Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Archiv rubriky: Politika
Světová banka zřídila v Džibutsku svůj úřad
Výkonná ředitelka Světové banky (SB) Inger Andersen zastupující Blízký východ a severní Afriku ustanovila v Džibutsku první trvalou instituci SB v zemi. Na zasedání s představiteli východoafrického státu zdůraznila příslib SB posílit koordinaci pomoci a tím dosáhnout ještě lepších výsledků v rámci rozvojového programu Djibuti vision 2035, který má za cíl snížit chudobu a zároveň poskytnout svým obyvatelům více blahobytu.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Irové by zavedli právo na potrat v případě ohrožení života matky
Podle veřejného průzkumu by 8 z 10 Irů přistoupilo k zavedení nové legislativy umožňující potrat, jestliže je život matky ohrožen. Irská vláda chce do vánoc rozhodnout, zdali k revizi zákonu přistoupí. Kritici tvrdí, že to povede k uvolňování mravů, přestože již před 20 lety Nejvyšší soud rozhodl, že ženy mají právo na potrat v případě ohrožení jejich života. Ústava katolického Irska možnost potratu odmítá, pět předchozích vlád nevyjasněnou situaci legislativně neřešila. Strany napříč politickým spektrem nejsou v otázce práva na potrat jednotné.
Egyptský prezident vyhlásil referendum o ústavě, soudci přerušili svou činnost
Egyptský prezident Mohammed Mursi vyhlásil referendum o návrhu nové ústavy, které je naplánované na sobotu 15. prosince. Soudci v čele s Nejvyšším ústavním soudem oznámili přerušení své práce důsledkem „psychologického nátlaku“. V neděli měli soudci rozhodovat o legálnosti ústavodárného sboru, nicméně po rozšíření pravomocí stojí hlava státu výše než soudní systém. Soudci dále odmítají dohlížet na vyhlášené referendum. Opozice návrh nové ústavy kritizuje a obviňuje prezidenta Mursiho z nedodržení slibů, referendu o ústavě měla předcházet společenská shoda na návrhu. Jestliže bude ústava schválena, do 60 dnů musí proběhnout nové volby.
Tisíce lidí protestovaly v Maďarsku proti extrémně pravicové straně Jobbik
Až 10 000 lidí se vydalo do ulic Budapešti v jedné z největších demonstrací v posledních letech. Demonstrace se zúčastnili také mnozí politici z vládních či opozičních stran. Bouři nevole veřejnosti a následnou demonstraci vyvolalo prohlášení poslance Jobbiku Martona Gyongyosiho, který v reakci na obnovení násilností v pásmu Gazy navrhl, aby byl vytvořen seznam poslanců židovského původu. Gyongyosi argumentoval tím, že tito lidé mohou představovat riziko pro maďarskou národní bezpečnost. Jeho výroky však vyvolaly pobouření na maďarské politické scéně, která Gyongyosiho obvinila z rasismu. Vláda Viktora Orbana, která výroky ostře odsoudila, se zároveň zavázala učinit vše, co je v jejích silách k potlačení extremismu a antisemitismu v maďarské společnosti.
Mexický prezident Nieto se ujal úřadu
V sobotu předal úřadující mexický prezident Felipe Calderon prezidentský post Enrique Pena Nieto. Prezident Nieto, který byl v červencových volbách zvolen 38 % hlasy, se podle svých slov zaměří na zrychlení ekonomického růstu země a slibuje zamezení organizovanému zločinu, především drogových kartelů. Prezidentovala Revoluční institucionální strana (PRI) stála v čele země celých 71 let do roku 2000, kdy ve volbách vyhrála Národní akční strana (PAN).
