Poté, co se ve středu skupina vylodila na břehu ostrova Senkaku/Diaoyu, o jehož svrchovanost vedou spor Japonsko a Čína, japonská pobřežní hlídka ve spolupráci s policisty z prefektury Okinawa zasáhla a aktivisty zatkla. Tento incident tak byl dalším z řady teritoriálních diplomatických sporů, které v poslední době mezi Japonskem a jeho sousedy vypukly. Podle odhadů odborníků se v oblasti sporného ostrova nacházi bohatá naleziště zemního plynu v hodnotě několika miliard amerických dolarů.
Archiv rubriky: Témata
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
Jihoafrický prezident vyzval Zimbabwe k přijetí reforem před volbami
Jihoafrický prezident Jacob Zuma ve středu vyzval zimbabwské lídry k přijetí reforem, které by eliminovaly násilný a sporný průběh voleb. Zimbabwský prezident Robert Mugabe ale naznačil, že nehodlá být nucen k přijetí nové ústavy schválené jeho rivaly. Přesto podle prezidenta Zumy nastal pokrok v jednáních o nové zimbabwské ústavě. Prezident Zuma se ve středu zúčastnil jednání v Harare, kde lídry nabádal k naplánování voleb, které by se měly konat do dvou let.
Přes 60 horníků zemřelo v zasypané šachtě
Nejméně 60 horníků zemřelo v důsledku sesuvu půdy v zřícené šachtě na severovýchodě Demokratické republiky Kongo, kde místní ozbrojená skupina Mai Mai Morgan zkomplikovala záchranné akce. Podle důlního ministra Martina Kabwelulu byla práce horníků nelegální a navíc hloubka šachty 100 metrů přesahovala limit 30 metrů pro těžbu malého rozsahu. V nelegálních dolech v podstatě neexistují bezpečnostní opatření, která by zabránila běžným nehodám. Ozbrojené skupiny využívají nelegální doly a drobnou těžbu k financování svých aktivit, přestože se to mezinárodní síly snaží eliminovat.
Jihokorejský prezident Lee Myung-bak: „KLDR by měla zvážit transformaci“
Jihokorejský prezident to prohlásil v televizním projevu, který byl odvysílán u příležitosti výročí osvobození Korejského poloostrova od japonské koloniální nadvlády. Podle něj by se měla KLDR vzhledem ke své stále se zhoršující ekonomické situaci postavit čelem. Zároveň dodal, že Jižní Korea bude případné změny pozorně sledovat. Komentáře jihokorejského prezidenta tak zřejmě reagují na současnou snahu nového severokorejského vůdce Kim Jong-una nastartovat ekonomické a zemědělské reformy.
Ve Spojených státech začal fungovat program prezidenta Baracka Obamy, který před vyhoštěním ochrání zřejmě okolo 1,7 milionu ilegálních přistěhovalců
Pro zařazení do programu musí ilegální přistěhovalec splnit celou řadu podmínek. Program je v prvé řadě zaměřen na děti ilegálních imigrantů, které by podle administrativy prezidenta Obamy neměly nést odpovědnost za nelegální jednání svých rodičů. Očekává se, že program amnestuje nejvíce ilegálních přistěhovalců od roku 1986. Podle mnoha analytiků je za tímto prezidentovým úsilím snaha získat na svoji stranu rozsáhlou hispánskou komunitu žijící ve Spojených státech před blížícími se prezidentskými volbami. Během období Obamovy vlády bylo z USA deportováno přes 1,2 milionu lidí, z nichž majoritu tvoří právě obyvatelé původem z Latinské Ameriky.
Izraelský prezident deklaroval důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy
Izraelský prezident Šimon Peres v televizi Channel Two prohlásil, že odmítá unilaterální útok Izraele na Írán. Deklaroval také důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy. Podle jeho slov by měl Izrael důvěřovat, že USA zvládnou situaci kolem íránského jaderného programu. Odmítl tak názory izraelských politiků, jako jsou například Ehud Barak, Benjamin Netanyahu nebo Matan Vilnai, kteří navrhli zahájení samostatné války Izraele s Íránem. S útokem Izraele nesouhlasí ani Washington.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange získal politický azyl v Ekvádoru, Velká Británie jej chce přesto vydat do Švédska
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, jenž se nyní nachází na ekvádorské ambasádě v Londýně, získal dle slov ekvádorského ministra zahraničních věcí Ricarda Patiña po „pečlivém uvážení“ politický azyl v této zemi. Velká Británie však trvá na svém rozhodnutí vydat Assange do Švédska. V uběhlém týdnu došlo mezi Ekvádorem a Velkou Británii k ochlazení vztahu poté, co Ekvádor pobouřilo britské prohlášení, že ekvádorská ambasáda by se mohla stát terčem policejního zásahu, nedošlo-li by k vydání zakladatele WikiLeaks. Zmíněný je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě bývalé spolupracovnice WikiLeaks.
