Bulharsko tak má jeden ze tří nejnižších rozpočtových deficitů v Evropě. Premiér země Bojko Borisov uvedl, že se Bulharsko snaží být vždy o krok napřed před Německem. Premiér také sdělil, že pověřil ministra hospodářství úkolem, aby byl v letošním roce zvýšen objem investic. „Aby se předešlo nedorozumění: našimi nejcennějšími investory jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa a pomáhají exportu.“
Archiv rubriky: Ekonomika
MMF vyzval ke krokům, které by zmírnily nynější krizi eurozóny
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednala v noci na dnešek o posílení finančních zdrojů fondu. Zdůraznila i nutnost kolektivních kroků zmírňujících dopad nynější krize eurozóny. Rada také přivítala evropský návrh, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur, aby zvýšila jeho úvěrovou kapacitu. Nynější úvěrová kapacita fondu se pohybuje na asi 350 miliardách dolarů. Jednání přichází v době, kdy se skupina G20 připravuje na únorová jednání, na kterých má být projednáno i navýšení peněžních zdrojů právě pro MMF.
Indie odmítla nové sankce proti Íránu a bude pokračovat v dovozu íránské ropy
Indický ministr zahraničí Ranjan Mathai oznámil, že Indie nebude spolupracovat se Západem v uvalování ropného embarga na Írán a bude nadále čerpat íránskou ropu. Indie podobně jako Turecko souhlasí pouze se sankcemi, které jsou uvaleny v rámci OSN a které Indie dodržuje.
Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu
Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.
Světová banka varuje před „skutečným nebezpečím“ eskalace dluhové krize eurozóny
Zpráva Světové banky očekává „ostré snížení růstu ekonomiky v tomto roce“ a možnou recesi v Evropě. Světová banka dále uvádí, že by eskalace dluhové krize eurozóny mohla vést k celosvětovému ekonomickému propadu srovnatelnému s krizí v roce 2008/09. Hlavní ekonom Světové banky Justin Lin pak předpokládá i příchod krize evropských státních dluhů, což by v důsledku mohlo vést až k otřesení a zastavení růstu globálního trhu. Ředitel Světové banky pro perspektivu a rozvoj Hans Timmer říká, že svět by se měl oprostit od „pouhého uvažování o zpomalení růstu, ale měl by si i připustit možnost pudkého pádu“.
Zimbabwe čeká stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci v Zimbabwe hodlají vstoupit do stávky za účelem zdvojnásobení jejich platů, neboť se jim nepodařilo navyšování mezd vyjednat s vládou. Jedná se zhruba 230 000 lidí, kteří nyní požadují minimální měsíční plat 538 dolarů narozdíl od současných 250 dolarů. Vláda Zimbabwe na požadavek již dříve reagovala prohlášením, že vzhledem k sankcím uvaleným Západem ekonomická situace země navyšování mezd neumožňuje. Podle agentury Reuters masové protestní akce mohou také přispět k politickému napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe ze strany ZANU-PF a premiérem Morganem Tsvangiraie z MDC.
Dialog mezi Řeckem a věřiteli obnoven
Dnešním dnem by měl být obnoven dialog mezi Řeckem a věřiteli o výměně řeckých dluhopisů. Věřitelům doposud nevyhovovalo příliš nízké úročení, kvůli kterému uvázly rozhovory v minulém týdnu na mrtvém bodu. Řecko požaduje, aby jim banky odpustily alespoň 50% dluhu. Dialog je také důležitým signálem pro investory, kteří se nynější situace obávají. Zájmy věřitelů bude v rozhovorech hájit Ústav pro mezinárodní finance (IIF). V Řecku jsou nyní přítomní i zástupci Evropské centrální banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské komise (EK), aby posoudili míru zavádění požadovaných reforem.
Rumunské protivládní protesty pokračují
Ačkoliv rumunský premiér Emil Boc vyzval demonstranty k dialogu, přislíbil stažení nově zavedených reforem a oznámil nový směr reformy zdravotnictví s tím, že k privatizaci záchranné služby nedojde, demonstranti zůstávají nespokojení a hodlají v protestech pokračovat. Demonstrace podporují především opoziční sociálně-liberální politici. Ti požadují rezignaci prezidenta, jímž je Traian Basescu, společně s celou vládou, neboť dle jejich názoru vláda není schopná efektivně řešit nastalou situaci.
Bulharská vláda zrušila povolení k průzkumům zásob břidlicového zemního plynu firmě Chevron
Bulharská vláda v úterý zrušila povolení k průzkumu zásob břidlicového zemního plynu, které dříve poskytla americkému těžařskému gigantovi Chevron, jelikož připravuje úplný zákaz vrtání břidlicového plynu z důvodu ochrany životního prostředí, informovala agentura Reuters. Středo-pravá vláda rozhodla, že firma Chevron může pokračovat v průzkumu zásob ropy a zemního plynu v severovýchodním Bulharsku, ale pouze za použití konvenčních technik vrtání a ne hydraulického štěpení.
