Navzdory sebevražednému útoku během konference, při němž zemřelo šest bezpečnostních pracovníků a za kterým by měla stát islamistická militantní skupina Al-Shabaab napojená na teroristickou Al-Kaidu, delegáti Africké unie (AU) schválili návrh ústavy. Ten má nahradit osm let starou přechodnou ústavu. Ústava musí být ještě schválena v referendu. To bude podle zástupců AU v zemi konat ihned, jakmile to bezpečnostní situace v Somálsku dovolí.
Archiv rubriky: Politika
OSN požaduje ukončení pomoci rebelům v Demokratické republice Kongo
Rada bezpečnosti OSN chce, aby země, které podporují rebely na východě Demokratické republiky Kongo v tzv. hnutí M23, svou pomoc ukončily. Požadavek směřoval podle diplomatů na Rwandu a Ugandu. Rwanda už před časem účast na vyzbrojování a vycvičování rebelů odmítla, OSN avšak ve své zprávě deklaruje opak. Kvůli podezření z podpory Rwanda už přišla o část mezinárodní pomoci.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na příjmech z ropy
Mezi oběma zeměmi panuje napětí od dubna letošního roku, kdy Súdán a Jižní Súdán stály na pokraji války. Otázka ropy a jejího transferu je konfliktním tématem již od července minulého roku, kdy Jižní Súdán vyhlásil nezávislost. Předmětem sporu avšak i nadále zůstává vymezení hranic. OSN dalo zemím ultimátum, aby své neshody vyřešily do čtvrtku. V minulosti oba státy nedodržely dříve sjednané dohody.
Soud s exprezidentem Gbagbo byl znovu odložen
Mezinárodní trestní soud (ICC) znovu odložil proces s bývalým prezidentem Pobřeží slonoviny Laurentem Gbagbo. Exprezident se měl k soudu dostavit 13. srpna, nové datum zatím stanoveno nebylo. Proces byl již odložen v červnu, kdy Gbagbův právník požádal o více času k přípravě obhajoby a plné rekonvalescenci bývalého prezidenta. Konflikt proběhl v roce 2010 a exprezident Gbagbo je souzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Keňská vláda požaduje elektronický registr voličů
V březnu 2013 se v Keni mají konat prezidentské a parlamentní volby. Půjde o první volby od roku 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí. Keňský parlament v pátek rozhodl, že v nadcházejících volbách bude registr voličů elektronický. Volební komise (IEBC) přitom plánovala zavedení tzv. biometrické volební registrace, která měla nahradit manuální registraci, jež byla zdiskreditována v posledních volbách. Na základě obav z podvodu ale k plánu nepřistoupila. Vláda jeho zavedení nyní nařídila. Důvodem je snaha obnovit důvěru společnosti ve volební proces.
Nová egyptská vláda chce pokračovat v jednání o půjčce
Ministr financí Mumtaz al-Saeed uvedl, že země bude i nadále jednat se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) o půjčce v hodnotě 3,2 miliard USD a pozval je na schůzku do Egypta. Datum zatím nebylo určeno. Úvěr má pomoci severoafrické zemi s výpadkem příjmu vlivem lidové revoluce, která svrhla exprezidenta Husni Mubaraka a podpořit vstup zahraničních investorů do země. Nový ministr financí Saeed očekává v letošním fiskálním roce ekonomický růst 3,5 až 4 %.
Kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney odmítá další stimuly na podporu americké ekonomiky
Kandidát republikánské strany na amerického prezidenta Mitt Romney hovořil v neděli o ekonomické politice USA. Podle názoru kandidáta na amerického prezidenta jsou ekonomické stimuly americké centrální banky FED zbytečné. Situaci křehké americké ekonomiky podle Mitta Romneyho nezlepší a naopak ji mohou i zhoršit. Přislíbil také, že v případě svého nástupu do Bílého domu vytvoří 12 milionů volných míst. Předsedkyně Demokratického národního výboru Debbie Wasserman Schultz naopak prohlásila, že americký FED je nezávislou institucí a o jeho politice nerozhoduje Bílý dům a tedy ani politik Mitt Romney.
USA vedou s Čínou diplomatický spor ohledně Jihočínského moře
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Patrick Ventrell uvedl, že čínská politika v Jihočínském moři vede k eskalaci diplomatického napětí mezi zeměmi v regionu. Reagoval tak na nedávné územní spory o teritorialitu vod v Jihočínském moři mezi Čínou a Filipínami. Zdůraznil také, že USA nemají v oblasti žádné územní nároky. Americkou diplomatickou aktivitu kritizuje čínské ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Qin Gang uvedl, že se USA v situaci špatně orientují a podkopávají snahy o dosažení míru a stability v regionu.
