Turecko oficiálně vyzvalo Evropskou unii (EU), aby ta zajistila bezvízová cestovní práva pro turecké občany, v souladu s řadou rozsudků evropských soudů a dvoustranných dohod mezi Tureckem a EU. Turecký ministr pro EU Egemen Bağış o tento krok požádal dopisem komisaře EU pro rozšiřování Štefana Fule, komisařku EU pro vnitřní záležitosti Cecilii Malström, šéfa Evropského parlamentu (EP) Martina Schulze a dánského ministra zahraničí Villyho Sonvdala. 26. dubna se bude konat schůze mezi EU a Tureckem, kde bude tato záležitost znova projednána. Dle Turecka země splnila všechna kritéria pro bezvízový styk.
Archiv rubriky: Útvar
Chorvatská ekonomika stagnuje
Národní statistický úřad v pondělí uvedl, že přes původní odhady růstu ekonomiky o 0,2% HDP v roce 2011, po revizi obchodních dat došel úřad k zjištění, že Chorvatsko v loňském roce zaznamenalo nulový ekonomický růst. Některé členské státy Evropské unie (EU) ve stejném roce zaznamenaly propad do recese.
V Černé Hoře panuje názorový rozpor o legitimitě možného znovuzvolení nynějšího prezidenta Vujanovice
Většina politiků černohorské vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS) se dle deníku Podgorica domnívá, že by se nynější prezident Černé Hory Filip Vujanović již neměl ucházet o znovuzvolení. Důvody jsou prý politické a právní povahy. Dle ústavy Černé Hory nesmí prezident zastávat funkci po dobu delší než dvě mandátní období. 2. prezidentské období Vujanovice končí na jaře, dle jeho příznivců byl však prezident poprvé zvolen do úřadu v roce 2003, tedy předtím, než Černá Hora získala v referendu v roce 2006 nezávislost, což teoreticky vede k možnosti dalšího znovuzvolení. Dle průzkumu veřejného mínění je prezident nyní nejoblíbenějším politikem v zemi.
Albánie pokročila v boji proti obchodování s lidmi
Během své návštěvy Washingtonu se šéf albánského Socialistického hnutí pro integraci Ilir Meta setkal s prezidentem helsinské komise Kongresu Spojených států amerických Christopherem H. Smithem, který pochválil úspěchy Albánie v boji proti obchodování s lidmi. Uvedl také, že pokrok v rehabilitaci obětí tohoto trestného činu je důležitým aspektem této bitvy. Oba představitelé dále uvedli, že v Albánii a její regionu byl v posledních letech zaznamenán pokrok v otázce lidských práv a demokratických norem. „Dnes je region mnohem stabilnější než v minulosti a směřuje k evropské integraci.“ dodal Smith.
Prezident Kolumbie reaguje na propuštění rukojmí FARC
Prezident Juan Manuel Santos se vyjádřil k propuštění 10 osob z řad policistů a vojáků, kteří byli včera propuštěni levicovou guerrilou FARC. Prezident Santos uvedl, že si velice váží kroku guerrily. Zdůraznil ale, že propuštění těchto zadržovaných nestačí k tomu, aby vláda s FARC uzavřela mír a ukončila tak 40 boj. Již dříve guerrila oznámila, že již nehodlá zadržovat více osob. Přesto ale stále drží stovky civilistů. K jejich osudu se FARC nevyjádřila.
V Zambii byla obviněna další bývalá ministryně z korupce
Zambijská policie zatkla bývalou ministryni pro telekomunikaci Dora Siliya a sdělila jí obvinění z korupce za zrušení smlouvy ve výši necelých 12 milionů dolarů. Vypracování nové smlouvy šité na míru předem vybrané firmě podle police přišlo vládu na 362 000 dolarů. Dora Siliya je další vysoce postavenou političkou strany Movement for Multi-Party Democracy, která je podezřelá z korupce. Mezi obviněné z korupce patří i bývalý ministr financí Situmbeko Musokotwane, který dovolil dovážet ropu bez cla, či syn bývalého prezidenta Henry Banda.