Německo je pro vytvoření evropské ratingové agentury
Poté, co agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného evropského fondu EFSF, projevilo Německo žádost o nezávislou evropskou ratingovou agenturu. Omezení vlivu tří největších ratingových agentur (S&P, Moody´s, Fitch) požaduje například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten zdůraznil, že agentury by měly jednat jako objektivní soudci, ne jako zainteresované strany. Komentáře přicházejí poté, co byl snížen rating 9 států eurozóny. Tento krok byl kritizován řadou evropských vůdců.
Integrace Norska do EU je téměř stejná jako integrace Velké Británie
Norsko zažilo v posledních 20 letech „rozsáhlou integraci“, a to i přesto, že není součástí Evropské unie, tvrdí zpráva norské vládní komise. Z analýzy členství Norska v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vyplývá, že je jen „iluzí“, že by Norsko stálo mimo EU. „Jsme skoro stejně integrovaní jako Velká Británie,“ tvrdí předseda výboru pověřeného zprávou, Fredrik Sejersted Prof. Členství v EHP umožňuje Norsku přístup k jednotnému trhu Evropské unie. Země také přijala tři čtvrtiny právních předpisů EU ve výši 6.000 legislativních aktů, mimo jiné o zahraniční politice, zemědělství nebo policejní spolupráci.
Euro se nerozpadne, tvrdí šéf evropského záchranného fondu
Euro se napříč dluhové krizi nerozpadne, sdělil generální ředitel Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling v úterý. Obavy investorů o možný příchod takovéto situace jsou dle jeho názoru „neopodstatněné“. Ředitel také reagoval na snížení ratingu fondu agenturou Standard & Poor’s. Dle jeho názoru, dokud jde pouze o jednu agenturu, situace zůstává beze změny.
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného fondu EFSF
Dle listu London Evening Standard snížila agentura rating evropského záchranného valu EFSF o jeden stupeň na nynější AA+. Snížení ratingu, které následovalo poté, co v pátek Francie a Rakousko ztratily svůj top rating, by mohlo poškodit schopnost fondu získat levně peníze na záchranu států postižených krizí. Zbývající čtyři státy s top ratingem netvoří dostatečné záruky k zajištění úvěrové kapacity fondu v hodnotě 440 miliard eur.
Kvůli sopečnému popílku bylo zavřeno argentinské letiště
Pouhé dny po svém znovuotevření bylo argentinské letiště v Bariloche opět uzavřeno a aerolinky zrušily všechny své lety do tohoto patagonského města. Stalo se tak z důvodu mraku sopečného popílku po výbuchu chilské sopky. Letiště v Bariloche bylo od června zavřeno ze stejného důvodu. Nucené uzavření letiště má své ekonomické dopady. Bariloche a přilehlá města jsou oblíbenými turistickými destinacemi. Zrušení letů se tak hluboce dotklo příjmů z turismu.
Norsko se obává o svůj ropný průmysl – úřady začaly jednat
Norské ropné ředitelství (NPD) se obává, že vyšší náklady a nedostatek vrtných plošin povede ke zpoždění vývoje a výzkumu nových zdrojů na norském šelfu. Ropné těžební společnosti nyní mají předložit 15 – 20 komplexních plánů na rozvoj těžby zemního plynu a ropy v příštích 2 letech. V Norsku se v roce 2012 očekává růst investic do ropného sektoru o 40% ve srovnání s rokem 2010 na 160 miliard norských korun. Šéf NPD Bente Nyland prohlásil, že byl velmi spokojen s dosavadním vývojem, ovšem Norsku podle jeho slov hrozí nedostatek vrtných plošin, což by mohlo zpomalit ekonomický růst a snížit vládní příjmy. Stejně tak je podle jeho vyjádření strategickou povinností Norska zabránit případnému vystoupání cen ropy, které by mohlo nastat při konfliktu na Blízkém východě.
Americké ministerstvo pro energetiku ujišťuje svět: „Írán globální obchod s ropou neohrozí“
Náměstek amerického ministra energetiky Daniel Poneman v jihoafrickém Johannesburgu prohlásil, že trh s ropou je globální záležitostí a ropa je snadno nahraditelná a přepravitelná i bez Hormuzského průlivu, který by Írán mohl zablokovat. Ale i přes tvrzení amerického ministerstva energetiky jsou trhy s ropou nervózní uprostřed stupňujícího se napětí a hrozby, že by Írán skutečně uzavřel nejdůležitější ropnou trasu na světě, kterou protéká 20% veškeré ropy na světě. Před 10 dny ale zdroj z Mezinárodní agentury pro energii (IAE) uvedl, že se kvůli současné situaci připravuje krizový plán pokrytí spotřeby ropy, podle kterého by USA, EU a Japonsku i přes uvolnění svých strategických zásob ropy chybělo 2 miliony barelů ropy denně a zásoby by vydržely po jeden měsíc. Saúdská Arábie se ovšem zavázala, že je připravena zvednout produkci ropy dle potřeby.
