Francouzský prezident zahájil výstavbu vysokorychlostního železničního koridoru v Maroku

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy slavnostně zahájil práce na stavbě vysokorychlostní železniční tratě, která má v Maroku v vzniknout do roku 2015 a zkrátit skoro pětihodinovou cestu z města Casablanca do města Tanger dlouhou 350 km na dvě hodiny cesty. Jedná se o první takový projekt v celé Africe i v arabském světě. Podle dohody z roku 2007 budou pouze francouzské firmy jako je strojírenská skupina Alstom SA zajišťovat plánování, výstavbu i samotný provoz marockých rychlovlaků a to včetně energie. Maroko také plánuje postavit další 220 km dlouhé vysokorychlostní železničního spojení mezi městem Tangier a Kenitra, tento projekt by měl být částečně financován z prostředků francouzských úvěrů a částečně z darů od Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bývalý marocký ministr financí Mohamed Berada ale investice kritizuje, neboť jsou dle něj příliš velké a mohly být použity na tvorbu nových pracovních míst v současné ekonomické krizi. Naopak Národní železniční operátor ONCF tvrdí, že vysokorychlostní železniční spojení jsou nutná ke splnění rostoucích požadavků spojených s větší intenzitou dopravy.

Evropská centrální banka urgovala Itálii ke snížení deficitu státního rozpočtu

V dopise adresovaném italskému premiérovi Silviu Berlusconimu stálo, že by italská vláda měla urychleně provést nezbytné kroky k redukci deficitu státního rozpočtu. Reformy by se měly týkat jak daňového, tak pracovního zákoníku. Zároveň by Itálie měla znovu získat ztracenou důvěru investorů. Dopis byl podle BBC odeslán již v srpnu a následně poté proběhl v Itálii prodej státních dluhopisů. Některé z navrhovaných kroků však dosud ještě nebyly zavedené.

Analytici společnosti Ernst & Young tvrdí, že platební neschopnost Řecka je nevyhnutelná

Pravděpodobnost ekonomické recese v eurozóně je tudíž čím dál tím větší. Dle zprávy Ernst & Young je zde velké nebezpečí, že události předběhnou politické dění. Otázkou tedy je, kdy se neschopnost splácet projeví a jak ji bude možné řešit. Zpráva poukazuje na problémy Irska a Portugalska, které prý zcela jistě budou mocnými hybateli dalšího ekonomického dění v EU.

Německá dolní komora parlamentu podpořila rozšíření EFSF

Dolní komora německého parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF), z něhož bude vyplácena pomoc zadluženým státům eurozóny. Německo, které bude do fondu přispívat nejvíce celými 211 miliardami euro (dosavadní příspěvek činil 123 miliard euro), se tak přidalo k  Finsku, Slovinsku, Belgii, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku. Celkové garance mají být v EFSF navýšeny na 720 miliard euro. Fond tak bude schopen poskytnout půjčky v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur, přičemž má získat další rozšířené pravomoci. Plán sice ještě musí schválit horní komora parlamentu a Spolková rada v pátek, ovšem očekává se, že obě instituce tak učiní.

Společnost Lockheed Martin lobovala u americké vlády kvůli zakázce pro Taiwan

Dva zaměstnanci amerického kongresu potvrdili, že den po zveřejnění nabídky na modernizaci taiwanských 145 letounů F-16 A/B za 5,3 miliardy dolarů, obdrželi od společnosti Lockheed Martin nepodepsaný mail s předmětem – Výhody nových F-16 C/D. Důvodem k jeho zaslání je podle oficiálních zdrojů doposud nerozhodnutá zakázka na dodání 66 nových letadel F-16 typu C/D za 8,3 miliardy dolarů, o které Taiwan požádal již před pěti lety. USA totiž doposud tento prodej neschválily kvůli tlaku Číny, která považuje dodávání amerických zbraní na Taiwan za hlavní problém vzájemných vztahů a za vměšování se do svých vnitřních záležitostí. Čína také již dříve varovala i před samotnou modernizací letadel F-16 A/B a v roce 2010 pozastavila veškerou vojenskou spolupráci s USA. Společnost Lockheed Martin zaměstnávající 16 000 lidí, pro kterou by zakázka za 8,3 miliard dolarů byla vítaným ziskem, informaci o mailu nevyvrátila ani nepotvrdila.

