Generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že neoprávněná zatčení, pasivita vůči netoleranci společnosti a poválečná rétorika nevyhnutelně vedou k dalšímu napětí a násilí. Rada bezpečnosti OSN bude v pondělí v New Yorku jednat ohledně zprávy o situaci v Kosovu, generální tajemník OSN však varoval, že i přes pokrok v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem, napětí ohrožuje mír a stabilitu v Kosovu a regionu. „Doufám, že pozitivní tok dialogu a pokrok směrem k evropské integraci a normalizaci vztahů mezi Prištinou a Bělehradem bude nadále sílit a že napětí a konflikty se budou postupně snižovat,“ uvedl Ban Ki-moon ve své zprávě.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Ministři zahraničí EU se dohodli na nových sankcích vůči Sýrii
Jedná se tak již o 15. kolo akce na protest proti režimu syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Ačkoliv nebyly poskytnuty žádné oficiální informace o povaze nových sankcí, zdroj agentury AFP uvedl, že by se měly týkat zmrazení majetku a zákazu vydávání víz pro dvě firmy a tři osoby, o kterých se EU domnívá, že finančně podporují stávající syrský režim. Celkově je na černé listině EU 126 osob a 41 firem, blok zároveň zmrazil aktiva syrské centrální banky, zakázal nákladní lety do EU a omezil obchod ve zlatě a drahých kovech.
Human Rights Watch: NATO v Libyi podcenilo civilní oběti
Podle organizace Human Rights Watch (HRW) zabily letecké údery NATO 72 libyjských civilistů, včetně 20 žen a 24 dětí. HRW vyzvalo NATO k odškodnění a požaduje, aby NATO nálety důkladně prošetřilo. Amnesty International v březnu uvedlo, že během náletů NATO zabilo 55 civilistů. NATO považuje libyjskou operací za „vysoce úspěšnou“.
V Nigerii byl zadržen údajný vůdce militantních operací Boko Haram
Nigerijská armáda na severu země ve státě Kano zatkla Suleimana Mohammeda, který je považován za vůdce militantních operací Boko Haram, společně s manželkou a dětmi. Militantní skupina Boko Haram stojí za mnohými útoky na severu země, kde požaduje zavedení islámského práva šaría.
Uganda zajala vysokého člena Armády božího odporu
Ugandská armáda zatkla ve Středoafrické republice jednoho z pěti nejhledanějších členů Armády božího odporu (LRA) Caesara Achellam. Podle analytiků se Achellam se skupinou rebelů přesouval na sever Ugandy. Achellam je blízkým spojencem Josepha Konyho, vůdce LRA a nejhledanější osoby Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, který ho obviňuje z válečných zločinů, včetně verbování dětských vojáků a využívání dívek jako sexuálních otrokyň.
Již sedmý den pokračuje stávka pilotů letecké společnosti Air India
Tisíce cestujících, kteří zůstávají na letištích v Novém Dillí a Bombaji, si stěžovaly na nedostatek poskytnutých informací. Prozatím bylo propuštěno celkem 70 pilotů. Ministr pro leteckou dopravu znovu apeloval na ukončení stávky. Jejím předmětem je nesouhlas s výcvikem pilotů společnosti Indian Airlines, která je součástí Air India od roku 2007. Nejvyšší soud v Novém Dillí stávku den po jejím začátku označil za ilegální. Stávka zhoršuje ekonomickou situaci společnosti, která byla příčinou jednání vlády a poskytnutí finanční injekce o velikosti 5,9 miliard USD.
Společnost Tokyo Electric Power Company vykázala roční ztrátu
Ta je způsobena zejména vysokými náklady na zajištění alternativních zdrojů energie a dovozem fosilních paliv. Společnost TEPCO vykázala roční ztrátu 9,7 miliard USD. Minulý týden japonská vláda převzala ve společnosti kontrolní podíl.
USA uvažují o zrušení policejního tréninkového programu v Iráku
Americký policejní tréninkový program v Iráku stál ročně 500 mil. USD. Spojené státy americké zásadním způsobem snížily výdaje na tento program. Místo původně očekávaných 350 výcvikových instruktorů posílají USA do Iráku jen 100 profesionálů. Uvažují rovněž o zrušení celého programu v rámci úsporných opatření. Představitelé irácké policie považují tréninkový program Spojených států amerických za málo efektivní. USA zatím utratily za výcvikový program irácké policie 8 miliard dolarů.
Indie a Pákistán zřídí horkou linku
Ta umožní komunikaci a sdílení informací v reálném čase mezi indickým a pákistánským ministertvem vnitra. Konkrétní datum uvedení do provozu nebylo prozatím zveřejněno, mělo by k němu dojít po jednáních na konci května.
