Běloruský prezident pohrozil sousedním státům „Čečenskem na Západě“

V souvislosti se sankcemi a reakcí Evropské unie a USA na události po prosincových prezidentských volbách v Bělorusku prezident Alexandr Lukašenko pohrozil západním státům slovy, že z jejich strany nestrpí ultimativní jazyk, a že v případě ohrožení státu nebude váhat použít ozbrojené síly. Podle expertů se A. Lukašenko v současnosti nejvíce obává ekonomických sankcí ze strany Ruska a svými prohlášeními usiluje o posílení svého postavení v očích sousedních států a Západu. Protestů proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž měl A. Lukašenko získat 80% hlasů, se účastnilo podle různých zdrojů 25 – 40 tisíc lidí, okolo 600 z nich bylo zadrženo a několik desítek nyní čelí obvinění z účasti na masových nepokojích.

Ruský prezident nařizuje evakuaci občanů Ruské federace z Libye

Na nařízení prezidenta Dmitrije Medveděva budou ruští obyvatelé nacházející se na území Libye evakuováni, jelikož tamní vláda používá síly k potlačení protestů. Toto se týká především zaměstnanců ruských železnic a též společnosti Gazprom, jelikož občané se cestování do tohoto severoafrického státu vyhýbají.

Podle britského ministra zahraničí libyjský vůdce Muammar Kaddafi utekl do Venezuely, ta to popírá

Britský ministr zahraničí William Hague tvrdí, že se dostal k tajným informacím, které nasvědčují o úniku plukovníka M. Kaddafiho do spřátelené Venezuely v šele s Hugo Chavezem. Ale neznámý zdroj agentury Reuters toto tvrzení jménem venezuelské vlády popřel.

Bývalý kandidát na prezidenta Běloruska propuštěn z vazby

Alexej Michaljevič, zatčený v prosinci 2010 při masových demonstracích po prezidentských volbách, v nichž počtvrté zvítězil A. Lukašenko, byl včera propuštěn z vazby KGB domů. A. Michljevič i jeho manželka mají zakázané opustit zemi. Celkem bylo během demonstrací zatčeno více než 600 lidí, 42 z nich, včetně dvou občanů Ruské federace, nyní čelí obvinění z účasti na masových nepokojích. 17. února byl jeden z ex-kandidátů na post prezidenta odsouzen ke 4 letům vězení.

Palestinská samospráva podala žádost Radě bezpečnosti OSN o rezoluci proti izraelské kolonizaci

Spolu s představiteli arabských zemí Palestinci požadují, aby Rada bezpečnosti označila stavbu židovských domů v oblastech Judei a Samaří, které Arabové vnímají jako území budoucího státu Palestina, za nelegální z důvodu narušování míru a kladení překážek budoucímu vyjednávání. Dále požadují, aby OSN vyslalo své vyslance k prověření situace. USA již prohlásily, že rezoluci nepodpoří, přesto jsou proti nové výstavbě. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clinton Rada bezpečnosti není správným orgánem k řešení tohoto problému.

Rusko vyzývá k zachování stability na Blízkém Východě

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov se vyjádřil kriticky o probíhajících „revolucích“ na Blízkém Východě, které podle jeho slov mohou vést ke ztrátě kontroly nad situací a dalšímu násilí. Reagoval tak na vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, jež vyzvala obyvatele Iránu k následování příkladu Tuniska a Egypta. S. Lavrov varoval před opozicí nynějšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, která je ještě radikálnější. Navrhl naopak zmírnit sankce proti Íránu, související s jeho jaderným programem – podle slov ministra povedou ke zhoršení životní úrovně místních obyvatel, a tedy zvýšení rizika destabilizace.

Běloruský prezident Lukašenko: nepokoje v arabském světě nesou ponaučení pro Bělorusko

Podle vyjádření běloruského prezidenta nese situace v Severní Africe a na Blízkém Východě ponaučení pro Bělorusko, že země „nemá nikomu důvěřovat a má si jít svou cestou, spoléhat na vlastní síly“. Alexandr Lukašenko je přesvědčen, že Evropská unie a USA nepodpořily arabské státy v jejich boji se vzniklými nepokoji a islamizací, což bude mít vážené následky.

