V únoru se inflace v zemi zvýšila na 36,3 % z lednových 32 %. Etiopie bojuje s inflací po špatné úrodě následkem sucha a zvyšujících se cen ropy. Meziroční inflace potravin se zvýšila o 47,4 %. Na jaře minulého roku postihlo celý Africký roh období sucha, které přerostlo v humanitární krizi.
Archiv rubriky: Ekonomika
Německu se nepodařilo ušetřit plánovaných 11,2 miliard eur
Německý zpravodajský magazín Der Spiegel v pondělí informoval, že se německé vládě nepodařilo uspořit 11,2 miliard eur, jíž si naplánovala. Článek deníku byl podložen studií, kterou vypracoval Institut pro německé hospodářství (IW). V té stojí, že se Berlínu škrty podařilo ušetřit 4,7 miliard eur, tedy ani ne polovinu původně naplánované sumy. Přesto se IW vyjádřil, že je vláda na dobré cestě, a že Wolfgang Schäuble by se mohl stát prvním německým ministrem financí za 40 let, který by začal snižovat státní dluh.
Japonská strojní výroba vzrostla za měsíc leden více než se očekávalo
Objednávky za leden vzrostly o 3,4% oproti 7,1% poklesu za prosinec minulého roku. To rozvířilo obavy o tom, že část výrobců přesune svoji výrobu pryč z Japonska kvůli slabé domácí poptávce a silnému jenu. Celková průmyslová výroba v zemi zaznamenala v lednu nárůst o 2%, což napomáhá k rychlejšímu zotavování japonské ekonomiky.
Indická průmyslová výroba vzrostla o 6,8%
Tato lednová statistika tak výrazně oslabila obavy o zpomalování indické ekonomiky, která v posledním čtvrtletí 2011 zaznamenala růst o 6,1%, což je nejméně za poslední tři roky. Výrobní sektor je jedním z největších přispěvatelů růstu státní ekonomiky. Indická centrální banka také na podporu ekonomiky snížila výši povinných rezerv, které musejí mít komerční banky, z 5,5% na 4,75%. Indická vláda v pátek 16. března uveřejní rozpočet na následující finanční rok.
Volkswagen- prodeje by mohly v letošním roce dosáhnout dalšího maxima
Koncern VW by podle odhadů svého vedení mohl za rok 2012 prodat až 8,3 milionu vozů. Zisky by přitom měly být srovnatelné s těmi za rok 2011. Volkswagen má nyní za cíl stát se nejvýdělečnější automobilkou na světě do roku 2018. Největší část zisku koncernu zajišťuje v současnosti značka Audi, která přináší 5,3 miliardy eur, ačkoliv se těchto vozů prodá „pouze“ 1,3 milionu ročně, což je zhruba čtyřikrát méně než vozů značky VW. Martin Winterkorn, generální ředitel koncernu, si za rok 2011 vydělal 17,5 milionu eur.
Indická vláda odvolala zákaz vývozu bavlny kvůli nespokojenosti zemědělců
Toto opatření bylo přitom před několika dny uvedeno v platnost kvůli nedostatečné produkci této suroviny a značnému odbytu především k čínským odběratelům. Vláda se tak snažila zabezpečit dostatečné zásobování bavlnou domácím odběratelům. Indický ministr obchodu Anand Sharma však akceptoval námitky Asociace pěstitelů bavlny, které překvapivě hovořily o přebytku této suroviny a nutnosti jejího exportu, a to i vzhledem k tomu, že letošní úroda byla zasažena chorobou, která výrazně snížila objem sklizně.
