To oznámil australský ministr zahraničí Bob Carr na setkání se svým britským protějškem Williamem Haguem. Zrušena budou finanční a cestovní omezení uvalená na zhruba 260 státních představitelů včetně prezidenta Thein Seina. Celkově byly finanční a cestovní restrikce ze strany Austrálie uvaleny na 392 barmských představitelů. Austrálie však po vzoru Velké Británie ponechá v platnosti zbrojní embargo.
Archiv rubriky: Ekonomika
Latinská Amerika by měla investovat na 300 miliard USD do hornictví
Do roku 2020 by měla latinská Amerika investovat na 300 miliard USD do rozvoje svého hornictví. To by mělo vést i ke zlepšení ekonomické situace regionu. Právě investice za 300 miliard USD by měly regionu ještě zvýšit již tak vysokou poptávku. Momentálně je zde z celkové celosvětové těžby vyprodukováno na 45% mědi, 50% stříbra, 21% zinku nebo 20% zlata.
Argentinská vláda vyvlastnila 51% ropné společnosti YPF
Vláda prezidentky Cristiny Fernánez rozhodla o vyvlastnění 51% majetku ropné společnosti YPF, který je kontrolován španělskou společností Repsol. To i přes nátlak španělské vlády, který byl podpořen Evropskou unií. 51% majetku společnosti bude spravováno argentinskou vládou, zbylých 49% bude distribuováno mezi všechny argentinské ropné provincie. Prezidentka Fernández uvedla, že ,,Argentina byla do této doby jedinou zemí latinské Ameriky, která nespravovala své ropné zásoby“. Informaci přinesl portál BBC Mundo.
Ratingová agentura Moody’s snížila rating Nokie na Baa3 s negativním výhledem
Společnost Samsung pravděpodobně převezme prvenství v oblasti prodeje mobilních telefonů po finské Nokii
Ke změně na této pozici by tak došlo po 14 letém kralování této finské společnosti. Samsung prodal během prvního čtvrtletí roku 2012 přibližně 88 milionů mobilních telefonů (oficiální data budou zveřejněna 27. dubna). Nokia oproti tomu vykázala prodej o objemu 83 milionů těchto zařízení. Finská společnost byla největším světovým prodejcem od roku 1998, kdy na této pozici vystřídala Motorolu. Její pozici významně oslabil vstup společnosti Apple na trh.
Poptávka po vzniku samostatné evropské ratingové agentury je nedostatečná
Tvrdí to list Financial Times Deutschland, podle jehož informací se poradenské společnosti Roland Berger nepodaří shromáždit počáteční kapitál 300 milionu eur pro vznik této agentury. Se vznikem v nedávné době souhlasili někteří evropští politici, kteří kritizovali kroky agentur Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch. Banky nyní však o vznik agentury neprojevily dostatečný zájem. Evropská agentura se od konkurence měla lišit tím, že za své analýzy ponese zodpovědnost, za případné ztráty vzniklé nepřesnostmi by tak klienti po agentuře mohli požadovat odškodné.
Hodnota deficitu indické obchodní bilance meziročně vzrostla
K nárůstu obchodního deficitu došlo od dubna minulého roku. Indický vývoz je závislý zejména na obchodu s EU a USA a je negativně ovlivněn poklesem výkonu ekonomik těchto zemí. I přesto jeho hodnota přesáhla vládou plánovaný 20% růst. Naproti tomu objem importu narostl meziročně o 38,2%. Deficit zahraničního obchodu je způsoben zejména rostoucími cenami ropy. Indie ročně doveze 80% objemu spotřeby této suroviny a její ekonomika je z tohoto hlediska velmi zranitelná. Důvěra zahraničních investorů v indickou měnu (rupii) se navíc dlouhodobě udržuje na nízké úrovni. Rupie za poslední rok oslabila oproti americkému dolaru o 16%.
Byl učiněn další pokrok v indicko-pákistánských obchodních vztazích
Indický ministr obchodu a průmyslu oznámil obnovení přímých zahraničních investic Pákistánu v zemi. Indie také zruší vízovou povinnost pro pákistánské obchodníky. Liberalizace vzájemných obchodních vztahů je hnacím motorem mírových jednání mezi zeměmi. V listopadu minulého roku učinila podobné kroky také vláda pákistánského prezidenta Asifa Ali Zardariho. Během tohoto týdne navštívilo více než 600 pákistánských byznysmanů indický obchodní veletrh, kde promovali pákistánské produkty. Ministři obchodu obou zemí oznámili také rozšíření hraničního přechodu Wagah, který je jediným silničním hraničním přechodem mezi Indií a Pákistánem. Země čeká nadále řešení dalších problematických otázek, kterými je například sporné území Kašmíru.
