadále otevřen. Turecko již vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení z funkce a zavedlo vůči zemi řadu sankcí. Také norské ministerstvo zahraničí se rozhodlo uzavřít své velvyslanectví v Damašku kvůli obavám o bezpečnost. Ačkoliv norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere v pondělí uvedl, že ambasáda bude uzavřená až do odvolání, norští diplomaté budou v Sýrii nadále působit prostřednictvím dánského velvyslanectví.
Japonsko a Kanada zahájí rozhovory o zóně volného obchodu
V neděli se kanadský premiér Stephen Harper a jeho japonský protějšek Yoshihiko Noda dohodli na zahájení jednání o ustanovení zóny volného obchodu. Součástí těchto bilaterálních jednání budou také rozhovory o zvýšení spolupráce v oblasti energetiky a bezpečnosti. Strany odhadují, že přínos pro HDP Japonska bude v rozmezí od 4,4 do 4,9 miliard USD, a pro Kanadau od 3,8 do 9 miliard amerických dolarů.
Irsko zveřejní datum konání referenda o fiskální smlouvě
Toto datum by měla irská vláda zveřejnit ve čtvrtek. K tomu, aby fiskální smlouva vstoupila v platnost, musí ji schválit nejméně 12 z nynějších 17 členů eurozóny. Irsko je jedinou zemí v bloku, které v této věci vyžaduje národní referendum.
Afghánský voják zabil dva britské příslušníky NATO
Afghánský voják zaútočil na příslušníky NATO a zabil dva britské vojáky. Poté byl zastřelen. Letos zahynulo v Afghánistánu 92 příslušníků spojeneckých vojsk. Tento útok přispívá k nedůvěře mezi aliančními vojáky a afghánskými jednotkami. Incident se stal v provincii Lashkar Gah před hlavní branou velitelství provinčního rekonstrukčního týmu.
Velká Británie podporuje Makedonii ve vstupu do EU a NATO
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki vedl v pondělí jednání s britským státním tajemníkem a ministrem zahraničí Williamem Haguem ohledně NATO, makedonské spolupráci na misích této organizace, zejména pak v Afghánistánu, evropské integraci a dosavadním pokroku v této věci. Po schůzi Poposki uvedl, že Velká Británie snahy Makedonie v tomto směru velmi podporuje. Potvrdil také, že přístupová jednání by měla začít co nejdříve a do té doby má země prostor ke klíčovým reformám, které budou hrát velký význam v budoucnosti. Obě země se také dohodly na zvýšení hospodářské spolupráce. Poposki následně navštíví Prahu.