V interview pro západní média syrský prezident Bashar Al-Assad obvinil Spojené státy americké z podněcování vzpoury v Sýrii. Označil syrské povstalce za teroristy a upozornil, že USA jejich podporou nesou vinu za smrt tisíců civilních obyvatel Sýrie. Zdůraznil také vazby syrských povstalců na teroristickou síť Al-Kaida. Prezident Assad také prohlásil, že situace v Sýrii je zásadně odlišná od situace v Egyptě či Libyi. Za hlavní překážku míru považuje snahy některých zemí vstupovat do situace v Sýrii – podle prezidenta Assada se jedná především o Katar, Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené státy americké.
Archiv rubriky: NATO
Americká ministryně zahraničí deklarovala podporu USA Libyi
Na konferenci v Japonsku, která se věnuje situaci v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pogratulovala Libyi ke zvládnutým volbám. Zdůraznila roli Severoatlantické aliance při tranzici Libye k demokracii. Spojené státy americké podle Hillary Clinton budou nadále podporovat Libyjskou vládu.
USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí
Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.
Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.
Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul. Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.
Generální tajemník NATO načrtl vizi Severoatlantické aliance pro následující roky
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen představil vizi fungování Severoatlantické aliance v příštích letech. Podle jeho slov je klíčovým bodem následujícího vývoje NATO přispívat k zajištění globální bezpečnosti. Tento cíl má být naplněn skrze užší spolupráci NATO se subjekty v Africe i v Asii. Příkladem této spolupráce je podle Generálního tajemníka mise NATO proti pirátům v Somálsku. Rozšířena bude také vojenská i civilní spolupráce s nečlenskými státy v rámci Partnerství pro mír a v dalších přidružených institucích. Anders Fogh Rasmussen také prohlásil, že bezpečnost USA a Evropy je nedělitelná.
Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem
Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
NATO vydalo prohlášení ke sporu Sýrie a Turecka
Zástupci 28 členských zemí NATO se sešli, aby diskutovali incident sestřelení tureckého letadla ze strany Sýrie. Severoatlantická aliance útok Sýrie na turecké letadlo podle slov generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena co nejdůrazněji odsuzuje. Generální tajemník v oficiálním prohlášení také zdůraznil, že bezpečnost Aliance je nedělitelná a bezpečnost Turecka je bezpečností všech zemí NATO. Článek 5 Washingtonské smlouvy během setkání diskutován nebyl. Generální tajemník oznámil, že věří, že Sýrie nebude pokračovat v útocích proti Turecku. Rusko vyzvalo NATO, aby nepovažovalo sestřelení tureckého letadla za provokaci.
Rusko vyzvalo NATO, aby nepovažovalo sestřelení tureckého letadla za provokaci ze strany Sýrie
NATO vyjádřilo znepokojení nad situací vzniklou incidentem mezi Sýrií a Tureckem, kdy došlo k sestřelení tureckého vojenského letounu nad syrským územím a sestřelení dle vyjádření generálního tajemníka NATO považuje za neakceptovatelné. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen informoval o tom, že ve velitelství NATO v Bruselu zasedla krizová porada, ovšem NATO přesto vyzývá ke zdržení se všech vojenských operací zatímco Rusko uvedlo, že událost nelze považovat za provokaci ze strany Sýrie vzhledem k okolnostem incidentu. Zatím ovšem turecká armáda zahájila soustřeďování obrněných jednotek u hranic se Sýrií a turecký premiér oznámil, že armáda získala zcela nové pokyny k jednání vůči Sýrii.
Turecko žádá NATO o vyvolání článku 5 Washingtonské smlouvy
Poté co Sýrie napadla druhé turecké letadlo, žádá Turecko, aby byl vyvolán článek 5 Washingtonské smlouvy, který říká, že napadení jedné země NATO je rovno napadení všech členských států. V úterý se sejdou delegáti všech členských zemí Severoatlantické aliance, aby projednali tuto kauzu podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecko přesto ústy vicepremiéra Bulent Arince zdůraznilo, že nechce válku se Sýrií.
Syrská armáda pálila na další letadlo členského státu NATO
Syrská armáda v pondělí opět střílela na turecké vojenské letadlo. Nepodařilo se jí ovšem letadlo sestřelit. V minulém týdnu syrské jednotky turecké letadlo sestřelily. Sýrie považuje přelety tureckých vojenských letadel nad svými hranicemi za nepřátelský akt. Turecko naopak zdůrazňuje, že jejich letadlo bylo napadeno v mezinárodním letovém prostoru. Turecko jako členský stát NATO žádá použití článku 5 Washingtonské smlouvy, který se týká obrany napadaného člena NATO jsou jím vázány všechny smluvní státy.
NATO se sejde, aby projednalo syrský útok na turecké letadlo
Představitelé Severoatlantické aliance se v úterý sejdou, aby projednali okolnosti sestřelení tureckého letadla. Turecko obvinilo Sýrii ze sestřelení svého letadla v mezinárodním vzdušném prostoru. Turecko o to požádalo podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu jednání Sýrie označil za nepřátelský akt. S tímto tvrzením souhlasí Velká Británie, která ústy svého ministra zahraničí Williama Hague, oznámila, že podporuje případný zásah proti syrské vládě.