V Keni se zvýšila cena nafty, benzínu a petroleje
Energetická regulační komise (ERC) v sobotu zvýšila ceny. Ty by měly zůstat v platnosti po dobu jednoho měsíce. Důvodem je vyšší cena ropy na mezinárodních trzích a náklady na její dovoz. V současnosti stojí litr benzínu 1,40 USD, nafta 1,30 USD a petrolej 1,03 USD. Keňská ekonomika je závislá na naftě pro dopravní, energetický a zemědělský průmysl, zatímco petrolej se používá především v domácnostech.
Jaderná elektrárna Krško ve Slovinsku byla dočasně odstavená
Provoz jediné slovinské elektrárny byl pozastaven na 40 dní kvůli pravidelné údržbě. Elektrárna v současné době pokrývá 40% slovinské spotřeby elektrické energie a její provoz je hodnocen jako „bezpečný“.
Společnost Lockheed Martin získala zakázku v hodnotě 259 milionů dolarů na dodání dalších bitevníků F-35 pro armádu Spojených států
Společnost Lockheed Martin stále dojednává s Pentagonem finální podmínky celého obchodu. Celkem jsou vyvíjeny tři varianty tohoto nadzvukového letounu, který je primárně určen pro armádu Spojených států a na jehož vývoji se finančně podílí dalších osm států. Celý projekt byl několikrát zpožděn kvůli komplikacím při vývoji, což negativně ovlivňuje konečné náklady a má za následek snížení počtu objednávek od některých států. Itálie objednává kvůli rozpočtovým škrtům 90 namísto původních 131 bitevníků a kanadští představitelé v minulém týdnu oznámili zmrazení 9 miliardového rozpočtu z důvodu problémů celého programu.
Argentinská vláda uvažuje o odložení zestátnění ropné společnosti YPF
Po nátlaku španělské vlády, který byl podpořen i EU, vláda prezidentky Cristiny Fernández analyzuje možnost znovuotevření vyjednávání se španělskou společností Repsol a možnost odložení zestátnění společnosti YPF. Ta je právě španělským Repsolem z 57% kontrolována. Informaci uvedl argentinský list La Nación. Podle prezidenta společnosti Repsol Antonia Brufau by se argentinská vláda i Repsol měli snažit o zintenzivnění dialogu ohledně situace YPF.
Čínská vláda znovu uvolnila pohyb kurzu juanu vůči americkému dolaru
Čínská státní měna tak od začátku nového týdne bude moci kolísat v rozmezí jednoho procenta okolo ceny stanovené čínskou centrální bankou (6,302 juanu za 1 USD). Doposud byla tato tolerance v rozmezí poloviny procenta. Zpráva o tomto kroku byla vydána v angličtině s pravděpodobným cílem oslovit především zahraniční subjekty. Čína je dlouhou dobu obviňována především Spojenými státy ze záměrného podhodnocování juanu. Ministerstvo financí USA tuto zprávu uvítalo.
Meziroční inflace se v Namibii snížila
Namibijský Centrální statistický úřad v pátek uvedl, že se meziroční inflace v březnu zmírnila na 6,9% oproti stejnému měsíci minulého roku, kdy dosahovala 7,4 %. Měsíční růst inflace se z únorových 0,8 % snížil na 0,3 %.
Keňa vyjednává o úvěru ve výši 600 milionů USD
Keňská vláda sjednává se zahraničními věřiteli úvěr ve výši 600 milionů USD s 7% úrokovou sazbou. Ekonomický tajemník ministerstva financí Geoffrey Mwau uvedl, že jednání jsou de facto hotová, přesto není zcela jasné, kdy vláda dohodu podepíše. Úvěr mají poskytnout tři banky – Standard Chartered, Citibank a Jihoafrická Standard Bank. Úvěr má pokrýt nedostatek veřejných financí pro fiskální rok končící v červnu.
Ekonomika Jihoafrické republiky se stabilizuje
Podle generálního ředitele Národní pokladnice Lunhisa Fuzile, která dohlíží na hospodaření s veřejnými financemi, by se ekonomika země měla do fiskálního roku 2014/2015 dostat do přebytkových čísel. Generální ředitel uvedl, že i přes nadějná ekonomická data, bude JAR muset snížit nezaměstnanost a zlepšit infrastrukturu, která zpomaluje rozvoj země. Ministerstvo financí ovšem snížilo předpověď ekonomického růstu pro rok 2012 na 2,7 % z předchozích 3,4 % a tři hlavní ratingové agentury snížily výhled ratingu ze stabilního na negativní.
