Britský premiér David Cameron bude prvním představitelem Západu, jenž navštíví zemi poté, co opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) získala ve doplňovacích volbách 43 křesel v parlamentu. Během své páteční návštěvy země se Cameron setká s představitelkou strany, barmskou disidentkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Dle některých pozorovatelů by návštěva britského premiéra mohla vyvolat obavy, že Velká Británie se snaží znova získat politický vliv ve své bývalé kolonii.
Archiv rubriky: Útvar
Velvyslanec USA v Kosovu nevyloučil možnost dialogu o severu země
Tento dialog by se měl konat mezi Kosovem a Srbskem. V rozhovoru pro RTK velvyslanec USA v Kosovu Christopher Dell řekl, že situace na severu Kosova bude sledována zvláště bedlivě před konáním kosovských voleb. Řekl také, že dialog se bude odvíjet od nové vlády v Srbsku. Velvyslanec však vyloučil možnost zvláštního statusu nebo druhu autonomie pro sever Kosova. Tento krok nepodporuje zdejší vláda ani USA.
Ceny elektřiny v Chorvatsku se zvednou o více než 13,5%
V úterý to oznámil chorvatský první místopředseda vlády a ministr hospodářství Radimir Cacic, ceny by se tak pravděpodobně měly zvednout v příštím měsíci a půl. Uvedl také, že před dvěma lety Chorvatská energetická regulační agentura (HERA) schválila zvýšení těchto cen, to se však zatím nekonalo.
Írán oznámil rozbití teroristické buňky napojené na Izrael
Podle prohlášení íránského ministerstva pro zpravodajskou činnost došlo v centrální a severních hraničních provinciích k pozatýkaní členů teroristické skupiny napojené na Izrael. Spolu se zatýkáním došlo také k zadržení „velkého množství výbušnin, zbraní a vojenského materiálu“, jak uvádí agentura PressTV, přičemž íránské ministerstvo hodlá další informace teprve zveřejnit. Agentura PressTV upozorňuje, že k zadržení sabotérů spojených s americkou CIA a Izraelem došlo již 30. května 2011, 24. listopadu 2011, kdy Írán oznámil zatčení několika desítek špionů CIA připravených k údajné sabotáži na jaderných zařízeních. Stejně tak 17. prosince 2011 íránské ministerstvo pro zpravodajskou činnost oznámilo zachycení agenta americké CIA v souvislosti se získáním amerického bezpilotního letouny íránskou armádou.
Egyptský parlament zakázal kandidaturu na prezidenta lidem z vlády prezidenta Mubaraka
Egyptský parlament dnes schválil návrh zákona, podle kterého se nesmí prezidentských voleb pasivně zúčastnit lidé spojení s vládou bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Zákon tak znemožňuje kandidaturu bývalého viceprezidenta a šéfa tajných služeb Omara Suleimana, stejně jako bývalého premiéra Ahmeda Shafiqa či bývalého ministra zahraničí Amr Moussy.
Irácký viceprezident dorazil do Turecka
Irácký viceprezident Tareq al-Hashemi dorazil do Turecka, kde se má setkat s tureckým premiérem Recepem Tayyp Erdoganem v rámci společné „diskuse o vývoji v regionu“. Jedná se o návštěvu již třetí země po Kataru a Saúdské Arábii, a to i přes ostrý nesouhlas irácké centrální vlády, která iniciovala vydání zatykače na vicerpezidenta al-Hashemiho kvůli údajném podílu na bombových útocích v Bagdádu.
Turecko obvinilo Sýrii z narušení tureckých hranic
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v čínském hlavním městě Pekingu uvedl, že syrská armáda narušila turecké hranice, když včera údajně ostřelovala uprchlický tábor v jižní turecké provincii Kilis u hranic se Sýrií, přičemž podle tureckého premiéra došlo ke zranění dvou Turků a čtyř Syřanů. Podle tureckého premiéra nyní turecká vláda vyhodnotí „porušení turecké suverenity ze strany Sýrii“ a vzápětí přijme nezbytné kroky. V Turecku je v současnosti přes 25 000 syrských uprchlíků.