Zasedání amerického prezidenta Obamy s řediteli velkých technologických společností přineslo nové cíle

Americký prezident Barack Obama projednal s výkonnými řediteli a majiteli největších ekonomických společností jako Apple, Google, Facebook či General Electric kroky, kterými by se Spojené státy měly v blízké budoucnosti ubírat. Zasedání se shodlo na faktech, že USA by měla urgentně posílit oblast investic do výzkumu a rozvoje, podporovat sektor výchovy a vzdělání a v neposlední řadě musí dojít k výrazné podpoře amerického exportu, který přispěje k vytváření nových pracovních pozic pro nezaměstnané Američany. Mezi prezidentovy hlavní cíle patří zdvojnásobení vývozu během 5 let.

Běloruský soud vynesl první rozsudek v souvislosti s prosincovými událostmi

Představitel běloruské opozice, obviněný z účasti na masových nepokojích po prosincových volbách prezidenta, byl uznán vinen a odsouzen ke 4 letům odnětí svobody. Celkem se v souvislosti s tímto případem vyšetřuje 40 lidí. Při rozhánění účastníků protestů proti výsledkům voleb, v nichž počtvrté zvítězil Alexandr Lukašenko, bylo zadrženo přes 600 lidí.

Čína cenzuruje na internetu projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton o svobodě projevu

Americká ambasáda v Číně odkázala na internetu na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton o svobodě projevu. Ministryně naznačila, že Čína bude čelit v budoucnu velkým problémům, a bude takřka nemožné kontrolovat všechen obsah zveřejňovaný pro čínské čtenáře. Její projev byl čínskou vládou okamžitě zablokován.

Zasedání amerického prezidenta Obamy s řediteli největších společností v oblasti technologie

Americký prezident Barack Obama se střetne s výkonnými řediteli a šéfy největších a nejvýznamnějších společností v oblasti technologie a výpočetní techniky. Na zasedání budou přítomni výkonný ředitel Apple Steve Jobs, ředitel společnosti Google Eric Schmidt, ředitel General Electric Jeffrey Immelt a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Budou spolu jednat o především budoucnosti a podpoře americké ekonomiky a možnostech vzniku nových pracovních pozic pro nezaměstnané Američany. Schůze proběhne ve státě California.

Ruský prezident zahájil oficiální návštěvu Říma

Hlavním tématem setkání D. Medvěděva s italským prezidentem Giorgio Napolitanem a premiérem Silvio Berlusconim bude otázka evropské bezpečnosti a protiraketové obrany, dále zjednodušení vízového režimu a spolupráce v ekonomické a energetické sféře. Ve čtvrtek navštíví ruský prezident Vatikán, kde se setká s papežem Benediktem XVI. Bude to první návštěva Vatikánu, kterou uskuteční hlava ruského státu po navázání úplných diplomatických vztahů v roce 2009.

Německá kancléřka pochválila aktivity Visegrádské čtyřky

Země Visegrádské skupiny jsou podle německé kancléřky A. Merkel „ideálním příkladem přechodu od diktatury ke stabilní demokracii“. Na včerejším výročním summitu Visegrádských zemí (Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska), jehož se účastnilo také Německo, Rakousko a Ukrajina, byla hlavním tématem energetická bezpečnost a jistota bezpečných dodávek ropy a zemního plynu. I z tohoto důvodu byla na summitu zastoupena Ukrajina, která před dvěma lety figurovala v plynové krizi, jež zasáhla i visegrádské země. Na summitu byl rovněž podepsán dokument adresovaný vládě Běloruska, který odsuzuje porušování lidských práv v této zemi a vyzývá k propuštění politických vězňů.

Jednání ministrů zahraničních věcí Ruska a Velké Británie

Při oficiální návštěvě v Londýně projednal ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov se svým britským protějškem Wiliamem Haguem otázku zjednodušení vízového režimu při příležitosti zimních olympijských her v ruském Soči v roce 2014. Diskuse se týkala rovněž boje proti terorismu a nelegálnímu obchodu s drogami, a také situace na Blízkém Východě a v Egyptě. Strany projednávaly i plánovanou návštěvu britského premiéra Davida Camerona v Moskvě.