Bangladéší zmítají protesty opozice
Dle policejní zprávy se v hlavním městě Dháka shromáždilo až 100 tisíc stoupenců opozice. Demonstranti požadují rezignaci dosavadní vlády a uspořádání nových voleb pod dozorem nezávislých pozorovatelů. I přes hojně rozmístěné pořádkové jednotky nedošlo k vážnějším střetům. Dle tamních médií jde o největší demonstraci od roku 2008, kdy byla v parlamentních volbách poražena Bangladéšská nacionální strana (BNP). Mluvčí BNP zároveň avizoval možnost generální stávky vyhlášené 29. března. Vláda opoziční výzvy odmítá a tvrdí, že volby budou v řádném termínu v roce 2014, a to i za účasti nezávislých pozorovatelů. Nestabilita v politické sféře by však mohla ohrozit již tak slabou státní ekonomiku.
Vietnam posílá šest buddhistických mnichů na sporné Spratlyho ostrovy
Ty přitom leží v Jihočínském moři, o které jsou v poslední době vedeny ostré územní spory. V těch se angažují především Čína, Filipíny, Japonsko a právě Vietnam. Mniši budou mít podle vietnamské vlády za úkol obnovit chod tamních klášterů. Na území Spratlyho ostrovů se podle průzkumů nacházejí četná ložiska ropy a zemního plynu. Právě z tohoto důvodu si je nárokují Čína, Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Taiwan.
Sedm evropských leteckých společností podalo stížnost k vládám ohledně evropského nařízení o emisích (ETS)
Mezi nimi jsou například společnosti Airbus, British Airways a Virgin Atlantic, které tvrdí, že tento krok bude mít široce negativní dopad na letecký průmysl jako celek. S emisními limity a následnými opatřeními nesouhlasily ani vlády Číny a USA. Podle vedení Airbusu navíc tato opatření ohrožují více než 1000 pracovních míst pouze v rámci této společnosti. Šéf EADS, dceřiné společnosti Airbusu, Louis Gallois novinářům nedávno řekl, že čínská vláda minulý týden pozastavila nákup letadel od evropských výrobců údajně právě kvůli tomuto nařízení. To by podle mnohých znamenalo přechod evropského nařízení o emisích do obchodního konfliktu.
Rakousko bude pravděpodobně muset vyplatit na pojistkách proti státnímu bankrotu Řecka až 424 milionů eur
Dle ministryně financí Marie Fekter tuto situaci však rakouský rozpočet zvládne a nebude potřeba dalších úsporných opatření. Částku bude země pravděpodobně muset vyplatit na úvěrových swapech kvůli restrukturalizaci řeckého dluhu. Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) označilo dokončenou výměnu části řeckých dluhopisů soukromými investory za „úvěrovou událost“, tedy stav, který dává držitelům dluhopisů možnost žádat náhradu za znehodnocenou investice. Rakouská vláda již dříve oznámila, že vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru.
Čínské úřady hlásí největší obchodní deficit za poslední desetiletí
Za letošní únor činila tato částka 31,5 miliardy USD. Dovoz do země vzrostl v porovnání se stejným obdobím v minulém roce o 39,6%, přičemž vývoz zaznamenal růst o “ pouhých“ 18,4%. Větší obchodní deficit může podle analytiků signalizovat hlubší otázky ohledně vývoje a stavu čínské ekonomiky, která je prozatím tažena především exportem. Ten ovšem nezažívá nejlepší období kvůli globálně zpomalujícímu hospodářskému růstu a poptávce především v EU a USA. Čínské společnosti si v současné době začínají dělat zásoby, což vede ke zdražování především pohonných hmot a vzácných nerostných surovin. K tomu přispívá také stále větší poptávka po těchto komoditách vlivem masivního rozvoje čínské ekonomiky. Čínská vláda nedávno zveřejnila nejnižší cíl ekonomického růstu od roku 2004 v podobě 7,5%.
