Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku.
Archiv rubriky: OSN
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl: „Řecko porušilo své závazky vůči Makedonii“
Podle soudního orgánu OSN, Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), se Řecko dopustilo porušení své povinnosti vůči Makedonii, která podala k ICJ stížnost. Řecko totiž zablokovalo v roce 2008 v Bukurešti přístup Makedonie do NATO, přičemž se již dříve smluvně zavázalo tak nejednat v prozatímní dohodě s Makedonií v roce 1995.
Eritreu čeká zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN
Příští týden plánuje Rada bezpečnosti OSN hlasovat o uvolnění sankcí proti Eritrei, která čelí od roku 2009 sankcím, které dle návrhu Gabonu zakázaly zahraničním firmám investování do těžebního průmyslu, dovoz minerálů a zablokovaly placení daní, které Eritrea uvalila na převodu finanční převody svých občanů v zahraničí. Eritrea od války s Etiopií má velké množství svých obyvatel rozptýlené po Blízkém východě a mezinárodní společenství obviňuje vládu prezidenta Isaiase Afewerkinta, že získané peníze zneužívá. Nový návrh klade zodpovědnost na investory, kteří nyní musí hlídat, zda jejich peníze nejsou používány k destabilizaci regionu, zatímco státy s eritrejskou diasporou musí dohlédnout na to, že Eritrea své občany v zahraničí nevydírá. Pro Eritreu s velkým nerostným bohatstvím by to znamenalo obrovské oživení ekonomiky díky zahájení těžby, v čemž kritici spatřují nové nebezpečí destabilizace východní Afriky.
Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na súdánského ministra obrany
Generální prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), Luis Moreno Ocampo, požádal o zatykač na súdánského ministra obrany Mohameda Husseina Abdelrahima za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané v Dárfúru od srpna 2003 do března 2004. Hussein byl ministr vnitra a zvláštní představitel prezidenta Súdánu v Dárfúru v době zločinů, uvádí žalobce. Zatykač přichází necelý den poté, co došlo k vyhrocení vztahů mezi Keňou a Súdánem kvůli mezinárodnímu zatykači na súdánského prezidenta Omara al-Bashira, který je obviněn z genocidy.
Chudé a nejméně rozvinuté státy naléhají na urychlené uzavření dohody o stavu klimatu
Především malé ostrovní státy jsou podle slov svých představitelů ve výrazném ohrožení v případě, že stoupnou hladiny světových oceánů o předpovídanou úroveň. Aliance malých ostrovních států se však se svým návrhem dostala do křížku s největšími plně se rozvíjejícími giganty, jakými jsou Čína, Indie a Brazílie. Podle těchto expandujících ekonomik ještě stále nebyly naplněny parametry předešlé dohody, a tudíž není na místě jednání o dalších omezeních. Malé ostrovní státy však požadují vyřešení této otázky a uzavření nové dohody do jednoho roku.
Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie
Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
OSN zahájilo jednání o změnách klimatu v JAR
V jihoafrickém městě Durban byla zahájena 17. konference OSN o změnách klimatu, kde se má řešit především budoucnost po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Otázky spojené se snižováním emisí skleníkových plynů zůstanou pravděpodobně nevyřešeny a celkem 12 000 zástupců 183 členských států OSN nevěří v jakýkoliv zásadní úspěch z jednání, neboť klimatická konference v roce 2009 v hlavním městě Dánska, Kodani, nepřinesla závazné dohody a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončila až na smlouvu o ekologizaci průmyslu nezdarem.
Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.
Výbor OSN pro lidská práva odsoudil Sýrii a vyzval k svět většímu tlaku
Výbor OSN pro lidská práva odhlasoval odsouzení syrské vlády za tvrdé zákroky proti demonstrantům a vyzval k zintenzivnění mezinárodního tlaku na syrského prezidenta Bashara al-Assada. Usnesení předložila k hlasování Francie spolu s Německem a Velkou Británií. Syrský velvyslanec při OSN v reakci obvinil evropské státy z podněcování občanské války. Rusko a Čína již minulý měsíc vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující syrskou vládu.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Prezident Haiti plánuje obnovení činnosti tamní armády
Prezident Michel Martelly ustanovil speciální komisi, která by se měla zabývat plány na znovuzavedení státních ozbrojených složek. Armáda byla na Haiti rozpuštěna před 16 lety a od roku 2004 dohlíží na pořádek v zemi vojáci mírové mise OSN. Tyto jednotky byly za dobu svého působení několikrát posíleny, zejména v roce 2010, kdy došlo na Haiti k ničivému zemětřesení. Úkolem nedávno jmenované vlády je nyní rozběhnout proces na plné převzetí kontroly nad situací v zemi, s čímž je spojena i otázka její obrany. Přesná podoba plánu by měla být zveřejněna 1. ledna 2012.
V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy
Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.
Libye při konferenci OSN obvinila Katar z vměšování se do jejích záležitostí a z vyzbrojování islamistů
Zástupce Libye při OSN, Mohammed Abdel Rahman Shalgam, obvinil na konferenci OSN v marockém Tangeru Katar z vyzbrojování islamistů v Libyi. Podle Libye Katar poskytuje zbraně i finance libyjským islamistům a zároveň se snaží ovlivňovat a vměšovat. Zároveň Libye vyzvala Katar k okamžitému zastavení vměšování se do vnitřních záležitostí země. Katar popírá jakékoliv vměšování do záležitostí cizích států a prohlašuje, že veškeré zdroje a vliv používá ve prospěch všech Arabů. Katar byl jedním z klíčových členů aliance, která pomohla svrhnout Muammara Kaddafiho – poskytoval povstalcům zbraně, finance a mediální podporu skrze svou stanici Al-Džazíra.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát mise EUFOR pro Bosnu a Hercegovinu
Rada bezpečnosti OSN ve středu oficiálně prodloužila mandát Evropské unie (mise EUFOR) v Bosně a Hercegovině o další rok. Rezoluce o prodloužení mandátu EU byla jednomyslně přijata všemi 15 členy Rady bezpečnosti, ačkoliv Rusko mělo dříve jisté výhrady ke zprávě vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentina Inzko. Rezoluce jasně deklaruje, že primární odpovědnost za úspěšnou implementaci mírových dohod nesou orgány Bosny a Hercegoviny. Síly EU převzaly mandát od sil NATO v roce 2004 s úkolem zajištění dodržování Daytonských mírových dohod.
