Důvodem je dle italského premiéra Maria Monti nynější kritická situace italské ekonomiky, kterou by nejisté náklady a rizika spojená se závazkem Olympijských her mohly poškodit. Tento krok ukončil dvouletou kampaň Říma za pořádání této mezinárodní akce. V soutěži nyní zůstává 5 dalších měst – Baku, Dauhá, Istanbul, Madrid a Tokio.
Archiv rubriky: Ekonomika
Chorvatská úsporná opatření se nedotýkají katolické církve, lidé se proti tomu bouří
Chorvati kritizují nový vládní návrh rozpočtu, který v rámci úspor omezuje výdaje na vzdělávání, zdravotnictví či sociální systém, ale neomezuje výdaje pro katolickou církev. Chorvatská vláda se brání tím, že je vázána mezinárodní smlouvou s Vatikánem, kterou je nucena respektovat. Kritici ovšem namítají, že v článku 15/II dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou je řečeno, že v případě změny zásadních okolností je možné zahájit jednání o nových podmínkách dohody – podle kritiků je pak současná ekonomická situace v Evropě dostatečným důvodem a naplňuje podmínky stanovené v této dohodě.
Dohoda EU o finanční pomoci Řecku pravděpodobně nebude ujednána v tomto týdnu
Řecká vládní koalice se dnes snažila přesvědčit své skeptické partnery v Evropské unii (EU) o tom, že splní požadované závazky, jako nalezení dalších 325 milionů eur v úsporách, bez nichž zemi nebude poskytnuta další finanční pomoc. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn uvedl, že schůze ministrů financí eurozóny, která se má odehrát ve středu je pro Řecko „zásadní“ a mělo by dojít k finalizací dohody o nových úvěrech o objemu 130 miliard eur a odpisu části stávajícího dluhu v objemu 130 miliard eur. Dle zdroje agentury AFP ale k finální dohodě ministrů ve středu nedojde a schůzi může zastoupit telekonference, neboť dokumenty o konečné dohodě nejsou připravené.
Řecká ekonomika ve 4. čtvrtletí 2011 poklesla o 7%
Řecká ekonomika, která se nachází v recesi již pátým rokem ve 4. čtvrtletí poklesla o 7% oproti předešlému roku. V prohlášení to uvedl řecký statistický úřad. Lucemburský ministr Luc Frieden komentoval situaci v zemi, která nyní pracuje na získání finanční pomoci od veřejných věřitelů – Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), že pokud Řecko nesplní předložené požadavky, mělo by opustit eurozónu. Před návratem k drachmě již v minulosti varoval šéf řecké centrální banky.
Evropská komise sestavila seznam nejvíce ohrožených zemí EU z hlediska hospodářské krize
Odborníci ve spolupráci a Evropskou komisí (EK) sestavili seznam zemí Evropské unie (EU), které jsou nejvíce ohroženy hospodářskými a sociálními otřesy – v čele tohoto seznamu se nacházejí Itálie, Španělsko, Maďarsko a Kypr. Země jsou hodnoceny podle deseti klíčových ekonomických parametrů, včetně množství veřejných prostředků a závazků, makroekonomické situace a dynamiky jejího vývoje, hodnoty pracovní síly, daňového systému a sociálních jistot. Velká Británie, Francie, Belgie, Bulharsko a Slovinsko se dle expertů nacházejí „v oblasti hospodářského rizika.“ Očekává se, že černá listina bude předložena poslancům Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku evropským komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti, jímž je Olli Rehn.
Český prezident v Turecku: „vstup Turecka do EU by Evropu probudil a pomohl by jí“
V rámci své návštěvy v Turecku prezident České republiky Václav Klaus uvedl, že Evropa potřebuje změnu a probuzení, které by mohl přinést vstup Turecka do EU. Český prezident dále uvedl, že je proti tomu, aby EU bránila Turecku ve vstupu kvůli dluhové krizi. Turecký prezident Abdullah Gül pak upozornil na to, že kritika českého prezdienta některých kroků EU se dnes ukazuje jako správná. Do Turecka spolu s českým prezidentem dorazila i delegace asi 60 podnikatelů, což podle prezidenta Václava Klause potvrzuje velký obchodní zájem ze strany České republiky.
Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno
Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu
Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Americký prezident Barack Obama se pokouší snížit roční deficit pod 1 bilion dolarů
Návrh rozpočtu pro rok 2013 vydaný Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se značnými výdajovými škrty a s vyšším zdaněním pro bohaté. Barack Obama plánuje zrušit daňové úlevy pro nejbohatší obyvatele, které zavedl jeho předchůdce George W. Bush. Cílem těchto fiskálních opatření je snížit deficit státního rozpočtu na méně než 1 bilion dolarů. Zvýšení daní pro bohaté si klade za cíl odstranit asymetričnost daňového systému, kdy američtí miliardáři platí nižší daně než jejich zaměstnanci.
Čínský viceprezident Xi Jinping navštívil USA
Americký prezident Barack Obama přivítá viceprezidenta Čínské lidové republiky Xi Jinpinga v Oválné pracovně. Projednávat se budou především ekonomické otázky. Barack Obama plánuje redefinici americké ekonomické politiky vůči Číně. Washington má zájem na prohloubení obchodních svazků, čímž chce posílit americký export. Xi Jingping se velice pravděpodobně stane za 13 měsíců novým prezidentem Číny. Spojené státy přesto nadále trvají na vyšetření čínských ekonomických praktik. Republikánští politici považují Obamovy kroky za příliš vstřícné a republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney označil Čínu za autokratický stát, který ohrožuje americkou svobodu.
Americký ministr obrany Leon Panetta obhajuje výdajové škrty v armádním rozpočtu
V Senátu Spojených států amerických obhajoval ministr obrany Leon Panetta výdajové škrty a celkový rozpočet 613 miliard dolarů pro americkou armádu. Leon Panetta označil tento rozpočet za dostačující a upozornil, že výdajové škrty se týkají celé země a dotknou se všech 50 států. Přesto věří, že se tím nijak neoslabí akceschopnost ozbrojených složek. Očekává se odpor některých zákonodárců, kteří se obávají o zachování národní bezpečnosti.
Americký prezident Barack Obama představil svůj ekonomický plán pro rok 2013
Americký prezident Barack Obama představil ekonomický rozpočet USA pro rok 2013, který operuje s částkou 3,8 bilionu dolarů. Rozpočet předpokládá vyšší zdanění a výdajové škrty. Barack Obama představil vedle rozpočtu také ekonomickou vizi Spojených států na příštích 10 let. Desetiletý schodek Amerického rozpočtu se podle této vize má během následující dekády snížit o 4 biliony dolarů. Plán počítá s výdaji na stimulaci ekonomiky a se zdaněním nejvyšších příjmových vrstev americké společnosti. Tyto kroky kritizují republikánští politici včetně prezidentských kandidátů.
Polský export v roce 2011- rekordních 135,8 miliard eur
Oproti roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie (EU) se objem exportu téměř zdvojnásobil, oproti předešlému roku vzrostl o téměř 13%. Polsko exportuje 75% svých produktů do EU, jeho největším obchodním partnerem je Německo. Import se v roce 2011 pohyboval kolem 150 miliard eur, vzrostl o 17,6%. Informace sdělil polský Hlavní statistický úřad.
Probíhá sumit EU-Čína o dluhové krizi
Představitelé Evropské unie (EU) přijeli do Pekingu na sumit s představiteli Číny, kde by hlavním tématem mělo být řešení evropské dluhové krize. Čínský premiér Wen Jiabao se setká s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Dalšími otázkami diskuze by mohla být situace v Íránu, Sýrii a spory ohledně emisních povolenek. „Dluhový problém je v kritické situaci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Liu Weimin v pondělí. „Jsme přesvědčeni, že pro EU jako největšího obchodního partnera Číny a největší ekonomiku na světě (souhrnně), je důležité, aby tento problém vyřešila.“ Po úterních jednáních by se představitelé EU měli ve středu setkat s prezidentem Hu Jintao.