Byla odvolána konference o Súdánu
Mezinárodní konference o Súdánu, která se měla konat 23. – 24. března v Istanbulu v zájmu sehnání finanční pomoci a investic pro Súdán z iniciativy Norska a Turecka byla odložena na neurčito. Důvodem je oznámení, že USA a další západní státy se jí pravděpodobně nezúčastní na protest proti vojenským zásahům súdánské vlády na jihu země, kde súdánská armáda bojuje s povstalci a podle některých obvinění údajně i cíleně vytlačuje nearabské obyvatelstvo. Súdán všechna taková tvrzení popírá. Konference měla pomoci súdánské ekonomice, která výrazně utrpěla po odtržení Jižního Súdánu, který má na svém území 3/4 zásob ropy.
Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu
Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.
Německo nevyloučilo 3. záchranný balíček pro Řecko
Dle německého ministra financí Wolfganga Schaeuble může Řecko snížit své zadlužení na 120,5% HDP do roku 2020, neznamená to však, že možnost 3. záchranného balíčku lze vyloučit. Tímto zopakoval názor prezentovaný již v únoru. Přesto ministr uvedl, že doufá, že opatření, která ve spolupráci s Evropskou unii (EU) Řecko již zavedlo, přispějí k „uzdravení“ země. Dále ministr odmítl rozšíření mandátu Evropské centrální banky (ECB) a uvedl, že banka by neměla financovat zadlužené státy.
Ve Španělsku proběhly masové demonstrace proti vládním reformám
V neděli do ulic 60 španělských měst vešli občané, kteří nesouhlasí s reformou zákoníka práce navrženou vládou premiéra Mariana Rajoye. Dle zdejší policie dav čítal okolo 100 tisíc lidí, dle odborových svazů však účast v Madridu a Barceloně dohromady vynesla okolo 1 milionů obyvatel. Akce měla být přípravou na generální stávku, která je naplánována na 29. března.
Komisařka EU pro otázky klimatu: „Polské veto nebude bránit Evropě před přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku“
Komisařka Evropské unie (EU) pro otázky klimatu Connie Hedegaard uvedla, že pokud se 26 členů unie vyjádřilo pro další práci Evropské komise (EK) v tomto směru, bude se komise věci nadále zabývat. Komisařka dále zkritizovala názor polského ministra, že EU by měla mít cíl pro snížení uhlíkových emisí do roku 2050, jak jej dosáhnout by si měla však každá země určit sama. Dle komisařky by byl tento návrh neefektivní. Polsko vetovalo návrh EK již v červnu 2011, nechce totiž stanovit další cíle snižování uhlíkových emisí po roce 2020, dokud nebudou dokončená globální jednání o této věci.
Belgie zavádí další úsporná opatření, zmrazí 650 milionů eur z výdajů
Po týdnu probíhajících rozhovorů ministři 6 koaličních stran rozhodli o zmrazení dalších 650 milionů eur z výdajů, v případě že by byly nutné další úspory kvůli slabému hospodářství. Vláda o kroku informovala v neděli. Nové úspory se tak přičítají k balíčku opatření o objemu 11,3 miliard euro, na kterém se vláda dohodla brzy poté, co se na konci loňského roku ujala moci. K těmto opatřením patří zvyšování věku odchodu do důchodu ze současných průměrných 59 let. Belgie se zavázala snížit svůj deficit veřejného sektoru až na 2,8 % HDP v letošním roce z 3,8% v roce 2011. Pokud rozpočtový deficit neklesne alespoň pod 3%, země riskuje pokutu od Evropské unie (EU). Zatímco v minulém roce belgická ekonomika rostla o 1,9%, pro letošní rok se odhaduje růst o pouhou 0,1%.
Bulharský ministr financí : „DPH by v roce 2012 mohla být snížená“
Bulharský místopředseda vlády a ministr financí Simeon Djankov v sobotu uvedl, že daň z přidané hodnoty (DPH) může být v letošním roce snížená, v závislosti na rozpočtu pro rok 2012. Ministr oznámil, že by chtěl, aby snížení probíhalo ve dvou krocích – nejprve z 20% na 19%, později z 19% na 18%. Diskuse o tomto kroku by mohly začít již v květnu.