Čína, Japonsko a Jižní Korea jednaly v Pekingu o uzavření obchodního paktu
Jednání se účastnil čínský premiér Wen Jiabao, japonský premiér Yoshihiko Noda a jihokorejský prezident Lee Myung-bak. Tři vedoucí představitelé se shodli na trojstranných investičních dohodách, které by měly být odrazovým můstkem pro vytvoření zóny volného obchodu. Čína, Japonsko a Jižní Korea vyprodukují bezmála jednu pětinu světového HDP a také 18,5% objemu exporu. Čína je zároveň největším obchodním partnerem obou zemí. Hlavní překážky pro její vytvoření představuje vzájemná politická nedůvěra, obchodní a investiční bariéry a také zahraniční politika. Dle mnohých analytiků má vznik zóny volného obchodu vytvořit protiváhu k expandujícímu Transpacifickému partnertví.
Šéf regionální kanceláře Interpolu pro střední Ameriku zdůraznil důležitost boje proti obchodování s lidmi
Podle šéfa regionální kanceláře Interpolu pro střední Ameriku Manuel García Moráles zdůraznil, že boj proti obchodování s lidmi by měl být prioritou pro všechny země kontinentu. Podle pana Garcíi Morálese je nejhorší situace mezi Panamou a mexicko-americkými hranicemi. Dodal, že problém obchodování s lidmi je mezinárodní a Interpol se v této věci snaží o mezinárodní spolupráci na poli soudnictví.
Ofenziva v Somálsku zabila 17 rebelů
17 členů militantní skupiny Al-Shabaab, která ovládá značnou část jihu Somálska a okolí hlavního města Mogadišu, bylo zabito v bojích v regionu Bakool. V listopadu byla v Somálsku otevřena třetí fronta proti rebelům, na níž v okolí hlavního města bojují vedle somálské armády i jednotky Ugandy, Burundi a Etiopie. V zemi působí rovněž jednotky Keni, které pomáhají somálské armádě znovu získat kontrolu nad jihem země.
Australská vláda sníží výdaje na financování armády
Jde o pozastavení několika vojenských projektů, propouštění zaměstnanců civilní obrany a snížení výdajů na vojenský výcvik. Ministr obrany Stephen Smith také potvrdil předčasný odchod australských vojáků z Afghánistánu, což je v plánu již na letošek. V příštím roce by měli být staženi i vojáci z Východního Timoru a ze Šalamounových ostrovů. Na druhou stranu chtějí obranné síly zintenzivnit dozor nad ilegální přepravou lidí přes hranice a zvýšit dohled nad ilegálním rybolovem.
Čínské ministerstvo obrany popřelo zprávy o přípravě armády na válečný konflikt s Filipínami
Konflikt mezi zeměmi trvá již od 8. dubna, kdy došlo ke vzniku sporu v souvislosti s narušováním vzájemných námořních teritorií. Od té doby se konalo již několik společných námořních cvičení jak mezi Čínou a Ruskem, tak v současnosti probíhající cvičení s Thajskem a také mezi Filipínami a USA. Do konfliktu o nárok na mořská teritoria v Jihočínském moři se zapojily také Brunej, Malajsie, Vietnam a Tchaj-wan. Ve filipínském hlavním městě Manila demonstrovalo několik stovek osob a Čína momentálně omezila veškeré cesty svých občanů do země. Australský ministr zahraničí Bob Carr dnes vyzval obě země k vyřešení konfliktu prostřednictvím mezinárodního práva.
NATO a USA přiznaly zabití civilistů v Afghánistánu
Velitelství NATO a Spojených států amerických v Afghánistánu učinily společné prohlášení, podle kterého došlo k zabití civilistů během útoků 4. a 6. května. Tyto útoky kritizoval afghánský prezident Hamid Karzai, který vyzval velitele amerických ozbrojených sil v Afghánistánu k podání vysvětlení. Nyní velitelství jednotek USA a Severoatlantické aliance přijalo plnou odpovědnost za úmrtí civilistů během těchto útoků a omluvilo se. Podle oficiálních údajů bylo v těchto útocích zabito 21 civilních obyvatel. Afghánský prezident Hamid Karzai prohlásil, že pokud nebudou chráněni civilisté, tak mise NATO a Spojených států pozbývá svého smyslu.
Jihoafrické republice hrozí sankce ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
Washington žádá Jihoafrickou republiku, aby zastavila dovoz surové ropy z Íránu, který čelí sankcím, kvůli obohacování uranu. Objem dovozu ropy z Íránu Jihoafrickou republikou se konstantně zvyšuje. Washington pohrozil Jihoafrické republice ekonomickými sankcemi, pokud ropu nepřestane dovážet. Mluvčí Jihoafrické asociace ropného průmyslu Avhapfani Tshifularo to označil za politický nátlak a požádal Spojené státy americké o výjimku.