Kandidát Muslimského bratrstva na prezidenta rozdělil i samotné Muslimské bratrstvo
Muslimské bratrstvo navzdory svému dřívějšímu slibu, že nebude navrhovat prezidentského kandidáta do květnových voleb, v neděli rozhodlo o nominaci předsedy Khairat al-Shatera. Tento krok již odsoudila armáda, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husni Mubaraka, a nyní i část Muslimského bratrstva. Mohamed Beltagy, vedoucí káhirské kanceláře strany Freedom and Justice Party (FJCP) s nominací nesouhlasí. Podle něj by neměla být veškerá politická moc v rukou Muslimského bratrstva.
Vládní tuniská strana Ennahda zahájila jednání s islamistickými salafisty
Předseda vládnoucí strany Rachid al-Ghannoucchi se v pondělí sešel s islamistickými salafisty a snažil se je přesvědčit ke spolupráci na nové ústavě. Strana Ennahda na konci března odmítla zakotvit islámské právo šaría do nové ústavy a nevyslyšela tak požadavek islamistických konzervativců a salafistů. Ti požadují vytvoření islámského státu. Nová ústava, která měla být hotová v polovině letošního roku, by měla nahradit ústavu svrženého prezidenta Zine al-Alibidine Ben Aliho.
Půjčku od Mezinárodního měnového fondu by měl Egypt získat v červnu
Podle egyptské ministryně pro plánování a mezinárodní spolupráci Faizy Abu El Naga by země měla podepsat memorandum o půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 3,2 miliardy dolarů během několika týdnů. Dohoda by následně měla být podepsána v červnu. Po podpisu dohody pošle ihned MMF Egyptu polovinu z půjčované sumy. Původně měla být dohoda uzavřena už v březnu, MMF ale půjčku podmínil reformami. Po svržení prezidenta Husni Mubaraka se země dostala do dluhů a státní schodek se zvýšil na 8 miliard dolarů.
Inflace v Súdánu dál roste
V březnu se inflace severoafrické země zvýšila na 22,4 % z únorových 21,3 %. Inflace vzrostla díky vysokým cenám potravin, především masa a mléka. Súdán dlouhodobě bojuje s hospodářskou krizí a vysoká inflace s velkou nezaměstnaností by podle analytiků mohla vést k devalvaci místní měny. Inflace se zdvojnásobila poté, co v listopadu 2010 vláda devalvovala súdánskou měnu, aby omezila černý trh. Po osamostatnění se Jižního Súdánu v červenci minulého roku ztratila země 90 % svého exportu, který tvořila právě ropa.
Boje v západní Libyi pokračují – libyjské armádě se nedaří zprostředkovat příměří
Boje mezi milicemi Berberů a Arabů v oblasti města Zuwara na západě Libye pokračují již třetí den a podle agentury Reuters se ani zástupcům libyjské armády podléhající centrální vládě nepodařilo zprostředkovat příměří. Jednotlivé milice navzájem ostřelují své pozice a dochází i na minometné ostřelování města Zuwara a menších osad v okolí.
Francie chce, aby o Mali začala jednat Rada bezpečnosti OSN na podporu ECOWAS
Francie zahájila diplomatické kroky k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN vydala prohlášení k Mali, v němž by podpořila iniciativu západoafrického regionálního sdružení ECOWAS. Podle francouzského ministerstva zahraničí Francie chce, aby Rada bezpečnosti OSN podpořila jednotu a územní celistvosti Mali a vyzvala k okamžitému ukončení povstání Tuarégů na severu, stejně tak má podle Francie Rada bezpečnosti OSN vyzvat k obnovení ústavního pořádku. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé také vyloučil vojenské angažmá Francie s přirovnáním k situaci v Pobřeží slonoviny, a to ačkoliv o vojenských zásazích Francie v Pobřeží slonoviny panují pochybnosti. Francouzský ministr zahraničí ovšem doplnil, že Francie je připravena poskytnout logistickou podporu státům ECOWAS, jestliže se rozhodnou do Mali vyslat své vojáky.