Ruský prezident navrhl vyhlášení amnestie pro osoby odsouzené za hospodářské trestní činy, týkala by se i šéfů Jukosu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv připustil možnost vyhlášení amnestie vztahující se na osoby odsouzené za hospodářskou trestnou činnost. Podle předsedy prezidentské Rady pro lidská práva Michaila Fedotova by na základě této amnestie mohly být propuštěny tisíce lidí včetně bývalých šéfů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli v roce 2005 odsouzeni k trestu odnětí svobody za daňové úniky a zpronevěru. Tento proces vyvolává zájem nejen v Rusku, ale i na Západě. Podle stoupenců podnikatelů má tato kauza politické pozadí a souvisí s politickou konkurencí Michaila Chodorovského vůči ruskému premiérovi a bývalému a budoucímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Minulé úterý informovala ruská média o tom, že ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl udělit Michailu Chodorkovskému milost s vysvětlením, že nemůže udělit milost někomu, kdo o ni sám nepožádal. Vyhlášení amnestie spadá v Ruské federaci pod kompetenci Státní dumy.
Zimbabwe plánuje zdvojnásobit produkci pšenice
Zimbabwský ministr zemědělství Joseph Made uvedl, že vláda plánuje téměř zdvojnásobit svou produkci pšenice na 75 000 tun a tím snížit závislost země na jejím dovozu. Podle ministra Madeho by vláda mohla poskytnout 20 milionů USD na nízkoúrokové půjčky zemědělcům na vysetí pšenice. Zimbabwe hrozí i nedostatek zrn kukuřice, téměř třetina osázené plodiny byla zničena nedostatkem deště.
Vojenská vláda Mali odmítla možnou intervenci ECOWAS
Vůdce vojenské vlády kapitán Amadou Sanogo varoval Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) před možným zásahem na severu Mali proti povstalcům. Minulý týden kapitán Amadou Sanogo formálně požádal mezinárodní společenství o pomoc, ovšem v pondělí 9. 4. ale v televizi řekl, že se žádost vztahovala jen na armádní vybavení a logistickou podporu. ECOWAS mezitím uvedlo, že připravuje sílu až 3000 vojáků, kteří by mohli být nasazeni na severu země.
Nová prezidentka Malawi odvolala policejního šéfa
Státní malawská média uvedla, že v sobotu inaugurovaná prezidentka Joyce Banda odvolala policejního šéfa Petera Mukhito. Oficiální důvod odvolání nebyl uveden, ale hovoří se o Mukhito selhání během protivládních nepokojů v loňském roce. V červenci minulého roku nejméně 19 lidí zastřelila policie během protivládních protestů proti zhoršující se ekonomice. Malawi je jednou z nejchudších zemí na světě, odhaduje se, že 75 % obyvatel žije s příjmem menším než 1 USD na den.
Egyptský soud pozastavil činnost ústavodárného sboru
Ústavodárný sbor, který má vytvořit novou ústavu, soud pozastavil z důvodu možné nelegitimnosti a nedostatečného zastoupení egyptské společnosti. Vláda a parlament rozhodnutí odmítly s tím, že soud k tomu nemá pravomoci. Soudní rozhodnutí by mohlo pozdržet zavedení nové ústavy, která má vyjasnit pravomoci egyptského prezidenta. Prezidentské volby se budou konat v květnu a vojenská vláda by následně měla předat moc civilní vládě v polovině roku 2012. Už před časem liberálové a koptští křesťané z ústavodárného sboru vystoupili s odůvodněním, že sbor dostatečně nereprezentuje rozličné skupiny egyptské společnosti a většinu v něm mají islamisté.
Angola ukončuje vojenskou misi v Guiney-Bissau
Angolský ministr zahraničí Georges Chicoty v pondělí uvedl, že Angola stáhne svou vojenskou misi ze země na základě žádosti z „nejmenovaných sektorů“ Guiney-Bissau. Vojenská mise byla schválena v roce 2010 a měla napomoci ukončit časté vojenské převraty a stabilizovat politickou situaci. V Guiney-Bissau v současnosti probíhají prezidentské volby, z nichž má vyjít nástupce zesnulého prezidenta Malama Bacai Sanhy. Ve druhém kole, konaném 22. dubna, by se mělo rozhodnout mezi bývalým premiérem Carlos Gomes Juniorem a někdejším prezidentem Kumbou Yala, který ale prohlásil, že volby bude bojkotovat.
Írán zastavil export ropy do Španělska
Informovala o tom íránská agentura PressTV. Je také možné, že došlo k zastavení exportu ropy do Itálie a Německa. Již dříve íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi potvrdil zastavení exportu ropy do Řecka. Již v lednu Teherán zablokoval prodej ropy britským a francouzským firmám. Evropská unie plánuje embargo na dovoz íránské ropy od 1. července 2012.
