Súdán souhlasí s mírovým plánem Africké unie, připojil se tak k Jižnímu Súdánu

Súdánský ministr zahraničí Ali Ahmed Karti v dopise předsedovi Komise Africké unie (AU) Jean Ping uvedl, že „v zásadě souhlasí“ s navrhovaným mírovým plánem, který má ukončit konflikt mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Podle mírového plánu AU mají být všechny boje zastaveny do 48 hodin a má dojít ke stažení vojsk ze sporných oblastí. Jižní Súdán se k mírovému plánu připojil už minulý měsíc.

Případné odmítnutí fiskální smlouvy by Irům zamezilo přístup k Evropskému stabilizačnímu mechanismu

V květnovém referendu bude Irsko rozhodovat zdali přijme evropskou dohodu o fiskální unii. Případné odmítnutí by ale pro Irsko znamenalo ztrátu přístupu k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) či zdrojům Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle průzkumů irského listu Sunday Bussiness Post dohodu podporuje 47% voličů, 35% je proti a 18% zatím není rozhodnutých.

Francouzští prezidentští kandidáti se střetli v televizní debatě

Dva postupující kandidáti do druhého kola volby francouzského prezidenta, Francois Hollande a Nicolas Sarkozy, se ve středu střetli v televizní debatě. Hollande kritizoval zvláště zhoršení ekonomiky Francie za Sarkozyho úřadování, kdežto stávající prezident kritizoval především Hollandův sociální program v čele s vysokými daněmi pro bohaté když například řekl: „Vy chcete méně bohatých Francouzů, já zase méně chudých“.

Italský premiér Mario Monti vyzval občany k ohlašování mrhání veřejnými financemi

Italové mohou vládě také pomoci s návrhy, jak omezit mrhání veřejných financí. Již v pondělí kabinet premiéra Montiho oznámil, že bude nucen snížit výdaje některých ministerstev a státní správy o 4,2 miliardy eur. Premiér varoval, že pokud tyto úspory nebudou nalezeny, dojde v říjnu ke zvýšení DPH z 21 na 23%. Do konce května musí všechny resorty deklarovat výši předpokládaných škrtů. Pokud tak neučiní, rozhodně za ně Rada ministrů. Monti v této věci také jmenoval zvláštního zmocněnce, jímž se stal Enrico Bondi. Ten před devíti léty napomohl odvrácení bankrotu potravinářského koncernu Parmalat.

Srbský prezidentský kandidát Boris Tadić: „Nadcházející volby budou pro zemi zásadní“

Dle prezidentského kandidáta Borise Tadiće výsledek voleb ovlivní situaci v Srbsku v příštích 10 letech. Politik vyjádřil přesvědčení, že v zemi byl již zakořeněn systém, který přináší výsledky, zejména ohledně zahraničních investic, technologické obnovy země a makroekonomické politiky. „To je důvod, proč jsou tyto volby velmi důležité, ukáže se, zda budeme pokračovat se změnami,“ poznamenal. Dodal, že nevidí žádnou šanci hospodářského rozvoje, pokud by se Srbsku nepodařilo pokračovat v zahraniční politice, kterou vedlo v předchozích čtyřech letech. Boris Tadić zastával funkci prezidenta v letech 2004-2012. Nedávno rezignoval, aby došlo k předčasným prezidentským volbám.

Ministři zahraničí Německa a Švédska vyzvali Srbsko k setrvání na cestě k evropské integraci

Během jednání německého ministra zahraničních věcí Guida Westerwelle a jeho švédského protějšku Carla Bildta v Berlíně oba představitelé uvítali dohodu o konání srbských voleb v Kosovu s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Westerwelle a Bildt při této příležitosti vyzvali obě strany, aby se zdržely jednostranných kroků. Tiskový mluvčí OBSE Nikola Gaon řekl, že mise má usnadnit hlasování všech Srbů, kteří pobývají v Kosovu a mají právo odevzdat svůj hlasovací lístek v srbských parlamentních a prezidentských volbách s tím, že oprávnění voliči budou mít možnost hlasovat ve 28 střediscích s celkem 90 volebními místnostmi. Na volby bude dohlížet až 500 zaměstnanců OBSE.