Japonské maloobchodní prodeje zaznamenaly ostrý propad

Prodeje maloobchodníků v zemi se v srpnu propadly o 2,7%, což opět vyvolává spekulace o zotavování se japonské ekonomiky po březnové katastrofě. V předchozích dvou měsících zaznamenávaly statistiky spíše růstovou tendenci těchto čísel. Podle expertů se na japonských spotřebitelích začínají projevovat globální ekonomické problémy.

Mnoho investičních firem se domnívá, že stojíme na počátku další finanční krize

Podle vyjádření vedení společností Traxis Partners a Pimco nyní stojíme na počátku další finanční krize, která by mohla přinést pokles akcií o dalších 20%. Její rozpoutání však není nutné, učiní-li vlády evropských zemí potřebná opatření, k nimž mají podle slov ředitele Traxis Partners Bartona Biggse dostačující prostředky. Mezi ně patří například obdoba amerického programu TARP, který slouží jako nouzová podpora bankám, nebo snížení sazeb Evropské centrální banky. Dle tvrzení Bartona Biggse již není ani zlato tak bezpečná a stabilní investice, jak tomu bylo v předchozí době.

Standard & Poor’s: „Čínští developeři mohou v dohledné době čelit velkým problémům“

Ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P) uvedla, že podle jejích výzkumů by propad trhu s nemovitostmi o více jak 30% dostal pod tlak více než polovinu čínských developerů. Ti by následně spadli do kategorie společností s nízkou likviditou. Vývoj čínského trhu s nemovitostmi je podle mnoha expertů nejistý, a navíc je mnoho společností zadluženo více než tomu tak bylo před krachem hypotečního trhu v roce 2008.

EU čeká zavedení daně z finančních transakcí

Evropská komise schválila návrh na zavedení daně z finančních transakcí, který by měl do unijního rozpočtu ročně přinést až 57 miliard euro. Evropskému parlamentu to oznámil předseda Evropské komise Jose Manuel Durão Barroso. Proti tomuto návrhu však vystoupila Velká Británie, která tvrdí, že by měl být zaveden globálně, naopak Česká republika se staví silně proti. V případě neschválení návrhu Velkou Británií se bude zvažovat jeho uplatnění pouze v zemích eurozóny. Daň z finančních transakcí by měla vstoupit v platnost v roce 2014.

V Keni zasedá konference o internetu – řeší se státní kontrola a právní normy

V hlavním městě Keni se v rámci  Fóra pro správu internetu (Internet Governance Forum), které sdružuje firmy, neziskové skupiny, akademiky, techniky, zástupce vlád i občany, se řeší otázka internetu a zásahů států do jeho fungování. Aktivisté zde obviňují vlády jednotlivých států z toho, že je stále obtížnější pro uživatele Webu plnohodnotně ho užívat kvůli státním pokusům převzít nad webem kontrolu. Joy Liddicoat z novozélandské Asociace pro progresivní komunikaci, která se zaměřuje na ochranu lidských práv na internetu, tvrdí, že po arabském jaru, únicích diplomatických depeší USA díky Wikileaks či internetovému pirátství se vlády nadále neostýchají regulovat dění na internetu i přes rozpor s lidskými právy. Joy Liddicoat volá jménem své organizace po transparentnosti konání vlád a především po vytvoření právního řádu pro World Wide Web (WWW), tedy internet, který se stává stále více důležitější hnací silou hospodářského růstu ve světě. Náměstek generálního tajemníka Rady Evropy, která sdružuje 47 států a zabývá se především lidskými právy, Maud de Boer-Buquicchio, řekl, že s rostoucím významem Webu jako nástroje komunikace a obchodu  pro miliony lidí skutečně vzniká potřeba vytvořit principy a dohody o řízení internetu. Podle studie společnosti McKinsey tvoří dnes internet 21% růstu HDP u vyspělých zemí a je skrze něj obchodováno 8 bilionů dolarů každý rok. Například francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rámci jednání G8 a internetových společností v Paříži tento rok řekl, že vzniknou vládní nařízení k internetu i přesto, že podporuje roli internetu v arabském jaru.

Japonsko zvažuje, že se bude podílet na záchranném plánu pro Řecko

Japonský ministr financí Jun Azumi zároveň zdůraznil potřebu rychlého a efektivního jednání ohledně řeckých problémů. Navíc by podle něho prohloubení krize v eurozóně výrazně oslabilo růst celé světové ekonomiky. Problémy ekonomik EU již způsobily pokles na některých japonských akciových trzích.