Historicky nejvíce Norů odmítá vstup do Evropské unie
Jak ukazuje dubnový průzkum veřejného mínění společnosti Sentio, 74,7% norských voličů vyjádřilo nesouhlas s možným členstvím Norska v EU. Pouze 15,2% tak hlasovalo ve prospěch členství. To potvrzuje rekordní opozici vůči členství v EU, jenž byla prokázána v průzkumech od přelomu roku.
Velká Británie může vydat 5 osob podezřelých z terorismu do USA
Evropský soud pro lidská práva v úterý rozhodl, že Velká Británie je k tomuto kroku oprávněná. Vydávání je možné pouze poté, co byly všechny možnosti soudního řízení vyčerpány. Soud rozhodoval o případech šesti lidí obviněných v USA mezi léty 1999 a 2006. Tyto osoby jsou obviněny z teroristických aktivit spojených s držením rukojmí v Jemenu a útoky na americké ambasády v Africe.
Dle průzkumu veřejného mínění jsou rozdíly mezi hlavními favority nadcházejících srbských prezidentských voleb minimální
Boris Tadic, bývalý srbský prezident jenž rezignoval, aby došlo ke společnému konání parlamentních, komunálních a prezidentských voleb, má nyní dle průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou Factor Plus podporu 35,8% obyvatelstva. Vůdce Srbské pokrokové strany (SNS) Tomislav Nikolić by pak měl mít podporu 35,7% oprávněných voličů.
Bulharský a ázerbájdžánský ministr práce a sociální politiky podepsali dohodu o vzájemné spolupráci
Bulharský ministr práce a sociální politiky Totyu Mladenov a jeho ázerbájdžánský protějšek Fizuli Alakbarov v pondělí podepsali dohodu o spolupráci mezi oběma ministerstvy. Stalo se tak během návštěvy představitele Ázerbájdžánu v Bulharsku.
Bolívie vyžaduje přítomnost kubánské delegace na příštím Summitu Amerik
To oznámila bolivijská ministryně Amanda Davila. Dále uvedla, že prezident Evo Moráles ,,hodlá bránit názory členských států Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky (ALBA)“. Ti již dříve protestovali proti nepřítomnosti kubánské delegace na summitu Organizace amerických států (OAS). Právě nepřítomnost Kuby uvedl ekvádorský prezident Rafael Corea za důvod, proč se summitu nezúčastní. Již dříve se k věci vyjádřila kolumbijská ministryně zahraničí se slovy, že ,,pokud se na letošním Summitu Amerik nevyřeší případ Kuby, mohl by to být poslední summit.“
Američtí vojáci se vrací do Pákistánu pomáhat se záchrannými pracemi
Američtí vojáci se vrací do Pákistánu, poprvé od doby, kdy byli vyhoštěni, kvůli leteckému útoku, při němž zahynuli pákistánští civilisté v listopadu minulého roku. Tentokrát je jejich cílem pomoc při záchraně 120 pákistánských vojáků pohřbených pod lavinou. Tato akce má zlepšit vzájemné vztahy mezi Spojenými státy americkými a Pákistánem.
OSN nezveřejní informace z Úřadu interních dozorových služeb
Organizace spojených národů se rozhodla nakonec nezveřejnit informace interních auditů o podvodech, zneužívání financí a dalších nezákonných činnostech, který každoročně provádí Úřad interních dozorových služeb. Zveřejnit informace chtěly především Spojené státy americké. Člen americké mise při OSN Joseph Torsella prohlásil, že se bude nadále pokoušet o zveřejnění těchto dat. Zdrženlivé k tomuto kroku jsou naopak například Nikaragua či Kuba.
Haitský senát posuzuje možnost schválení nového premiéra
Po měsíci bez prezidenta haitský senát posuzuje kandidaturu momentálního ministra zahraničí Laurence Lamotheho na post premiéra. Po analýze kandidátových dokumentů schválili poslanci možnost Kongresu ratifikovat nominaci ministra. Premiér Garry Conille rezignoval na konci února. Důvodem jeho odchodu z funkce jsou údajně mocenské rozepře ve vládě.
Prezident ropné společnosti Repsol jedná s argentinskou vládou o budoucnosti YPF
Prezident španělské ropné společnosti Repsol, která kontroluje argentinskou společnost YPF oznámil, že hodlá jednat s argentinskou vládou o osudu YPF. Vláda prezidentky Cristiny Fernández je totiž nespokojena s extraktivním modelem, který na YPF aplikuje právě Repsol. Zároveň od počátku roku usiluje o zvýšení produkce společnosti. Již dříve padl návrh vlády o převezmutí kontroly nad společností YPF. Akcie společnosti YPF se v pondělí propadly o 2%. Od počátku letošního roku akcie klesly o 27%.