OSN požadují vyšetření incidentu v Dárfúru
Mluvčí Komise OSN pro lidská práva Ravina Shamdasani uvedla, že OSN požaduje vyšetřování ohledně ozbrojeného zásahu proti protestujícím v Dárfúru. V úterý zde zahynulo během protestů 8 lidí a dalších 50 bylko zraněno. Ravina Shamdasani žádá súdánskou vládu, aby nezávislé vyšetřování povolila a byla sestavena vyšetřovací komise. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay prohlásila, že demonstanté v Súdánu mají svá práva pokojně vyjádřit svůj názor demonstrací.
Bílý dům obvinil z neúspěchu OSN v Sýrii Čínu a Rusko
Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že hlavní vinu na diplomatickém neúspěchu OSN v Sýrii nese Rusko a Čína. Důvodem je podle něj vetování rezolucí Rady bezpečnosti OSN namířených proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zároveň ocenil práci zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana, kterému končí mandát. Dále pak obvinil syrského prezidenta Bashara Al-Assada z používání těžké vojenské techniky k zabíjení civilních obyvatel. USA také před dvěma dny schválily finanční pomoc syrským povstalcům a nadále posílají do země humanitární pomoc.
Podle Mezinárodního měnového fondu eurozóna neudělala dost, aby zabránila šíření krize
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě popisuje vzájemné vztahy mezi zeměmi, které považuje za nejdůležitější aktéry globální ekonomiky, dále také postup dluhové krize. Eurozónu, kterou zpráva bere jako celek, označil MMF za největší hrozbu světové ekonomiky. Podle MMF evropská dluhová krize dopadá již na všechny členské státy, na státy s nimi sousedící a důsledky krize i na celý svět. MMF ve zprávě vyzval eurozónu, aby se k dluhové krizi postavila úplně jinak než doposud.
Po dohodě Polska a Ruska bude platit bezvízový styk mezi ruskou oblastí Kaliningrad a polskou příhraniční oblastí
Dohoda mezi Polskem a Ruskem se však bude týkat pouze obyvatel žijících 50 kilometrů okolo hranice mezi Polskem a ruskou exklávou Kaliningradem. Obyvatelé Kaliningradu budou moci však cestovat v Polsku pouze 50 kilometrů od hranic. Těm, kdo by toto omezení porušili, hrozí až pětiletý zákaz vstupu do Evropské unie. Rusko tuto dohodu považuje za krok vpřed k celkovému zrušení vízové povinnosti.
Bělorusko vyhostilo švédského diplomata, údajně kvůli podpoře opozice
Švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt v pátek uvedl, že švédský diplomat byl vyhoštěn z Běloruska, údajně kvůli jeho setkání s politickou opozicí v Minsku. Dle Bildta jsou obvinění vznesená proti švédskému velvyslanci nepodložená, dle jeho názoru se jedná o reakci na švédskou angažovanost v demokratizaci této východoevropské země a zlepšení tamějších lidských práv. Švédsko v reakci na tuto událost vypovědělo oba běloruské velvyslance ze své země.
Mali, Niger a Pobřeží slonoviny odstraňují nebo snižují daně ze základních potravin
Mali, Niger a Pobřeží slonoviny regulací daní uvalených na dovážené základní potraviny hodlají bojovat proti rostoucím cenám potravin, které tradičně v oblasti Sahelu vyvolávají nepokoje. V červenci dosáhly ceny obilí rekordních maxim kvůli suchům v USA a Rusku, která vedla i k varování ze strany Organizace OSN pro výživu a zemědělství před podobnou krizí, jaká nastala na přelomu let 2007 a 2008. Ceny navíc ženou nahoru i spekulace o možném omezení vývozu obilnin z Ruska.
Zvláštní vyslanec OSN a LAS pro Sýrii Kofi Annan se s koncem měsíce vzdá své funkce
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan se hodlá na konci srpna zcela vzdát své funkce. Zatímco západní státy v Radě bezpečnosti OSN se nejsou schopné shodnout na důvodu náhlého ukončení, Rusko již obvinilo USA z nedostatečné podpory Kofi Annana. Je možné, že jde i o reakci na kritický článek proti Kofi Annanovi uveřejněný včera ve Washington Post. Kofi Annan zdůvodnil svůj chystaný odchod pokračujícím vyzbrojování obou stran konfliktu a narůstajícím násilím, stejně jako jednání Rady bezpečnosti OSN.
Indie a Pákistán učinily další pokrok ve vzájemných obchodních vztazích
Podle informací indického ministerstva průmyslu a obchodu bude pákistánským společnostem i jednotlivým občanům nově umožněno volné investování do všech oborů s výjímkou jaderné energetiky a obrany. Podle Indické federace obchodních a průmyslových komor (FICCI) by nyní měl Pákistán přijmout pro obchod s Indií zásadu nediskriminace tedy tzv. doložku nejvyšších výhod, podobně jako to učinila Indie již v minulosti. Oficiální hodnota ročního vzájemného bilaterálního obchodu je 2,7 miliardy USD, ovšem podle odhadů se její skutečná velikost z důvodu nelegálního obchodu pohybuje přibližně na trojnásobku. Mírové rozhovory mezi zeměmi byly obnoveny v minulém roce.