Nezaměstnanost v Nizozemí v červenci stoupla na 6,5%
Nizozemská nezaměstnanost dle údajů centrálního statistického úřadu CBS zveřejněných tento čtvrtek vzrostla meziměsíčně o 0,2%. Oproti červenci 2011 činí nárůst nezaměstnaných osob 1,2%. Poprvé tak od roku 1996 stoupl počet osob hledajících práci nad 500 tisíc obyvatel. Na vině je především nynější ekonomická situace eurozóny.
V Pákistánu byla islamistickými militanty napadena jedna z největších leteckých základen v zemi
Během útoku na leteckou základnu Minhas, která leží přibližně 75 km severozápadně od hlavního města Islámábád, zahynulo celkem 9 osob, přičemž v jednom případě se jednalo o příslušníka pákistánské armády. K útoku se přihlásila teroristická organizace Taliban, jejíž mluvčí Ehsanullah Ehsan uvedl: „Jsme na provedení operace hrdí a rozhodnutí útok uskutečnit bylo učiněno již před dlouhou dobou.“ Kromě škod samotných má dle mnohých odborníků útok za cíl především negativně ovlivnit reputaci pákistánské armády, která patří mezi vůbec největší na světě a která se významně podílí na správě země. Obecně je považována za vůbec nejefektivnější státní instituci v Pákistánu.
Poptávka po zlatě klesla ve druhém čtvrtletí letošního roku na dvouleté minimum
A to zejména v důsledku poklesu spotřeby na největších trzích, mezi které patří především Čína a Indie. Objem obchodu se zlatem poklesl o 7%, přičemž pokles poptávky po investičním zlatě předčil pokles šperkařského zlata. Další vývoj se bude odvíjet především od ekonomické situace v Indii, kde objem obchodu se zlatem ve druhém čtvrtletí poklesl o 38%, od druhé poloviny roku se ale očekává zlepšení situace, a to sice z důvodu rostoucí poptávky v době oslav a festivalů. Mezi další klíčové faktory podle odborníků bude patřit také otázka vyloučení Řecka z eurozóny. Navzdory celkovému poklesu byl však výrazný nárůst poptávky zaznamenán ze strany státních institucí, nákup centrálních bank vzrostl o 27%.
Z jihoindického města Bangalore a přilehlých oblastí prchají tisíce obyvatel
Jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih ze emigrovali z důvodu dlouhodobých konfliktů mezi domorodou etnickou skupinou Bodo a muslimskými přistěhovalci z Bangladéše. Poté, co mělo včera dojít v přilehlém městě Mysore k napadení 22-letého studenta z Tibetu, spustila se vlna strachu, která vyvolala v příslušnících tohoto severovýchoního státu rozhodnutí okamžitě opustit město. V jejím důsledku bylo během včerejšího dne podle informací indických železnic prodáno na 5 tisíc jízdenek a hlavní nádraží v Bangalore tak zůstalo ochromeno. Hlavní ministr státu Karnataka, jehož je Bangalore hlavním městem, uvedl, že nikomu ve městě nehrozí žádné nebezpečí a zaručil se za poskytnutí ochrany všem jeho obyvatelům. Úřady také poslaly všem obyvatelům sms zprávy, ve kterých upozorňují, že k dalším napadením nedošlo a vyzývají k zachování klidu. V Bangalore žije přibližně 250 z celkových 300 tisíc původních obyvatel Assamu, přičemž se jedná především o studenty a migranty za prací. Již v minulosti bylo zaznamenáno několik podobných případů rasově motivovaných napadení.
Podle OSN porušují lidská práva obě strany konfliktu v Sýrii
Komise OSN došla k závěru, že v Sýrii dochází k porušování lidských práv jak ze strany vlády syrského prezidenta Bashara Al-Assada, tak ze strany povstalců. Obě strany se podle OSN dopustily zločinů vraždy, zabití bez soudu a mučení. Situaci v Sýrii považuje OSN za stav občanské války. Podle údajů povstalců bylo během dnešního dne v Sýrii zabito 191 lidí. Bojovou zónu ve městě Aleppo označila za vážnou i organizace Human Rights Watch, která sleduje dodržování lidských práv ve světě.
Podle amerického ministra obrany Izrael nezaútočí na Írán
Na začátku srpna odmítly Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán. Izraelský generál a ministr civilní obrany Matan Vilnai prohlásil, že Izrael je připraven na válku s Íránem tak, jako nikdy předtím, a že případný konflikt by trval zhruba měsíc. Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že nevěří, že Izrael chystá útok na Írán. Izraelská strana také dodala, že veškeré kroky budou konzultovat se svým nejbližším spojencem, kterými jsou Spojené státy americké.
Brazílie hodlá investovat 66 miliard USD do své infrastruktury
Brazilská vláda oznámila, že se chystá investovat 66 miliard dolarů do své infrastruktury. Měly by se především posílit spojnice mezi hlavními dopravními uzly tak, aby silnice mohly pojmout co nejvíce dopravních prostředků. Projekt se týká i posílení infrastruktury mezi letišti.