Moody´s upravila hodnocení 9 zemím eurozóny
Ratingová agentura Moody´s v pondělí ponechala Francii, Velké Británii a Rakousku nejvyšší rating úvěrové spolehlivosti AAA, výhled ekonomik byl však změněn na negativní. Dalším 6 zemím eurozóny bylo hodnocení sníženo. Itálie má nyní stupeň A3 z původního A2, Portugalsko Ba3 z Ba2, Španělsko kleslo nejvíce- o dva stupně z A1 na A3. Malta, Slovinsko a Slovensko si pohoršily o jeden stupeň z A1 na A2.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Standard & Poor’s snížila rating patnácti španělským bankám, Fitch čtyřem
Ratingová agentura S&P tak snížila rating úvěrové spolehlivosti 15 španělských bank, jemuž předcházelo snížení ratingu samotného Španělska minulý měsíc. „Krokem byly dotčeny i největší španělské bankovní instituce jako je Santander, BBVA, Bankia a CaixaBank,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Zmíněným bankám snížila v pondělí hodnocení i konkurenční ratingová agentura Fitch, čemuž také předcházelo snížení ratingu země. Santander, největší banka eurozóny podle tržní kapitalizace, získala nové hodnocení agenturou S&P A+ z předchozího AA. „Očekáváme, že ziskovost španělského bankovního systému se bude i nadále pohybovat pod svým historickým průměrem, neboť banky i nadále působí v nepříznivém hospodářském a finančním prostředí,“ uvedla S&P.
Schváleno převzetí výrobce telefonů Motorola společností Google za 12,5 miliard dolarů
Představitelé Evropské unie (EU) v pondělí schválili tento krok, soudě, že nebude mít dopad na trh s operačními systémy chytrých telefonů (smartphones). Pro společnost Google jde prozatím o největší akvizici v historii. Vyšetřování bylo zaměřeno především na otázku, zda-li Google neztíží velkých výrobcům mobilních telefonů jako jsou Samsung či HTC používání operačního systému Android, jenž navrhla právě společnost Google.
USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů
Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.
Americký rozpočet pro rok 2013 počítá s uzavíráním vojenských základen
Rozpočet představený Americkým prezidentem Barackem Obamou počítá se změnou vojenské strategie zaměřené na dislokaci pozemních jednotek. Nově se má Pentagon zaměřovat na vyhledávání a likvidaci nepřátel s pomocí nejnovějších technologií a s využitím speciálních jednotek. S touto změnou souvisí uzavírání vojenských základen, které má proběhnout ve dvou fázích v letech 2013 a 2015. Důvodem je snížení rozpočtu Americké armády z 646 miliard dolarů v roce 2012 na 613 miliard dolarů plánovaných pro rok 2013. Na pokračující válku v Afghánistánu je vyčleněno pro nadcházející rok 88 miliard dolarů.
Polsko odložilo stavbu 1. jaderné elektrárny o 5 let
Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022.
Německé ministerstvo financí oznámilo, že dohoda o pomoci Řecku nebude ujednána do začátku března
Mluvčí ministerstva financí Německa sdělila, že konečné schválení nové finanční výpomoci Řecku o objemu 130 miliard eur se neuskuteční do začátku března. To znamená, že eurozóna bude muset oddělit konečné rozhodnutí o schválení finanční výpomoci od příbuzné dohody o seškrtání části dluhu, která musí být dokončena před splacením dluhopisů 20. března. Bez ní se ocitne Řecko v platební neschopnosti. Ostatní státy eurozóny se dle mluvčí chtějí přesvědčit, kolik soukromých věřitelů se bude podílet na odpisu, který by měl snížit dluh země o 100 miliard eur. Německý parlament bude hlasovat o finanční pomoci Řecku 27. února.
Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie
Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“