Návrh rozpočtu amerického prezidenta Obamy pro rok 2012 předložen

Americký prezident Barack Obama definitivně předložil návrh státního rozpočtu pro rok 2012, který má zajistit během 10 let snížení dlužního deficitu USA z 1,48 bilionu na 1,1 bilionu dolarů . V následujících dnech se rozpoutají v Kongresu USA dlouhé a podrobné diskuze, které rozhodnou, zda návrh rozpočtu obstojí. První reakce však naznačují nespokojenost s faktem, že návrh nijak neřeší sektory zdravotní péče či sociální zabezpečení, které přispívají k největšímu zadlužení USA. Odezvy proto budou podle expertů negativní především ze strany republikánů, kteří už předem ohlásili, že škrty v Obamově rozpočtu jsou nedostačující a vyžadují hlubší analýzy.

Dva miliony nových domů do roku 2017 ve Venezuele

Venezuelský prezident Hugo Chávez oznámil, že do roku 2017 budou postaveny dva miliony nových domů, což by mělo řešit momentální situaci, kdy poptávka převyšuje nabídku. Projektu na urgenci přidaly také negativní dopady nedávných ničivých povodní. Během letošního roku by podle plánu mělo být postaveno 150 000 domů.

USA bude jednat s Tureckem, Velkou Británií a Jordánskem o Egyptu

Americký prezident Barack Obama pozval koncem tohoto týdne do Bílého domu nejvyšší představitele Spojeného království, Jordánska a Turecka k prodiskutování momentální situace v Egyptě. Sám se pak za Spojené státy zavázal podporovat Egypt v cestě za demokracií.

Návrh státního rozpočtu amerického prezidenta Obamy pro rok 2012 rapidně sníží státní dluh

Americký prezident Barack Obama představil návrh státního rozpočtu pro rok 2012, který podle jeho slov počítá se snížením státního dluhu během 10 let až na 1,1 bilionu dolarů. Republikáni reagovali na návrh bez zájmu a oznámili, že škrty v rozpočtu a snížení dlužního schodku musí být mnohem radikálnější. Dluh USA na konci roku 2011 je odhadován na 1,48 bilionu dolarů.

Šéf Německé centrální banky Axel Weber skončí ve své pozici 30. dubna

Tuto informaci sdělil mluvčí německé kancléřky Angely Merkel spolu s tím, že jméno nové hlavy banky bude oznámeno příští týden. Mezi nejpravděpodobnější kandidáty patří členové představentstva Evropské centrální banky Jürgen Stark a Jens Weidmann, kteří jsou hlavními poradci německé kancléřky v oblasti hospodářské politiky. Dále pak připadá v úvahu současný viceprezident Německé centrální banky Franz-Christoph Zeitler.

Americký prezident Barack Obama vybízí egyptskou armádu k zajištění demokracie

Po odstoupení egyptského prezidenta Husní Mubaraka a údajné rezignaci viceprezidenta Umara Sulajmána zůstává nejvyšší autoritou v zemi armáda v čele s ministrem obrany Tantávím ve spojení s předsedou Ústavního soudu. Americký prezident proto vybídl egyptskou armádu k systematickému nastolení demokracie ve státě. USA si jsou si vědomy nejistoty, která v nynější době visí nad budoucností egyptsko-amerických vztahů. Egypt byl totiž po dlouhé roky nejdůležitější spojenec USA v islámském světě.

Ruský prezident vyzývá Egypt k zachování mezikonfesního míru

Stabilní a demokratický Egypt je důležitým faktorem mírového rozvoje na Blízkém Východě a Rusko bude nadále hrát aktivní roli v mezinárodním úsilí o podporu tohoto procesu, píše se v oficiálním prohlášení Dmitrije Medvěděva. Rusko považuje za nejdůležitější zachování mezináboženské harmonie.

Egyptský prezident Husní Mubarak odstoupil

Egyptský vicepremiér Omar Suleiman oznámil prezidentovu rezignaci s tím, že výkonná moc byla předána do rukou armády. V hlavním městě demonstranti oslavují. Stále se neví, kde se nyní bývalý prezident Egypta nachází. Prezident USA Barack Obama již vyzval zemi k demokratickému postupu, což se nyní očekává od moc držící armády, která již dříve prohlásila, že podporuje svobodné volby a mírové uklidnění situace.