Bývalý mongolský prezident Nambar Enkhbayar byl odsouzen ke 4 letům vězení
Podle informací čínské zpravodajské agentury Xinhua ho soud v hlavním městě Ulánbátar shledal vinným z přivlastnění statků určených jako dar klášteru a také nezákonné privatizace hotelu a nakladatelství. Bývalý prezident byl zatčen v dubnu letošního roku a byl obviněn ze zneužítí moci. Obvinění označil za politicky motivované a proti rozsudku podle dostupných informací podá odvolání. Nambar Enkhbayar působil mezi lety 2000 a 2004 na postu předsedy vlády a prezidentem Mongolska byl od roku 2005 do roku 2009, kdy ho nahradil stávající prezident Tsakhiagiin Elbegdorj. V současné době však stále působí jako předseda jedná z koaličních stran, podle mnohých analytiků tak může soudní rozsudek vážně ohrozit již tak křehkou stabilitu vlády a důvěru zahraničních investorů.
Irák odmítl vydat velitele Hizballahu do USA
Irák propustil Ali Mussa Daqduqa, libanonského vojenského velitele islámské ozbrojené skupiny Hizballah. Odmítl tak americkou žádost, aby byl Ali Mussa Daqduq vydán do Spojených států amerických k soudu. Podle představitelů USA patří Hizballah k největším hrozbám pro americké zájmy na Blízkém východě. Irák naopak tvrdí, že soudní proces proti Ali Mussa Daqduqovi skončil a nelze jej proto poslat k dalšímu soudu do jiné země.
Spojené státy americké schválily podporu syrským povstalcům
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila zákon, který umožňuje americké organizaci „Syrian Support Group (Skupina pro podporu Sýrie)“ poskytovat přímou finanční podporu syrským povstalcům, bojujícím proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zákon podepsal americký ministr financí Timothy Geithner. USA také spolupracují se státy, které přímo povstalce podporují, jako jsou Saúdská Arábie či Katar. Někteří odpůrci tohoto kroku upozorňují, že není zcela jednoznačné, jaké zájmy vlastně povstalci v Sýrii zastupují.
USA odmítají případný izraelský útok na Írán
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu ve středu prohlásil, že čas na mírové řešení otázky íránského jaderného programu brzy vyprší. Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán odmítly. Washington přiznal Izraeli právo na obranu realizovanou i vojenskými prostředky, ale v současné situaci věří v účinnost ekonomických sankcí. USA schválily další sankce na íránské banky, pojišťovny a dopravní společnosti. Názorům Benjamina Netanyahua má blíže než administrativa prezidenta Baracka Obamy republikánský kandidát Mitt Romney.
Paraguay urguje OAS, aby vzneslo své stanovisko ve věci odstoupení prezidenta Luga
Po nuceném odstoupení prezidenta Paraguaye Luga nyní země urguje Organizaci amerických států (OAS), aby se vyjádřila ohledně sankcí. OAS již dříve vyslala oficiální komisi, která měla situaci zmapovat. Kvůli nucenému odstoupení prezidenta Luga byla Paraguay zbavena členství v Organizaci jihoamerického trhu (MERCOSUR).
Indická centrální banka snížila odhad růstu ekonomiky pro letošní finanční rok
Ten by tak podle aktuálních odhadů měl dosáhnout výše 6,5 %. Úroková míra zároveň zůstává již druhý měsíc na nezměněné hladině 8%. Vláda uvádí jako cíl ročního růstu HDP 9% i navzdory tomu, že minulý rok meziročně tato hodnota poklesla o 2,1% a během prvního čtvrtletí letošního roku rostla indická ekonomika nejpomaleji za posledních 9 let. Hladina inflace se v současné době pohybuje na úrovni 7%
Nejnovější studie organizace Human Rights Watch potvrdila informace o diskriminaci muslimské menšiny Rohingya v Barmě
Podle výsledků studie byli něktěří členi této menšiny neprávem usmrceni, znásilněni či zadrženi členy barmských bezpečnostních jednotek. Organizace také apeluje na barmskou vládu, aby finančně podpořila zahájené vyšetřování OSN a zpřístupnila informace a veškeré oblasti státu Rakhine, kde se konfliktní oblast nachází. Studie byla vytvořena na základě desítek rozhovorů s obyvateli Barmy i sousední Bangladéše. Její závěry se podobají výsledkům již dříve zveřejněné studie organizace Amnesty International. OSN také již v minulosti označila muslimskou menšinu Rohingya za jednu z nejvíce diskriminovaných menšin světa.