Mezinárodní organizace práce předpovídá masivní nedostatek pracovních míst

Od roku 2008 čelí státy G20 ztrátou 20 miliónů pracovních míst. Pokud vlády těchto zemí nezmění svou politiku hrozí do příštího roku až zdvojnásobení tohoto čísla. S nejnižším růstem zaměstnanosti ve skupiny se potýkala nejen JAR, ale i Španělsko a USA, které v rámci skupiny dosahují s Velkou Británií i nejvyšší nezaměstnanost.

Labouristé představili plán na záchranu britské ekonomiky

Snížení DPH, daňové úlevy pro malé firmy, zvýhodnění výstavby cenově dostupného bydlení, podpora dlouhodobých veřejných investic ve školství a dopravě a vytvoření nových pracovních míst pro mladé lidi jsou body z programu na záchranu britské ekonomiky, které byly představeny na sjezdu v Liverpoolu. Plán, který by stál 20 miliard liber kritizují nejen vládnoucí konzervatisté.

Atény slibují, že se vyhnou platební neschopnosti

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos to slíbil na nedávném zasedání MMF a Světové banky. Řecko se podle něho bude snažit bankrotu vyhnout, jelikož si je vědomé, že by to mělo ničivýdopad jak na eurozónu, tak na mnoho dalších zemí. Řecká vláda vyvrací dříve uveřejněné spekulace, že by jako východisko ze situace zvolila vyhlášení platební neschopnosti a potvrzuje, že se drží červencové dohody o druhém záchranném balíčku s Evropskou unií.

Britský premiér D. Cameron: „Spojené království nebude měnit svůj postup ke zvládnutí ekonomické krize“

Premiér Cameron toto uvedl i přesto, že MMF nedávno razantně snížil odhady na růst britské ekonomiky. Podle něho se navzdory prohlubující se finanční krizi v Evropě nenachází Velká Británie v žádných potížích. Stejného názoru ovšem není britská opozice, která naopak tvrdí, že je třeba změnit přístup k současné situaci. Britská inflace v současnosti činí 4,5%.

Timothy Geithner: „Evropské země musí předložit přesvědčivý důkaz o tom, že stávající finanční krizi zvládnou“

Tuto výzvu předložil zástupcům evropských zemí americký ministr financí Timothy Geithner při setkání států skupiny G20 ve Washingtonu. Svým tvrzením o nutnosti co nejrychleji jednat se přidal k výrokům prezidentky MMF Christine Lagardové. Zástupce Velké Británie dokonce zdůraznil, že evropské země mají na zvládnutí krize šest týdnů. Naléhavost situace umocňuje i nedávný prudký propad světových, a především evropských, akciových trhů.

Společnost Hewlett-Packard povede bývalá ředitelka eBay

Meg Whitmanová dnes nahradila ve funkci generálního ředitele společnosti Lea Apothekera, který nebyl ve své funkci ani rok. O jeho nahrazení rozhodla dnes správní rada. Leo Apotheker byl odvolán z důvodu několikrát sníženého odhadu prodejů firmy a také kvůli nedávnému oznámení zásadních změn ve strategii společnosti, podle kterých by se HP mělo opět začít věnovat spíše softwaru a přestat podporovat a vyrábět mobilní technologie a osobní počítače.

Ekonomiky G20 projednávají jak stabilizovat bankovní sektor a finanční trhy

Země společenství G20 se již zavázaly k učinění nezbytných kroků pro uklidnění globální ekonomické situace. Na zasedání ve Washingtonu je hlavním tématem stabilizace bankovního sektoru. Centrální banky zemí G20 by měly dále kontrolovat dostatečnou kapitalizaci komerčních bank a dodávat jim potřebnou likviditu. G20 také slibuje, že posílí evropský záchranný fond EFSF.

Bank of Korea ohlásila intervence proti znehodnocování domácí měny

Jihokorejská centrální banka tak učinila stejné kroky, jako nedávno centrální banky v Brazílii a Indonésii. Svůj vstup do trhu s domácí měnou odůvodnilo vedení banky tím, že je potřeba zamezit nebezpečnému kolísání wonu, který za minulý měsíc poklesl oproti americkému dolaru o 10%.