Kosovští novináři bojkotují centrální instituce a politické subjekty

Kosovští novináři tímto vyjadřuji nespokojenost s přijetím trestního zákoníku se dvěma články, které dotyční považují za diskriminační vůči novinářům, médiím a žurnalistice jako profesi obecně. Novináři demonstrují pod heslem : „Bojkotujeme, protože svoboda tisku není sjednána.“ Požadují, aby trestní zákoník byl vrácen do Národního shromáždění a články 37 a 38 byly odstraněny.

Německo rozšiřuje svůj mandát v Kosovu

Vláda v Německu se rozhodla prodloužit mandát svých ozbrojených sil, které jsou součástí sil KFOR v Kosovu, o další rok. Dnešní rozhodnutí ještě musí do konce měsíce potvrdit federální parlament Bundestag. V současné době má Německo  v zemi 900 vojáků z celkového počtu 5900 vojáků, kteří jsou součástí mezinárodních mírových sil v Kosovu.

Ruský prezident podepsal zákon o přímé volbě gubernátorů

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes podepsal zákon o přímé volbě gubernátorů, na základě nějž budou občané tyto nejvyšší představitele federativních subjektů od 1. června 2012 volit prostřednictvím všeobecného, ​​rovného, přímého a tajného hlasování. Kandidáty navrhují politické strany, přičemž mohou navrhnout jak členy strany, tak nestraníky. Potenciální uchazeč o funkci gubernátora musí dále získat 5 – 10% podporu obecních zastupitelstev. Zákon počítá rovněž se zavedením tzv. „prezidentského filtru“, díky němuž bude prezident moct osobně určit nutnost a postup při provedení konzultace s kandidátem na post gubernátora.

Při útoku na demonstranty zemřelo v Káhiře údajně 20 lidí

V úterý večer se salafističtí demonstranti střetli s dosud neznámými ozbrojenci. Po útoku podle egyptských médií zemřelo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Salafističtí demonstranti protestovali nedaleko budovy ministerstva obrany v Káhiře proti vojenské vládě. Podle demonstrantů se vojenská vláda snaží udržet v čele země manipulací s květnovými prezidentskými volbami, z nichž volební komise vyloučila 10 kandidátů, včetně salafistického kandidáta Hazem Abu Ismaila.

Indie příslibila pomoc Afghanistánu po stažení aliančních vojsk v roce 2014

Ministři zahraničí obou státu projednávali tuto otázku v rámci Indicko-pákistánské rady partnerství, založené v říjnu minulého roku. Jednali také o protiteroristických a bezpečnostních opatřeních a o vybavení afghánských bezpečnostních složek a školení jejich členů. Indický ministr zahraničí označil otázku stability a bezpečnosti v Afghanistánu za klíčovou pro situaci v celé oblasti. Indie se postavila proti předčasnému stažení vojsk NATO a upozorňuje, že by tento krok mohl usnadnit Talibanu a podobným skupinám návrat k moci ve státě.

Podle průzkumu agentury Gallup je 31% Indů nespokojeno se svojí životní úrovní

Celkem 240 milionů obyvatel se v průzkumu spokojenosti s životní úrovní vyjádřilo jako „trpících“. Celosvětový průměr se přitom pohybuje na úrovni 13%. Podle údajů agentury se jedná zejména o obyvatele z nejchudších a nejméně vzdělaných sociálních vrstev, kteří jako příčiny své nespokojenosti uváděli zejména nízký příjmem, špatné vzdělání a zaměstnání. Průzkum nicméně ukázal, že procento osob, které se označily jako „trpící“, narostlo napříč všemi sociálními vrstvami. Dále bylo zjištěno, že 73% obyvatel je znepokojeno výskytem korupce ve vládních kruzích.

Podle Španělska by Bolívie mohla zastrašit své investory znárodněním energetické společnosti

Španělský ministr financí Luis de Guindos varoval Bolívii před možností odrazení zahraničních investorů po té, co prezident Evo Moráles oznámil znárodnění energetické společnosti Transportadora de Electricidad (TDE), která byla dceřinou společností španělské Red electricidad española (REE). S jeho slovy souhlasí i mluvčí Evropské obchodní komise John Clancy. Ministr de Guindos zároveň ale zdůraznil, že Bolívie souhlasila se zaplacením kompenzací. Podle ministra de Guindose ,, španělská vláda nemá ráda podobná rozhodnutí především z důvodu důkazu jejího selhání v legální ochraně španělského kapitálu v zahraničí“. Společnost TDE je již druhým znárodněným podnikem, kteří kontrolovali Španělé. Tím prvním byla argentinská ropná společnost YPF.