Konžské republice se zvýší příjmy z ropy
Podle konžského ministra financí Gilberta Ondongo by příjmy z ropy měly být vyšší, než se původně očekávalo. Příjmy z ropy by se měly vyšplhat na 5,2 miliard USD, země přitom předvídala o 400 miliónů USD méně. Důvodem je vyšší produkce ropy a zvýšení cen na světových trzích.
Společnost GM vyzývá země Latinské Ameriky k dodržování obchodních dohod
Brazílie učinila kroky k omezení dovozu automobilů z Mexika a Argentina se podle dostupných zpráv chystá k podobné akci. Prezident společnosti GM pro Jižní Ameriku J. Ardilla se vyjádřil, že „tyto státy mění roky platné dohody, aniž by společnostem poskytly dostatečný čas k adaptaci na nové podmínky. Společnost GM má investiční plány v Mexiku, Brazílii i v Argentině, které byly vytvořeny na základě platných dohod. Pokud se tyto dohody budou měnit, silně nás to ovlivní.“ Koncern GM má mimo jiné v plánu investovat okolo 200 milionů amerických dolarů v Kolumbii a dalších 50 milionů USD v Argentině, kde očekává vytvoření až 600 nových pracovních pozic.
Prezident Spojených států B. Obama vyzval partnery k prohloubení spolupráce na Summitu Amerik
Prezident Obama prohlásil, že „s téměř miliardou občanů – miliardou spotřebitelů, které společně máme, je toho ještě tolik, co můžeme dohromady dokázat. Pro Ameriky se jedná o velký příslib a já věřím, že když se chopíme příležitostí, které před námi leží, budeme i nadále silnými ekonomickými partnery.“ Prezident Obama je v poslední době pod tlakem ze strany Kolumbijské vlády, která požaduje, aby se více angažoval v rámci problémů Latinské Ameriky, v jejichž čele je obchod s drogami a s ním související násilí. Část kritiků mu také vyčítá, že staví do popředí řešení domácí ekonomické krize a problémů v oblasti Středního východu na úkor Střední a Jižní Ameriky.
Spojené státy požadují po Indii větší transparentnost v souvislosti s plánovanými investicemi
Americký ministr obchodu J. Bryson prohlásil, že Spojené státy očekávají od Indie v rámci zesilování vzájemných obchodních vazeb a investicí větší transparentnost a otevřenost. Indická vláda plánuje investovat miliardy dolarů v rozsáhlých investicích do státní infrastruktury. Vláda Spojených států se snaží podpořit domácí firmy v zisku části zakázek týkajících se převážně stavby silnic, železnic a energetiky. Celkový vývoz Spojených států do Indie se za posledních 10 let zvýšil z 4 miliard amerických dolarů v roce 2001 na 21 miliard USD v minulém roce.
Japonská vláda plánuje znovu uvést do provozu dva reaktory v jaderné elektrárně Ohi
Elektrárna Ohi se nachází poblíž města Osaka, které je druhým největším japonským městem, a je provozována společností Kansai Electric Power. V současnosti je v Japonsku v provozu pouze jediný reaktor, jenž má být odstaven v tomto květnu. Vláda má v plánu uvést do provozu reaktory tři a čtyři, které údajně prošly bezpečnostními testy. K tomu však musí dostat povolení od místních úřadů, na které je vyvíjen tlak ze strany veřejnosti, jež se bojí opakování fukushimského scénáře. Znovu spuštěné reaktory by Japonsku výrazně pomohly v boji proti výpadkům dodávek elektřiny.
Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.
Rakouská spolková republika Dolní Rakousy chce odmítnout další výstavbu české jaderné elektrárny Temelín
Zprávu uvedl zemský rada Stephan Pernkopf. Posuzování vlivu této jaderné elektrárny na životní prostředí nyní probíhá kromě Česka i v Rakousku a Německu. Obě zmíněné země se přitom tradičně staví proti jaderné energii, Německo plánuje celkový odklon od jádra v roce 2022. Během návštěvy německé kancléřky Angely Merkel v Praze však bylo zmíněno, že Německo rozhodnutí České republiky v této věci respektuje. Třetí a čtvrtý blok elektrárny by dle společnosti ČEZ měl být postaven do roku 2025.