V OSN panuje skepse ohledně syrského závazku o stažení jednotek do 10. dubna
Americký deník The New York Times uvedl, že někteří představitelé Rady bezpečnosti OSN pohlíží se skepsí na závazek Sýrie, že kompletně stáhne vojenské jednotky z měst a obcí do 10. dubna. Stažení vojsk přislíbil v dopisu speciálnímu vyslanci OSN a Ligy arabských států Kofimu Annanovi syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice prohlásila, že věří, že syrská vláda stihne jednotky stáhnout a opozice se zachová stejně.
Írán odebral akreditaci agentuře Reuters po odvysílání mylné zprávy
Írán vyzval 11 zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters, aby vrátili novinářské karty, a zrušil agentuře akreditaci poté, co Reuters odvysílala mylnou zprávu o tréninku nájemných vražedkyň v Íránu. Omyl vznikl špatným slovosledem v titulku. Šéfredaktor agentury Reuters Stephen Adler přiznal omyl a nyní se snaží obnovit akreditaci v Íránu. Írán to považuje za záměrnou manipulaci s cílem poškodit zemi v očích světové veřejnosti.
UNICEF opakovaně upozornil na množství dětí ohrožených na životě v oblasti Sahel
Dětský fond Organizace spojených národů upozornil v úterý na dramatickou potravinovou situaci v oblasti Sahel. Až 1 milion dětí je ohrožen smrtí hladem v této části světa. Organizace pro výživu a zemědělství při OSN zdůraznila, že příčinou tohoto stavu je především sucho, chudoba, drahé potraviny, masové vyhánění z domova a válečný konflikt. David Gressly, oblastní ředitel UNICEF řekl, že katastrofální situace je spojena s nedostatkem srážek v roce 2011. Spojené státy americké oznámily, že vyčlenily 200 milionů dolarů na boj s chudobou a hladem v Sahelu. UNICEF upozorňovala na situaci v oblasti již v průběhu března.
Jemenská armáda zabila 43 příslušníků teroristické skupiny Al-Kaida
Jemenská vláda pokračuje ve svém boji proti příslušníkům Al-Kaida na svém území. Naposled se jemenské armádě podařilo leteckým útokem zabít 43 ozbrojenců Al-Kaidy. Vláda oznámila, že se jí podařilo dostat pod kontrolu horskou oblast al-Rahha v provincii Lahj, kterou předtím ovládala Al-Kaida. Podle USA se Al-Kaidě podařilo získat vliv v zemi díky politickým nepokojům a nestabilitě.
Spojené státy americké vypsaly odměnu 10 milionů dolarů za dopadení zakladatele pákistánské ozbrojené skupiny
10 milionů dolarů nabídly Spojené státy za dopadení Hafiz Mohammad Saeeda, zakladatele pákistánské ozbrojené skupiny Lashkar-e-Taiba. Tato skupina byla založena již roku 1980 a Spojené státy americké ji označily za teroristickou. Skupina je obviňována z teroristických útoků v indickém městě Mumbai v roce 2008, při kterých zahynulo 166 lidí. Odměna 10 milionů dolarů je srovnatelná s odměnou vypsanou na vůdce hnutí Talibán Mullu Ummara. Spojené státy americké nabídly také 2 miliony dolarů za druhého nejvýše postaveného muže této organizace Hafiz Abdul Rahman Makkiho. Ačkoli Pákistán na nátlak Spojených států amerických prohlásil skupinu Lashkar-e-Taiba za nelegální, tak stále získává prostor v médiích i vládní peníze určené na charitativní projekty.