Členové Národní ligy pro demokracii v čele s představitelkou Aung Suu Kyi složili přísahu a vstoupili do parlamentu

Suu Kyi a ostatní členové opoziční strany složili oficiální slib v budově parlamentu v hlavním městě Barmy Nay Pyi Taw. V oficiálním prohlášení bylo řečeno, že strana zrušila bojkot parlamentu zejména kvůli voličům, kteří v ni vložili důvěru. Ukončení bojkotu parlamentního slibu prý ale neznamená ukončení bojů za změnu znění současné ústavy, která ukotvuje politickou roli ozbrojených sil.

Kancléřka Angela Merkel uvažuje o doplňku ke stávájící smlouvě o fiskální odpovědnosti

Snahu o vyrovnané rozpočty by tedy mělo doplnit i podporování hospodářského růstu. Pro deník Leipziger Volkzeitung se kancléřka vyjádřila, že se na červen připravuje agenda zaměřená na růst. Zároveň s podporou zaměstnanosti by tato nová politika růstu měla navrátit státům konkurenceschopnost. Novodobou obdobu ‚Marshallova plánu‘ chce představit i Evropská komise (EK).

Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea

Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.

Vojenské jednotky v Mali obsadily základnu protivládních odpůrců

Provládní síly převzaly kontrolu nad hlavní vojenskou základnou odpůrců vojenské vlády, která stojí v čele země od vojenského převratu z druhé poloviny března. Dvoudenní boje vypukly v pondělí večer v hlavním městě Bamako. Podle ředitele nemocnice v Bamaku Abdoulaye Nene Coulibaly při střetech zemřelo nejméně 14 lidí a dalších 40 bylo zraněno.

V Libyi začala registrace kandidátů do červnových voleb

Od úterý se mohou kandidáti do Národního shromáždění registrovat. Po celé Libyi bylo otevřeno na 1500 registračních středisek. Jde o první volby po pádu Muammara Kaddafiho. Nové složení Národního shromáždění, které bude tvořit 80 zástupců politických stran a 120 nezávislých kandidátů, následně sepíše novou ústavu.

Při útoku Al-Shabaab zemřeli v Somálsku tři poslanci

Nejméně šest lidí, včetně tří členů parlamentu, bylo zabito při sebevražedném útoku v hlavním městě Somálska. K odpovědnosti za útok v hotelové kavárně v Mogadišu, kde se vládní a vojenští představitelé scházejí, se přihlásila militantní islamistická skupina Al-Shabaab. Somálsko je bez funkční vlády od roku 1991, skupina Al-Shabaab ovládá jih země, přes značnou pomoc jednotek Africké unie (AU).

Významným tématem prezidentské kampaně v USA se stalo zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin ládina

Demokratická strana Spojených států amerických zveřejnila video, ve kterém vyzdvihuje krok Baracka Obamy, který vedl k zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin Ládina v Pákistánu. Autoři videa se táží, zdali by republikánský prezidenstký kandidát Mitt Romney jednal stejně. Republikáni takový způsob vedení kampaně kritizují. Bývalý kandidát na prezidenta za republikánskou stranu John McCain to označil za laciné zneužití vzpomínky na 11. září k politickému účelu. Odborníci zdůrazňují, že Baracku Obamovi v kampani může značně pomoci zdařilý odchod amerických ozbrojených sil z Iráku a právě zabití Usámy Bin Ládina.

Čína požaduje omluvu od Spojených států amerických

Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který zůstával na území americké ambasády v Pekingu, ji  opustil a vyhledal lékařskou pomoc v pekingské nemocnici. Strávil tak na americké ambasádě 6 dní. Čínské ministerstvo zahraničních věcí požaduje od Spojených států omluvu za to, že Chen Guangchengovi poskytly azyl. Jednalo se o první oficiální vyjádření k tomuto případu.