Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.
Archiv rubriky: Osoby
Německá kancléřka komentovala nynější situaci v EU
„Díky pomoci Evropské centrální banky (ECB) získala Evropa chvíli oddechu, riskuje však, že nezíská zpátky důvěru, pokud nebude pokračovat v oživování svých ekonomik,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkel. „My politici máme nyní čas na podporu konkurenceschopnosti, růstu ekonomik a nápravu situace na trhu práce,“ pokračovala v proslovu při příjezdu na summit EU.
Prezident Venezuely je po operaci
Podle svých slov se prezident Hugo Chávez cítí po operaci, která proběhla během pondělní noci, výborně. Tým kubánských lékařů mu odstranil maligní lézi, která se nacházela v oblasti pánve.
Prezident Obama vystoupí v New Hampshire
Americký prezident B. Obama dnes vystoupí v domácím státě svého největšího rivala na prezidentský post Mitta Romneyho s projevem věnovaným energetické problematice. Právě téma energie se stalo jedním z ústředních bodů předvolebního období především kvůli zdražování paliv. Republikánští kandidáti opakovaně kritizovali administrativu Bílého domu i samotného prezidenta mj. za negativní postoj ke stavbě nového ropovodu do Kanady „Keystone XL“ a dávají mu zodpovědnost za neustálé zvyšování cen pohonných hmot. Prezidentská kancelář se vyjádřila, že „prezident v projevu objasní, že zatímco za jeho působení v úřadu došlo k nárůstu domácí produkce ropy, nebude toto zvýšení samotné stačit k zastavení celkového růstu cen pohonných hmot v USA.“
Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance
V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Republikánský kandidát na prezidenta New Gingrich kritizuje amerického prezidenta Barracka Obamu
Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku
Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.
Prezident Chávez podstoupí zítra operaci
Pro venezuelského prezidenta to bude již 3. chirurgická operace během 8 měsíců. Stejně jako v předchozích případech odcestovat prezident Chávez na Kubu, kde mu bude provedeno odstranění léze. Ta se zatím jeví jako maligní. Prezident podstoupí operaci v době, kdy do prezidentských voleb ve Venezuele bývá 7 měsíců. Proti dosavadnímu prezidentovi Chávezovi se postaví opoziční kandidát Henrique Capriles.
Spolkový ministr vnitra Německa vyzval k odchodu Řecka z eurozóny
Německé komentáře ohledně řecké situace narůstají na intenzitě. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který je také vůdcem sesterské strany kancléřky Angely Merkel (CDU), Křesťanské sociální unie (CSU), se stal prvním členem středo-pravé vlády, který otevřeně vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. V rozhovoru pro Der Spiegel ministr uvedl, že pro „ozdravení řeckých financí“ by bylo lepší, kdyby se nacházely mimo blok jednotné měny. Samotná kancléřka je proti opuštění bloku Řeckem.
Vláda na Srí Lance zveřejnila oficiální statistiky obětí občanské války
Konflikt mezi vládou a rebely z řad tzv. Tamilských Tygrů skončil v květnu roku 2009 poražením tohoto hnutí. Konflikt trval 26 let a v jeho závěrečné fázi prý mělo být zabito okolo 9 tisíc lidí, což je o mnoho méně než 40 tisíc, které odhadoval generální tajemník OSN Ban Ki-Moon minulý rok. Celkový počet obětí konfliktu je pak odhadován na 80 – 100 tisíc obyvatel.
Hillary Clinton: „Opozice v Sýrii je důvěryhodná“
Ministryně zahraničních věcí USA prohlásila, že Syrská národní rada je vnímána Ligou arabských států i dalšími národy jako důvěryhodná alternativa k současnému režimu prezidenta Assada. Administrativa prezidenta Obamy byla dosud ve vnímání syrské opozice poměrně nejednotná – v minulém týdnu se několik vysokých představitelů armády i zpravodajské služby vyjádřilo ve smyslu nejistoty ve struktuře a motivacích opozice. Nyní se však zdá, že se Spojené státy začínají postupně přiklánět i přes určité výhrady a nejasnosti k podpoře opozičního hnutí. Jak vyplývá z vyjádření ředitele Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, hlavní obavou amerických představitelů je infiltrace opozice příslušníky islamistických extrémistických hnutí.
Prezident Obama se omluvil za pálení koránu v Afghánistánu
Bílý dům tak reaguje na incident, při kterém bylo spáleno několik výtisků svaté knihy na americké vojenské základně nedaleko Kábulu. Událost rozdmýchala silnou vlnu protestů po celé zemi spojenou s mnohočetnými násilnostmi. Hnutí Taliban vyzvalo v rámci odplaty Afghánce k útokům na zahraniční vojenské základny a k zabíjení cizinců. Obama adresoval omluvu prezidentu Karzaimu v dopise, ve kterém vyjadřuje lítost nad nevhodným zacházením s náboženskými materiály. Afghánská vláda požaduje pro jednotky, které jsou za tento incident odpovědné konání veřejného soudu. Prezident Obama čelí v předvolebním období na domácí půdě kritice z řad republikánů, kteří ho opakovaně obviňovali ze zbytečných omluv za akce Spojených států v zahraničí.
Americká ministryně zahraničí: „Dohoda o zastoupení země na regionálních fórech napomůže širšímu uznání kosovské nezávislosti“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla, že dohoda mezi Bělehradem a Prištinou napomůže širšímu uznání nezávislosti Kosova a že USA jsou nadále zavázány k obraně kosovské nezávislosti, územní celistvosti a suverenitě. Dohoda by dle ministryně měla přesvědčit ty členy OSN, kteří tak ještě neučinili, k uznání kosovské nezávislosti. Politička o dohodě mluvila i na mezinárodní konferenci o Sýrii, která probíhala v Tunisku. Vyjádřila uspokojení nad faktem, že k dohodě přispěla i Evropská unie (EU) a oba balkánské státy se tak přiblížily evropské integraci.