Téměř 19 000 syrských uprchlíků se již vrátilo do Sýrie
Podle oznámení Ředitelství úřadu premiéra pro katastrofy a krizové řízení se v současnosti v Turecku nachází 22 632 syrských uprchlíků z původních 41 000, kteří do Turecka uprchli od března 2011, přičemž téměř 19 000 uprchlíků se již navrátilo zpět do Sýrie.
Čína a Thajsko pořádají společné námořní cvičení
Cvičení bude probíhat až do konce května v provincii Guangdong na jihu Číny, ležící nedaleko sporných teritorií Jihočínského moře. Má se zaměřit zejména na boj proti terorismu a schopnost kooperace námořních jednotek obou zemí. Jedná se o druhé společné cvičení od listopadu roku 2010. Minulý měsíc se konalo také společné námořní cvičení Číny a Ruska.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo propukly nanovo, tisíce lidí opouští své domovy
Ve středu uplynula lhůta konžské armády, do níž mohli rebelové loajální generálovi Bosco Ntaganda bez boje složit zbraně. Následující den vypukly boje nanovo. Tisíce obyvatel Demokratické republiky Kongo před boji uprchly do Ugandy. Počet konžských uprchlíků se i v sousední Rwandě zdvojnásobil během uplynového týdne. Velkou část Ntagandovi armády tvoří bývalý vojáci konžské armády, kteří před několika týdny dezertovali. Generál Ntaganda čelí obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) z verbování dětských vojáků.
Africká rozvojová banka: Krize v Mali musí být vyřešena rychle
Vlády západoafrických zemí s pomocí mezinárodního společenství musí rychle a společně vyřešit krizi v Mali, kde se 22. března ujala vlády armáda. Podle prezidenta Africké rozvojové banky (ADB) Kaberuka musí společenství řešit vzniklou situaci, neboť „oblast Sahelu se stává místem pro teroristy“. Navzdory růstu subsaharských ekonomik je podle Kaberuka nutné v zemích vytvořit mechanismy, které zabrání propadu ekonomik vlivem kolísajících cen na světových trzích. Ty ve většině zemí chybí.
Rusko a Japonsko se údajně shodly v otázce Kurilských ostrovů a budou rozvíjet bilaterální vztahy
Ruský prezident Vladimir Putin a japonský předseda vlády Yoshihiko Noda telefonicky projednali aktuální situaci a další rozvoj rusko-japonských vztahů v různých sférách, včetně ekonomiky a bezpečnosti. Sdělila o tom tisková služba Kremlu. Čínská média mezitím zveřejnila informaci o nečekaném obratu v otázce sporných Kurilských ostrovů – Japonsko se s Ruskem údajně dohodlo na dlouhodobém pronájmu jejich malé části. Japonské úřady rovněž upustily od oficiálního užívání termínu „nelegální okupace“ ve vztahu ke sporným ostrovům, na něž si Tokio činí nárok. Japonská vláda očekává, že změna tónu usnadní rozvoj partnerství s Ruskem a povede ke konečnému vyřešení kurilské otázky. K vyostření sporu o Kurilské ostrovy došlo na začátku loňského roku, kdy sporné území navštívil ruský prezident Dmitrij Medveděv a několik dalších ruských funkcionářů. Rusko loni v rámci modernizace své armády poskytlo novou výzbroj také svým jednotkám na Kurilských ostrovech a vyjádřilo záměr v následujících letech obranný komplex na tomto teritoriu ještě více posílit.
Haitský premiér počítá s omezením vojáků mise OSN
Haitský premiér Laurence Lamothe oznámil, že ,, ve chvíli, kdy se zvýší počet členů haitské armády, má v plánu výrazně omezit počet vojáků Mise OSN pro stabilizaci Haiti (MINUSTAH)“. Momentálně haitská armáda, která byla v roce 1994 rozpuštěna, čítá nyní na 8000 členů. Premiér Lamothe dále přislíbil zvýšení počtu policejních příslušníků. Vyřešit by chtěl i vojenskou vzpouru z 90. let, kdy vojáci rozpuštěných ozbrojených sil Haiti zabrali území blízko hlavního města Port-au-Prince.
V Manile se konaly protesty proti postupu Číny v oblasti Jihočínského moře
Protestů před čínskou ambasádou se zúčastnilo několik stovek demonstrantů. Patová situace mezi zeměmi ohledně mořské oblasti Scarborough Shoal trvá již od 8. dubna, kdy Filipíny oznámily přítomnost osmi čínských rybářských lodích na svém teritoriálním území. Obě strany se vzájemně obviňují z pronikání do cizích teritoriálních vod. Organizátor akce prohlásil, že „protest je zaměřen proti postoji vlády v Pekingu, která se chová jako arogantní suverén, a to i v domovech svých sousedů“. Čínské velvyslanectví v Manile doporučilo svým občanům nevycházet a cestovní agentury do odvolání ruší veškeré zájezdy do země.