Druhá největší ropná rafinérie Venezuely je paralyzována
Již druhý den je druhá největší ropná rafinérie Cardón neaktivní z důvodu technologického selhání. V tomto stavu by mohla rafinérie zůstat až 2 týdny. Technologické škody jsou na venezuelských rafinériích celkem časté. To následně vede k nepravidelnému celkovému objemu vyvážené ropy ze země.
Oxfam America: „Situace v západní Africe je katastrofální“
Podle charitativní organizace Oxfam America vyčkává mezinárodní společenství příliš dlouho a situace v západní oblasti Sahelu se následkem dlouhotrvajícího sucha mění na humanitární katastrofu, jež postihla 13 milionů lidí. Charita už do regionu věnovala 36 milionů dolarů, které pomohly zhruba milionu nejpostiženějších. „Byli jsme svědky, kdy se situace během loňského roku vymkla kontrole ve východní Africe, kdy mezinárodní společenství nedokázalo rychle reagovat. Pokud budeme jednat okamžitě, můžeme zachránit tisíce životů,“ uvedl Mamadou Biteye, ředitel Oxfamu pro západní Afriku. K situaci nepřispívání ani zvyšující se počet uprchlíků z Mali, kteří opustili své domovy kvůli bojům mezi vládou a etnikem Tuaregů.
Řecko splnilo podmínky pro 2. záchranný balíček po úspěšné výměně části dluhopisů
Řecká dohoda se soukromými investory je největší restrukturalizaci státního dluhu v historii. Ministři financí eurozóny se nyní shodli na tom, že Řecko splnilo podmínky pro získání svého druhého záchranného balíčku. Oficiálně by měla být dohoda o finanční pomoci zemi potvrzená na jejich pondělním zasedání.
Polsko na zasedání ministrů životního prostředí vetovalo návrh na další snižování uhlíkových emisí
Polsko na pátečním zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu vetovalo přijetí tzv. „cestovní mapy“ pro snižování emisí v Evropské unii (EU) po roce 2020. Dle polských médii je to pro polskou ekonomiku boj za desítky miliard zlotych a tisíce pracovních míst. Na začátku jednání názor Polska podporovala i česká a rumunská delegace, obě se poté však rozhodly pro kompromisní řešení nabízené Dány. Polské hospodářství je závislé na uhlí, které emituje nejvíce zplodin CO2. O svém záměru Poláci informovali již dříve. Veto znamená, že Evropská komise (EK) nebude moci pracovat na plánu snižování emisí CO2 po roce 2020, protože nebude mít mandát Rady EU.
Evropská komise zvýšila odhad rozpočtového deficitu Maďarska, od vlády žádá další výdajové škrty
Evropská komise (EK), která navrhla penalizovat Maďarsko za překročení rozpočtového deficitu, zvýšila svůj odhad maďarského rozpočtového deficitu pro rok 2012 a 2013 a naléhá na kabinet, aby realizoval další škrty ve veřejných financích. Letos by Maďarsko dle unie mohlo čelit deficitu 3% HDP, v porovnání s lednovou prognózou 2,75% a vládním cílem 2,5%. V roce 2013 očekává EK dokonce deficit 3,6% HDP oproti vládnímu cíli 2,2%. EK dříve navrhla zmrazit zemi přístup ke kohezním fondům. Dle mluvčího premiéra Viktora Orbána „ministři financí EU tento návrh pravděpodobně přijmou, Maďarsko však udělá vše proto, aby o granty nepřišlo.“ Dle ekonomů Morgan Stanley (MS) je zastavení dotací nepravděpodobné, hrozba však nutí maďarský kabinet k uskutečnění dohody o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli. 7. března 2012 EK přesto oznámila, že zemi se nepodařilo vyřešit spory, které brání zahájení jednání o této finanční pomoci.