Boj Talibanu se silami NATO v Afghánistánu si vyžádal 26 mrtvých
Afghánské hnutí Taliban zaútočilo na Hotel nedaleko města Kábul. Došlo k přestřelce mezi silami NATO, Afghánských ozbrojených sil a ozbrojenci z hnutí Taliban. Po 11 hodinách bylo všech 7 ozbrojenců Talibanu zabito. Zemřelo 15 civilistů. Dalších 50 hostů se podařilo jednotkám NATO zachránit. Americké ministerstvo obrany útok připsalo ozbrojené skupině Haqqani, která operuje v Afghánistánu jako širší součást Talibanu. Jedná se o druhý masivní útok ze strany povstalců v Afghánistánu v posledním měsíci.
Ruský prezident slíbil Finsku odvetná opatření za rozmístění raket NATO
Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s finským prezidentem Saulim Niinistem uvedl, že v případě umístění raket NATO na finském území bude Rusko nuceno přijmout odvetná opatření. Případný vstup Finska do NATO by zemi podle slov ruského prezidenta zbavil části svrchovanosti. Finský ministr pro zahraniční obchod a Evropskou unii Alexander Stubb v souvislosti s tím ujistil, že Finsko nemá žádné tajné programy týkající se vstupu do NATO nebo vojenské konfrontace s Ruskem.
Zástupce generálního tajemníka NATO navštívil Jordánsko
Alexander Vershbow, zástupce generálního tajemníka NATO, navšítívil Jordánsko. Hlavním tématem schůzky byla koordinace společných akcí ve Středozemním moři v rámci Středomořského dialogu. Alexander Vershbow také ocenil účast Jordánska v misích NATO na Balkáně, v Libyi i v Afghánistánu. Zástupce generálního tajemníka se sešel s princem Faisal Bin Al Hussainem, ministrem zahraničí Nasser Judeh a s velitelem jordánských ozbrojených sil generálem Mohammad Al-Zabenem. Všichni zúčastnění potvrdili ochotu prohlubovat vztahy se Severoatlantickou aliancí.
Americká diplomacie zaznamenává bojkot ze strany Pákistánu
Podle oficiální zprávy amerického ministerstva zahraničí zažívá americká diplomacie bojkot ze strany Pákistánu. USA tvrdí, že obstrukce ze strany pákistánské vlády znemožňují práci americkým diplomatům v zemi. Obstrukce podle amerického ministerstva zahraničí začala praktikovat pákistánská vláda v květnu 2011, jako reakci na zabití 24 pákistánských vojáků vrtulníky Severoatlantické aliance. Zpráva dále uvádí, že situace se od té doby zhoršuje a ohrožuje tak nejen práci americké diplomacie v Pákistánu, ale také fungování Severoatlantické aliance v regionu.
V Afghánistánu bylo zabito 29 lidí, včetně vojáků NATO
V Afghánistánu proběhly dva útoky. Jeden proběhl v provincii Khost ve stejnojmenném městě. Bylo při něm zabito 17 civilistů, 3 vojáci NATO, všichni ze Spojených států amerických a jeden překladatel. Nejméně dalších 32 lidí bylo zraněno. V provincii Lógar bylo zabito 8 lidí, z toho 4 děti a dvě ženy. Afghánský prezident Hamid Karzai označil tyto útoky za zbabělé. Útoky v Afghánistánu problematizují situaci NATO, která plánuje odchod svých vojsk v roce 2014 a pokouší se navázat mírové rozhovory s hnutím Taliban.
Americkým vojákům souzeným za pálení Koránu hrozí administrativní trest
Američtí vojáci, kteří v únoru tohoto roku na americké základně Bagram v Afghánistánu spálili Korán a další náboženské texty, čelí hrozbě administrativního trestu. Vyšetřovací komise americké armády doporučila pro sedm obviněných vojáků disciplinární a administrativní potrestání. Přečin tak nebude souzen jako kriminální čin. Incident s pálením Koránu vedl k nepokojům a k 30 mrtvým, včetně 2 amerických vojáků. Postup americké vyšetřovací komise potvrdil i velitel jednotek mise Severoatlantické aliance ISAF v Afghánistánu generál John R. Allen.
Pentagon oznámil, že plán USA pro útok na Sýrii je hotov
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Generální tajemník NATO navštívil Austrálii a vyzval k těsnější spolupráci mezi NATO a Austrálií
Generální tajemník NATO během své třídenní návštěvy Austrálie prohlásil, že ačkoli je Austrálie vzdálená tradičním zemím NATO, tak sdílí se zeměmi Aliance společné hodnoty. Vyzval australskou vládu k těsnější spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Navzdory této výzvě zdůraznil, že hlavním důvodem jeho návštěvy je poděkovat Austrálii za její přínos pro misi ISAF v Afghánistánu.
Severoatlantická aliance odmítla vojenské řešení situace v Sýrii
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen vyzval světové mocnosti k diplomatickému řešení občanské války v Sýrii. Vojenská intervence v Sýrii není podle jeho názoru dobrým řešením a NATO nemá pro tuto možnost připravený žádný plán. Vojenská a politická situace v Sýrii se nadále zhoršuje a pokračuje eskalace násilí. USA stupňují diplomatický nátlak na syrskou vládu. Syrská vláda obvinila USA z podpory terorismu, ze kterého viní povstalecké skupiny.