OSN: „Obyvatelé Číny platí za znečištění ovzduší vlastním zdravím“
Podle Programu pro životní prostředí vedeného Organizací spojených národů trpí tisíce lidí špatnou kvalitou ovzduší v Číně. Špatné životní podmínky způsobují u lidí nemoci dýchacího systému a u nemalé části obyvatelstva i předčasnou smrt. Čínská vláda v reakci na tuto zprávu zveřejnila již dlouho plánovaná opatření v podobě programu tzv. zeleného hospodářství, které by mělo udržet ekonomický růst země a zároveň být šetrnější k životnímu prostředí v Číně.
Rusko kritizuje zpráva o Bosně a Hercegovině předložena Radě bezpečnosti OSN
Rusko zkritizovalo zprávu, kterou předložil Radě bezpečnosti OSN vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentin Inzko. Ve zprávě se uvádí, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině je nestabilní. RusRusko kritizuje zprávu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko předložena Radě bezpečnosti OSN, která líčí regionu jako politicky nestabilní. Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Vitalij Churkin, prohlásil, že ve zprávě se záměrně zdůrazňují negativní faktory, zatímco se přecházejí úspěchy této země. „zdá se, že zpráva vysokého představitele pro Bosnu záměrně ignoruje zlepšení Bosny při hledání různých řešení a společných východisek, které odůvodňují její další existenci,“ řekl podle RIA Novosti velvyslanec Churkin, přičemž zdůraznil, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je vyřešení konfliktu a přenesení odpovědnosti na Bosnu a Hercegovinu – v praxi tedy zrušení vysokého představitele OSN.
Turecko vyzývá k jednotné a rychlé reakci mezinárodního společenství proti Sýrii
Turecko vyzvalo mezinárodní společenství k jednotné reakci a zastavení krveprolití v Sýrii. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí: „Postoj syrské vlády poukazuje na nutnost, aby mezinárodní společenství začalo jednat.“ Turecko se obecně staví do čela zemí, které podporují povstalce a po odhlasování pozastavení členství Sýrie v Arabské lize byly jeho ambasády v Sýrii napadány vládními přívrženci.
Organizace Human Rights Watch obvinila Sýrii ze zločinů proti lidskosti
Human Rights Watch tvrdí, žen syrské vládní síly se dopustili zločinů proti lidskosti při potlačení opozice v neklidné provincii Homs. Ve zprávě zveřejněné v pátek Human Rights vyzvaly OSN k uvalení sankcí na odpovědné osoby a Mezinárodní trestní tribunál vyzvaly k vyšetření „systematického zneužívání syrských vládních sil proti civilistům v Homsu, mučení a svévolného zabíjení“, což jsou zločiny proti lidskosti. OSN zatím říká, že v Sýrii již bylo zabito 3500 lidí.
Bývalý libyjský premiér zažádal o politický azyl
Bývalý premiér Libye, Baghdadi al-Mahmoudi, který je ve vazbě v Tunisku a má být vydán libyjským úřadům, požádal, aby byl uznán za politického uprchlíka. Jeho právní zástupce, Mabrouk Korchid, tak chce dosáhnout toho, aby nemohl být al-Mahmoudi do Libye vydán, neboť získá-li od OSN statut uprchlíka, mezinárodní právo to Tunisku neumožní.
OSN: „Súdán bombardoval uprchlické tábory v Jižním Súdánu“, Jižní Súdán se k obvinění přidává
Jižní Súdán obvinil Súdán z organizování nových přeshraničních útoků na své vojáky, a to ve stejný den, kdy OSN prohlásila, že súdánská letadla bombardovala uprchlické tábory na území Jižního Súdánu, kde mezitím počet uprchlíků neustále roste. Súdán obvinění popírá s tvrzením, že na jih od vlastních hranic neproběhla jediná vojenská operace. Rada bezpečnosti OSN zatím již dříve obdržela už druhou stížnost ze strany Súdánu, že Jižní Súdán podporuje povstalce na jihu Súdánu a vměšuje se do vnitřních záležitostí státu.
UNESCO představilo plán, jak řešit finanční ztráty kvůli přijetí Palestiny
UNESCO hodlá vytvořit stabilizační fond, kterým chce čelit rozpočtovým ztrátám způsobeným odmítnutím financování organizace UNESCO ze stran USA , Izraele a Kanady kvůli přijetí Palestiny. Podle vedení UNESCO má být tento fond zřízen pro aktivní financování, a to i pro individuální dárce. Hlavními donory, kteří ale mají pomoci kompenzovat finanční výpadek, jsou Saúdská Arábie, Indie, Madagaskar a Gabon. Tyto státy již dříve přislíbili poskytnutí pomoci.
OSN vyzývá k diplomatickému řešení sporu s Íránem
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k diplomatickému řešení jaderného sporu s Íránem a vyzývá k vyhnutí se jakémukoliv vojenskému tažení, oznámil to mluvčí OSN, Martin Nesirky. Podle názoru generálního tajemníka OSN je nyní povinností Íránu prokázat mírový charakter svého jaderného programu.