Tanzanská inflace klesá sedmým měsícem
Tanzanská meziroční inflace již po sedmé za sebou klesla v červenci na 15,7 % z předchozích 17,4 % v důsledku pomalého růstu cen potravin a energií. Cílem vlády je snížit inflaci na jednociferné číslo do konce roku 2012. Podle ekonoma Haji Semboja inflace v srpnu mírně stoupne či zůstane beze změn na základě zvyšování cen potravin během Ramadánu. Vysoká inflace východoafrické země byla způsobena vysokými cenami potravin a paliv na mezinárodních trzích v loňském roce.
Společnost De Beers přesunula třídírnu diamantů do Botswany
Přední světový producent diamantů De Beers přesunul třídírnu diamantů z Londýna do hlavního města Botswany Gaborone. V Gaborone mohou být diamanty až v celkové hodnotě 6 miliard USD. Smlouva o přesunu byla podepsána v září 2011 botswanskou vládou a firmou De Beers, která je vlastníkem přední botswanské důlní společnosti Debswana. Podle tiskové agentury AFP má Botswana díky smlouvě možnost přímého prodeje až 10 % manuálně zpracovaných drahokamů.
Egypt bude žádat o navýšení půjčky
Podle ministra financí Mumtaz al-Saeeda bude Egypt na rozhovorech se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) žádat o navýšení půjčky z původních 3,2 miliard USD na 4,8 miliard USD, přestože původní půjčka ještě nebyla schválena. Další kolo jednání, tentokráte s nově zvoleným prezidentem Mursi, se má v Egyptě konat tento měsíc. Ministr financí zároveň dodal, že země požádala USA o grant v hodnotě 500 milionů USD na podporu státního rozpočtu.
Mali odmítlo mezinárodní intervenci, vyjma severu země
Armáda Mali bude souhlasit se vstupem jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) pouze na severu země, jinou intervenci na svém území vylučuje. V Mali proběhl 22. března vojenský převrat a země od té doby čelí politické krizi a stát se de facto rozdělil na dvě území, když sever Mali navíc obsadily islamistické skupiny, které prosazují zavedení islámského práva šaría. Armáda sice předala moc civilní přechodné vládě, přesto je kritizována, že zasahuje do politického dění v zemi. ECOWAS žádá OSN o mandát k nasazení do Mali 3000 jednotek.
V Mongolsku byl po několika týdnech nestability zvolen nový premiér
Norov Altanhuyag, předseda Demokratické strany a bývalý první místopředseda vládní koalice v letech 2008 až 2012, byl v pátek zvolen do funkce premiéra. Jeho jmenování přišlo po několika týdnech krize a nestability na mongolské politické scéně, která trvala od červnových voleb. Úspěšné vytvoření vládní koalice Demokratické strany a čtyř menších stran by mělo pomoci obnovit důvěru zahraničních investorů, kteří se obávali přesunu moci do rukou politických stran preferujících znárodňování a převzetí kontroly nad mongolským průmyslovým sektorem. Mongolská ekonomika je v současné době na vzestupu především díky roustoucí těžbě nerostných surovin a stavbě potřebné infrastruktury, ohrožení důvěry zahraničních investorů pro její růst tak představuje vážnou hrozbu.
Rwandská inflace v červenci klesla
Rwandský statistický úřad v úterý uvedl, že meziroční inflace klesla v červenci na 5,57 % z 5,92 % předchozího měsíce v důsledku snížení cen některých potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ačkoliv celkově ceny potravin stouply o 0,28 %, ceny chleba, masa a ryb klesly. Náklady na bydlení, energie a paliva vzrostly během měsíce o 0,20 %.
Statoil prodala část průzkumné licence společnosti Tullow v Mozambiku
Norská ropná společnost Statoil prodala 25% podíl průzkumné licence firmě Tullow na průzkum plynu v Mozambiku. Firma Statoil prohlásila, že spolupráce umožní společnostem sdílet rizika při zachování širokých pracovních zájmů. Zahájení vrtných prací se očekává v roce 2013 a firmy doufají v objevení dalšího lukrativního naleziště plynu ve východní Africe. Tullow se zaměřením na Afriku již menšinově vlastní těžební licence v Tanzanii.
Keňa neočekává do prosince problémy s dodávkami potravin
Podle keňského ministerstva zemědělství země očekává do prosince stabilní dodávky potravin v důsledku letošní vyšší produkce základních plodin zahrnující rýži, kukuřici a pšenici. Zároveň nevylučuje růst cen potravin v reakci na vyšší ceny obilí na mezinárodních trzích, které zapříčinila sucha ve Spojených státech amerických a u dalších producentů potravin. OSN v minulém týdnu varovala před možnou potravinovou krizí, jako byla krize v letech 2007/2008.