Chorvatsko zahájí boj proti šedé ekonomice
Chorvatský ministr práce a sociálních věcí Mirando Mrsic dnes oznámil, že vláda zintenzivní boj proti šedé ekonomice, neboť situace je pro sociální systém neúnosná. Podle jeho odhadů v Chorvatsku načerno pracuje přes 300 000 lidí, kteří jsou hlášeni jako nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Ministerstvo hodlá zahájit zpracování nového seznamu „žadatelů o podporu“ s tvrdšími pravidly a pro získání představy o počtu obyvatel, kteří jsou skutečně bez práce.
Saúdská Arábie zpochybňuje íránské možnosti a je připravena navýšit produkci ropy
Saúdská Arábie vyjádřila pochybnosti ohledně tvrzení Íránu, že by mohl zablokovat hlavní ropnou trasu Perského zálivu obsazením Horzmuzského průlivu. Zároveň Saúdská Arábie v přímé reakci na íránské varování, aby se země Blízkého východu nesnažily nahradit íránskou produkci, oznámila, že je připravena zvýšit svou těžbu a že je schopna stabilizovat ceny za barel ropy Brent na 100 dolarů – jde o japonské prohlášení, že stabilní ceny jsou základním předpokladem pro uvažování o dalších sankcích proti Íránu. Saúdská Arábie a Írán jsou dva největší vývozci ropy na světě.
Egypt požádal MMF o pomoc ve výši 3,2 miliardy dolarů
Egyptský ministr pro mezinárodní spolupráci Faiza Abu el-Naga oznámil, že Egypt podal oficiální žádost o pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 3,2 miliardy dolarů. Egypt již jednou žádost podal a nakonec půjčku v červnu 2011 odmítl s tím, že není třeba, nyní se ale egyptská vláda snaží zaplnit mezeru v rozpočtu způsobenou obrovskými ekonomickými ztrátami v souvislosti s nepokoji. Půjčku zároveň předznamenalo i egyptské Muslimské bratrstvo na konci minulého týdne.
Niger hodlá stavět jaderné elektrárny
Niger bude prosazovat plán na rozvoj civilní jaderné energetiky ve spolupráci s dalšími kolegy západní Afriky v rámci západoafrického politického a hospodářského společenství ECOWAS, a to i přes nedávnou nehody v japonské jaderné elektrárně Fukushima. Oznámil to prezident Nigeru Mahamadou Issoufou na Mezinárodním fóru o mládí a „zelených“ pracovních místech v nigerském hlavním městě Niamey. Niger je jednou z nejchudších zemí světa, ale zároveň jedním z největších vývozců uranu.
Human Rights Watch upozorňuje na nucené vysidlování v Etiopii
Organizace Human Rights Watch (HRW) prohlásila, že vláda Etiopie nutí desítky tisíc lidí k opuštění svých pozemků, aby mohly být pronajaty zahraničním investorům. Podle HRW etiopská vláda v rámci „programu přesídlení v rámci rozšíření obyvatelstva“ donutila již 70 000 lidí, aby přesídlili ze západního regionu Gambella do nově vystavěných vesnic, které postrádají adekvátní potravinové zajištění, farmářské prostory, zdravotní péči a příležitost ke vzdělání. Etiopie již podle údajů HRW pronajala 3 miliony hektarů zahraničním zemědělským podnikům (území o rozloze téměř jako Belgie) a údajně chystá pronajmout dalších 2,1 milionu hektarů.
V Ugandě skončila stávka obchodníků v hlavním městě
Obchodníci v hlavním městě Kampala ukončili stávku proti rostoucím úrokovým sazbám komerčních bank, které jsou podle nich likvidační. Ugandský prezident Yoweri Museveni, ačkoliv dříve odmítl jakýkoliv zásah do cenové politiky bank, nyní přislíbil, že centrální banka se bude zabývat způsoby, jak zmírnit dopad stále rostoucích nákladů na půjčky.
Chorvatská inflace za rok 2011 dosáhla 2,3%
Informaci poskytl národní statistický úřad agentuře AFP. Ceny alkoholu a tabákových výrobků vzrostly o 6,8%, zatímco ceny potravin o 3,6%. Ceny energií také vzrostly o 2,7%. Chorvatsko, které má vstoupit do Evropské unie v roce 2013, očekává dle prognózy Světové banky a Chorvatské centrální banky v letošním roce recesi. Růst ekonomiky za rok 2011 se pohyboval okolo 0,4%.