Další protesty před britskou ambasádou v Buenos Aires
Další protest Argentinců před britskou ambasádou se odehrál u příležitosti 30. výročí bitvy o Falklandy, která byla započata 2. dubna 1982 a stála více, jak 650 argentinských životů. Proti protestujícím zasahovala policie vodními děly. K 30. výročí začátku bitvy o Falklandy se včera vyjádřil i britský premiér David Cameron. Dalším oficiálním vyjádřením Velké Británie je potvrzení vyslání torpédoborce Dauntless do vod v blízkosti Falklandských ostrovů v jižním Atlantiku. Podle evropského státu se jedná o rutinní nasazení této nejmodernější bitevní lodi, kterou Královské námořnictvo vlastní. Loď HMS Dauntless by měla z britského přístavu vyplout ve středu, 4. dubna. Její nasazení by mělo trvat 6 měsíců.
Ekvádorský prezident se nezúčastní Summitu Amerik
Jako důvod své nepřítomnosti prezident Rafael Corea uvedl nesouhlas s vyčleněním Kuby ze summitu. S přítomností kubánské delegace nesouhlasily hlavně Spojené státy. Jejich gesto prezident Corea označil za ,,nepřijatelné“. Již dříve se prezidenti členských států Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA) ohradili proti nepřítomnosti kubánské delegace. I přes to ale prezidenti Venezuely a Bolívie svou účast na Summitu Amerik potvrdili. Kolumbijská ministryně se k věci vyjádřila se slovy, že ,, pokud bude přetrvávat vyloučení Kuby z OAS, mohl by to být poslední Summit Amerik“. Summit se bude konat v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace členských států Organizace amerických států (OAS). Bude se zde probírat např. vyčlenění Kuby z OAS nebo případná legalizace drog.
FARC propustila posledních 10 držených osob z řad policistů a vojáků
Kolumbijská levicová guerrila FARC v pondělí propustila 10 rukojmí. Jedná se o poslední zadržované osoby z řad vojáků a policistů. Někteří z nich strávili v zajetí až 14 let.Propuštěné osoby vyzvedly v kolumbijské džungli vojenské helikoptéry, které je přenesly do města Villavicencio ve střední Kolumbii. Propuštění rukojmí z řad vojáků a policistů bylo jednou z podmínek vlády Juana Manuela Santose ve věci uzavření míru s FARC. Ten by tak mohl ukončit 40 letý boj mezi touto levicovou guerrilou a vládou. I přes propuštění 10 členů armády a policie, drží FARC v zajetí stovky civilistů.
Bulharský prezident navrhuje vytvoření kybernetického obranného centra NATO v Bulharsku
Bulharský prezident Rosen Plevneliev navrhl založit v Bulharsku kybernetické obranné centrum, které podle jeho slov zemi umístí mezi elitu hi-tech států. Prezident informoval o tom, že bulharská strana již vyzvala ke spolupráci představitele států v regionu, a že nyní probíhají na expertní úrovni jednání o možnosti společného nákupu vybavení. Státy regionu by podle něj měly jednou provždy zapomenout na minulost na Balkáně, a měli by v nových rozměrech rozvíjet regionální spolupráci.
Rusko ratifikovalo dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci zemí SNS
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes podepsal dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci států SNS. Dohoda stanoví podmínky nezbytné pro efektivní fungování zóny volného obchodu a má podpořit prohloubení integrace na základě norem Světové obchodní organizace (WTO). Smlouva o vytvoření volné ekonomické zóny byla podepsána 18. října 2011 v Petrohradě. Jejími účastníky jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Ukrajina.
V ruské vládnoucí straně „Jednotné Rusko“ probíhá ideologický boj
V nejbližších dnech má dojít k vytvoření několika ideologických platforem, které povedou diskuzi o dalším vývoji ideologie ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, které předsedá ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin. Diskuze uvnitř strany má vyřešit sílící rozpory mezi levicově a pravicově-středovými bloky. V současné době se strana prezentuje jako „centristická“, toto označení je však kritizováno za přílišnou abstraktnost.