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Japonští zákonodárci schválili další stimulační balíček
V pořadí druhý stimulační balíček v hodnotě 10,7 miliardy USD schválili japonští zákonodárci v úsilí oživit růst stagnující japonské ekonomiky. Peníze budou podle kabinetního prohlášení použity primárně pro vytváření nových pracovních míst a podporu drobných podniků. Podle odborníků však objem peněz není tak veliký, aby měl zásadnější vliv na růst japonské ekonomiky a propad ekonomického růstu, který ve třetím čtvrtletí činil 0,9 % oproti čtvrtletí druhému a který je hlavním tématem v blížících se všeobecných voleb, tak bude pravděpodobně pokračovat.
Barmský prezident pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi vyšetřením policejního zákroku u dolu Monywa
Barmský prezident Thein Sein pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi krátce po masových protestech buddhistických mnichů a pobouřené veřejnosti v několika barmských městech v reakci na tvrdý zásah pořádkových sil. Ostré reakce vyvolal obzvláště fakt, že více než 50 farmářů, protestujících proti údajně nucenému vyvlastňování pozemků v okolí dolu Monywa za účelem jeho rozšíření, bylo kromě použití vodních děl a slzného plynu zraněno neidentifikovanými zápalnými zařízeními, které aktivisté identifikovali jako fosforové nálože. Aung San Suu Kyi byla pověřena sestavením a vedením vyšetřovací komise, která má za úkol prošetřit prostředky použité k potlačení protestů a samotný legální rámec vyvlastňování pozemků v okolí měděného dolu. Komise by měla podat zprávu do konce prosince.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.
Severní Korea vypustí rakety dlouhého doletu, USA rozhodnutí kritizuje
Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.
Syřané mohou svět informovat o dění v zemi i bez internetu, díky Googlu a Twitteru
Americká společnost Google se rozhodla obnovit službu Speak2Tweet, prostřednictvím níž mohou Syřané informovat o situaci v Sýrii i bez připojení k internetu, který již několik dní v zemi nefunguje. Speak2Tweet umožňuje zanechávat nahrané vzkazy na sociální síti Twitter prostřednictvím pevné či mobilní telefonní linky. Služba Speak2Tweet byla zprovozněna společnostmi Google a Twitter před dvěma lety v souvislosti s výpadkem internetu během revoluce v Egyptě.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Egypt čekají provládní demonstrace, rozdělení egyptské společnosti i nadále pokračuje
Příznivci prezidenta Mohammeda Mursiho na sobotu svolali do hlavního města Káhiry demonstraci na podporu prezidentských dekretů a nového návrhu ústavy, který v pátek schválil ústavodárný sbor. Protivládní demonstranti tvrdí, že ústava stojí příliš na islámském právu šaría. V neděli měl soud rozhodnout o tom, zdali je ústavodárný sbor legální a odpovídá složení egyptského obyvatelstva, ovšem na základě nových prezidentských dekretů nemůže žádný soudní orgán sbor rozpustit. Prezident Mursi dekrety obhajuje, mají jen podpořit přechod k demokracii. V pátek v ulicích Káhiry demonstrovaly tisíce lidí se slovy „chceme pád režimu“, který byl použit při demonstracích proti exprezidentu Husni Mubarakovi.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Syrští Kurdové oslavují osvobození města na severovýchodě Sýrie
Vojáci prezidenta Bashar al-Assada se stáhli z města Derek na severovýchodě Sýrie, většina obyvatelstva města jsou Kurdové. Kurdské politické strany od začátku povstání proti prezidentovi Assadovi v roce 2011 posilují a zasazují se o autonomii kurdského obyvatelstva. Doposud změny v kurdských oblastech v Sýrii proběhly nenásilnou formou.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Společenské napětí v Tunisku roste
Přes 100 lidí bylo zraněno na demonstraci ve městě Siliana, které leží asi 130 kilometrů jihozápadně od hlavního města Tunis. Policie na demonstranty, kteří protestovali proti zpronevěření se politických stran a místních uskupení revoluci, použila slzný plyn. Podle obyvatel se od revoluce nezlepšily sociální a pracovní podmínky v zemi. Jasmínová revoluce, jež začala v prosinci 2010, svrhla tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.